Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Vojenská výzbroj

JAGM: US Army testuje nástupce střel Hellfire

Datum přidání 26.02.2018    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 11 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda (US Army) a námořní pěchota (US Marine Corps) zevrubně testují nové univerzální střely vzduch-země JAGM (Joint Air-to-Ground Missile). JAGM má v obou zmíněných složkách ozbrojených sil Spojených států nahradit střely BGM-71 TOW, AGM-114 Hellfire a AGM-65 Maverick.

Foto: Podvěšování střel Hellfire pod bitevní vrtulník AH-64 Apache; ilustrační foto; větší foto / US Army

 

Program JAGM si klade za cíl nahradit rodinu původně čistě protitankových řízených střel (PTŘS) vzduch-země Hellfire. Střela Hellfire (včetně Hellfire II) je hlavní zbraní vzduch-země vrtulníků a bezpilotních letadel americké armády a dalších 16 zemí. Hellfire má hmotnost 50 kg a podle verze se navádí na cíl pomocí laseru (nejrozšířenější verze) nebo malého radiolokátoru.


Hellfire se zrodila v 70. letech za účelem boje proti sovětským tankům, ale nyní je využívána i proti (s tříštivo-trhavou nebo termobarickou hlavicí) proti měkkým cílům, bunkrům, opevněným pozicím nepřítele, nejrůznějším vozidlům, ale i proti jednotlivým VIP. Hellfire je vypouštěná také z lodí nebo vozidel a verzi AGM-114N Hellfire II lze použít i v rámci pozemní protivzdušné obrany krátkého dosahu.


V úvodu zmíněný JAGM navazuje na zrušený projekt AGM-169 Joint Common Missile (JCM) (vývoj JCM začal v roce 1999) a přebírá od něj klíčové technologie. JAGM nahradí všechny v úvodu zmíněné střely a díky víceúčelové bojové hlavici i všech 12 verzí střel Hellfire. Vrtulník s JAGM tak může účinně bojovat se stejnou zbraní proti tankům i proti nepřátelské pěchotě na otevřeném prostranství.


Cíle programu JAGM jsou stejné jako u JCM – vyvinout ze vzduchu odpalovanou PTŘS s multifunkčním naváděním, které umožní důsledněji uplatňovat taktiku „vystřel a zapomeň“ („fire and forget“).


Navádění JCM zajišťoval vlastní malý radiolokátor, infračervený senzor (převzaty z PTŘS FGM-148 Javelin) a elektrooptické čidlo pro laserové navedení. Trojité navádění mají například nejnovější přesné pumy GBU-53/B Small Diameter Bomb II. 

 

JCM tak měla být velice odolná proti nejrůznějším pasivním i aktivním protiopatřením protivníka a mohla působit v nejrůznějších klimatických podmínkách a prostředích (mlha, déšť, písečná bouře, atd.). Program JCM ale v roce 2007 skončil, mimo jiné kvůli finanční náročnosti trojitého navádění.


Cíle JCM nebylo možné z finančního hlediska splnit, proto armáda program přejmenovala na JAGM a ubrala ze svých požadavků. JAGM měla získat pouze duální naváděcí hlavici (laserové čidlo a radiolokátor), ale i tak počáteční jednotková cena střely JAGM je minimálně 100 000 dolarů.


V roce 2010 oba soutěžní týmy programu JAGM – duo Raytheon-Boeing a Lockheed Martin – provedly první zkušební odpal. I přes opětovné riziko zrušení programu Pentagon v roce 2013 vybral řešení firmy Lockheed. Během následujících testů byla JAGM vypuštěna z bitevních vrtulníků AH-64D Apache a dronů MQ-1C Gray Eagle, při jiném testu zasáhla pohybující se cíl na vzdálenost větší než 6 km.

 

Video: Vizualizace původně vyvíjené verze JAGM (resp. JCM) s trojitým naváděním. Trojité navádění dostanou až pozdější verze JAGM. / YouTube


Nyní testování probíhá v obřím střeleckém prostoru Yuma (2000 km2) v Arizoně, kde piloti vrtulníků Apache odpalují JAGM proti statickým i dálkově ovládaným obrněným vozidlům, včetně dálkově ovládaným tankům T-72. Střely jsou v rámci testů vypouštěny i proti cílům pohybující se v prachu nebo kouři.  

 

Současné testování rozhodne, zda Pentagon povolí zahájení sériové výroby střel JAGM. Americká armáda a námořní pěchota počítají s výrobou minimálně 20 303 střel za 5 miliard dolarů (včetně cvičných střel, výcvikového a logistického zázemí, atd.). Do roku 2023 v rámci první fáze obě složky plánují získat 6741 střel JAGM za 1,6 miliardy dolarů.

 

Vývoj JAGM a testování se však neobešlo bez problémů. Testy ukázaly kybernetickou zranitelnost navádění střely – v roce 2017 kybernetický specialista americké armády pronikl do řídícího software střely. Při testech také JAGM dvakrát minula cíl a v jednom případě nedošlo k iniciaci bojové hlavice. Pode armády ale byla již kybernetická bezpečnost vyřešena a dva chybné zásahy (v rámci několika desítek úspěšných) bylo údajně dáno tím, že armáda testovala střelu na hraně její letové obálky. V reálu armáda, podle vlastních slov, může v těchto hraničních situacích použít jiný “letový režim”.

 

Video: Cvičení amerického a japonského námořnictva za použití střel Hellfire. / YouTube

 

Hlavní výhodou JAGM je univerzálnost bojové hlavice (průbojná nebo tříštivo-trhavá) a duální navádění. Pokud například při navádění laserovým paprskem dojde ke ztrátě signálu, například protože vrtulník musel provést úhybný manévr nebo cíl odpálí zadýmovací granáty, střela dokáže najít cíl pomocí vlastního radiolokátoru.


Podobné vlastnosti má britská střela vzduch-země Brimstone, která je ve službě od roku 2005. Americká armáda dokonce zvažovala zavedení Brimestone do výzbroje jako alternativu k programu JAGM, ale nakonec zvolila řešení Lockheed Martin.


JAGM konstrukčně i vzhledově vychází ze střel Hellfire (resp. nejnovějších Hellfire Romeo) a má i podobné rozměry a hmotnost – na délku měří 1,8 m při hmotnosti necelých 50 kg. Dostřel JAGM je 8 km.


Pentagon v budoucnu počítá s rozšiřováním schopností JAGM. Pokud to rozpočet dovolí vzniknou (po roce 2023) pokročilejší verze s trojitým naváděním (jak armáda původně požadovala) a s dostřelem větším než 8 km. Dodatečný infračervený senzor umožní ničit cíle, které provádějí silné protiopatření – kombinace elektronického rušení (proti radiolokačnímu navádění), vypouštění zadýmovacích granátů, flér atd. Budoucí JAGM navíc půjde použít i na bitevních a stíhacích letadlech (F-35, F/A-18).


Zdroj: Defense News, Defence24, DODIG 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
petres Datum: 02.03.2018 Čas: 12:11

Starlight, díky za odpověď, byl jsem zvědavý, který systém bude přeferovaný, nakonec to vyhrál APKWS II . Ta možnost co nabízí DAGR, tj. instalace spolu s Hellfire na jednom pylonu mě přišla zajímavá, zjevně ji uživatelé nepreferují.

avatar
Starlight Datum: 02.03.2018 Čas: 12:00

@Petres

Podle mne APKWS a DAGR nejsou zaměnitelné.

Systém APKWS II od BAE Systems skutečně používá původní válcové raketomety pro rakety ráže 2,75“ (asi s menšími úpravami, hlavně u rychlých stíhacích letadel). Tento systém byl US ARMY vybrán už v roce 2005, jenže kvůli nedostatku financí se to dost vleklo až se to program zastavil. Program ale převzala USMC, která ho dotlačila do sériové podoby.

DAGR od Lockheed Martinu (výrobce AGM114 Hellfire) je skutečně dělaný tak, že hranatá raketnice s 4 střelami DAGR se montuje místo jednoho AGM-114 na lyžinu vypouštěcího zařízení Hellfirů (jako je M299 pro čtyři AGM-114). Šlo ale nakonec o vývoj financovaný hlavně výrobcem pro případ, že by se jim podařilo rozhodnutí o výběru APKWS zvrátit.

Dnes už je ta zaměnitelnost ale jedno. DAGR je už podle mne minulost. Výrobce ho má sice stále na webových stránkách, ale Pentagon pro sebe a pro FMS program sériově objednává jen systém APKWS II. K USMC (AH-1W/Z, UH-1Y, AV-8B) se přidala US NAVY (SH-60, F/A-18, RQ-8), USAF (A-10, F-16) a US ARMY (AH-64, MH-60 SOCOM).

avatar
petres Datum: 02.03.2018 Čas: 06:59

Starlight
měl bych na vás jednu otázku, která se netýká JAGM. Chci se zeptat, na rozdíl (navádění, hlavice, cena) mezi naváděnými střelami na bázy raket Hydra 70 - DAGR a APKWS. DAGR má stejné poloaktivní laserové navádění jako Hellfire (vím, že je zde možnost podvěsu 4-hlavňové raketnice místo jednoho Hellfire)? Jaký je rozdíl proti APKWS, jsou vzájemně zaměnitelné např. v raketnici LAU-68C/A nebo LAU-61D/A či obdobných?

avatar
Starlight Datum: 02.03.2018 Čas: 00:16

4) Letové profily

Střely řady AGM-114 Hellfire s poloaktivním laserovým naváděním byly od začátku navrhovány se schopností střelby na velké vzdálenosti z odstupu, tak aby bitevní vrtulník mohl být schovaný za terénními překážkami. V své době toho šlo dosáhnout jen s pomocí ozařování cíle laserovým naváděcím paprskem, a proto byly vytvořeny různé způsoby ozařování cíle v závěrečné fázi letu (vlastní vrtulník-střelec, jiný vrtulník/letoun, pozemní ozařovač). Později ale vznikla i varianta typu „vystřel a zapomeň“ s aktivním radiolokátorem AGM-114L Longbow Hellfire. Obě tyto metody nyní kombinuje nová JAGM.

Informace o poloze cíle jsou střele před odpalem předány z EO senzorové hlavice vrtulníku, palubního radiolokátoru (jen AH-64D/E) nebo pomocí dat obdržených vrtulníkem přes datalink. Střely AGM-114 i JAGM Increment 1 pohání startovací raketový motor s dobou činnosti cca 2-3 sekundy, během kterých dojde k akceleraci až na rychlost 1,4 Mach. Pro střely AGM-114 s laserovým navedením a radarovým navedením tak existuje velká řada naváděcích módů a různé tvarování trajektorie v horizontální i vertikální rovině. Řadu parametrů volí posádky před odpalem, některé si pak nastaví elektronika střely podle konkrétní situace.

Je pravděpodobní, že je budou mít i nové JAGM. Například při střelbě AGM-114 s laserovým naváděním na maximální vzdálenost okolo 8 km může pilot zvolit přímý profil letu, kdy střela letí nízko pod oblačností (vystoupá jen okolo 400 stop/120 m). Tak se omezuje možnost, že oblačnost zablokuje laserový naváděcí paprsek. Přesto pro případ ztráty laserového signálu počítač střely přejde do vyhledávácího profilu, kdy střela přestane stoupat a namíří se do směru poslední známé polohy laserového paprsku a skenující naváděcí hlavici se snaží znovu vyhledat naváděcí laserový parsek. Pokud se vrtulník při odpalu schovává za terénní překážkou, tak se střely se odpalují v nepřímém režimu, kdy po výstřelu začnou po odpalu stoupat a překážku přeletí a teprve poté začnou vyhledávat naváděcí laserový paprsek. Střela mezitím může nestoupat až 1 600 stop/480 metrů.

https://www.youtube.com/watch?v=byIsaZ5WYyM&t=21s

Aktivní radarová naváděcí hlavice na střele Longbow Helllfire zase umožňuje profil letu, kdy střela při palbě na 8 km vzdálený cíl vystoupá až 2 700 stop/820 metrů. Pro zlepšení rozlišitelnosti statického cíle radarem střely neletí k cíli přímo v ose, ale letí po trajektorii, která je skloněná do boku. Střela tak letí obloukem a cíl vidí mírně z boku, což způsobuje relativní pohyb cíle na radaru střely a tím pádem radar lépe zachytí cíl. Při čelním útoku na tank, tak střela nedopadá na silně pancéřované čelo, ale více seshora z boku na boční pancéřování.

avatar
Starlight Datum: 02.03.2018 Čas: 00:14

3) Rozpočet, ceny a počty

Podle stávajících plánů program JAGM by měl stát celkově cca 7,1 miliardy USD v cenách roku 2015. Z toho cca 0,9 miliardy bude stát vývoj. US ARMY chce zakoupit 20 tisíc střel a USMC pak 6 tisíc střel.

Jen ve FY 2018 bylo objednáno v rámci počáteční LRIP výroby přes 800+ střel JAGM Increment 1 kusů s jednotkovou cena (All-up Round) 174 tis USD / systémovou cena (Weapon System Cost) 219 tisíc USD. Výroba by se v následujících letech měl stabilizovat na nějakých 1 100 střel ročně pro US ARMY.

Pro srovnání AGM-114R Hellfire II má jednotkovou cenu (All-up Round) 82 tis USD a systémovou cenu (Weapon System Cost) 95 tisíc USD při objednávce cca 3 900 kusů v roce FY2018.

Ohromné počty jsou ohromnou výhodou Američanů – stovky už létacích bitevních vrtulníků a UAV, pro které se bude kupovat 1 000+ střel ročně staví potencionální high-tech protivníky jako je Rusko nebo Čína do obtížené situace. Všechny tanky by museli draze vybavit systémy APS, které budou účinný proti nadzvukovým střelám přilétajícím hodně seshora nebo dokonce téměř vertikálně. A to vše ve velmi krátkém čase a ohromných počtech, aby drželi krok s termíny zavedení a rychlostí výroby střel JAGM a jejich dalším zdokonalováním.

avatar
Starlight Datum: 02.03.2018 Čas: 00:13

2) Postupný vývoj JAGM
Pro střelu JAGM jsou plánované 3 vývojové skoky.

a) JAGM Increment 1 – stávající verze, jediná která má schválené financování. Někdy se označuje jako „Hellfire III“, protože spojuje poslední verzi Hellfire II označovanou jako AGM-114R (Romeo) s novu naváděcí hlavicí. Dolet zůstává shodný 8 km při odplau z vrtulínku. Nová naváděcí hlavice je duální - aktivní milimetrový radar a poloaktivní laserové navádění. Oba naváděcí módy lze kombinovat. Střela díky vlastnímu radiolokátoru (to už měla i starší verze AGM-114L Longbow Hellfire) tak může pracovat v režimu „vystřel a zapomeň“ za každého počasí a viditelnosti. Poloaktivní laserové navádění zase umožňuje s pomocí externího laserového ozařovače dosáhnout metrové přesnosti při zásahu.

Raketový motor a bojová hlavice střely JAGM Increment 1 je shodná s AGM-114R „Romeo“. Tato bojová hlavice je tandemová. Podle některých odhadů by mohla být tvořena představnou náloží s 0,49kg kg trhaviny PBXN-9 (oktogen HMX/polymer) v obalu s odolného plastu ULTEM z polyetherimidových vláken (PEI) a s kumulativní vložkou z molybdenu. Hlavní složitě tvarovaná 10,9 kg těžká nálož typu K-charge, která má možnost řízení tvaru a počtů explozích vytvořených penetrátorů. V tlustém ocelovém předfragementovaném obalu (průnik stěnami, střepinový účinek) by měla obsahovat 2,8 kg trhaviny PBXN-9 a kumulativní vložku z těžkého kovu.

Tato víceúčelová bojová hlavice byla velkou novinkou na Romeu. Kombinuje totiž funkce tří různých předchozích specializovaných hlavic (kumulativní, tříštivo-trhavé, termobarické). Pilot si před odpalem může zvolit až z pěti módů činnosti hlavice - nárazová kumulativní (s předřazenou náloží proti explozivním pancířům) proti tankům a pak různé intervaly časování pro tříštivě-trhavou funkci. Od nadzemního výbuchu řízeného radiovým přibližovacím zapalovačem až po velké zpoždění, které se používá proti bunkrům nebo lehce pancéřovaným vozidlům.

JAGM a Romeo také sdílejí novou inerciální navigační jednotku a digitální autopilot, který umožňuje střele zvětšit zónu dosahu stranou do nosiče a prý i za nosič. Střela dokáže provádět mnohem větší letové manévry v horizontální i vertikální rovině než předchozí verze. Jedním z manévrů je (skoro) vertikální dopad na cíl, což zlepšuje účinek nové bojové hlavice (rozptyl střepin) s přibližovacím zapalovačem proti měkkým cílům v otevřeném terénu nebo v zákopech. Ale hodí se to i na tanky.

b) JAGM Increment 2 – naváděcí hlavice bude navíc obsahovat IR senzor, tedy bude už třísenzorová. Senzorová hlavice bude umožňovat pasivní zachycení vzdálených cílů až po odpalu. Dolet by měl být zvětšen na 12 km (při odpalu z vrtulníku).

c) JAGM Increment 3 – dolet by měl být navýšen na 16 km (při odpalu z vrtulníku) a senzorová hlavice by měla být schopna pasivního zaměření cílů ještě před odpalem.

avatar
Starlight Datum: 02.03.2018 Čas: 00:11

Dovolím si doplnit článek ve čtyřech příspěvcích :-)

1) Uživatelé a platformy

Střely JAGM jsou aktuálně vyvíjeny jen pro US ARMY a USMC. USAF a US NAVY z programu již dříve odstouply (USMC také, ale později se vrátila) a daly přednost stávajícím řízeným střelám řady AGM-65 Maverick a novým řízeným klouzavým pumám GBU-53/B SDB II. Protože byly zmírněny technické požadavky (nebudou odpalovány ze stíhacích letounů) a střela by měla být postupně vylepšována v postupných krocích zvaných Increment 1, 2, 3.

Pro US ARMY je hlavní platforma bitevní vrtulník AH-64E Apache (IOC už v září 2018) a následně možná i UAV MQ-1C Grey Eagle . Pro USMC je prioritou AH-1Z Viper (září IOC 2019). Následovat by měli víceúčelové transportní/tankovací/bitevní letouny KC-130J Harvest Hawk.

Zatím to nevypadá, že by se plánovala integrace na F-35B USMC (budou mít právě GBU-53/B SDB II). Na druhou stranu britské F-35B RAF a RN budou vyzbrojeny britskými vzdálenými příbuznými těchto střel - systémem Brimstone 2 v rámci programu SPEAR 2 (Selective Precision Effects At Range (SPEAR) Capability 2 Block 1). Brimstone 2 s dostřelem až 60 km (z rychle letícího stíhací letounu) je hlavní lehkou protizemní/protičlunovou řízenou střelou RAF/RN (Eurofighter Typhoon FGR4, Tornado GR4, RQ-9 Predator B, F-35B). Ve výzbroji ji má také Saudská Arábie (Tornado IDS, Typhoon?). Objednal si je Katar (Eurofighter Typhoon) a vybralo si je také Německo (Eurofighter Typhoon).

Nelze ale vyloučit, že USAF a US NAVY změní v budoucnu názor. Zejména pokud budou k dispozici výkonnější střely JAGM Increment 3. A Brimstone 2 pro stíhací letouny vypadá možná ještě lépe a bude už integrován pro RAF/RN.

avatar
Sgt Murphy Datum: 26.02.2018 Čas: 21:38

No a nakoniec na prekonanie pokročilej PVO sú tu AGM-154 Joint Standoff Weapon a AGM-158 JASSM...

avatar
Sgt Murphy Datum: 26.02.2018 Čas: 21:30

Strategist: Skôr by som povedal že Mevericky nahradí kombinácia JAGM a kĺzavé, navádzané bomby (GBU-53/B).

Proti "lacným" cieľom sú tu "lacné" APKWS, ktoré si už tiež prešli ostrým nasadením v Sýrii... Aj na lietadlách A-10 Warthog.

avatar
yellec Datum: 26.02.2018 Čas: 20:53

Strategist: Proti ručníkářům už jsou ve službě 2 levnější kousky:
AGM 176 Griffin - https://youtu.be/6FvmWBx6BLw?t=1m38s
a APKWS https://youtu.be/2VUF9whYaqM?t=30s

avatar
Strategist Datum: 26.02.2018 Čas: 18:25

Přijde mi to neúčinné unifikace je sice fajn a mohlo by to nahradit TOW 2 a současné Hellfire ale rozhodně ne Mavericky. Těm se nevyrovná jak v dosahu tak ani ve velikosti hlavice, takže to by znamenalo že letadla by musela lítat více do rizikových oblastí což by je vystavilo nepřátelské PVO.Tato taktika nedává smysl.

Dále myslím, že USA by potřebovaly nějakou levnou střelu proti ručníkářům a tak na drony místo těžkých Hellfire které zvádnou zničit i moderní tank. Plýtvat takovými střelami na lehké cíle mi přijde jako krvácení pro rozpočet.

Ideálně by tato střela mohla nahradit TOW2 a současné Hellfire. Dále by to chtělo nějakou novou levnou proti lehce pancéřovaným cílům(pick upy a tak), budovám a pěchotě prostě ideální na COIN operace. A naposledy náhradu Mavericku.

arr