Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Námořní technika

Letadlová loď Gerald R. Ford: Král moří vyplouvá

Datum přidání 18.01.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 25 komentářů    autor autor: Michael Myklín

Nejdražší plavidlo v historii, letadlová loď amerického námořnictva USS Gerald R. Ford, bude do služby uvedeno možná již v dubnu tohoto roku. Letadlové lodě třídy Gerald R. Ford nahradí starší plavidla třídy Nimitz. Zavádění nových a pokročilých technologií však bylo vykoupeno vyšší cenou a průtahy ve stavbě.

Foto: Gerald R. Ford je otáčen dvěma remorkéry; větší foto / US Navy

 

Letadlová loď USS Gerald R. Ford, první plavidlo stejnojmenné třídy, je z 99 % dokončena a testování je hotové z 93 %. Americké námořnictvo získá novou letadlovou loď do konce dubna tohoto roku.

 

USS Gerald R. Ford, pojmenovaná po bývalém americkém prezidentovi, je rozměrově podobná lodím třídy Nimitz (liší se v jednotkách metrů). Z hlediska výkonu a technologií jde ale o razantní posun.

 

Mezi klíčové technologie patří hybridní radar DBR (Dual Band Radar), který je díky koordinované činnosti v pásmu X a S schopen plnit více rolí současně (nahrazuje až šest různých radarů).


Dále se na lodi nachází pokročilý záchytný systém AAG (Advanced Arresting Gear). Systém AAG je schopen plynule měnit sílu zachycení, a může proto velmi účinně zachytávat, jak velká těžká letadla, tak i lehčí bezpilotní prostředky.


Poslední z trojice nejvýznamnějších technologických je elektromagnetický katapult EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System). Katapult je schopen rovněž měnit plynule svůj výkon a posílat do vzduchu lehká (např. dron MQ-9 Reaper) i těžká letadla.


Jedním z hlavních požadavků námořnictva bylo snížení nákladů a nároků na údržbu nové letadlové lodi. Výsledkem je snížení počtů členů posádky na 4660 z 5680 mužů, které ke své obsluze potřebují lodě třídy Nimitz. Za 50 let provozu americké námořnictvo jen na personálních nákladech ušetří až 4 miliardy dolarů.


Ani tato úspora však paradoxně nebyla zadarmo. Náklady na stavbu Geralda R. Forda byly z počátku odhadovány na 10,5 miliardy dolarů, ale cena nakonec vystoupala až na 12,9 miliardy dolarů. Lodě jsou přitom současně stavěny tři – USS Gerald R. Ford, USS John F. Kennedy a USS Enterprise.  

 

Video: Jak se otáčí letadlová loď? / YouTube


Největším zdrojem problémů při stavbě plavidla se ukázaly právě nové pokročilé systémy, jako zmiňovaný DBR radar, EMALS či záchytný systém AAG. Tato trojice systémů vykazovala největší míru poruchovosti a měla největší podíl na posunutí původního plánu dostavby a připravenosti lodi.


Na lodi se nachází přes 4 tisíce kilometrů elektrických a optických vodičů. Elektrické kabely rozvádějí energii ze dvou jaderných reaktorů, každý o výkonu 2x300 MW (trojnásobek výkonu reaktorů na lodích třídy Nimitz). Tento vysoký výkon v budoucnu umožní instalaci laserových zbraní či elektromagnetických děl.


I přes komplikace při testech a přes opakované navyšování ceny v řádech stovek milionů dolarů se projektu třídy letadlových lodí třídy Gerald R. Ford vyhnula výraznější mediální a politická kritika směřující na hospodárnost programu, jak se stalo v případě pobřežních lodí Littoral Combat Ship nebo stíhaček F-35 Lightning II.


Do F-35 se nedávno opřel i budoucí prezident Spojených států, Donald Trump. Nespokojenost s výší nákladů F-35 projevil i senátor John McCain, předseda Výboru pro ozbrojené síly.


Důvodem shovívavosti k nové letadlové lodi je kromě relativně nízké ceny (v porovnání s programem F-35) také fakt, že jde o novou třídu letadlových lodí po více než čtyřiceti letech. Loď navíc využívá několik nových a přelomových technologií.


Letadlové lodě se navíc v americké strategii těší velkému význam. Není proto  překvapivé, že zrovna v případě nové třídy letadlových lodí nebyla kritika vyšších nákladů tak výrazná.  


Zdroj: Breaking Defence

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Amos Datum: 05.02.2017 Čas: 06:35

Považuji letadlové lodě stále za potřebné, avšak jejich ochrana musí být neustále podle vývoje zdokonalována. Nebezpečím budou elektronicky řízená malá plavidla a drony, rovněž podvodní nástrahy. Vývoj na úseku protilodních střel rovněž zesílil, zejména co do kumulace a citlivosti senzorů, hybridních pohonů a nápní.

avatar
RiMr71 Datum: 24.01.2017 Čas: 17:26

...pane Tesil, vygooglete si něco jako "how hide task force" nebo tak něco a pak se vraťte :)

avatar
Tesil Datum: 22.01.2017 Čas: 18:33

Je to jen velmi laický názor, ale možná není takový problém objevit svaz lodí okolo LL.Jsou tu satelity,ponorky nebo systémy, o kterých ani netušíme.Spojenci věděli o každé ponorce jenž opustila přístavy ve Francii během několika hodin.Třeba existují primitivní způsoby sběru informací s určitými výsledky.A pokud budou cíle útoku na pevnině musí svaz doplout do určité vzdálenosti a tam přece jen vznikne větší možnost odhalení.Určitě je těžké LL potopit,ale při poškození takového rozsahu kdy nebude možno použít hlavní zbraň stane se pro svaz přítěží.

avatar
ujo Marek Datum: 20.01.2017 Čas: 12:41

mňa by zaujímalo ako je riešená pasívna balistická ochrana lode a ako je lod tienená a odolná voči výbuchu generujúcemu EMP

avatar
Shania Datum: 20.01.2017 Čas: 10:36

stirling: žádná CVN neponese pouze F-35C.

Hornety + Superhornety, pak místo Hornetu začnou nastupovat F-35C (prvni okolo 2018+) a nakonec místo Superhornetu (okolo 2030) se začne objevovat jejich nástupce.

avatar
stirling Datum: 20.01.2017 Čas: 09:45

Jaké vůbec ponese letadla, u této první se asi ještě počítá primárně s f18, protože nedávno psali, že f35c se moc nenakupuje a proto cena roste. Ví někdo kdy se počítá s první lodí, která ponese pouze f35?

avatar
stirling Datum: 20.01.2017 Čas: 09:41

Neblbněte zase s poměřováním, tahle debata tu byla už mnohokrát, nejde vůbec o nebezpečnost protilodních střel nebo bezzubost obrany, ale primárně je musím na cíl zaměřit a dopravit na místo odpalu k pobřeží se takový svaz nepřiblíží, takže jedině to musím odpálit z letadla, lodě či ponorky a kde máte zase záruku, že svaz tohoto banditu nenalezne dříve než vůbec něco stihne odpálit? Pak je tu množství, pokud mám např. uváděných 1000 střel ve výzbroji, rozhodně je nemám vždy všechny na tom místě kde potřebuju a v neposlední řadě kvalitně vycvičená posádka a další x faktorů.
Takže to procento úspěchu o kterém se hádáte má spoustu proměnných, které nemáte šanci znát ani odhadnout a někdy to neumí ani ty plánovači kterých je tisíce na obou stranách.
Udělat závěr z parametrů či videa nějaké super rakety či protirakety sem asi moc nepatří.

avatar
skelet Datum: 19.01.2017 Čas: 17:21

riziko letadlových lodí v čase se nemění. Prostě je to stále věčný boj meč vs štít.
Mudry.udrzbar: nikdo protilodní střely nepodceňuje, ale není je třeba ani přeceňovat. Od Falkland je to 35let, navíc je zde patřičný problém. Britská flotila měla následující nedostatky
1) "krátkonohé" letectvo = malá šance zachytit pronikající útočné letouny
2) neexistenci Awacs. Gannety z letadlovek vyřadilo a Sea King ve verzi Awacs byl zalétán až byly Falklandy v plném proudu (přesněji první vrtulník byl narychlo zplychtěn měsíc po začátku války a dostal se k Falklandům až v srpnu 82)
3) absenci CIWS
Sumasumárum to tvůrci britské Bílé knihy zadrbali, kde se dalo. Nicméně toto u těžkých letadlovek US Navy nebylo tenkrát a není ani dnes. Přičemž v blízké budoucnosti se ta obranná síť ještě zahustí.

avatar
mudry.udrzbar Datum: 19.01.2017 Čas: 16:16

No ja by som zase moderne protilodne strely nepodcenoval... nebolo vela konfliktov, kde by sme mohli posudit ich realnu nebezpecnost ale spomenme si na Falklandy. Tam par Exocetov riadne Britom podkurilo.
Dovolim si tvrdit, ze keby mala Argentina viac rakiet a nosicov mohla cela kolosalna britska expedicia skoncit fiaskom.

avatar
Kozlus Datum: 19.01.2017 Čas: 15:33

Ten svaz s LL je prvne taky potreba najit a potom na nej tu strelu taky dost presne navadet. Protilodni strely rozhodne nejsou neucinne, jen bych z nich nebyl az tak nadsenej.

avatar
fenri Datum: 19.01.2017 Čas: 15:23

To skelet: čistě ekonomicky je jednodušší vyrobit 1000 střel než 100 lodí. Tj. ochranný kordon LL může být pobit střelami a LL přijde na řadu v druhé (třetí, n-té) řadě.
samozřejmě máme tu protiraketové systémy atd., ale jsme zpět u klasického, tisíciletého kolotoče zbraň/protizbraň. Nicméně samotná existence doprovodu jako takového neznamená z tohoto pohledu nic.

avatar
skelet Datum: 19.01.2017 Čas: 14:59

mudry.udrzbar: nikterak nezpochybňuji sílu novodových protilodních střel, ale tyto střely, respektive nosiče se musejí probít skrz obranný koridor letadlového svazu. (dá se předpokládat, že žádný plánovač nebude letadlovku posílat blíže jak 400km od nepřátelského pobřeží). A to nebude žádná sranda, stejně jako nebude sranda se před těmi střelami, respektive nosiči ubránit. Navíc tato obrana naroste po zařazení letounů 5 a 6.generace, a dalších aktivních protiopatření.

avatar
mudry.udrzbar Datum: 19.01.2017 Čas: 14:46

skelet

Palebnu silu ma takyto zvaz naozaj impozantnu, hlavne s ohladom na pocet lietadiel a striel s plochou drahou letu, ktorymi disponuje. To urcite nespochybnujem.

Co spochybnujem je moznost obrany proti modernym protilodnym raketam, aj ked USA na tom hlavne prostrednictvom rakiet rodiny SAM uporne pracuju.

Jednoducho neverim, ze v tomto pripade bude niekedy protizbran ucinejsia ako samotna zbran, ktora moze byt odpalena niekolko stoviek km od zvazu a je technologicky zasadne jednoduchsia. (Ako vieme Cina dokonca tvrdi, ze disponuje ucinnymi protilodnymi balistickymi strelami)

avatar
skelet Datum: 19.01.2017 Čas: 13:53

mudry.udrzbar: vzhledem k tomu, že velká letadlová loď a její doprovod má stejně velkou palebnou sílu jak průměrný stát, tak bych ji moc neodsouval do "koloniálních" válek. Jako u každého typu zbraně jde o to, kde a jak se nasadí.

avatar
mudry.udrzbar Datum: 19.01.2017 Čas: 13:29

dusan

neda mi nereagovat:

"Toto nie je len loď... je to symbol superveľmoci."

aj si to celkom vystihol ak by si to skutocne dve velmoci medzi sebou rozdali tak s ohladom na sucasnu uroven protilodnych zbrani, by vyznam lietadlovych lodi by bol skor symbolicky.
Pravdepodobne by zdielali osud symbolov supervelmoci 2.sv. vojny Bismark, Tirpitz ci Jamato, teda bud bezpecny pristav alebo rychla smrt.


Ale na udrzoiavanie vojenskej pritomnosti a lokalne konflikty proti zaostalemu protivnikovi typu Irak, Syria, Lybia je to zbran idealna. Ako sme mohli vidiet u Rusov, tiez by radi na taketo ucely,tj. podporu expedicnych zborov disponovali plnohonotnou lietadlovou lodou.

arr