Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Americká vozidla pro novou éru válek

Datum přidání 03.06.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 68 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda zvažuje akvizici hned čtyř nových bojových vozidel – lehkého terénního auta pro výsadkové jednotky, průzkumného vozidla, lehkého tanku a nového bojového vozidla pěchoty. Modernizační plány pro „novou éru válek“ představil před několika dny náčelník štábu americké armády Ray Odierno.

Foto: M2 Bradley; ilustrační foto / U.S. Army

Foto: M2 Bradley; ilustrační foto / U.S. Army

 

Konec dokonalosti

Americká armáda neplánuje vývoj zcela nových vozidel, spíše se zajímá o zásadní vylepšení stávajících vlastních i komerčně dostupných technologií. Armáda se chce tak vyvarovat problémům, jaké potkaly ambiciozní a revoluční programy FCS (Futore Combat Systems) a GCV (Ground Combat Vehicle).

 

Program FCS měl americké armádě poskytnout celou rodinu zcela nových bojových vozidel. FCS však ztroskotal na technické/organizační náročnosti a raketovému růstu nákladů. Podobný osud potkal i bojové vozidlo pěchoty GCV, které mělo nahradit současná bojová vozidla pěchoty M2 Bradley.

 

„Jedním z problémů našich hlavních zbrojních programů v minulosti bylo, že jsme hledali dokonalé vozidlo," říká Odierno. Například v rámci FCS armáda plánovala vložit ochranu a palebnou sílu 70t tanku M1 Abrams pouze do 20t vozidla. Požadavky po "dokonalé" ochraně pak zvedly hmotnost vozidla GCV na 70 t.

 

„Tyto požadavky byly tak vysoké, že bylo obtížné je splnit, vývoj trval dlouho a končilo to překročením rozpočtu. Někdy jsme zjistili, že je nemůžeme splnit, bez ohledu na délku nebo cenu vývoje," kritizuje Odierno minulý přístup.

 

„Teď vyvíjíme požadavky, které mají místo pro zlepšení... místo toho, abychom se pachtili po dokonalosti. Armáda potřebuje nasadit do pole 80 % řešení, poté ho vylepšit na 90 % řešení a někdy v budoucnu možná na 100 % řešení," dodává Odierno.

 

Future Fighting Vehicle

Výchozem bodem pro vývoj nových vozidel je operační koncept americké armády Vítězství v komplexním světě (Win In A Complex World). V konceptu autoři popisují dvacet výzev a nedostatků, se kterými se musí v blízké budoucnosti americká armáda a vojáci vypořádat.

 

Nejnáročnějším projektem v současném modernizačním úsilí americké armády je vývoj nového bojového vozidla pěchoty, někdy nazývaného jako Budoucí bojové vozidlo FFV (Future Fighting Vehicle).

 

„Myslím, že nás v blízké budoucnosti uvidíte pracovat okolo bojového vozidla pěchoty," uvedl generálmajor Odierno. Podle současných plánů však americká armáda neplánuje spustit od nuly plnohodnotný vývojový program.

 

Odierno mluvil o stavbě prototypu FFV vozidla v nedaleké budoucnosti. Prototyp ale bude vycházet ze současných analýz a také z poznatků z předešlých programů, jako byl FCS a především GCV. Stejně tak, jak je trendem poslední doby, armáda FFV v maximální míře osadí komerčně dostupnými technologiemi.

 

Modelovým příkladem nového myšlení i ukázkou, jakým způsobem se budou v americké armádě ubírat modernizace hlavní techniky, je vývoj vozidla AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle). Vozidlo AMPV, které nahradí ikonické obrněné transportéry M113, využívá stávající platformu bojového vozidla pěchoty M3 Bradley.

 

Vozidla pro aeromobilní a výsadkové operace

Ostatní tři vozidla jsou určeny pro aeromobilní a výsadkové operace v brzkých fázích konfliktu. Vozidla poskytnou nasazeným vojákům mobilitu, ochranu, průzkumné schopnosti i dostatečnou palebnou sílu.

 

Americká armáda vyřešila problém s lehkým terénním vozidlem. V současné době americké výsadkové jednotky dokončují výběr nového terénního vozidla v rámci programu ULCV (Ultra-Light Combat Vehicle).

 

Problém nebude ani vývoj průzkumného vozidla označovaného jako LRV (Light Reconnaissance Vehicle). Vozidlo LRV lze postavit na základě ULCV. LRV získá dodatečné pancéřování, výkonější zbraňové systémy a především bohaté průzkumné vybavení. Posádka poklesne z devíti vojáků u ULCV na šest průzkumníků u LRV.

 

Třetí vozidlo je lehký tank MPF (Mobile Protected Firepower) určený k podpoře výsadkový jednotek v brzkých fázích konfliktu. Výzvou je vytvořit vozidlo s dostatečnou palebnou silou a slušnou ochranou, které lze přepravit středními dopravními letadly.

 

Na rozdíl od ULCV a LRV však na americké trhu není žádné vozidlo splňující MPF k dispozici. Za úvahu snad stojí vozidlo MGS (Mobile Gun System) – kolový transportér Stryker osazený dálkově ovládanou věží s kanónem ráže 105 mm. Akvizice MPF je součástí střednědobých a dlouhodobých plánů.

 

Tanky a rozpočet

I přes výše uvedené, americká armáda stále do budoucna počítá se současnými bojovými vozidly M2 Bradley i hlavními bojovými tanky M1A2 Abrams. Armáda připravuje etapovou modernizaci obou vozidel. Například v roce 2024 Abramsy i Bradley v poslední etapě získají zcela nové senzorické a elektronické vybavení, jako jsou nejmodernější infračervené kamery.

 

Vše však závisí na stavu obranného rozpočtu Spojených států. Právě klesající obranný rozpočet je hlavní překážkou v realizaci modernizačních plánů.

 

„Jediná věc, která nás může dostat mimo trať je, pokud bude rozpočet klesat a budeme mít tyto rozpočtové problémy," vysvětluje hlavní problém Odierno. „To je naše největší výzva, ve všem, co děláme."

 

Zdroj: Breaking Defense

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Torong Datum: 16.06.2015 Čas: 20:56

Sice pozdě a trochu OT, ale jen doplněk pro Shania. A 10 vznikl na základě zkušeností z Vietnamu, kde byla CAS prováděna F4, A7, A6... Tedy přesně to co navrhujete Vy. Nakonec si pěšáci vymodlili právě letadlo z Koreje - A1D Skyrider. Pomalé, odolné, se spoustou závěsníků, schopné nad bojištěm kroužit i desítky minut na rozdíl od Phantomu, který přiletěl, shodil svých šest bomb a honem rychle pryč než mu dojde palivo. Navíc ze své výšky a rychlosti měl dost problém vůbec cíl najít. No a co se týká odolnosti proti PVO, tak v době vzniku měla A10 stejně velký problém jako teď. Vlastně větší.... To že v Afg. létá ve středních výškách je dáno tím, že taloši tam nedosáhnou. Nic víc. Proč riskovat, když nemusíte. Pro bojiště v Evropě osmdesátých let byla vypracována taktika pro co nejmenší vystavování se palbě - využívání přírodních překážek (kopců, údolí...), leteckých návodčí atd. Je o tom článek na Palba.cz.

avatar
Shania Datum: 06.06.2015 Čas: 19:51

petr.rok: tohle je aktualni stav rozvrstveni obrany. u ram nevim jestli vubec bude burkeIIA integrovana, ale nahradili/ doplnili ciws u letadlovych lodi.

v 90 letech meli myslim jen v uvozovkach sm2, coz nic nemeni na tom, ze je to hlavni zbran lode a ciws je jen posledni zoufala obrana. laser je uveden jen pro ilustraci v jake fazy obrany bude nasazen.

muzu uvest i sm3 proti icbm

nenechat se zjistit je zcala klicova vec, lode dodrzuji z tohoto duvodu emcon.

avatar
pet.rok Datum: 06.06.2015 Čas: 18:33

shania: sorry ale je trochu "nefer" porovnavat stav zo zaciatku 90. rokov s tym co nie je este ani zavedene do vyzbroje, pripadne nedosiahlo stav FOC (a to nehovorim o laseroch).
1. trieda AB ma zatial klasicky Phalanx a nie Sea RAM.
2. SM6 je zatial v stave IOC

cize obstoji to ako popis obrany zvazu v buducnosti na druhu stranu aj hrozby su dnes daleko nebezpecnejsie
vacsina potencionalnych porotivnikov ma dnes vlastny kozmicky program a bod 1. je tak trochu chimera.
pokrocile protilodne rakety su casto supersonicke a manevrujuce v konecnej fazi letu, disponuju kombinovanym opticko, IR, radarovym navadzanim pripadne korekciou letu cez datalink a ako sme sa zhodli jediny zasah moze lod vyradit (snad okrem CVN).

avatar
Shania Datum: 06.06.2015 Čas: 17:30

petr.rok: burke je protileraketovy torpedoborec

1 linie obrany: nebyt zjisten - najit lod a nebo i cely svaz neni nic jednoducheho na otevrenem mori.
2 linie: SM2 vyzaduji ozareni cile radarem, takze proti sea skimerum, kteri leti tak 6 metru nad morem je efektivni dostrel tak 15 km kvuli horizontu. proti vysoce leticim cilum je dostrel daleko vetsi.
nove zavedena SM6 ma aktivni seeker, takze dokaze utocit za horizont plus se pocita s navadennavadenim pres jine platformy jako f35.
3 linie ESSM jsou mensi a levnejsi, vlezou se ctyri do jedne VLS odpalovace.
4 linie ecm, navnady
5 ciws a noveji RAM,

lasery budou nekde mezi 3 az 5

avatar
Shania Datum: 06.06.2015 Čas: 16:56

dalsi material o f35, nekompletni, casem pribudou dalsi letadla

http://www.f-16.net/forum/download/file.php?id=19935&sid=e37755d9d227f5c0d4a936b88079b3f6

porovnani s f16 a f15e

co je na tom krasne videt, jak drag a vaha vyzbroje maji vliv na konvencni letadla, zejmena na akceleraci, obratnost, max rychlost, dolet atd a jak je f35 s pumovnnicemi je ovlivneno minimalne.

avatar
pet.rok Datum: 06.06.2015 Čas: 15:10

shania, charlie:
omrkol som podrobnejsie tu situaciu s CIWS a pripadne s dalsou elektronickou vybavou.
Iowa 4xCIWS Phalanx, AN/SPS-67 (detekcia nizkoletiacich cielov)
Arleigh Burke 2xCIWS Phalanx (neskorsie verzie len 1x), AN/SPS-67

Odkial potom pochadza odhad na to kolko protilodnych rakiet dokaze obrana zachytit?

avatar
pet.rok Datum: 05.06.2015 Čas: 23:30

shania, charlie: ok

vrata: ano AP granaty lodnych diel mali relativne malu trhavu napln (15-20kg u najvacsich kalibrov), ale ta bola urcena na exploziu vo vnutri trupu (granat bol vybaveny dnovym zapalovacom s oneskorovacom) co viac menej staci.
Hlavny ucinok bol tak ci tak kineticky. Napr. ked Bismarck zasiahol projektil z PoW do prednych palivovych nadrzi tak neexplodoval ale aj tak sposobil tazke poskodenie (da sa povedat ze vo vysledku fatalneho).
U triestivych granatov je to okolo 60-70 kg pri kalibroch 380-456mm.

Protilodne strely maju hlavicu s hmotnostou 200+kg (harpoon 220kg) ale je to celkova hmotnost hlavice a nie len trhaviny.

avatar
Shania Datum: 05.06.2015 Čas: 20:23

Ty hodnoty uvadají odolnost obrany, ne trupu. Iowa samozřejmě vydrží daleko víc. Ale taky daleko snažší dostat se přes její obranu. Na potopení Burkeho stačí tak dva Harpoony.

Pokud jsou lode ve svazu, tak jsou ty počty zase úplně jinde.

avatar
pet.rok Datum: 05.06.2015 Čas: 17:10

stret Jamata s letectvom sa pouziva ako klasicky priklad kedy BL zlyhala, na druhu stranu ak by sa vymenili pozicie a bola tam namiesto Jamata Iowa dopadlo by stretnutie minimalne daleko vacsimi stratami utocnika.
protilietadlova obrana Iowy bola vdaka pokrocilemu systemu riadenia palby u 5" diel a vybavenim municiou s priblizovacim zapalovacom + baterie 40mm boforsov ktore uz tiez disponovali jednoduchym balistickym pocitacom uplne niekde inde ako u Jamata.

avatar
Charlie Datum: 05.06.2015 Čas: 16:48

pet.rok: ty počty počítají i s ASM, které sundá protivzdušná obrana a CIWS - proto mají AEGIS křižníky a torpédoborce tak velké číslo (stihnou jich spoustu sestřelit).

Je to součet všech odpálených hlavic, ne těch co dopadnou na cíl.

Střílet na Iowu Harpoony je jako házet hrách na zeď, ta raketa je příliš lehká a prošla by asi jen slabým pancířem nástaveb. Na značné snížení schopností plavidla by to možná ale stačilo (zničené radary, vyřazené systémy řízení palby, požáry na palubě).

Pokud by Rusové napadli svaz s Iowou v sestavě, tak půjdou atomem nebo alespoň tím nejtěžším, co mají.

avatar
Charlie Datum: 05.06.2015 Čas: 16:43

Shania: je jasné, že čím větší loď, tím více konvenčních hlavic potřebujete, abyste jí potopil. Proto taky Malachity, Ametysty, Bazalty i Granity měly jako variantní výzbroj nukleární hlavici - jeden zásah stačil na vymazácí letadlovky z hladiny (Ch-22, odpalovaná z Backfirů, taky, a ta létala dokonce až M4,5).

Rushé ASM posledních konstrukcí létají velmi nízko a třebas právě Granit má velice propracovanou techniku útoku v roji, navíc samotná hlavice je schopná se navádět pasivně na radary a naváděcí systém umí potlačovat vlivy rušení a klamné cíle. Obecně se dá říci, že americká uskupení letadlových lodí donutila Sověty mít nejlepší (a nejtěžší) protilodní ŘS na světě.

avatar
pet.rok Datum: 05.06.2015 Čas: 16:42

charlie: neriesil som samozrejme otazku ci bitevky maju byt jadrom zvazu alebo nie, to bolo vyriesene uz davno za WWII, ale ci by mali este vo zvaze zmysluplne miesto.
Co sa tyka CIWS predpokladam pouzitie aj proti klzvym bombam a navyse ak mal len dva phalanxy, nie je problem pridat dalsie aspon dva.

shania: tie odhady odolnosti voci protilodnym raketam sa mi zdaju uplne mimo.
Arleigh Burke (8tis ton) 20 a Iowa (50tis ton) 6.

Iowa je pancierovana proti dopadu 1t AP granatov pri dopadovej rychlosti radovo M1,5.
Harpoon ma hlavicu 220 kg optimalizovanu na maximalizaciu ucinku v cieli (priebojny ucinok je kalkulovany proti lahko pancierovanym cielom) moj odhad je ze proti hlavnemu pancierovemu pasu by si ani neskrtol. Vzhladom na to ako su tieto strely programovane (zasah na ciare ponoru) tak prave tam by smerovali.

Len na porovnanie USS Stark dostal dva zasahy Exocetom (z toho jeden len zhorel, neexplodoval) a mali co robit aby ju zachranili. Pritom americke fregaty su velke ako europske torbedoborce a maju cca polovicu vytlaku AB.
20 rakiet odolnosti u Arleigh Burke mi pride ako scifi.

avatar
Vrata Datum: 05.06.2015 Čas: 15:05

Jenom k PL vyzbroji bitevnich lodi typu IOWA: maji jen hlavnove CWIS a stare 127mm universalni kanony. PL raketova technika pry nebyla schopna vydrzet palbu ze 406mm hlavni.
A jeste ke srovnani dnesnich protilodnich strel a starych namornich kanonu. Ty prvni mivaji cca 200kg naloze nebo vice. 380 mm kanony Bismarcku nebo Britskych bitevnich lodi strilely 800kg granaty ale protipancerove strely mely v sobe snad jen cca 15kg vybusniny. Maximalni naloz v tezkych namornich delech snad cinila cca 64kg u "tristivych" granatu 457mm del Yamato a Musashi.

avatar
Shania Datum: 05.06.2015 Čas: 12:21

Existuje něco jako hodnota obrany lodě, tzv kolik munice určiteho typu potřebuješ na překonání obrany a potopení lodě/vyřazení lodě.


Iowa 90 leta- 6 ASM ekvivalentních Harpoonu (protože CIWS, myslím že má dvě nedokáže zničit víc jak 2-3 než proletí skrz)
Burke IIA - 20 ASM
Nimitz - 36
Peter Veliky - 96 (což je podle mě přehnané, protože nenese tolik AAM)

Taktika na potopení letadlové lodi sestávala na odpálení stovek ASM nepleje z různých směrů. Ruske ASM nejenže jsou daleko lepší jak Harpoon, většinou i rychlejší, ale zase lítají výš. Problém s koordinovaným útokem na svaz je, že musí letadlovou loď vůbec najít, nic jednoduchého, poslat letadla jako Bear nebo Bacfire, která musí projít přes CAP.
Rakety se taky odpalovali z velké vzdálenosti a bez aktualizací pozice cíle vůbec nemuseli najít cíl.

Američané se teď snaží konečně náskok Ruska smazat LRASM, které má hodně pokročilou AI, dokáže se vyhnout nebezpečným zónám, rozpoznat cíle, úhybné manévry proti CIWS a stealt + letí par metrů nad vodou. Jak je tam taky vidět, počíta se s operací v oblastech, kde není možné mít GPS signal, link, rušení atd.

https://www.youtube.com/watch?v=vej_aLJpFYo

Mimo aktivní obrany lodě také hodně spoléhají na ECM.

avatar
Charlie Datum: 05.06.2015 Čas: 12:01

Co se týče cívek nevím, největší problém by byl asi dostat k nim signál (nutné sběrné kroužky nebo tak něco), navíc ta kadence je opravdu extrémní, možná už by to ani dobře nefungovalo. Navíc GAU-8 nemá schopnost měnit typ munice, takže byste musel mít celý palebný průměr drahé programovatelné munice. Ani nevím o Gatlingu, který by používal programovatelnou munici, vždycky se tohle řešení použilo na jednohlavňáku.

Letedlová loď je nejlépe proti leteckému útoku bráněná loď - protože má vlastní letadla, takže může útočící letouny nepřítele zachytávat daleko před tím, než se ke svazu vůbec dostanou. Bitevní lodě, křižníky, torpédoborce a další plavidla se k nim přiřazují z několika důvodů - poskytují zahuštění blízké PVO (proti letounům, které pronikly stíhací obranou), obranu proti plavidlům protivníka, ponorkám... prostě věci, které se letouny zajišťují obtížně nebo jejichž plnění letouny letecké skupiny by této odebíraly kapacity k plnění jiných důležitějších úkolů.

S tou odolností to je právě ten problém - na potopení Yamata, což byla ukrutně obrněná bestie s obří výzbrojí stačilo pár hodin leteckých útoků i s tehdejší primitivní technikou, její silná PVO stejně nestíhala odrazit útočníky, kteří jí zahltili. Proto se přešlo k mnohem levnějším torpédoborcům, které úplně postačují a přitom nestojí tolik prostředků (s trochou nadsázky se dá říct, že ta protilodní ŘS, která zničí torpédoborec, by zničila i bitevník a přitom ten torpédoborec stojí řádově míň peněz).

Rusové, když řešili problém palebné podpory výsadků, nakonec postavili velké torpédoborce se silnou hlavňovou výzbrojí - třídu Sovremennyj. Navíc - díky absenci letadlových lodí se každá loď, která kdy opustila sovětské loděnice, ježila SAMy a stejně se zavedená taktika opírala o operace v pásmu doletu letadel z pobřežních základen (sovětská flotila víceméně exitrovala, aby zabránila US NAVY přiblížit se k pobřeží a povést vylodění).

arr