TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Aeromobilní uskupení – cesta budoucnosti Armády ČR

Datum přidání 30.10.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 13 komentářů    autor autor: Mgr. Ondrej Rajkovič

V několika posledních týdnech byla česká veřejnost informována prostřednictvím webové stránky AČR i stránky Armádních novin o průběhu cvičení s názvem Grim Campaigner 2013. Toto cvičení, do kterého byly zapojeny zejména 41. mechanizovaný a 43. výsadkový prapor ze stavu 4. brigády rychlého nasazení, bylo ale zajímavé i jinými aspekty než jsou účastnící se jednotky.

Foto: Vojáci 43. výsadkového praporu nastupují do vrtulníku Chinook. / 2. výsadková rota

Foto: Vojáci 43. výsadkového praporu nastupují do vrtulníku Chinook. / 2. výsadková rota

 

Článek na webu Armády ČR s názvem Pozemní a vzdušné síly společně se soustředil z velké části na popis nasazené techniky. Co bylo opomenuto je důvod proč pozemní a vzdušné síly cvičí společně. A je to celkem pochopitelné, technika zaujme většinou více pozornosti než doktrína a taktika.

 

Skutečnost je taková, že již od dob nasazení prvních výsadkových jednotek se prostor bojiště změnil z dvourozměrného na třírozměrný. Třírozměrnost bojiště se zde netýká využití ofenzivních schopností letectva. Týká se otevření třetí dimenze pro pozemní sily.

 

I když se to nebude líbit mnoha přesvědčeným zastáncům letectva, jsou to pozemní síly, které mají tu jedinečnou schopnost fyzicky získat a udržet území. Schopnost pozemních sil přesouvat se vzduchem nabízí některé možnosti, které jsou příliš dobré na to, aby byly opomenuty. A mám za to, že právě Grim Campaigner 2013 začíná ukazovat směr do budoucnosti operací AČR.

 

V současnosti je struktura AČR nastavená tak, že Vzdušné síly řídí všechny letecké prvky, které má armáda k dispozici – ať se jedná o vrtulníky nebo letadla. Tento trend je, pokud se podíváme na Západ značně neobvyklý. Ozbrojené síly USA, Velké Británie i Francie mají vojskové letectvo začleněné do sestavy pozemních sil.

 

V případě USA je toto začlenění provedeno už na úrovni divize, kdy každá divize pozemních sil USA má ve své sestavě jednu vrtulníkovou brigádu. Jedinou výjimkou je 101. výsadková divize, která jako specializovaná aeromobilní divize má ve své sestavě dvě vrtulníkové brigády.

 

Výhodou takového propojení vrtulníkového letectva a pozemních jednotek je pružnost, s kterou je může nadřízený velitel (v tomto případě divizní) využívat pro své operace a nemusí si je žádat od jiného druhu sil. Začíná se tedy zdát, že i v Armádě ČR se ukazuje, jak výhodné je takové uspořádání, a to zvláště v případě 4. brigády.

 

Jako jednotka primárně určená pro nasazení do operace kolektivní obrany podle článku 5 Washingtonské smlouvy je 4. brigádní úkolové uskupení, tedy bojový tým postavený na základě 4.brigády, ideální platformou pro využití kombinace vrtulníkového letectva a pozemních jednotek. Druhým dobrým důvodem proč využít vrtulníkové letectvo pro přímou podporu 4.brn je skutečnost, že v sestavě tohoto uskupení operuje jediný výsadkový prapor, který AČR má.

 

Je to právě 43. výsadkový prapor z Chrudimi, který má s aeromobilními operacemi největší zkušenosti, které získal zejména při nasazení v misi ISAF v Afghánistánu. Již při prvním nasazení 2. výsadkové roty 43. výsadkového praporu v provincii Lógar v roce 2009 provedl průzkumný odřad, který byl postaven na základě 2.výsadkové roty, několik aeromobilních operací v spolupráci s vojskovým letectvem US Army.

 

Stejně byly zapojeny i další roty výsadkového praporu, které působily v Lógaru. Od doby nasazení vrtulníkového uskupení do mise ISAF v letech 2009 až 2011 pak i druhá složka – vrtulníkové letectvo – získávala potřebné zkušenosti přímo v bojové zóně. První krok, získání zkušeností je tedy úspěšně absolvován.

 

Podstatný je ale také další krok – vytvoření doktríny a institucionalizování takového taktického přístupu. Britská armáda i pozemní vojsko USA mají své specializované jednotky pro provádění aeromobilních operací – 16. aeromobilní brigádu v případě Velké Británie a již zmíněnou 101. výsadkovou divizi v USA. Je to jasným znamením toho, že aeromobilní operace nemůže provádět jen tak někdo s minimálním nebo dokonce žádným výcvikem.

 

Současné operace ať již v Afghánistánu nebo v Mali ukazují, že význam aeromobilních operací je tak velký, že není možno se k nim stavět jako k nechtěnému vedlejšímu produktu třírozměrného bojiště. Vytvoření adekvátní doktríny pro výsadkové operace 21. století – ať již padákové nebo aeromobilní – je koncepčním základem bez kterého není možné se někam posunout.

 

V oblasti techniky se AČR v současnosti pohybuje relativně někde za pomyslnou polovinou hodnotící škály. Modernizace dopravních vrtulníků Mi-171š spolu s pokračujícím výcvikem jejich posádek je také dobrým základem. Co ovšem je potřebné dohánět je oblast schopností, které poskytují bitevní vrtulníky.

 

Stávající stroje Mi-24, které AČR postupně vyřazuje je potřebné nahradit. S největší pravděpodobností nebude potřebné je nahrazovat strojem odpovídající třídy jako je AH-64 Apache, Eurocopter Tiger nebo A129 Mangusta. Postačující by byl i menší stroj kombinující jak průzkumné tak i útočné schopnosti, jako například OH-58D Kiowa Warrior nebo SA342 Gazelle. Podstatné v tomto případě je zachování dané schopnosti, ne model stroje.

 

Z výše uvedeného je jasné, že se AČR chce vydat do budoucnosti tímto směrem. Potom je potřebné pokračovat a vytrvat v tomto snažení až do úspěšného konce.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
mart Datum: 02.11.2013 Čas: 22:19

Určitě dobrý článek. Tento typ článků (dle mého názoru) na AN chyběl. Jen tak dál.

avatar
Scrapy Coco 1837 Datum: 01.11.2013 Čas: 07:52

pár postřehů:

- žádná 16. aeromobilní brigáda v britské armádě neexistuje. Jedná se o 16. vzdušně útočnou brigádu (Air-Assault totiž v Británii znamená něco jiného než v USA). Vznikla sloučením 24. aeromobilní brigády (24th airmobile Bde) a 5. výsadkové brigády (5th airborne Bde) v roce 99 a jedná se o zvazek se schopností padákových, aeromobilních a přistávacích (vzdušně útočných) výsadků. Sic ve své organizaci má pluky AAC (Army Air Corps) (dva z nich jsou ale vyzbrojené vrtulníky WAH-64D), ale její primární přepravní kapacita (pro aeromobilní operace)leží na Chinoocích RAF

-Mi-24/35 našich vzdušných sil jsou na tom s řízenými raketami Šturm dost špatně, takže tím bych se tu neoháněl

-co se týče 44ky a 74ky, tak tam dává aeromobilní schopnost smysl pouze u dvou rot těchto praporů. Ovšem naše letectvo může dostat do vzduchu max 10 Mi-171/17, reálně 8...to dává dohromady buď 2 roty nebo 1 silně posílené rotní účelové uskupení. Připočítáme li k tomu teoretickou schopnost vysazení jednoho rotního uskupení na padácích vychází to přesně na schopnost výsadkového praporu vést zároveň dvě operace (padákovou a aeromobilní) rotníma účelovým uskupeníma zároveň s jedním RÚU v záloze. Tím ovšem nevyvracím, že by se u 44ky a 74ky toto nemělo cvičit, ovšem prioritou je cvičit vždy nejdřív jednotky primárně k tomu určené...

-Schopnosti Mi-24/35 nést výsadek jsou, ale nedával bych jim takovou váhu (zvlášť když vim, z vlastní zkušenosti kolik je tam místa). Jejich kapacita se spíš lépe využije pro CASEVAC a CCA pro podporu vlastních vojsk...

avatar
TF_HU Datum: 31.10.2013 Čas: 18:59

Martin...tuto superschopnost jsem kikde v praxi neviděl. Tedy myšleno u nás, a nemyslím tím přepravu borců, protože 171 nemohla nebo nebyla...

avatar
TF_HU Datum: 31.10.2013 Čas: 18:57

To Charlie...
...na nákup vrtulníků lehčí kategorie než Hindy se nelze dívat jako na náhradu schopností. Armáda tuto schopnost opustí, tedy čistě bitevní schopnost, nákup vrtulníků má řešit úplně jiné schopnosti, v konečném důsledku to bude takový kompromis. Hledá se model, který umožní plnit širší spektum úkolů...od dopravy až po palebnou podporu. Hlediskem je i snížení nákladů na provoz.

Letectvo je před otázkou, zda vložit peníze do generálek a modernizací...či nákup nových strojů s levnějším provozem, delší životností.

avatar
TF_HU Datum: 31.10.2013 Čas: 18:42

To Rajkovic:
Grim Campaigner 2013 začíná ukazovat směr do budoucnosti operací AČR, to je vaše citace a článek se nese ve stejném duchu. Nemám vám to za zlé, ale takové psaní mi připomíná způsob jakým píše A-report, tošku v růžových barvičkách.

Jen stavovská čest mi nedovolí hodnotit to označení "pozemní a vzdušné síly společně"...a od toho se odvíjí vše.

avatar
martin Datum: 31.10.2013 Čas: 12:39

ona i schopnost Mi 24 nést výsadek není rozhodně k zahození

avatar
Charlie Datum: 31.10.2013 Čas: 11:53

Ondrej Rajkovic:
můj příspěvek nebyl ani tak polemika s vaším článkem jako spíše reakce na to "po hlavě do prdele" kterému se říká armáda.

Stále si totiž stojím za tím že náhrada bitevníku lehkým multifunkčním typem není "zachování schopnosti" jako spíše znouze ctnost.

Jistě s vámi souhlasím že je jedno z čeho tu Hellfiru vypálím, problém ovšem je v tom že nějaká Gazela je unese 4 a nemá žádnou další výzbroj zatímco Apache nebo i naše Mi-24 má těch raket minimálně dvakrát tolik a k tomu další mrtě zbraní, o výdrži a odolnosti nemluvě.

O Eurocopteru Tiger bych se tu radši nebavil, to není bitevní vrtulník ale výsměch daňovým poplatníkům, za jeho cenu můžu mít ty Mi-24 dvě nebo si koupit třeba Rooivalk (což je zhruba stejná kategorie, ale mnohem vydařenější).

Jistě, finanční realita naší armády je jaká je, ale vždyť ty Mi-24 máme - a že by nebylo na jejich provoz? Tak kde se pak vezmou peníze na nákup moderních západních vrtulníků (které budou ve finále stejně drahé jako ty Mi-24, páč cenově sou na tom Rusové trochu jinde než západní fabriky).

avatar
Ondrej Rajkovic Datum: 31.10.2013 Čas: 09:52

ad TF HU

Predne Vam chci podekovat, ze jste se registroval a zapojil do diskuse. Jsem rad, ze me clanky maji takovy dosah a prinaseji nove ctenare pro AN. Co se Vasich argumentu tyce tak zkusim reagovat v bodech priblizne tak jak jste je sam napsal.

Ad bod b) Mozna jsem se trochu nechal unest, ale urcite nebylo nikde psano, ze CG 2013 bylo aeromobilni cviceni. Pokud to z clanku tak vyznelo, potom se omlouvam. Nebylo mym zamerem nejak zavadet. Zaklad celeho meho clanku byl postaven na zprave z webu ACR ktera se zabyva prave spolupraci pozemnich a vzdusnych sil.

Ad bod c) Pokud se podivate do clanku tak jsem napsal, ze Vzdusne sily ridi vsechny letecke prvky, kterymi disponuje armada (nikoliv pozemni sily). Cit: "V současnosti je struktura AČR nastavená tak, že Vzdušné síly řídí všechny letecké prvky, které má armáda k dispozici – ať se jedná o vrtulníky nebo letadla." Tudiz se obavam, ze nejake podsouvani toho, ze VzS disponuji necim co by mely mit pozemni sily je ne zcela pravdive. Bylo to pouze poukazani na skutecny stav.

Jinak jsem velmi rad, ze jsme dokazali ve vetsine bodu najit spolecnou rec a tesim se na dalsi diskusi.

____________________
ad Charlie

Pokud Vam neni jasna vymena "plnotučného bitevníku za nějaký šudlátko s přidělaným raketometem" tak by jste se mozna mel podivat na ambice, ktere ma ACR v souvislosti s nasazenim 4.buu.
V pripade nasazeni podle clanku 5 Washingtonske smlouvy by 4.buu podlehala britske 1. obrnene divizi, a Britove disponuji "plnotucnymi bitevniky". Krom toho, raketa Hellfire zpusobi v cili stejnou skodu bez ohledu na to zda je vypalena z AH-64E nebo SA342.
Podstatny je v tomto pripade zpusob nasazeni a vyuziti a ne model vrtulniku. Beztak, pokud se podivate na finance vyclenene na nakup zbrani a munice potom se musite rozhodnout zda si urcitou schopnost zachovate nebo ne. Jestlize si ji chcete zachovat potom to je ale mozne jen v ramci tech moznosti ktere mate a ktere jsou limitovany financemi. A rekneme si na rovinu, CR nema tak velky obranny rozpocet aby si mohla dovolit poridit AH-64 nebo Eurocopter Tiger. Pokud ale si chce zachovat tuto schopnost pak musi myslet v realnych moznostech. A realita je takova, ze to bude maly vrtulnik jak jiz bylo naznaceno.

_________________________
ad Liberal Shark

V tomto s Vami absolutne souhlasim. Oba lehke prapory by se mely zamerit spise na toto spektrum ukolu nez na to, aby byly slepenymi zalohami pro velitele brigad. Nemluve o tom, ze by to 43. vysadkovy prapor uvolnilo pro plneni jinych, vice specializovanych ukolu i ze spektra zvlastnich operaci.

avatar
TF_HU Datum: 30.10.2013 Čas: 22:59

To flanker.jirka: ...nooo, tak zrovna tohle není až taková pravda. Vysazení tankáni asi nebudou bojovat jako výsadkový prapor.

avatar
flanker.jirka Datum: 30.10.2013 Čas: 22:46

... pokud použijete vrtulníky pouze jako dopravní prostředek, tak vám v místě přistání budou stejně dobře bojovat i ostatní útvary AČR a nejen 4. brn. Jen se o tom nebude tolik psát :-D Rozhodně nedoporučuji zařadit vrtulníky přímo pod velení absloventům vysoké vojenské školy ve Vyškově, obvzláště absolventům tankových a jim podobných oborů. Na plánování využití vrtulníků má AČR dostatek specialistů na leteckých základnách.
Použití vrtulníků pro operace, kde opravdu bude třeba vysadit vojáky na padácích je jako šafránu, navíc pro takovou akci bude jistě lepší použít letoun s pevným křídlem než vrtulník, ten je při svých dostupech a rychlostech sedící kachnou pro každého kdo si chce vystřelit.

avatar
TF_HU Datum: 30.10.2013 Čas: 19:07

Tento článek mě přinutil se registrovat. Mám dojem, že se autor nechal trochu unést, to o doktríně je pěkné, ale už ne tak reálné...o pravdivosti se též dá pochybovat.

a) souhlas se změnou na bojišti, změna z 2D na 3D.

b) souhlas s fyzickou vlastností zaujetí a držení prostoru. Ale už v tomto bodě autor sní, pozemní síly nevládnou schopností vzdušné přepravy. A cvičení GC jistě ani nebylo cvičením, které by něco takového mělo prověřovat.

c) Struktura AČR je nastavena přesně naopak než tvrdí autor, pozemní síly nemají žádný vzdušný element. Trend u cizích armád (a ne všech) je v tom, že pozemní armády mají vlastní letecké útvary. Tedy, ne že by vzdušné síly držely něco co patří pozemním silám jak podsouvá autor. Nemluvě o tom, že všichni víme kde je zakopán pes.

d) souhlas s pružností takového uskupení, ale i dnes mají někteří velitelé problém myslet v 3D a neví jak a kdy plánovat letové úsilí. Jako účastník mise vrtulníkové jednotky mohu s klidem řící, že skušenost s aeromobilními operacemi není a nebyla nijak veliká. Úkoly tam byly skromnější. A hlavním problémem není létat, ale plánovat takové operace dle standardu.

e) souhlas se směrem vývoje, ale základna jsme jen jedna, těžiště úkolů dnes ale směřuje jinam. Náhradu bitevníků nekomentuji.

Tedy, hlavně bych chtěl podotknout, že GC 2013 rozhodně nebyl aeromobilní operací, námět a úkoly a zvláště letové úsilí tomu neodpovídalo. Rozumím cíli certifikace 4. brn, ale aeromobilní tohle cvičení jistě nebylo.

avatar
Matesaax Datum: 30.10.2013 Čas: 16:48

Naprostý souhlas.Naše armáda cíleně likviduje výkonné i když starší zbraně a nahrazuje je novými,které však splnují polovinu požadovaných schopností.L-159 jako náhrada Su-22/25,RBS-70 jako náhrada OSA AKM a ted náhrada Mi-24 lehkými vrtulníky.Jediným hnacím motorem všeho je ušetření financí,ale s armády se tím pádem stává spíše takový pořádkový sbor,než plnohodné ozbrojené síly.Jistě v NATO je plno států,které nemají bojové vrtulníky,ale zas mají silnější nadzvukové letectvo např. Belgie,Dánsko,Portugalsko,Norsko.U nás jsme degradovali stíhací letectvo na směšnou velikost jedné letky a ted se likviduje i letka bitevních vrtulníků.

avatar
Charlie Datum: 30.10.2013 Čas: 15:10

" Postačující by byl i menší stroj kombinující jak průzkumné tak i útočné schopnosti, jako například OH-58D Kiowa Warrior nebo SA342 Gazelle. Podstatné v tomto případě je zachování dané schopnosti, ne model stroje."

No není mi jasné jak výměna plnotučného bitevníku za nějaký šudlátko s přidělaným raketometem koreluje se "zachováním schopnosti". Vee vietnamu sice lítaly jako bitevníky nejdřív hodně ozbrojený Hueye, ale bylo to málo a proto vyvinuli Cobry - no a my teď děláme přesně obrácený postup - máme Cobry a downgradujeme na Hueye.

Každý prdítko co se sneska pohybuje po bojišti a má aspoň 4 kola nese na střeše stabilizovanou stanici s uberzoomem a alespoň půlpalcovým kulometem a s tímhle tu Kiowu nebo Gazelu sundá tak rychle že její pilot nestačí říct ani Sakrblé, stačí si přečíst něco o Vietnamu, jaký ztráty měly vrtulníky při pohybu v horký zóně a to po nich šli Vietcong nevo NVA jen palbou malých zbraní a občas velkorážnými kulomety zaměřovanými přes železná mířidla.

Bitevní vrtulník, pokud si pamatuju, by měl disponovat schopností potlačení protivníka a podpory pěchotního výsadku v boji - tedy vlastně nahrazuje BVP. proto potřebujeme stroj který nese mohutnou výzbroj s dostatečnou zásobou munice a je adekvátně pancéřován pro působení na linii dotyku. Kiowa nebo gazela nese dve raketnice po necelé desítce neřízených střel nebo pár kulometů. Proti tomu je i Mi-8 v bitevní variantě se čtyřmi bloky UB-32 a čtyřmi Falangami něco jako tank, a Mi-24 už se skoro blíží oblasti sci-fi se svojí paletou raket, kanonů, granátometů a pum.

Je sice pravda, že američtí speciálové využívají služel OH-6, ale to je uplně jiný druh nasazení, tady se snad bavíme o konvenčním vojsku a ne o speciálech. Vždyť i těm poskytovaly dodatečnou podporu Blackhawky (a Cobry, který měly k dispozici Mariňáci, jim HODNĚ chyběly, dkyž šlo do tuhýho).


Ale článek pěknej, to jo :)

arr