Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Pozemní technika

Albánie chce Kosovo a americkou základnu

Datum přidání 23.04.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 12 komentářů    autor autor: Jan Buchar

V únoru letošního roku uplynulo deset let od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova. Albánský premiér Edi Rama při této příležitosti naznačil možnost, že Kosovo a Albánie budou mít jednoho prezidenta. 

Foto: Hlavní město Kosova Priština v noci; větší foto / Arbenllapashticaaa; CC BY-SA 3.0 

 

„Kosovo a Albánie budou mít jednotnou zahraniční politiku, nikoliv jen společná velvyslanectví a diplomatická zastoupení,“ uvedl Edi Rama. „Proč by nemohly mít jednoho prezidenta jako symbol jednoty a společné národní bezpečnostní politiky?“

 

Tyto výroky vyvolávají u sousedních států obavy. Postupné sjednocování Albánie a Kosova totiž může vést ke vznášení územních nároků na další oblasti obývané Albánci (na Balkáně žije 5,2 milionu Albánců), např. v Černé Hoře či Makedonii.


První úvahy o vytvoření Velké Albánie, tj. sjednocení všech území obývaných Albánci v jednom státě, pochází z doby po Velké východní krizi v letech 1875-1878. Základní východiska albánského vlastenectví, jež mělo původně islámský a proosmanský charakter, definovala vlastenecká organizace Prizrenská liga. Pro její pojmenování je příznačné, že se město Prizren nachází na území dnešního Kosova.

 

Podle článku srbského profesora Vladislava Sotiroviće pro internetové stránky The Global Politics byly všechny návrhy na vytvoření nezávislé Albánie namířeny proti pravoslavným křesťanům, a tradičně jsou proto podporovány katolickými a protestantskými velmocemi.


Sotirović považuje za hlavní podporovatele albánských územních nároků USA, NATO a EU. Z geopolitického hlediska totiž Velká Albánie poslouží jako nástroj bránící pronikání ruského vlivu na Balkánský poloostrov. Mezinárodní intervenci v Kosovu z roku 1999 Sotirović označil za jednostrannou akci NATO bez podpory širšího mezinárodního společenství.

 

Infografika: Území Kosova obývaná Albánci. / archív autora

 

Nedávné prohlášení albánského premiéra Ramy Srbsko vnímá jako snahu Tirany vybudovat Velkou Albánii. Laurent Lagneau ve svém příspěvku pro Zone Militaire považuje tyto obavy, vzhledem k přetrvávajícímu náboženskému napětí a regionálnímu soupeření mezi západními státy a Ruskem, za odůvodněné. Připomeňme ostrou reakci Moskvy na vstup Černé Hory do NATO, o které v jednom z dřívějších článků informovaly Armádní noviny.

 

Edi Rama nenaznačoval budoucí těsné spojení mezi Albánií a Kosovem poprvé. V dubnu 2017 uveřejnily internetové stránky Politico rozhovor, ve kterém Rama uvedl možnost vytvoření albánsko-kosovské unie jako alternativu k členství v EU.

 

Brusel si je vědom nebezpečí, které užší spolupráce mezi Tiranou a Prištinou představuje. EU vždy podporovala proces smiřování a regionální spolupráce v oblasti západního Balkánu, zdůraznila mluvčí Evropské služby pro vnější činnost. Evropská rada prosazuje integraci zemí západního Balkánu na základě bilaterální spolupráce a tímto způsobem hodláme postupovat i v budoucnu.“

 

Infografika: NATO vs. Rusko v oblasti západního Balkánu. / archív autora

 

17. dubna letošního roku Brusel navrhl zahájit přístupová jednání s Albánií a Makedonií. Rozhodnutí se podle vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Fredericy Mogheriniové opírá o „pokrok, jehož obě země dosáhly s ohledem na doporučení z roku 2016, a [pozitivně hodnocený] přezkum opatření zavedených Tiranou a Skopje.“

 

„Je to jedna ze zemí [Albánie – pozn. red.], jež se v EU těší nejvyšší důvěry, uvedla Morgheriniová. Zájmem EU také je, aby do ní Albánie vstoupila, až na to bude připravená. Doufám, že to bude brzy.“

 

Rozhodnutí Bruselu o zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Makedonií musí ještě schválit všichni členové EU. To se může stát již na červnovém setkání Evropské rady.

 

Infografika: Albánie těží i z toho, že leží na energetické trase Evropa - Střední východ. / archív autora

 

„Albánský lid se o to snaží mnoho let, řekla během dubnové návštěvy USA ministryně obrany Albánie Olta Xhaçka. Věřím, že pokud budeme přinášet oběti, dosáhneme našeho cíle a dostaneme se tam, kde leží náš osud. Ve skupině euroatlantických států.“

 

Albánie je od roku 2009 členem NATO. Její vojenský rozpočet patří k těm nejnižším v alianci a nemá například ani jeden vojenský letoun. Olta Xhaçka v dubnu téměř jistě probírala tuto situaci se svým americkým protějškem Jamesem Mattisem.

 

„Myslím si, že je nutné předat světu důležité poselství: západní Balkán patří k západní civilizaci, se kterou sdílíme stejné zásady a hodnoty. Musíme je společně bránit, uvedla albánská ministryně. Domníváme se, že přišel čas na zřízení trvalé vojenské přítomnosti USA v Albánii. V úvahu přichází vybudování námořní základny na jadranském pobřeží, a to buď formou dvoustranné spolupráce, nebo v rámci NATO.

 

Pro Oltu Xhaçku by přítomnost Spojených států nebo NATO byla jasným důkazem, že oblast [západního Balkánu] není opomíjena svými spojenci v době, kdy musí čelit mnoha výzvám. Myslíme si, že je velmi důležité, aby Spojené státy a NATO přikládaly větší důležitost událostem v balkánském regionu.“

 


Video: Albánie a Makedonie se přibližují k členství v EU. / YouTube

 

K největším hrozbám, proti kterým se Albánie musí bránit, patří podle albánské ministryně Rusko. Snaží se zvýšit svůj vliv a destabilizovat region, ať už prostřednictvím tajných služeb, investic nebo prostřednictvím propagandy, domnívá se Olta Xhaçka. Za nebezpečné aktéry ovšem označila i Čínu, Írán a Turecko, které je členem NATO.


Z pohledu EU představuje další hrozbu také islámský fundamentalismus. Podle zprávy Europolu z června 2017 byla oblast západního Balkánu vystavena vlivu džihádistických hnutí a dalších kriminálních skupin.


Tento pohled sdílí francouzské Revue stratégique, podle kterého má Balkán spoustuslabých míst, jež mohou být využity radikálními skupinami (včetně džihádistů), zločineckými organizacemi nebo třetími státy k destabilizaci.“


Zdroje: Euronews, Global Politics, Zone Militaire, Politico, Revue stratégique

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Jirosi Datum: 24.04.2018 Čas: 18:04

Dusan: "Nemám s tým problém ak niekto na to upozorňuje, ale nútiť zákonom výrobcov čo kde majú vyrábať je čistý socík. "

Ne, tomu se říká normalizace/standartizace. A běžně se v životě uplatňuje. Třeba když si koupíte kilo soli, tak je jedno kde na světě. Vždy se bude jednat o kilo soli. To jsou naprosto normální věci, v obchodní unii. Tedy firmy co do ní spadají musí dodávat pod stejnými názvy stejné výrobky. Celý průmyslový sektor je na tom založen. Třeba šrouby M8 jsou po celém světě stejné. Pokud chcete jiné stoupání, pevnostní třídu je potřeba to uvést v názvu M8x1 8.8.

avatar
PavolR Datum: 24.04.2018 Čas: 17:53

palo satko:
Aj Putin dotlačil do Afganistanu ruský kontingent - nikto ho nenútil, rovnako, ako nás nie. :-D

A aby som zbytočne nezahlcoval OT témou aj článok o americko-japonskom projekte nástupcu F-22, tak Vám sem napíšem nasledovné: Tvrdí sa síce, že vegánstvo je zdravé, no odporučil by som konzumovať menej sena. Dokiaľ bude Trumpova dcéra vyrábať svoje produkty v Číne, zatiaľ to s tým "America first" až také horúce nebude - len toľko, aby sa nepovedalo, že neplní sľuby.

avatar
mudry.udrzbar Datum: 24.04.2018 Čas: 16:32

dusan

Tam nejde o to nutit niekoho nieco vyrabat ale o to, ze vyrobcovia klamali spotrebitelov vo vychodnej Europe, tym ze im v rovnakych obaloch predavali rozdielne vyrobky. Zakaz nekalych obchodnych praktik a klamavej reklamy je sucastou kazdeho vyspeleho pravneho poriadku a nie je to ziaden socik.

Nikto vyrobcov nenuti ponukat rovnaku nutellu u nas aj v AT ale je nepripustne ak rovnako oznaceny vyrobok nie je rovnakym vyrobkom, to je klamanie spotrebitela. Bud to zjednotia alebo oznacia inak (potom ich vytresta trh a nie EU)

avatar
dusan Datum: 24.04.2018 Čas: 16:18

asdf

Samozrejme, že je to v poriadku. Nemám s tým problém ak niekto na to upozorňuje, ale nútiť zákonom výrobcov čo kde majú vyrábať je čistý socík. Nie je v poriadku ak naši slovenskí výrobcovia klamú o zložení. Typické ... máme "bordel" doma, ale radi riešime "zlý" západ.

avatar
asdf Datum: 24.04.2018 Čas: 13:21

dusan > Rovnaka kvalita potravin je podla teba blud ? Takze podla teba je normalne, ked ten isty tovar vyzera v obchode v Bratislave a v Kitsee rovnako, ale ich zlozenie je rozne.

K imigrantov. Prejav prezidenta Francuzkej republiky v europarlamente 17.4. Hovoril o presidlovani utecencov.
http://sulik.sk/dokaz-ze-emmanuel-macron-hovoril-o-presidlovani-utecencov/

avatar
dusan Datum: 24.04.2018 Čas: 13:15

palo satko

Do Afganistanu nemusíme ani dnes. Je to na nás. Ja osobne by som tam našich vojakov neposlal. Nie pre politiku, ale stále nevidím, žiadnu rozumnú stratégiu pre tento región zo strany západu. A ak neviem poriadne čo chcem, tak radšej by som tam nemal ísť. To isté platí pre Irak.

EÚ je na dlhú diskusiu. Celá spoločná poľnohospodárska politika je znôškou ekonomických nezmyslov, dotácie sú v princípe vždy o korupcii a deformácii ekonomiky atď.

Čo sa týka daní veľkých firiem (nie len VW). Ak je mizerné podnikateľské prostredie tak sa musia firmy kupovať. Ale zas to nie je také čierne. I bez priamych daní sú efekty pre ekonomiku veľké.

Ale miesto riešenia reálnych problémov EÚ idú z V4 také bludy ako rovnaká kvalita potravín. Alternatíva mimo EÚ zatiaľ neexistuje čo si mimochodom uvedomujú i v Srbsku ...a rusko, nerusko ... ekonomicky ide Srbsko do EÚ.

avatar
asdf Datum: 24.04.2018 Čas: 13:07

palo satko > Tu sa eroskepticizmus nenosi. Z europskou uniou smerok k svetlejsim zatrajskom. Potom citas clanky taketo clanky len dnes :

EU uvazuje o zruseni vynimky na DPH pri zasielkach do 22 euro.

Usuma Bin Ladinov bodygard pobera v Nemecku podporu a nemozu ho vyhostit do Tuniska, lebo by mu tam hrozilo ponizujuce spravanie.

Cudzinci, ktory skopali v Prahe casnika su Holandania. Podla diskusii su to Turci majuce holandske pasy.

avatar
palo satko Datum: 24.04.2018 Čas: 12:19

Dušan, ja nezdielam tvoje nadšenie z NATO. Vieš ako s vravi: "Sovieti boli lotri, ale do Afganistanu sme nemuseli!".ˇ Mam väčši strach z toho, že nas NATO do niečoho namoči, než za nas pred niečim zachrani.
Dušan, ked budeš mat čas, kup si počitadlo, zober si udaje z ekonomiky a dotačnu politiku EU a počitaj. Tvoje nadšenie pre pomoc Nemcom dostane realne limity. Len pre tvoju informaciu: Bohaty Volkswagen zaplatil na Slovensku za rok 2016 menšiu dan z prijmu, než boli za ten isty rok odmeny členom predstaventva.

avatar
dusan Datum: 24.04.2018 Čas: 12:18

mudry.udrzbar

Netvrdím, že západ a špeciálne Nemecko je bez chyby. Ale hysterické vybľakovanie na adresu západu pre naozaj pár migrantov v čase, keď ten "zlý" západ posiela do našich krajín miliardy eúr musí každému normálnemu Nemcovi zdvihnúť tlak.

Už sme "vyhrali" - dostaneme menšiu podporu na úkor južných krajín. Plne to chápem a môžeme ďakovať len vlastnej hlúposti.

Srbi sa môžu duševne primkýnať kde chcú ... finančne sú naviazaní na EÚ a Rusko bude pre nich stále hospodársky bezvýznamná krajina tak ako dnes. Srbi chodia za prácou do EÚ ... nie do Ruska.

avatar
mudry.udrzbar Datum: 24.04.2018 Čas: 12:00

Podporou myslienky "velkeho albanska" zapad akurat docieli este vacsie primknutie Srbov k Rusku.


dusan:

Pri migracnej krize ale fatalne zlyhali Nemci a spol. nie my... Keby vec vcas pragmaticky riesili, tak ziadna kriza nevznikne a dnes by sme nemuseli v parlamente trpiet Kotlebu, Cesi Okamuru a pod.

Vlastnou hlupostou Merkelova a spol. zhodila prvu kocku domina ani si nechcem predstavovat co moze byt na konci, ked vidim ako sa to vali (Brexit, Polsko, Orbanova ustavna vacsina...)

avatar
dusan Datum: 24.04.2018 Čas: 08:37

palo satko

To ti môžu hovoriť hlavne Nemci a tí "čudní" sme my : )

Keď sa dávajú dotácie, tak sme prví v rade, ak sa ide "platiť" (napr. pri riešení migrácie), tak sa tvárime, že to nie je náš problém a nech si to riešia Nemci pekne sami. Nemci nie sú blbí a ešte nám to dajú "vyžrať".

To isté platí i o NATO. Super sme v NATO, ale platiť sa nám nechce dosť sa čudujem USA, že nás tam celkom trpia. Ćisto "kupecky" by mali takých "parazitov" už vykopnúť (samozrejme nejedná sa len o nás). Ešte, že nás zachraňuje geopolitika.

avatar
palo satko Datum: 24.04.2018 Čas: 07:56

EU je ako autobus. Je dobre sa nim kusok zviest ale ked začnu nastupovat velmi čudni spolucestujuci je treba vystupit a ist radšej po vlastnych. Toto je presne taky pripad.

arr