Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří ... Více

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a ... Více

Námořní technika

355 lodí pro americké námořnictvo

Datum přidání 27.11.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 14 komentářů    autor autor: Michael Myklín

Od zveřejnění plánu amerického námořnictva (US Navy) dosáhnout počtu 355 lodí a ponorek uplynul téměř rok, ale Pentagon stále nemá konkrétní časový harmonogram ani plán. Jaké má US Navy možnosti?

Foto: Křižník USS Lake Champlain (CG-57) třídy Ticonderoga; větší foto / Public Domain 

 

Když při svých projevech Donald Trump sliboval navýšení počtu plavidel US Navy na 350 jednotek, řada odborníků nad tím jen mávla rukou. O měsíc později, v prosinci 2016, však vyšel dlouho očekávaný dokument Navy Force Structure and Shipbuilding Plans, ve kterém námořní analytici vyhodnotili, že k naplnění všech svých úkolu bude US Navy potřebovat 355 lodí a ponorek.

 

To je výrazný odklon od závěrů podobného dokumentu z roku 2014, kdy byl cílový počet potřebných plavidel stanoven na 308. Hlavním důvodem pro 15 % navýšení je probíhající modernizace čínského námořnictva a rostoucí přítomnost ruských plavidel ve Středozemním moři a severním Atlantiku.

 

Stejně tak jsou velkým problémem nedostatečných kapacity US Navy k plnění každodenních úkolů, což posádky i plavidla vystavuje zvýšenému stresu a riziku nehodovosti. V aktivní službě se dnes nachází 279 lodí a ponorek.


Cílový počet 355 plavidel má silnou podporu Trumpovy administrativy, ale vychází přitom z Americké obranné strategie 2016, která byla zpracována ještě během Obamova funkčního období. Současná administrativa nyní provádí revizi dokumentu a pokud dojde k výraznějším změnám ve formulaci bezpečnostních rizik, US Navy bude nuceno vypracovat nové vyhodnocení stavu svých sil. To může vést k další změně počtu plánovaných plavidel.

 

Zatím se objevilo několik návrhů, jak se co nejekonomičtěji vypořádat s největším rozšířením americké flotily od 80. let minulého století.


Dodatečné náklady na stavbu lodí se odhadují na 5 miliard dolarů ročně, bez započítání nákladů na provoz a údržbu nových plavidel. Jedno z navrhovaných řešení je reaktivace až deseti fregat třídy Oliver Hazard Perry, které v US Navy sloužily od roku 1977 a poslední z nich byla vyřazena v roce 2015.

 

Náklady na modernizaci a opětovné zařazení deseti fregat do služby by během období deseti let vyšly na 4,32 miliardy dolarů. Právě kvůli poměrně vysoké částce toto řešení není na pořadu dne, podle interního oběžníku US Navy, který se dostal k redaktorům serveru Defense News, tyto náklady by znamenaly nutnost omezit nákup nových jednotek, včetně lodí třídy Littoral Combat Ship.


Přijatelnějším řešením se jeví modernizace novějších křižníků třídy Ticonderoga, kterých je nyní ve službě 22. Nejstarší z nich, USS Bunker Hill (CG-52), slouží od roku 1986 a případná modernizace by životnost křižníků prodloužila až o 10 let. Náklady na jejich modernizaci nejsou známy.


V každém případě i za předpokladu zvýšení tempa výroby nových plavidel o 50 % se US Navy nepodaří dosáhnout počtu 355 plavidel dříve než v roce 2030. Více střízlivé odhady hovoří až o 40. letech 21. století. Je nutné si uvědomit, že kromě zavádění nových palvidel US Navy také průběžně vyřazuje nejstarší plavidla z aktivní služby. 

 

US Navy má k dispozici sedm loděnic a podle Mathew Paxtona, prezidenta rady amerických loďařů lze obecně říci, že USA disponují průmyslovými kapacitami k dosažení počtu 355 lodí. Přesto by však výrazné rozšíření produkce vyžadovalo značné finanční prostředky. Druhý nejvyšší důstojník US Navy admirál William Moran odhaduje počáteční investice na 150 miliard dolarů, které by zároveň pokryly náklady na prvních 30 plavidel.  


Kromě fyzické průmyslové základny a infrastruktury bude nutné výrazně navýšit i pracovní sílu. Odhady loďařů se pohybují mezi 18-50 tisíci novými pracovními místy (k současným více než 66 tisícům).


K obsazení nových plavidel by US Navy potřebovalo 20-40 tisíc nových námořníků a letců (nyní má 330 tisíc příslušníků v aktivní službě). Důsledkem škrtů v rozpočtu a problematické personální politice momentálně trpí nedostatkem posádek, což se projevuje přetěžováním těch stávajících.

 

Výsledkem je nedostatečný výcvik, a především zvýšená nehodovost. To se tento rok projevilo hned dvakrát při kolizích torpédoborců USS Fitzgerald (DDG-62) a USS John S. McCain (DDG-56) s civilními plavidly. Při nehodách zahynulo 17 amerických námořníků.


Zdroj: CRS, Defense News, US Navy, USNI News


Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
panz. Datum: 01.12.2017 Čas: 01:33

US námořnictvo začíná pomalu chátrat.kvantita přemáhá kvalitu.tak jsem zvědavý jestli budou dávat finance do obnovy námořnictva.

avatar
kubo4747 Datum: 29.11.2017 Čas: 11:51

Silné námorníctvo je potrebné vždy, hlavne Briti by o tom vedeli dlho rozprávať. Taktiež aj Španieli, Portugalci a Holanďania.
Spomínaná ochrana územia, geopolitický nástroj či prestiž, to je všetko pre námorníctvo samozrejmosť, ale zabúda sa na fakt, že bez silného námorníctva sa proste nedajú ochrániť obchodné cesty, vyhnuť sa námornej blokáde či prípadne nejakú blokádu voči niekomu uskutočniť.
A v prípade konfliktu je potrebné chrániť vlastné územie, vlastné obchodné cesty a tiež námorná blokáda protivníka. Nikto dlho nevydrží v konflikte, keď ma zablokovanú ekonomiku, zásoby, jedlo, suroviny atď. A to sa bez silného námorníctva zabezpečiť nedá.

Takže beepee USA potrebuje silné námorníctvo a nie len ako projekciu sily vo svete.

avatar
Superme Datum: 27.11.2017 Čas: 22:51

Pokud sílí Čína, která dnes ohrožuje skoro celou Asii, pak je jen dobře, že je zde síla, která je po všech směrech na jiné, kvalitnější, úrovni a která ten vliv Číny výrazně omezuje. Takže jen do toho, ať třeba komoušům prasknou žilky.

Ovšem bylo by dobré, pokud by vzniklo to tzv. asijské NATO o kterém Američané teď docela nahlas mluví. Koalice USA, Indie, Japonsko, Austrálie, J.Korea a případně další státy (Thajsko, Malajsie, Filipíny, ...) by dala Číně krásnou stopku.

avatar
pks_ Datum: 27.11.2017 Čas: 20:59

V USA by si měli uvědomit, že míří k porážce. Tím, jak na sebe berou čím dál více úkolů, se uzbrojí ke krachu. Číně a Rusku stačí postavit několik jednotek a USA hned mají pocit, že si musí udržovat 3 násobek jejich kapacity - aby byli vždy a všude v pozici silnějšího. Jediná rozumná cesta je podělit se o závazky se svými spojenci (ČR by také mohla postavit 2 fregaty :-) - netrvat vždy a všude na demonstraci americké vlajky ale působit pod společnou západoevropsko-severoamericko-japonsko-jihokorejsko-australskou demokratickou koalicí :-)

avatar
beepee Datum: 27.11.2017 Čas: 20:56

Ach jo... Napsal jsem, že USA nepotřebují to silné námořnictvo k OBRANĚ VLASTNÍHO ÚZEMÍ. Což byla reakce na tohle tvrzení:
"Preto sa zameriavajú na silné námorníctvo ktoré má za úlohu chrániť pobrežie USA."
Obranu spojenců jsem nijak nezpochybňoval.

avatar
BarryGold Datum: 27.11.2017 Čas: 20:41

to beepee: Domníváte se, že pokud by dříve nebylo Royal Navy a dnes US Navy, tak by nijak neohrožovalo to svobodnou plavbu po mořích? USA musí zaručit obranu svého území ale také mají závazky na ochranu svých spojenců - NATO, Japonska, Jižní Koreje aj. To bez námořnictva nepůjde. A USA zdaleka nejsou jediný, kdo zbrojí.

avatar
beepee Datum: 27.11.2017 Čas: 18:37

Miroslav: já žádnými protiamerickými úvahami opravdu netrpím, nicméně si dovolím tvrdit, že k obraně pobřeží USA opravdu takhle silné námořnictvo nepotřebuje. Koneckonců, všechna opravdu velká námořnictva v historii vždycky sloužila k projekci síly mateřské země (většinou v jejích koloniích) - ať to byla Británie, Španělsko, nebo Portugalsko.
A opakuji - nejsem zádný USA-fob :-)

avatar
Miroslav Datum: 27.11.2017 Čas: 18:11

beepee: Teraz nechajme stranou nejaké mocenské postavenie USA vo svete alebo nejaké protiamerické úvahy. Z čisto vojenského hľadiska je to presne tak ako som popísal. USA nemajú na zemi nejakého prirodzeného nepriateľa. Zo severu majú len Kanadu a z juhu Mexiko. Jediné nebezpečenstvo im hrozí len z pobrežia. Samozrejme, ja nepopieram, že vojenské námorníctvo je aj projekciou politickej sily vo svete. Ako povedal Peter Veľký... ,,Kto ovláda moria, ten ovláda celý svet" a američania toto využívajú vo svoj prospech.

avatar
beepee Datum: 27.11.2017 Čas: 16:17

Miroslav: "Preto sa zameriavajú na silné námorníctvo ktoré má za úlohu chrániť pobrežie USA."

Dobrý vtip :-D

avatar
Shania Datum: 27.11.2017 Čas: 14:17

Charlie: njn ale kdo má fregatu schopnou samostatně operovat na druhé straně oceanu a za cenu, za kterou si nepořídí rovnou DDG....

avatar
Charlie Datum: 27.11.2017 Čas: 13:08

No, článek mi přijde trochu neúplný, protože pokud je mi známo, Američani se poohlíží ponějakých už zavedených fregatách, které by mohli stavět ve větších počtech a přitom byly levnější než Burkeové (a se klidně vsadím, že si nAVY navymejšlí takovejch hi tech kravin, že budou ve finále dražší).

Přesně takhle fungovala NAVY v sedmdesátých - levný O.H.Perry a drahý Spruance.

No sem zvědavej, jak to dopadne, protože LCS jsou totální fail.

avatar
Miroslav Datum: 27.11.2017 Čas: 12:41

marfolodej: Ono to vychádza z celkovej stratégie USA obrany ktorá je postavená na úplne iných základoch ako majú napríklad v Rusku. Táto stratégia je postavená hlavne na geografických aspektoch. Severná Amerika je z oboch strán prístupná z Atlantiku aj Pacifiku. Preto sa zameriavajú na silné námorníctvo ktoré má za úlohu chrániť pobrežie USA. Naopak, Rusko sa skôr zameriava na raketovú techniku lebo takú veľkú rozlohu ináč ochrániť nedokáže. Preto aj USA armáda nestavia svoju obranu na tankoch ako Rusko ktoré má mnohonásobne vyšší počet obrnenej techniky. Rusko aj napriek obrovskej rozlohe v podstate silné námorníctvo na vlastnú ochranu momentálne nepotrebuje. Z juhu úlohu obrany zabezpečujú pozemné sily a zo severu ich chráni ľadový oceán. Rusko potrebuje námorníctvo len z hľadiska akejsi prestíže a ako nástroj geopolotiky

avatar
marfolodej Datum: 27.11.2017 Čas: 07:48

Problém USN je, že chtějí být všude na světě. To vyžaduje obrovskou flotilu. Rusovi i Číňanovi stačí cmrndat kolem svýho pobřeží a sem tam trochu dál. Stavební kapacity Číny jsou obrovské...kdysi meli 16 stařičkých destroyerů a podívejte se dnes...letí nahoru, až extrémně...asi to nebude vše hightech, ale početně je to veliká síla.

arr