Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Námořní technika

4000 Tomahawků pro americké námořnictvo

Datum přidání 22.08.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 16 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Firma Raytheon minulý týden slavnostně předala americkému námořnictvu (US Navy) 4000 střel s plochou dráhou letu Tomahawk Block IV. US Navy si plánuje ponechat střely Tomahawk ve výzbroji minimálně do roku 2040.

Foto: Americký torpédoborec USS Preble (DDG-88) třídy Arleigh Burke odpaluje Tomahawk nedaleko pobřeží Kalifornie; větší foto / US Navy

 

Námořní střela s plochou dráhou letu Tomahawk je hlavní údernou zbraní amerického námořnictva pro útoky na pozemní cíle. Střela je odpalována z lodí (třídy Zumwalt, Arleigh Burke a Ticonderoga) a ponorek (třídy Los Angeles, Virginia a Ohio). Například upravené ponorky Ohio mohou nést až 154 střel Tomahawk.


Tomahawk Block IV (zavedená do výzbroje v roce 2004) má dolet 1600 km a dokáže se “loudat” ve vzduchu až čtyři hodiny. Střela letí k cíli po složité naprogramované dráze a umí se tak vyhnout pozicím protivzdušné obrany (PVO) protivníka nebo radarovým stanicím. Díky výkonné obousměrné komunikaci lze měnit profily a směr trasy střely podle aktuální situace.


Díky obousměrné datové komunikaci střela přenáší obrazové informace k mateřské lodi nebo ponorce - posádka tak můře mnohem jednodušeji potvrdit zničení cíle a vyhodnotit úspěšnost zásahu.


Tomahawk kopíruje terén ve výšce pouze 30 až 50 m nad zemí, což ji činí nejen obtížně zachytitelnou radary, ale také obtížně sestřelitelnou raketami PVO - především v členitém terénu.


Prvního ostrého nasazení se Tomahawky dočkaly během operace Pouštní bouře v roce 1991. V 21. století americké námořnictvo odpálilo 50 Tomahawků během operace Enduring Freedom v Afghánistánu, 302 raket během irácké operace Iraqi Freedom, 147 střel při libyjské operaci Odyssey Dawn, 47 střel proti pozicím Islámského státu v Iráku, atd.


V nedávné době americké námořnictvo vyslalo 59 střel Tomahawk na cíle v Sýrii. Celkově bylo v bojových akcích podle tiskové zprávy firmy Raytheon nasazeno 2300 střel Tomahawk.

 

V Sýrii dokonce střely Tomahawk zaútočily na základnu aš-Šajrát, kterou teoreticky kryly ruské systémy S-400 ze 150 km vzdálené základny Lakatija. V obecném povědomí panuje přesvědčení, že S-400 sestřelí jakékoliv cíle, v jakýchkoliv výškách a v jakémkoliv čase, do vzdálenosti 400 km.

 


Video: Odpal střel Tomahawk / YouTube

 

To je samozřejmě nesmysl - S-400 používá řadu raket s různou letovou obálkou určených proti různým typům cílů a je otázkou, jakými raketami byl S-400 v té době vybaven. Nejvýkonnější rakety 40N6 s doletem 400 km se používají proti velkým a hodnotným cílům, jako jsou bombardéry a letouny AWACS, nikoliv proti střelám Tomahawk - ostatně jeden prapor S-400 (osm odpalovacích vozidel, 48 střel) nemá ani tolik raket, aby zabránil hromadnému útoku 59 Tomahawků.

 

Dodejme, že proti Tomahawkům mají Rusové vyčleněny prostředky PVO krátkého dosahu Pancir S1 - pro ničení Tomahawků slouží především dvojice 30mm kanónů s kadencí 5000 ran za minutu.


Zpět k americkému námořnictvu. US Navy si podrží střely Tomahawk minimálně do roku 2040 - to si vyžádá neustálou modernizaci. První začne v roce 2019, kdy Raytheon vylepší Tomahawky o nové komunikační a navigační systémy. Díky lepší navigaci se vylepšený Tomahawk obejde i bez signálu GPS.

 

Některé střely dostanou naváděcí hlavici, která umožní Tomahawky proměnit v protilodní zbraň s doletem až 1600 km. V případě protilodních Tomahawků se počítá se zavedením v roce 2022. 

 


Video: Náhled do výrobní továrny, kde vznikají střely Tomahawk. / YouTube

 

Dodejme, že ač má Tomahawk špičkové vlastnosti, právě zavádění a export moderních ruských a čínských prostředků PVO donutil americké námořnictvo investovat do vývoje nové protilodní střely AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missile). V budoucnu je možné upravit LRASM i pro útoky na pozemní cíle.

 

LRASM disponuje technologii stealth - střelu tedy obsluha nepřátelských radarů uvidí, ale neurčí přesně její pozici, což ztíží zaměření zbraní země-vzduch (rakety, kanóny) PVO. Podle Defense News také Raytheon vylepšil střely Tomahawk o vlastnosti stealth, ale bližší podrobnosti jsou tajné.


Co se týče budoucího rozvoje Tomahawků - oproti ostatním podobným zbraním má Tomahawk vlastní generátor elektrické energie, oproti obvyklým bateriím u jiných střel, které omezují výkon/množství senzorů, avioniky i dobu fungování střely. 


Díky výkonnému zdroji elektrické energie námořnictvo uvažuje i o složitějším bojovém nákladu střel Tomahawk. V úvahu připadají prostředky rádioelektronického boje nebo mikrovlnné zbraně schopné "usmažit" elektroniku protivníka.

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
dusan Datum: 23.08.2017 Čas: 20:07

Gloton

http://www.rozhlas.cz/wwii/technika_namorni/_zprava/197144

Snáď je jasné, že tankovanie na mori nie je "míňanie sa lodí" .... je to presne štandartizovaný postup, kde je sací efekt základným problémom ....

avatar
dusan Datum: 23.08.2017 Čas: 19:50

Gloton

Koľko to môže byť cca metrov ? .... dĺžka krížnika je 118 metrov a žiadny kapitán nebude vedome menévrovať pár desiatok metrov od druhého plavidla ....

https://www.youtube.com/watch?v=zHHHGkGR0no

Samozrejme, že tými "stovkami metrov" som myslel hlavne míňajúce či križujúce sa lode na mori .... nie spolupracujúce plavidlá, ktoré napr. dopĺňajú palivo a určite majú štandartné postupy na zvládnutie tohto manévru bez problému - napr. znížením rýchlosti, nakoniec ....zásobovacie lode nie sú žiadne "rýchliky" ... samozrejme v porovnaní s bojovými plavidlami.


Titanic bola síce len v desiatkach metrov .... a v prístave, kde je efekt silnejší ... ale Titanic mal i minimálnu rýchlosť .....

Mimochodom ja až tak zúrivo internet neštudujem .... ale odkazy na moje knihy sa ťažko posielajú cez net ....

Najväčšie riziko pri sacom efekte je pri záchranných člnoch, kedy je riziko ich "scucnutia" veľké .... a stalo sa x-krát, že sa šťastní "zachránení" zle priblížili a miesto záchrany ich rozsekali lodné skutky "záchrancu" ...

avatar
Gloton Datum: 23.08.2017 Čas: 19:23

dusan
Já nezpochybňuji, že k "sacímu efektu" vlivem proudění vody hnané přes šrouby dochází. Ale rozhodně se nemůže jednat o nějaké "přicucnutí" lodě na vzdálenost několik stovek metrů, to je absolutní nesmysl.
I u toho Titanicu se jednalo o vzdálenost v desítkách metrů a navíc to bylo hodně ovlivněno i menší hloubkou vody v těch místech, kde se to stalo a blízkostí břehu.
Jestli věříš každému nesmyslu, který se na "internetu" dočteš, je to opravdu na návštěvu psychiatra.
Zajímá-li tě tato problematika, musíš si prostudovat něco o hydrodynamice a dynamice kapalin.

PS:podívej se třeba na nějaká videa, kde probíhá tankování velkých válečných lodí z "malých" tankerů při plavbě bok po boku ve vzdálenosti pár desítek metrů atp., abys získal reálnou představu o tomto efektu.

avatar
fenri Datum: 23.08.2017 Čas: 18:41

No, každopádně tento jev nenastane, když jedna loď vrazí čumákem víceméně kolmo na druhou. Takže je to trošku off topic.

avatar
dusan Datum: 23.08.2017 Čas: 18:19

Gloton ...

Čo tak si zopakovať fyziku, alebo prejsť internet ešte pred tým ako niekoho iného posielať k doktorom : )

Napr. Wikipedia Titanic

Plavba Titanicu začínala 10. apríla 1912 o 12:14 vyvedením lode z prístavných vôd v Southamptone pod velením lodivoda Georgea Bowyera. Titanic bol príliš veľký a neohrabaný, aby mohol sám vymanévrovať z prístavu. Z tohto dôvodu mu tu, ale aj v iných prístavoch, pomáhalo niekoľko remorkérov. Tu došlo k prvému incidentu, ktorý mohol predčasne plavbu ukončiť. Neďaleko plavebnej trasy Titanicu boli ukotvené ďalšie dva parníky, New York a Oceanic. Pri obiehaní New Yorku došlo vplyvom prúdenia vody, hnanej skrutkami Titanicu, k saciemu efektu, ktorý bol natoľko silný, že sa pretrhli kotviace laná New Yorku a jeho zadná časť sa začala nebezpečne približovať k Titanicu. Hroziacu kolíziu odvrátil kapitán E. J. Smith, ktorý nechal zastaviť stroje na Titanicu a jeden z remorkérov, ktorý oboplával New York a pomocou lana ho ťahal späť ku brehu. Obe lode sa nakoniec minuli vo vzdialenosti desiatok metrov. Kolízii s Titanicom bolo síce zabránené, ale New York sa následne oprel o bok Oceanicu, našťastie bez väčších škôd.

Najznámejší je tu spomínaný prípad Olympic vs Hawke.

avatar
Trener Datum: 23.08.2017 Čas: 17:39

Něco z tisku:
http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/199047-celi-americke-namornictvo-obrimu-kyberutoku-srazky-lodi-uss-mccain-a-uss-fitzgerald-spolu-souvisi-tvrdi-expert/

avatar
Dzin Datum: 23.08.2017 Čas: 16:21

V Čechách (Československu) vyšlo dost literatury pojednávajících o námořních katastrofách a možná by bylo dobré si alespoň nějakou přečíst, protože dají daleko lepší přehled o této problematice, než zvládneme tady v pár odstavcích.

Třeba to, že se míjející lodě navzájem přitahují je dobře zdokumentovaný fakt. Asi nejznámější je případ Olympicu, sestry Titaniku, který si přitáhl křižník Hawke a došlo ke srážce.

viz. třeba
http://technet.idnes.cz/olympic-titanic-a-britannic-violet-jessopova-fan-/vojenstvi.aspx?c=A141204_144453_vojenstvi_kuz

avatar
Gloton Datum: 23.08.2017 Čas: 07:55

dusan
"Ak sa stretne veľká loď (tanker) a malou (torpédoborec) tak mohutná hnacia sila lodných skrutiek vytvára okolo bokov lode podtlak a ten následne dokáže "pricucnúť" i pomerne veľké plavidlo. Takých nehôd bolo už nespočet. Preto sa musia veľké lode držať od seba pokým idú na vlastný pohon. A tá vzdialenosť je v stovkách metrov !!!"

Kam na ty nesmysli chodíš........"velké lodě od sebe musí být stovky metrů daleko, aby se k sobě nepřicucly".........to máš opravdu ze své hlavy? Jestli ano, měl bys zajít k doktorovi.

avatar
fenri Datum: 23.08.2017 Čas: 07:52

Dusan-Sorge:
no, zní to hezky, ale je to částečně špatně. V obou případech se lodě nesrazily tím, že by byl "malý" Burke (skoro 10 kt) "přisát" mnohem větší lodí, ale šlo o srážky přídí (civilní loď "taranovala" torpedoborec).
Rozdíl ve výtlaku byl 4x větší ve prospěch ACX Crystal a 3x ve prospěch Alnic MC.

Na první pohled mi také hlava nebere, jak může +/- nejmodernější torpédoborec světa netušit, že se na něj valí velká loď, notabene v provozně náročných podmínkách, srovnatelných s provozem v La Manche, kde musí být posádka ve stavu nejvyšší bdělosti. Tady určitě hrál roli faktor, který zmiňuje Dušan, to souhlas.

Za další se ale dají zmínit i další věci:
1.) všechna prohlášení typu:
-když svaz CVN bude chtít, nikdo ho "neuvidí"
-náklaďák s Topolem či "jaderný vlak" najde družice za pět minut...
...jsou blbost a bavit se maximu možného detekčních/maskujících prostředků kohokoliv nemá vztah s realitou a praxí. Prostě svět je stále ještě dost velké a multifaktorové místo a nic nefunguje nikomu na 100%
2.) I když by Burke teoreticky měl detekovat krabičku od sirek, která k němu pluje, na deset kilometrů, spočítat kolik je v ní sirek, kolik z nich je vypálených ("to neděláš dobře Jaromíre...") a co s nimi bylo zapáleno, v reálném provozu lze pochybovat, že tato zařízení běží. Mají dané resursy, provozní životnost, hodinové náklady... takže je zapnou jen při cvičení, nebo když o něco jde (pokud se to včas dozví).Jinými slovy - velká část hi-tech hraček moderních lodí v běžném provozu 90% času spí.
3.) Zmíněný faktor Dušana, který asi souvisí i s obecným polevením kázně a personálních požadavků u řady loďstev. Od té doby, co se flákači neprotahují pod kýlem a devítiocasá kočka je zakázána, stojí námořnictva za prd :-)) Hornblower by mohl vyprávět. Navíc USN stále nemá těch Cunninghamových 300 let, takže jde stále o začátečníky a suchozemské krysy :-))
4.) prostě to může být náhoda, že zrovna teď 2x za sebou. Ze dvou případů nelze vyvozovat trend.
5.) Na druhou stranu asi se něco v USN děje, protože šéf operací USN Richardson požaduje operační přestávku loďstev.
6.) Těch kolizí bylo letos více (tuším ještě něco u Korei), což při počtu lodí USN na druhou stranu nepřekvapí.
7.) Kdyby se to stalo ruské lodi, Janda Kruan by si musel měnit prádlo :-)

avatar
Dzin Datum: 23.08.2017 Čas: 01:38

Ohledně srážek lodí, malinko ještě rozvedu to co napsal dusan. Celá problematika je hodně rozsáhlá. Sice existují jednoznačná pravidla o setkávání lodí, která určují jak se mají lodě chovat, vyhýbat, signalizovat atd. ale je to úplně stejné, jako v případě silničního provozu. Chyby se dějí. Nemusí se ani nic zjednodušit, vypustit nebo se spolehnou na rutinu, prostě jen stačí normální nedorozumění, nepatrné přehlédnutí či špatné zhodnocení situace. A katastrofa je na světě.

Možností co se může stát je hodně a v tomto konkrétním případě je těžko soudit, co se opravdu stalo. Museli bychom vědět jak přesně vypadala situace, jak měly jednotlivé lodi manévrovat jak a co signalizovali atd. Možná se postupem času dovíme více, ale nyní ze známých informací je těžko soudit.

avatar
rasto12 Datum: 23.08.2017 Čas: 00:55

" Nestačil by na to teoreticky silnější letecký radar (jasně, je drahý, obsluha, zdroj energie a chlazení), který by je "upekl"?" Stačil, ale ešte nie je nič takéto technologicky zvládnuté a ani nebude, lebo sú iné možnosti. Boli dávnejšie "infá", že to už letecké radary dokážu, ale to určite nie. Najväčšiu "paseku" spravil Sovietský radar PRO v 80. rokoch, keď zapálil okolie a následne seba, ale to bolo super radar a suché okolie. Tadeto cesta nevedie, ideme cestou lasera .


" A jakykoliv silny radar bude cilem a dostane nejspis dost rychle navstevu od nekolika protiradarovych strel, takze tam ta CIWS obrana stejne bude muset byt umistena."
Nikto nechce prísť o super drahý a účinný radar na lodi a samozrejme aj o samotnú loď a preto sú na lodiach systémy REB. To ničenie nových lodí nie je tak jednoduché,lebo sa vymýšľajú a zavádzajú okrem obranného hard kilu aj kde aké "finesy" na protilodné strely.

avatar
dusan Datum: 22.08.2017 Čas: 23:27

Sorge-227

Však to je ten problém : ) ...

Rutina, vycvičená posádka, moderné prístroje ....čo by sa mohlo už stať? ... a tak sa sem tam čosi "zjednoduší" ... "vypustí" ... a nastane možnosť kolízie ...a napriek všetkému výcviku niekto zazmätkuje ... a pri "brzdných dráhach" takých plavidiel je nešťastie hotové.

Určite to nebude jeden faktor. Ale súhrn napr. poruchy prístroja, chyby posádky, vplyv počasia. Niekedy sú chyby absolútne nepochopiteľné.

Ak sa stretne veľká loď (tanker) a malou (torpédoborec) tak mohutná hnacia sila lodných skrutiek vytvára okolo bokov lode podtlak a ten následne dokáže "pricucnúť" i pomerne veľké plavidlo. Takých nehôd bolo už nespočet. Preto sa musia veľké lode držať od seba pokým idú na vlastný pohon. A tá vzdialenosť je v stovkách metrov !!!

avatar
cejkis Datum: 22.08.2017 Čas: 22:38

Kolik z těchto raket se asi objeví v silech PRO na základně v Rumunsku a Polsku ?

avatar
Sorge-227 Datum: 22.08.2017 Čas: 22:20

Neviete niekto nieco o tom US torpedoborci co sa zrazil s tankerem. Nechpem ako sa to moze stat. To je dost velka narzka na vycvicenost posadky s nejmodernejsi technikou na vode aku kto moze vlastnit. Narazit do velkeho tankeru. To by ma zaujimalo ako sa to moze stat. Ale prosim bez zapado_ruskeho trollovani

avatar
Kozlus Datum: 22.08.2017 Čas: 16:25

Drony urcite usmazit pujdou, ikdyz se bude pracovat na odstineni elektroniky. A jakykoliv silny radar bude cilem a dostane nejspis dost rychle navstevu od nekolika protiradarovych strel, takze tam ta CIWS obrana stejne bude muset byt umistena.

arr