TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Americké Littoral Combat Ship se utápějí v problémech

Datum přidání 14.09.2014    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 10 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Nové pobřežní lodě LCS (Littoral Combat Ship) amerického námořnictva US Navy trpí vážnými konstrukčními i provozními problémy. Kritizovaná je slabá pancéřová ochrana, nedostatečná výzbroj, slabé výkony a narůstající cena. Na lodích se dokonce objevila rozsáhlá koroze. V Spojených státech nyní zuří boj, zda program za mnoho miliard dolarů skončí, nebo bude zásadně přehodnocen.

Foto: První loď stejnojmenné třídy - USS Independence. / US Navy

Foto: První loď stejnojmenné třídy - USS Independence. / US Navy

 

Littoral Combat Ship

Littoral Combat Ship (LCS) je označení pro menší vojenská plavidla určená pro operace v tzv. literální zóně. Jde o oblast pojímající, zjednodušeně řečeno, pobřeží, pláž a pobřežní vody až do hloubky 60 metrů.

 

Lodě LCS nahrazují (dlužno dodat "prozatím") v americkém námořnictvu fregaty třídy Oliver Hazard Perry a minolovky tříd Osprey a Avenger. Na rozdíl od zmiňovaných lodí jsou LCS navrženy jako víceúčelové. Spolu s torpédoborci třídy Zumwalt jsou představitelem nové generace vojenských plavidel amerického námořnictva US Navy.

 

Jak uvedl před lety bývalý sekretář US Navy Gordon R. England, cílem programu je „vytvořit malé, rychlé, vysoce ovladatelné a relativně levné členy rodin válečných lodí DD(X).“ Loď LCS lze snadno překonfigurovat pro různé role – boj proti ponorkám, boj proti minám, boj proti hladinovým plavidlům, zpravodajské/průzkumné/sledovací úkoly, pobřežní ochranu, speciální nebo logistické operace.

 

Poněkud nezvykle vznikají v rámci programu LCS dvě třídy lodí, od dvou výrobců. Třídu Freedom (výtlak 3000 t) staví Lockheed Martin a třídu Independence (výtlak 3100 t) General Dynamics s australskými loděnicemi Austal.

 

Lodě třídy Freedom jsou klasické konstrukce, Independence je pak konstrukce typu trimaran. Obě lodě však spojuje stejná výzbroj, elektronika a také operační idea - loď je možné uzpůsobit pro různé role výměnou speciálních misijních modulů (zbraně, elektronika, robotické prostředky), a to "papírově" do 96 hodin.

 

Foto: USS Freedom klasické konstrukce. / US Navy

 

Lodě LCS jsou charakteristické rozměrnou přistávací palubou a hangárem. Do hangáru se vejde dvojice vrtulníků MH-60R/S Seahawk a jedenbezpilotní MQ-8 Fire Scout.

 

Pod přistávací palubou je obří suchý dok, do kterého je možné přistoupit zadním nebo bočními vraty. Loď dokáže na moři vypouštět z doku nejrůznější plavidla, včetně bezosádkových, jako je Spartan Scout nebo robotickou ponorku pro likvidaci min AN/WLD-1 RMS.

 

Díky nízkému ponoru dokáží lodě LCS (3,9 až 4,27 m) využít širokou škálu přístavů. Připomeňme, že větší bratr lodí LCS, torpédoborec USS Zumwalt má ponor dvakrát větší – 8,9 metrů.

 

Nízký ponor byl dosažen širokým uplatněním lehkého hliníku na stavu lodí. Trup třídy Independence je vyroben celý z hliníků, Freedom pak má hliníkovou nástavbu. Nízká hmotnost lodí LCS (vzhledem k velikosti) se pozitivně odráží na nízkém ponoru, manévrovatelnosti, rychlosti a spotřebě paliva.

 

Menší lodě v doku, vrtulníky i nejrůznější robotické prostředky nesou senzory i zbraně pro konkretní misi. Samotné lodě LCS slouží především jako platforma pro jejich transport a zázemí pro operátory. Hlavní tíhu bojových operací nesou právě robotické prostředky působící ve velké zdálenosti od lodě. Jedná se o uplatnění nové koncepce amerického námořnictva - „bezosádková přední linie.“

 

Foto: Třída Independence vyniká rozměrnou letovou palbu, dvakrát větší než u torpédoborců třídy Arleigh Burke. / US Navy

 

Dok lodí LCS rovněž slouží pro instalaci specializovaných kontejnerů pro určitý typ mise. Kontejnery mohou obsahovat ovládací pulty pro bezpilotní letadla/lodě nebo například zázemí pro zpravodajské analytiky. Není zde problém umístit ale také nákladní kontejnery, pozemní kolovou techniku, lůžka atd.

 

Díky spoléhání se na „externí“ robotickou techniku je organická výzbroj lodí LCS poměrně slabá. Hlavňovu výzbroj zastupuje na přídi umístěný rychlopalný kanón ráže 57 mm. Pro boj s rychlými čluny je určena dvojice 30mm kanónu MK44 Bushmaster II. Pro blízkou ochranu pak čtyři lafetované kulomety ráže 12,7 mm.

 

Raketovou výzbroj tvoří střely AGM-114L Hellfire s doletem 8000 metrů. Protiletadlovou pak systém krátkého dosahu RIM-116 RAM (9000 metrů). Těžkou výzbroj v podobě torpéd nebo těžkých protilodních střel nesou vrtulníky MH-60R/S Seahawk, nebo bezpilotní/bezosásdkové robotické stroje.


Toliko ideál. Levná, obratná a rychlá bojová loď, která může být za 96 hodin připravena pro různé úkoly. Jak se ale říká: Papír snese všechno.“ Realita je však poněkud pochmurnější.

 

Foto: USS Freedom. Uprostřed lodní nástavby (za komíny) je místo pro odpalování řízených střel AGM-144L Hellfire. / US Navy

 

Konec programu LCS?

Jak to bývá, problémem je narůstající cena. Kritizována je především nerealistická počáteční cena. Jde o bohužel běžnou praxi, kdy výrobci nasadí nerealisticky nízkou cenu, aby vyhráli soutěž. Pomoci vhodně sestavených smluv a lobbingu pak cenu postupně navyšují.

 

Původně chtěli výrobci za jednu loď a tři misijní balíčky 450 milionů dolarů. Nyní se ale cenovka vyšplhala za jedno plavidlo a dva misijní balíčky na 750 milionů dolarů (20 miliard Kč).

 

Nárůst ceny se odrazil na počtu objednaných plavidel. Nyní je vyrobeno šest lodí LCS – tři lodě třídy Freedom (USS Freedom (LCS-1), USS Fort Worth (LCS-3), USS Milwaukee (LCS-5)), tři lodě třídy Independence (USS Independence (LCS-2), USS Coronado (LCS-4), USS Jackson (LCS-6)). Celkově americké námořnictvo (prozatím) počítá s nákupem 32 lodí, oproti dřívějšímu plánu na nákup 55 lodí LCS.

 

Další problémy následují. Podle magazínu Defense One americké námořnictvo při požadavcích na stavbu lodě LCS vydávalo velmi kontroverzní požadavky. Maximální rychlost se požadovala velmi vysokých 40 uzlů. Ale taková rychlost stojí spoustu paliva a vyvstávají otázky se stabilitou plavidla. Přitom velká rychlost neochrání loď před raketami a torpédy.

 

Foto: Lodě LCS jso uchrakteristické obří přistávací palubou a dokem, kde lze umísti nejrůznější kontejnery s vybavením pro konkretní misi a také robotické prostředky (lodě, ponorky, vrtulníky). / General Dynamics

 

I když je loď víceúčelová, tak poněkud nepochopitelně (nepochopitelně z taktického hlediska, pochopitelně z politického) námořnictvo zvolilo pod programem LCS stavbu dvou lodí. Komplikuje se tak logistika, servis, opravy i výcvik personálu.

 

Problematická je ale především hlinková konstrukce, a to zejména u „celohliníkové“ třídy Indepedence. Hliník sráží hmotnost lodě, ale má velmi nízkou balistickou odolnost. I kanóny malých ráží (případně velkorážové kulomety) mohou penetrovat trup lodě do velké hloubky. Velkou škodu způsobí menší protilodní nebo dokonce protitankové střely.

 

Objevil se problém s korozí. Krátce po zařazení do služby začala první loď USS Independence rezivět, což ohrožovalo strukturální pevnost trupu. Námořnictvo obvinilo Austal z použití nekvalitních materiálů, ten kontroval zprávou o tom, že US Navy Independence nepoužívalo „podle návodu.“

 

Náprava problému přišla na pět milionů dolarů a jen, co loď znovu vyplula na moře, rezivění pokračovalo. Nakonec muselo dojít k odstranění progresivního systému vodních trysek a jeho nahrazení konvenčnějším modelem. Rezivění sice přestalo, ale manévrovatelnost lodi se snížila

 

Video: Propagační video třídy Freedom od Lockheed Martin. / YouTube

 

V současné době je USS Independence opět v suchém doku. Tým expertů má zjistit, v jakém stavu se loď nachází, a navrhnout úpravy, které by lodi zajistily požadovanou funkčnost. Dlužno dodat, že USS Independence strávila v docích a přístavech většinu svého dosavadního života u US Navy. Pokud se rekonstrukce výrazně prodraží, bude celý projekt lodí třídy Independence zastaven.

 

Kritizovaná je i slabá organická výzbroj, zaostávající dokonce za moderními (menšími) korvetami. Jde zejména o 57mm námořní dělo, které je podle námořníků málo výkonné. Raketovou výzbroj zastupují střely AGM-114L Hellfire. Ty jsou ale schopny ničit jen malé cíle, v podobě tanků na pevnině nebo malých lodí – proti větším lodím, jako jsou například korvety, nemá proto LCS v přímém boji šanci.

 

Hlavní protilodní výzbroj (torpéda, střely) měly nést vrtulníky a robotické systémy. Ukázalo se však, že takový koncept není ideální. Uvažuje se proto o instalaci modulu s norskými střelami Naval Strike Missile (NSM) s dostřelem až 185 km – samozřejmě za patřičnou cenu.

 

Video: Propagační video třídy Indepedence od General Electric. / YouTube

 

Stejně tak je kritizována slabá protiletadlová a protiponorková výzbroj. Lodě LCS nemají žádnou protiletadlovou výzbroj středního dosahu. Původní záměr byl, že protivzdušnou obranu zastanou další lodě, jako například torpédoborce třídy Zumwalt. Nyní se však uvažuje o speciálním „modulu“ , který posílí protivzdušnou ochranu lodí LCS.

 

Příliš se nepodařilo naplnit ani představu o Littoral Combat Ship coby základně pro kyberútoky proti nepřátelským počítačovým sítím. Jak zjistili reportéři agentury Bloomberg, ve skutečnosti jsou počítačové systémy Littoral Combat Ships až příliš snadno napadnutelné.

 

"LCS měl udělat tucet věcí, ale nakonec neudělal dobře ani jednu,“ říká Jacob Marx z analytické skupiny The Center for International Policy se sídlem ve Washingtonu. „Je to předražené, nefungující plavidlo, které neodpovídá současným potřebám.“ Závěr Jacob Marxe je jasný - zrušte progam LCS.

 

V Pentagonu i Kongresu, samozřejmě za výrazného lobbingu Lockheed Martin a General Dynamics, se nyní vede boj o to, zda vůbec pokračovat v konstrukci dalších lodí LCS. Je však skoro jisté, že pokud stavba lodí LCS bude pokračovat, dojde k jejich zásadní konstrukční úpravě - především v posílení výzbroje. Další možností je program zrušit a podívat se po jiném plavidle. Obě možnosti jsou nyní na stole.

 

Zdroj: Defense One, DoD Buzz, Lockheed Martin, General Dynamics/Austal

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
liberal shark Datum: 15.09.2014 Čas: 08:40

to: Jarpe
Problém je v tom, že jak vědecký tak technický vývoj je do značené míry spíše pravděpodobnostní záležitost :-). Vždycky když vidím další vývojový projekt, kde je definován předmět plnění stylem : "do 31.10.20xx bude vyvinut xyz a do 10.12.20xx bude provedena fakturace", tak si říkám, že to zas bude průůůůšvih :-). A přírodní zákony platí i v USA :-).

avatar
jarpe Datum: 15.09.2014 Čas: 07:09

Divné, že si v USA nedokážou ohlídat do čeho vyhazujou peníze.

avatar
shal Datum: 15.09.2014 Čas: 01:30

Celohliníkové plavidla jsou velmi oblíbenou změnou v civilním sektoru. Právě australské firmy slaví s celohliníkovými katamarány velké úspěchy. Díky hliníku jsou tyto katamarány o polovinu lehčí než ocelové. Jsou rychlejší a mají menší spotřebu. Zřejmě proto se spojil General Dynamics právě s australským výrobcem - zkušenosti s tak velkými hliníkovými konstrukcemi nemá krom leteckých firem moc výrobců a Australané jsou v tomto průkopníci. Jenom je asi dost rozdíl mezi civilním a vojenským plavidlem. Po transportním katamaránu se nečeká, že po něm budou střílet, či že bude nést těžkou výzbroj.

avatar
Bodie Datum: 14.09.2014 Čas: 20:29

Jan Grohmann:
Ono se také, na takhle malou loď, toho moc nandat nedá. Potíže s hliníkem mě docela překvapili. Myslím, že části některých plavidel (nástavby u třídy Ticonderoga a Perry) jsou z hliníku, zatímco Arleigh Burke je komplet ocelový, takže bych čekal, že tu konstrukci US Navy zvládá.

avatar
Adanedhel Datum: 14.09.2014 Čas: 17:42

Vím že je to poněkud off topic, ale za jeden tunel Blanka USA vyslaly sondu na Mars. A to je poněkud jiná liga. Někdo se vydá ke hvězdám, a někdo se rejpe na dvorku.

avatar
Adanedhel Datum: 14.09.2014 Čas: 17:36

Akorát u nás, se vyhazují peníze za staré a předražené šunty, tak v USa se vyhazují peníze za projekty, které ač neúspěšné, mohou alespoň trošku pomoci hledání a vývoji v budoucnu.

avatar
otecko Datum: 14.09.2014 Čas: 17:31

Jak vidno, předražené armádní zakázky nejsou výsadou jen našich politiků..

avatar
Adanedhel Datum: 14.09.2014 Čas: 17:30

víte proč nikdo nemá se svými novými zbraněmi potíže jako Američané ? Protože nikdo jiné žádné nové zbraně nemá a tudíž neprošlapává cestu ostatním. Držím palce USA.

avatar
Jan Grohmann Datum: 14.09.2014 Čas: 16:05

Bodie - ono se dá ledacos, ale stojí to peníze. Uvažuje se o instalaci výkonnější kanónu (76 mm), protilodních i protiletadlových střel. Kdo to ale zaplatí?
Problém je také hliníková konstrukce, s kterou se moc dělat nedá.
Uvažuje se proto o pořízení úplně nových lodí, klidně i evropských.

avatar
Bodie Datum: 14.09.2014 Čas: 12:02

Nemůže třída Independence disponovat systémem VLS? Protože na prvním obrázku, je za věží něco, co ho trochu připomíná. Co se týče protiletadlového boje, zas bych tak LCS nezatracoval, protože narozdíl od fregat Perry mají alespoň systém RIM-116, zatímco třída Perry má jen 76mm kanón a Phalanx CIWS (rakety SM-1 vyřadilo US Navy v roce 2004), což je v éře nadzvukových protilodních střel hodně málo.

arr