Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Pozemní technika

2S4 Tulpan: Největší ruský minomet opět v akci

Datum přidání 15.12.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 51 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Před několika dny ruská armáda provedla cvičení v Přímořském kraji na ruském Dálném východě u hranic s Čínou. V akci byly po dlouhé době viděny těžké samohybné minomety 2S4 Tulpan ráže 240 mm.

2S4 Tulpan

Foto: 2S4 Tulpan (2S4 Tilpán); větší foto /  Vitaly V. Kuzmin; CC BY-SA 3.0

 

Podle oficiálních údajů se ve skladech ruské armády nachází 410 samohybných minometů 2S4 Tulpan. V aktivní službě, především pro výcvikové účely, je osm až deset houfnic Tulpan. Není prakticky žádná šance zjistit, kolik z uskladněných minometů je operačně nasaditelných, případně jak rozsáhlou údržbu před nasazením vyžadují.

 

Během posledního cvičení ruské vojenské jednotky Přímořského kraje vyvedly minomety 2S4 Tulpan do výcvikového prostoru. Na cvičení ruští vojáci simulovali odražení záškodníckých jednotek nepřítele. Jednalo se o první vyvedení minometů Tulpan po několika letech. 


“Prapor byl uveden do pohotovosti a rychle vyveden do vymezeného území. Během přesunu dělostřelci simulovali přechod přes zamořené území a odrazili útok simulovaného nepřítele. Po dokončení přesunu na jejich organických vozidlech, vojáci cvičili rozmístění samohybných minometů Tulpan na palebné pozice a střet s nepřítelem na různé vzdálenosti. Mezi tím se opakovaně přesunovali do nových pozic, aby se vyhnuli simulované odvetné palbě nepřítele,” komentoval námět a provedení cvičení námořní kapitán Vladimír Matvejev, mluvčí vojenských jednotek Přímořského kraje.


2S4 Tulpan je největším samohybným minometem v ruské armádě i na celém světě. První kusy do služby ruské armády vstoupily v roce 1974. Minomety jsou přiřazeny do všech ruských vojenských okruhu. Podle agentury TASS například jižní vojenský okruh (u Černého moře) obdržel 150 nových kusů vojenské techniky, včetně minometů Tulpan.

 

Video: Záběry z posledního vyvedení samohybných minometů Tulpan v Přímořském kraji.  / YouTube

 

V typické ruské dělostřelecké divizi jsou zařazeny tři minometné baterie po čtyřech minometech Tulpan (celkem 12 minometů v divizi). Původně byly jednotky s minomety Tulpan součástí záložních jednotek vrchního velení - minomety se měly v případě totální války využit jako minometná podpora pěchoty a provádět nezávislé úkoly, které vyžadují masivní dělostřeleckou podporu.

 

Minomet Tulpan nemá ve světě obdobu - dokáže odpalovat vysoce explozivní minometné granáty na vzdálenost až 20 km. Proč vlastně na tuto vzdálenost použít minomet a ne klasické dělostřelectvo?

 

Obecně jednou z výhod minometů je strmý dopad granátů na zem, oproti mnohem plošší balistické křivce dělostřeleckých granátů. Fragmentace minometného granátu při dopadu proto působí stejnoměrně na všechny strany, zatímco většina střepin (cca 80 %) z exploze dělostřeleckých působí pouze do stran - mrak střepin má tvar pomyslných motýlích/ptačích křídel.

 

 

Foto: Exploze granátu probíhá od podélné středové osy do stran. Pro ničivost granátu je klíčová poloha granátu při dopadu na zem - zde je největší rozdíl mezi účinnosti dělostřeleckých (dva obrázky vlevo) a minometných granátů (dva obrázky vpravo) v cíli. / Public domain

 

Při nabití minometu Tulpan je nutno hlaveň sklopit vodorovně se zemí, a mechanicky granát a prachovou náplň vložit za zadní strany hlavně skrz závěr. Střelba je prováděna pomocí ovládacího panelu ze vzdáleného místa. Pro ochranu vozidla lze využít kulomet PKT ráže 7,62 mm.

 

Posádka má k dispozici 20 vysoce explozivních 134 kg těžkých granátů a deset 230 kg těžkých granátů s pomocným raketovým motorem. S klasickými granáty Tulpan dostřelí na vzdálenost 7 až 9 km a s “raketovými granáty” na vzdálenost 17 až 19 km. Minimální dostřel je 800 m.

 

Náměr hlavně je +50 až + 80° a odměr ± 10°. Maximální rychlost palby při náměru +60° je cca 1 výstřel za 62 sekund a u náměru +80° jeden výstřel každých 77 sekund.

 

Hmotnost vozidla je 27 t a je poháněno motorem o výkonu 375 kW. Maximální rychlost na silnici je 60 km/h.

Zdroj: TASS

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 20.12.2016 Čas: 10:25

Charlie, to je tak, když dlouho nedošlo k masivnímu konfliktu. Na jednu stranu díky Bohu, na druhou stranu samozřejmě dochází ke zkreslení představ, co znamená být ve válečném stavu.

avatar
KOLT Datum: 20.12.2016 Čas: 10:20

Když si člověk vezme, že to vznikalo v době, kdy dělostřelecké radary byly když ne v plenkách, tak v punčocháčích, je jasné, že to v masivním konfliktu mohl být docela účinný prostředek. Navíc, pokud by byly správně nasazeny, tzn. k palbě na důležité cíle, schromaždiště ap., tak by ve své podstatě ani nevadily i značné ztráty po palbě. Pokud by to byla cena za zničení mechanizovaného praporu, několika tanků atp., furt to může být zisk. Oni také Rusové mají radary, takže mohou sami opětovat palbu na pozice protivníkovy dělostřelecké palby atd. atp. Prostě svoje opodstatnění ta technika měla a do jisté míry má i dnes. Jen IMHO nemá smysl ji zavádět, pokud ji nemáme.

avatar
Charlie Datum: 19.12.2016 Čas: 22:01

Kolt: řekl bych, že vám to přijde správně, protože tyhle hračky byly dělaný na míru masivního konfliktu mezi NATO a VS, který předpokládal nasazení velkého počtu techniky i živé síly. Mezi Ruskem a Čínou by to nejspíš byl taky konflikt s masivním nasazením všeho dostupného, takže tahle mrcha by se tam cítila jak ryba ve vodě. Na hadrohlavy v pick-upech, útočící v masivním počtu deseti drbanů a dvou koz je takovejhle dárečků škoda.

Mimochodem, Donbas hlásil těžké boje a velké ztráty - prý třicet mrtvých. Kua to jsou těžký ztráty? Z těch titulků by člověk čekal, že tam zařval alespoň prapor, a ony se nejspíš nedohodly dvě čety při průzkumu...

avatar
KOLT Datum: 19.12.2016 Čas: 14:31

Na boj s ručníkáři u nich doma je to naprd, protože to má moc velké vedlejší škody. S islamisty ženoucími se v hordách na naše hranice se lze vypořádat mnohem efektivněji a levněji pomocí kvérů. Mně fakt přijde, že největší efektivitu by to mělo při střetu s těmi Číňany.

avatar
PavolR Datum: 19.12.2016 Čas: 10:25

Strategist:
No tak sorry, ale zrovna pri stráži hraníc by Tulpan, rovnako ako akákoľvek iná ťažká technika, zdržala kohokoľvek nanajvýš na ten čas, čo si pri tom urobí selfie. ;) :D

avatar
Strategist Datum: 19.12.2016 Čas: 10:10

KOLT: no já bych právě viděl využití takových zbraní v konfliktech nízké intenzity, proti vyspělému protivníkovi se asi více hodí ty letadla nebo více mobilnější zbraně. Navíc vyspšlý protivník většinou neútočí v hordách jako ručníkáři, takže tam by se to dalo použít leda proti mechanizovaným jednotkám. Zato proti ručníkářům je to ideální, mají pouze lehce obrněná vozidla, skrývají se v domech a útočí v hordách, proti nim by to byla ideální zbraň(to by se samozdřejmě západ nesměl bát o každého teroristu co zabije a ještě 3x kontrolovat jestli náhodou neměl psychické problémy atd)
PS: na ty hranice by to byl úžasný stroj, rázem by si tu invazi do Evropy rozmysleli

avatar
KOLT Datum: 17.12.2016 Čas: 21:35

Já nemám problém s tím, že když už to mají na skladě, tak to používají. Účinné to je až hrůza a odvede to spoustu práce. Problém je, že ty zbraně vznikly v nějaké době, kdy měly velký smysl. Dnes je tento smysl pro evropské armády povětšinou pryč – atom do toho fakt dávat nebudeme, v konfliktech nízké intenzity to nemá moc využití, islámské hordy valící se do Evropy s tím asi také nebudeme ostřelovat. Takže zbývá použití proti obdobně technologicky schopnému nepříteli, tzn. proti Rusku či Turecku (a teď se do mě pustí z východu i západu :-) ). Jenže ani tam to podle mne nemá moc opodstatnění. Především protože jejich úlohu lépe zastanou samohybné houfnice a letectvo. Pokud bychom takovýto komplet chtěli připravit na konflikt vysoké intenzity s moderně vybaveným protivníkem, znamenalo by to zásadní modernizaci nebo vývoj nového typu. A to je ekonomický nesmysl s ohledem na poměr cena/výkon.

Rusko je na tom trochu jinak. Jednak takové stroje má, ne zrovna málo, a nemá problém je skladovat. Navíc pro ně spíš má použití. Jedním jsou asymetrické konflikty – oni se prostě mnohem míň zabývají okolními škodami, takže si mohou dovolit takovou zbraň použít namísto letectva či přesného dělostřelectva. (A jestli mi někdo bude tvrdit, že je to jen propaganda, tak bych mu doporučil se podívat, jakým způsobem zlikvidovali Grozné ve druhé válce v Čečensku!) Druhým je potenciální konflikt s Čínou. Číňané mají spoustu techniky a ještě větší spoustu lidí. Jsou na tom technologicky poměrně dobře, ale přeci jen ne tak, jako Rusko (spousta čínské techniky je zastaralejší než nemodernizovaný T-72). Konflikt RxČ by v mnohém mohl připomínat právě konflikty, pro které byla podobná technika zkonstruována. Kdeže to RA Tulpany vyvedla? Jo aha ;-)

avatar
Slavoslav Datum: 17.12.2016 Čas: 20:31

k radarom a vypatraniu pozicie nepriatelskeho delostrelectva

ak si dobre spominam tak americania si "chvalili" konflikt na ukrajine ako dobre skolenie o ruskych moznostiach. Rusi v case delostreleckych prepadov realizovanych separatistami dokazali zarusit delostrelecke radary ukrajincov. Teraz neviem ci tam nieco dotiahli aj USA so svojimi instruktormi, alebo nie takze o aky radar islo neviem.

avatar
Charlie Datum: 17.12.2016 Čas: 19:47

Logik: řekl bych, že i v situaci, kdy mám možná levnější a pružnější, ale nedostatkový zbraňový systém a k němu sice možná dražší a specializovanější druhý, kterého mám ale spoustu, tak pro mě může dávat smysl provozovat ten dražší - prostě proto že mi to šetří kapacity toho nedostatkového.

To je myslím i důvod, proč Varšavanka a Rusové obecně tak předimenzovávali PVO - obsluh k raketám měli moře a byly relativně snadno vycvičitelné (zhusta se jednalo o odvedence), zatímco pilotů byl nedostatek a nedalo se zaručit, že by sami ustáli úder letectev NATO.

avatar
Charlie Datum: 17.12.2016 Čas: 19:47

Logik: řekl bych, že i v situaci, kdy mám možná levnější a pružnější, ale nedostatkový zbraňový systém a k němu sice možná dražší a specializovanější druhý, kterého mám ale spoustu, tak pro mě může dávat smysl provozovat ten dražší - prostě proto že mi to šetří kapacity toho nedostatkového.

To je myslím i důvod, proč Varšavanka a Rusové obecně tak předimenzovávali PVO - obsluh k raketám měli moře a byly relativně snadno vycvičitelné (zhusta se jednalo o odvedence), zatímco pilotů byl nedostatek a nedalo se zaručit, že by sami ustáli úder letectev NATO.

avatar
logik Datum: 17.12.2016 Čas: 17:08

Charlie: myslím, žes to popsal dost dobře. Přesto myslím, že má smysl se bavit o efektivitě a defakto poměru cena/výkon u jednotlivých zbraní a potažmo strategií.
Proto myslím, že je legální se ptát, jestli takovéto těžké zbraně s relativně malým dostřelem mají v dnešní době, kdy opravdu lze likvidovat cíle na desítky kilometrů, mají opravdu takovou vojenskou hodnotu, jaká se zdá z papírových parametrů a nepochybně ničivého účinku v cíli.

Je fakt, že pokud to mají ve skladech, tak munice na to bude levná a bigošů mají velkou zásobu "bigošů", na obsluhu Tulpanu není třeba nějaký velký výcvik - a při úspěšném nasazení ta zbraň udělá opravdu paseku. Takže do reality ruské armády se ta zbraň opravdu hodí. A to nemyslím zas tak pejorativně, jak to zní: Ruská armáda je postavena tak, že preferuje kvantitu nad kvalitou - a jak se občas ukazuje, v západních zemích by to bylo pro počet ztrát nepřijatelné, ale dokáže to být efektivní systém..

Atom bych pak do toho netahal, protože to sice asi byla motivace pro vývoj zbraně, ale určitě to není motiv pro současnou "resuscitaci".

avatar
Charlie Datum: 17.12.2016 Čas: 10:04

Klucí myslím si, že začít tu debatovat ve stylu "tohle je na houby protože toto a to je zase na houby protože tamto". Každej zbraňovej systém má svoje určení, některý se vyřadí a nahradí něčím jiným, jiný bez náhrady, protože jejich úlohu převezme úplně něco jinýho...

USA si mohly dovolit vyřadit 175 a 203mm kanony/houfnice (a nahradit je univerzálnějšími 155mm ShKH), protože mají masivní letectvo, které nechtějí rušit a je mnohem pružnější a ti žokejové stejně něco dělat musejí.

Rusové naproti tomu nemají takové počty letounů, takže to co mají nechávají dělat hlavně jejich primární práci - boj proti letounům protivníka - a spoustu CAS nechávají na pozemním dělostřelectvu, z toho plyne i mnohem větší pestrost jejich dělostřelecké výzbroje: minomety velkých ráží, univerzálové typu Sosna pro lehké jednotky, velké množství velkorážného dělostřelectva. Dále musíme brát v úvahu, že Rusové museli počítat s tím, že provádění letecké CAS bude kvůli aktivitě letectva NATO mimořádně stíženö (a ponese velké ztráty pro stíhací-bombardovací letky), zatímco jak mina jednou opustí tulipána, tak už jí prakticky nezastavíte (v podmínkách 70-80 let) a nebo se musíte spolehnout na C-RAM komplexy, kdy ale i v případě úspěšné obrany ztráta jedné miny bolí mnohem méně, než sestřel letounu.

Tulipán je navíc typický příklad zbraně určené jako specifická posila pro velitele vyšších vojskových těles, která mu má umožnit větší pružnost v případě, že potřebuje plnit dělostřeleckou úlohu, kterou by jinak dělalo letectvo - může si jí naplánovat "ve vlastní režii" místo dohadování se s VVS. Nemá ani suplovat, ani nahrazovat samohybné houfnice. Navíc si musíme uvědomit, že tahle veká ráže měla ještě jeden důvod - stejný jako u amerických 175 a 203mm typů - a tou je atom.

avatar
Marthy Datum: 17.12.2016 Čas: 09:10

Jakub-možná bude opravdu protivník tak "chytrý"že umístí svůj dělostřelecký radar 50 km od fronty.
1-stále bude snadno zjistitelný a bude možné jej poměrně snadno zničit,třeba protiradiolokační střelou-nezapomínat že na rozdíl od radaru PVO se dělostřelecký radar proti nim nemá jak bránit.Nebo raketou s nějakého dalekonosného raketometu-Tulpan je přece součást dělostřelecké divize,a v ní jsou i jiné prostředky.
2-Ani radar s dalekým dosahem neobejde určité zákonitosti,jako že země je členitá a je kulatá.Když umístíš ten radar daleko od fronty nepřítel toho okamžitě využije,začne ostřelovat tvé jednotky z větší blízkosti,tak že ten radar nebude schopen nízkoletící granáty zachytit.Ten Tulpan nikdy nebude na bojišti sám,v blízkosti budou i jiné dělostřelecké jednotky,Tulpan je spíš doplňková zbraň.
Jistě ani protivník nebude závislý jen na jediném dělostřeleckém radaru,bude provádět vzdušná a kosmický průzkum,nejspíš bude mít týlu nepřítele průzkumné jednotky atd.Jen jsem chtěl napsat že představa že dělostřelec nebo minomet vypálí a za pár vteřin zůstane na místě odkud vypálil jen díra v zemi je velice naivní.Dělostřelecké radary jsou velmi zranitelné a pokud je budeš mít dlouhodobě zapnuté velmi brzy nebudeš mít žádný.
Proto mají v moderních armádách stále smysl i méně mobilní dělostřelecké systémy.I když menší mobilita je jejich nesporná nevýhoda.

avatar
Jakub2 Datum: 17.12.2016 Čas: 07:08

Marthy: Jasně, protivník bude tak blbej, že dělostřelecký radar s efektivním dosahem 50 km umístí pod dostřel minometu, tj. do 20 km.

avatar
Marthy Datum: 17.12.2016 Čas: 00:39

Trochu mě udivuje že se tady považuje za prakticky hotovou věc okamžitý přesný protiúder dělostřelectva na útočící dělostřelecký systém nebo tenhle minomet.Prostě že budou po prvních několika výstřelech zaměřeni a zničeny pomocí dělostřeleckého radaru a vlastních třeba Shd.Ale tohle funguje pouze v ideálních podmínkách,které jsou v boji většinou nerealizovatelné.Třeba jako příklad baterie Tulpanů má zaútočit na cíl který je jištěn dělostřeleckým radarem a baterií vlastního dělostřelectva.Jistě je mnohem snažší vypátrat pozici radaru než zamaskovaných dělostřeleckých prostředků,takže je jasné že první miny poletí na ten radar-a po jeho zničení bude nalezení přesné polohy minometů mnohem zdlouhavější a složitější,tím dostanou dost času na zničení svého cíle.To samé platí i o taženém, dělostřelectvu,které taky nepůjde odhalit tak snadno jak si leckdo myslí,pokud jejich obsluha a podpůrné jednotky budou mít rozum v hlavě.Digitální bojiště je krásná vize,ale v reálném boji nepůjde vše tak jak se jeví v pc hrách.
Chci tím říct že tenhle minomet je zajímavá zbraň,která se i na novodobém válčišti určitě vyplatí,stejně jako například tažené dělostřelectvo.Jen se musí použít s ohledem na své výhody a nedostatky.

arr