TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Americká stíhačka 6. generace: konec stealth?

Datum přidání 06.02.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 15 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V současné době běží ve Spojených státech živá debata o možné podobě stíhačky, resp. víceúčelového bojového letadla, 6. generace. Americké námořnictvo (U.S. Navy) plánuje letouny 6. generace nahradit flotilu víceúčelových letadel F/A-18E/F Super Hornet. Podle současných vizí nová letadla nemusí vůbec ctít zásady „stealth“.

Foto: Podoba námořního letadla 6. generace podle firmy Boeing. / Boeing

Foto: Podoba námořního letadla 6. generace podle firmy Boeing. / Boeing

 

V současné době na letadlových lodích amerického námořnictva slouží 443 víceúčelových bojových letadel F/A-18A/B/C/D Hornet. Všechny stroje v následujících letech nahradí v počtu 260 kusů nové námořní víceúčelové stíhačky F-35C Lightning II.


Vedle F-35C bude na letadlových lodích sloužit také 565 víceúčelových stíhaček F/A-18E/F Super Hornet. První F/A-18E/F námořnictvo zařadilo od výzbroje v roce 1999. Vzhledem ke zdržení se zavaděním letadel F-35C do výzbroje, americké námořnictvo v roce 2010 doobjednalo 66 letadel F/A-18E/F. Výroba nových „super hornetů" tak stále běží.

 

První letadla F/A-18A/F však již brzy budou sloužit 20 let. Americké námořnictvo proto hledá za stroje F/A-18E/F potenciální náhradu. V rámci program F/A-XX (Next Generation Air Dominance) vzniká koncepce nového víceúčelového námořního letounu 6. generace. Se zařazením letadel F/A-XX do výzbroje se počítá na konci příštího desetiletí.


Admirál Jonathan W. Greenert, šéf Námořních operací (Chief of Naval Operations), před pár dny naznačil budoucí podobu, resp. koncept, stíhačky 6. generace amerického námořnictva. Podle Greenerta při konstrukci nového letadla se bude klást mnohem menší důraz na technologie stealth.


„Víte, stealth může být přeceňované," říká Greenert. „Nechci říct, že stealth je mrtvá technologie, ale přiznejme si to, pokud se něco rychle pohne vzduchem, narušuje molekuly vzduchu a vydává teplo – je mi jedno, jak studený motor může být – je to prostě zjistitelné."


Mezi odborníky nyní panuje shoda, že stealth letadla potlačující radarovou a tepelnou stopu jsou čím dál méně účinná proti nejnovějším senzorům. Například nové multifrekvenční radary kooperujících v sítích a velmi výkonné systémy na zpracování dat umožňují zachycovat menší cíle na mnohem větší vzdálenosti.


Multifrekvenční radary nejsou zatím standardem. Nejvyspělejší vojenské mocnosti však podobné radarové systémy plánují v blízké době zavést do výzbroje.


Greenert se také zmínil o maximální rychlosti letadla, z čehož si lze odvodit nároky na motor(y) a aerodynamiku. „Myslím si, že nebude příliš rychlé, protože raketě stejně neutečete," přednáší svou vizi Greenert.


Letadla 6. generace tak získají pravděpodobně „klasické" proudové motory. Možným a pravděpodobným kandidátem je proudový motor s proměnným cyklem ADVENT (ADaptive Versatile ENgine Technology). Motor vzniká v režii amerického letectva, který programu ADVET přikládá velkou důležitost.


V roce 2014 Chcuk Hegel, ministr obrany Spojených států amerických, požadoval pro program ADVENT miliardu dolarů.


Motory s proměnným cyklem vykazují až o 25 % menší spotřebu paliva, tedy při stejném množství paliva až o 30 % větší dolet. Také tah narůstá o 5 až 10 %, což se pozitivně projeví na akceleraci nebo nosnosti letounu.


Dalším charakteristickým rysem letadel 6. generace má být tzv. „chytrá kůže." Jde vlastně o propojení trupu letadla s elektronikou. Podle vize speciálně tvarovaný povrch (s „mikro strukturami") trupu zajistí nejen nižší aerodynamický odpor, ale zabudované senzory odhalí také například mechanické poškození trupu. Například již dnes lze vytvářet jednoduché bezdrátové senzory o velikosti pouze 1mm3.


Modelovým příkladem je zvýšené namáhání (mechanické, tepelné) jednotlivých částí trupu letadla díky únavě materiálu nebo po zásahu cizím předmětem.


Stejně tak lze teplotními senzory odhalit anomality v pohyblivých mechanických částech (hydraulika, ložiska, pohyblivé části, atd.), které vlivem zvýšeného mechanického namáhání produkují více tepla.

 

Zdroj: DefenseTech, Military.com

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
green_korytnacka Datum: 10.02.2015 Čas: 21:41

inak povedane, stihacky 4. generacie tu budu dalsich 40 rokov :)

avatar
brin Datum: 08.02.2015 Čas: 13:34

Skutečný krok bude, až někdo vymyslí komunikaci pomocí kvantově provázaných párů částic. Pak už neuvidíte jediné vojenské letadlo s piloty, ale všechna letadla budou bezpilotní s konstrukcemi zvládajícími mnohonásobně vyšší přetížení a zatížení než ta stávající. To bude teprve posun.

avatar
Charlie Datum: 08.02.2015 Čas: 09:56

Nikdo: ač paradoxně, přesto může být "zaostalost" výhodou. Američané za drahé peníze vyvinuli STEALTH (hlavně tu část s tvarováním letounů) a Rusové s Číňany to po nich "sprostě okopírovali" - viz nejnovější čísnké stíhače (podobnost "čistě náhodná"). Ukrást plány nebo výzkum není tak finančně náročné jako celé to vymyslet od píky, navíc se můžete vyvarovat některých slepých uliček (Rusové nikdy nezavedli ekvivalent ke Starfighteru kupříkladu, stejně jako neměli nikdy letouny s hlavní výzbrojí tvořenou velkým počtem neřízených střel).

Na druhou stranu, je třeba brát s rezervou výroky pana generála o rychlosti. Rychlý letoun má oproti pomalému několik výhod. Kromě té nejzřejmější - cesta na určité místo trvá méně času - je tu ještě jedna podstatná vlastnost, a tou je udělení počáteční rychlosti nesené výzbroji. Nejmarkantnější to je u klouzavých pum, u nichž platí jednoduché pravilo "čím výš a rychleji, tím dál", ale stejný princip platí i u raketové výzbroje. Každá raketa nese omezené množství paliva a tím i energie, kterou jí může motor udělit, a v terminální fázi se pohybuje už jen setrvačností (výjimku tvoří křídlaté nebo pomalu letící střely využívající jako pohon proudový nebo náporový motor). Potom je každý kilometr výšky a vyšší rychlost při odpalu zásadní pro dosažení vyššího dostřelu, což u boje BVR hraje zásadní roli.

Stějně tak je vyšší maximální rychlost důležitá pro vymanévrování útočících PLŘS - můžeme jim uletět nebo je vymanévrovat (právě proto, že už v závěru letu jen spotřebovávají kinetickou energii, nemohou provádět tak razantní manévry jako agilní rakety pro blízký boj), jenže na to letoun také potřebuje energii - a tu získá jen z motorů a z rychlosti a výšky.

Celkem hezky tohle bylo vidět ve Vietnamu, kde těžší a méně agilní F-4 využívaly své vysoké energie při soubojích s MiGy-19 a 21, nebo i dříve za války, kdy Japonské stíhače disponovaly velkou manévrovatelností, ale Americké letouny měly mnohem větší výkony (oblíbeným menévrem, jak se zbavit Zery, byl let ve vertikále - slabý Japonec odpadl mnohem dříve).

avatar
Maximus Datum: 07.02.2015 Čas: 20:17

Špatně jsi mě pochopil - asi jsem ten poslední, kdo by adoroval ruskou techniku (samozřejmě lze v některých oblastech je možné ji ovšem považovat za špičku - PVO systémy, protilodní střely,..), nicméně při konstrukci současné nastupující generace stíhaček prostě Rusové nejdou cestou stealh konstrukce za každou cenu. Navíc jsem poukázal na určitou "z nouze ctnost" - a vývoj multispektrálních radarů, pasivních systémů i kosmických technologií jde stále dopředu, takže efektivita stealh letounů v případě konfliktu velmoc vs. velmoc je ve výhledu do budoucnosti dosti sporná. Takže má smysl při omezených financích prošlapávat uličku, která je do budoucna považována za přinejmenším spornou (když už ne přímo slepou)?

avatar
Nikdo Datum: 07.02.2015 Čas: 19:31

Maximus : Rusové sou napřed díky neschopnosti vyvinout stealth ?:-D
A teď vážně , v článku se uvádí že nebude kladen až takový důraz na neviditelnost na stranu druhou už samotná bezocasá konstrukce( to platí jen u jednoho) , pokovovaný překryt kabiny , kompozity , krýté první stupně kompresorů ,a zbraňové šachty dost snižuji RCS . Tenhle článek přímo vybízí ke spekulacím . Já to vidím na horší pohlcující nátěr , který zvyšuje náklady na údržbu ( a co teprve na moři) , stím souvisí zvýšení rychlosti (zahřívání povrchu a tím jistá neutralizace stealth minimalně v některých pásmech a jisté přizpůsobení aerodinamiky) . Navíc lze očekávat ne tak ostrovní koncepci celé elektroniky jako má například F22 už vzhledem k bezpilotním variantám a celkovému změnění koncepce co se týče distribuce informací.

avatar
pjek Datum: 07.02.2015 Čas: 16:54

Donuceni k rozumnosti pod ekonomickým tlakem. Jinak to nelze říci. Dokud je téměř neomezený rozpočet, vymýšlejí se ptákoviny, které jej vysají a pak nezbyde, než uvažovat nad levnějším technologickým řešením. Smart skin má problém snadného senzorického výpadku, o přerušení "synapsí" nemluvě. Navíc s radary zespodu a družicemi shora bude každý let monitorovatelný od odlepení nebo vstoupení do sféry obranného pláště.

avatar
shal Datum: 07.02.2015 Čas: 16:34

Přitom už nemusí být daleko doba, kdy ty stíhače budou moci tisknout jako celek nebo alespoň jako polotovary.

avatar
shal Datum: 07.02.2015 Čas: 16:32

Magister_Peditum: Taky bych to spíše viděl na investice do laciných dronů než do superdrahých stíhačů.

avatar
Magister_Peditum Datum: 07.02.2015 Čas: 14:45

Bez stealthu nebo nějaké super rychlosti mě napadá, že se chtějí vrátit k ekonomicky výhodnějším strojům, jejichž ztráta u jednoho stroje by nezrujnovala středně velký stát. Jinak mě taky nic moc nenapadá, co tím chtěl básník říct. Furt se vykřikovalo, že stealth postupně nahradí hypersonická "macho" rychlost, ale tohle se, zdá se, neplánuje.

avatar
Luky Datum: 07.02.2015 Čas: 12:25

...prostě piloti si pro své velkoplošné dotykové MFD budou během mise stahovat Gigabajty porna, aby jim to lépe uteklo.
Čím víc všesměrových informací je v éteru, tím menší STEALTH. Možná si ty krásné souboje časem promění do nezáživného pindání ala star-trek, kdy si nepřátelé vzájemně nastavují opatření na protiopatření, stále něco přelaďují, až jedný sstraně dojde dech, baterky nebo kixne firewall...

avatar
Gorn Datum: 07.02.2015 Čas: 11:57

KOLT: bingo :)
Maximum connectivity would mean massively increased communications and sensor technology such as having an ability to achieve real-time connectivity with satellites, other aircraft and anything that could provide relevant battlefield information, said Richard Aboulafia, vice-president of analysis at the Teal Group, a Va.-based consultancy.

avatar
Sgt Murphy Datum: 07.02.2015 Čas: 11:41

to Maximus: začiatok vývoja YF-22 siaha do roku 1981, a jeho konkurentom bola YF-23 ktorá kládla dôraz na stealth oveľa väčší, za cenu horších letových vlastností. F-35 na to kladie dôraz ešte menší než F-22, napríklad sa počíta z nesením zbraní externe pod krídlami, a ani jej tvary nie sú také dokonalé ako u F-22.

Každopádne doktorína USA počíta s vojnou s vyspelým protivníkom ako Čína/ Rusko a na to sa adekvátne robia aj zbrane. Tu nejde o zastrašovanie - rovnováhy síl, poprípade absolútne zničenie oboch strán ale poraziť svojho vyspelého protivníka ešte o generácie vyspelejšími zbraňami. Vo vojne s takou mocnosťou sa nedajú porovnávať tabuľkové výkony (úvahy F-35 vs SU-35 a podobne) alebo úvahy o kanóne F-35 ktorý nenahradí kanón A-10 ktorá bola určená na ničenie tankov. To sú dávne časy. Dnes by sa vojna viedla inak než pred 30-40 rokmi. Ako píše KOLT, stíhače majú dnes v podstate svoje najlepšie časy odslúžené.

avatar
Maximus Datum: 07.02.2015 Čas: 10:56

A není právě informace o odklonu od stealth technologie u 6. generace letadel pro americké námořnictvo v souladu se současnými ruskými projekty ala PAK FA, které nekladou dakový důraz na stealh schopnosti jako F-22 či F-35, protože je to vlastně vzhledem k současné evoluci na poli radarů, pasivních sledovacích systémů i kosmického průzkumu již minimálně zčásti zbytečné? Samozřejmě to může hrát roli i jistá "z nouze ctnost", která se vlastně časem ukáže jako pragmatický směr vývoje.

avatar
KOLT Datum: 07.02.2015 Čas: 09:52

Napadlo mě přesně to samé :-) Co to vlastně bude umět krom zjišťování, že se blíží konec. Buď mají něco v rukávu a nechtějí říct co (plazma? ;-) ), nebo jsou stíhačky nadále použitelné jen v případě konfliktů s nepříliš technicky vyspělým nepřítelem. Respektive po zlikvidování PVO toho vyspělého. Jen nevím, čím se ta PVO bude likvidovat. Raketami? To by u pasivních prostředků vyžadovalo znalost jejich přesné pozice, ovšem jak ji zjistit? Satelity?

avatar
Hrobař Datum: 07.02.2015 Čas: 09:41

To jsme se vlastně moc nedozvěděli. Stíhačky nebudou neviditelné, nebudou rychlé ale zato budou snadno rozeznávat svoje poškození. Tak buďto jsou stíhačky jako takové překonané protože protizbraně už jsou moc dobré a nebo nevím co si o tom myslet.

arr