Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Americké námořnictvo nasadí Tomahawky proti lodím

Datum přidání 01.06.2016    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 77 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké lodě se v boji proti nepřátelským plavidlům spoléhají na protilodní střely Harpoon. Střely ale výkonově zaostávají za ruským i čínskými konkurenty. Americké námořnictvo se proto rozhodlo oprášit myšlenku vývoje protilodní verze "legendárních" střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

Foto: Torpédoborec USS Arleigh Burke (DDG 51) odpaluje střelu Tomahawk proti pozicím Islámskému státu v Iráku; větší foto / Raytheon

Foto: Torpédoborec USS Arleigh Burke (DDG 51) odpaluje střelu Tomahawk proti pozicím Islámskému státu v Iráku; větší foto / Raytheon

 

Střely s plochou dráhou letu Tomahawk poprvé americké námořnictvo zavedlo do výzbroje v roce 1983. Tomahwky umožňují námořnictvu ničit cíle na pevnině na vzdálenost téměř 2000 km. Ve výzbroji amerického námořnictva se nalézá cca 4000 střel Tomahawk. 

 

Tomahawk je vysoce spolehlivá  zbraň - byla již 2000x použitá v boji a více než 500x testována.

 

Podle tiskových materiálů firmy Raytheon jediná ponorka (konvenční verze ponorek třídy Ohio) při bojové operaci odpálila 90 střel Tomahawk na různé cíle. Konvenční ponorka třídy Ohio (SSGN) pojme až 154 střel Tomahawk.

 

Poslední verze střely RGM/UGM-109E TLAM Block IV (Tomahawk Land Attack Missile) vyrábí firma Raytheon. Střelu Tomahawk Block IV s doletem 1850 km dokáží odpalovat jak lodě, tak i ponorky.

 

Americké námořnictvo nyní v pětiletém plánu za 434 milionů dolarů plánuje upravit 245 střel Tomahawk pro použití proti lodím. Námořnictvo nasadilo protilodní Tomahawky již na počátku 90. let minulého století, avšak za nedlouho (1994) zbraně z výzbroje stáhlo.

 

V té době totiž ještě neexistovaly dostatečně pokročilé senzory a použití takto výkonných zbraní na dlouhé vzdálenosti bylo hodně riskantní - velmi snadno mohla být zničena vlastní nebo civilní loď. Ke změně došlo na začátku minulého roku, kdy upravená střela Tomahawk Block IV prokázala schopnost zasáhnout pohybující se námořní cíl.

 

Video: Odpal střely Tomahawk. / YouTube

 

Americké námořnictvo de facto při úpravě pouze vymění naváděcí hlavici ve střele Tomahawk, posílí komunikační schopnosti střely a upraví letový počítač. Jaký typ nové naváděcí hlavice (radar, infračervený senzor, atd.) protilodní Tomahawk získá, však není známo.

 

"Velkým úkolem Třetí vyvážující strategie je najít inovativní cesty k nasazení nadějných technologií," řekl před rokem náměstek ministra obrany Bob Work. "Tohle je potenciálně hru měnící technologie za málo peněz. Je to protilodní střela s doletem 1850 km. Můžete ji použít prakticky na celé naší flotile lodí a ponorek."

Třetí vyvažující strategie (Third Offset Strategy) je nové pojetí obrany Spojených států.
“Třetí strategie” si klade za cíl vyvinout takové technologie, proti kterým lze jen obtížně (rozuměj - za velmi vysoké náklady) najít vhodnou obranu. Cílem je vrátit vojenskou nadřazenost Spojeným státům, která se snížila díky posilování vojenských schopností Ruska a Číny.

Během testu v roce 2015 byl protilodní Tomahawk odpálen z torpédoborce USS Kidd (DDG-100) třídy Arleigh Burke a veden na cíl stíhačkou F/A-18 Hornet.

 

Podle současných plánů námořnictvo získá první protilodní Tomahawky v roce 2021. Nosiči se stanou raketové křižníky třídy Ticonderoga, torpédoborce třídy Arleigh Burke, jaderné útočné ponorky třídy Sea Wolf, Las Angeles, Virginia a raketové ponorky třídy Ohio (SSGN).

 

Foto: Americké námořnictvo financuje vývoj pokročilé protilodní střely AGM-158C LRASM. Střela ale není vyzkoušená v boji a je samozřejmě také patřičně drahá. / YouTube

 

Protilodní Tomahawky umožní přesunout část ofenzivní síly námořnictva na hladinová plavidla. V současné době většinu ofenzivní síly představují letadlové lodě. Avšak v případné námořní bitvě, pokud bude letadlová loď zničena, bojová hodnota amerického námořního svazu výrazně poklesne.

 

Pokud nasazení střel Tomahawk bude úspěšné, může dojít dokonce k ohrožení vývoje nové protilodní střely AGM-158C LRASM (Long Range Anti-Ship Missile) od firmy Lockheed Martin. Americké námořnictvo do ní investuje značné prostředky, ale ještě nerozhodlo o její zavedení do výzbroje.

 

AGM-158C je pokročilejší střela s prvky stealth - je tedy mnohem odolnější před působením protivzdušné obrany protivníka. AGM-158C je však samozřejmě mnohem dražší než upravené protilodní Tomahwky.

 

Americké námořnictvo také před nedávnem přiznalo, že protiletadlové a protiraketové střely SM-6 (Standard Missile 6) mohou být nasazeny proti pozemním i hladinovým cílům. Střela SM-6 má dosah téměř 400 km proti vzdušným cílům a rychlost letu Mach 3,5. Přesný dosah při použití proti lodím není znám.

 

Zdroj: USNI

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 05.06.2016 Čas: 00:23

Raytheon měl podobný projekt Multi-stage hyper-velocity kinetic energy

mach +6 penetrator, raketa měla dva stupně, vešla se do odpalovače TOW

Stupeň jedna měl rychlost pod mach 1,5, kousek od cile se aktivoval druhý stupeň co urychlil KEP (tyč) na mach 5-6. Takže v podstatě skoro podkaliberní střela, akorát je urychlena raketovým motorem...


patent zde kde jsou nákrery a popisy i k CKEM/LOSAT a HATEM

http://www.google.com/patents/US8119956

A zrovna na principu HATEM podle mě funguje i Zircon:

Another example of a KE-rod penetrator is the HATEM class of missiles that boost the missile to hyper-velocity, separate the free-flying KE-rod (no separate boost capability) and guide the rod to impact the target. These missiles are heavy, 100 lbs or more

avatar
Shania Datum: 04.06.2016 Čas: 23:59

Abych byl fer, LM pak pokračovala po zrušení LOSATU vývojem menší Compact Kinetic Energy Missilem, která měla rychlost přes mach 6,5

Problém je, že tento přístup nelze použít pro něco co by mělo delší dolet než pár kilometru... Tady bylo dosaženo zvýšení rychlosti zmenšením a zlehčením střely...

Naopak by to byl problem, hlavně pokud je třeba udržet střelu na této rychlosti po delší dobu, to vyžaduje velké množství energie a jak ji poskytneš? Raketovým motorem? Ten nevydrží běžet dlouho... Proudovým motorem? Ten nedá tyhle rychlosti. Ramjet? Může vůbec fungovat takhle nízko?

avatar
Shania Datum: 04.06.2016 Čas: 23:29

KOLT: to bude asi LOSAT, max rychlost 4,5

avatar
KOLT Datum: 04.06.2016 Čas: 23:14

Asi jsem špatně informován, ale Hermes A je odpalovaná ze vzdušných prostředku (proto to A). Má také pozemní variantu. Ani u jedné jsem ale o její schopnosti létat M 10 nikde nic nenašel (měla by dávat 3.5, což tedy také není málo).

LASAT je co? Znám ASAT, která tedy létala hodně rychle (aby ne, když měla sestřelovat družice). Ale nebyl to žádný drobek. Navíc její rychlost je téměř jistě udávána ve vysokých vrstvách atmosféry, což je zcela jiné prostředí než u hladiny moře.

avatar
strikehawk Datum: 04.06.2016 Čas: 22:16

Shania

Hermes A
LASAT

avatar
KOLT Datum: 04.06.2016 Čas: 21:19

pro zimbio: Tak to je průšvih! Royal navy nezbude než zaměstnat Harryho Pottera s Kulovým bleskem ;-)

avatar
KOLT Datum: 04.06.2016 Čas: 21:17

Aby nevznikla mýlka, já absolutně nepochybuji o schopnostech Ruska stavět skvělé rakety. Co se HW týče, tak v současnosti asi nejlepší vůbec. Ale to jednostrané vidění světa u některých příznivců ruské techniky, ze kterého navíc osočují ostatní, mi fakt leze krkem.

avatar
KOLT Datum: 04.06.2016 Čas: 21:15

Shania, to máte marný, marný, marný. Ruské zbraně prostě umí všechno, co o nich výrobce tvrdí. Vlastně ještě víc, protože přeci neprozradí všechna esa, co mají! Pamatujete na plazma-stealth PAK-FA? Zatímco "západní", zejména pak zbraně zpoza Velké louže, naprosto nemohou zvládat to, co o nich výrobce tvrdí. Třeba AIM-120D prostě nemůže létat 180 km.

Nejdřív člověku vyčtou, že argumentuje raketami, které mají létat až za pět let. Sice se jedná "jen" o upgrade již exitující rakety, která notabene tuhle možnost už kdysi měla, ale co, Amíci to určitě podělají a v lepším případě jim to bude trvat deset let. Pak tím, že LRASM vlastně ještě neexistuje a možná ji ani nezavedou. Co na tom, že raketa už před víc jak dvěma lety dokázala zasahnout pohybující se námořní cíl. A že už se její použití "montuje" do simulátorů pro F/A-18. A že krom USN o ni mají zájem také v USAF (odpaly se dělají mmj z B-1B). A po nedávných zkušenostech s RF o ni projevili zájem i ve Švédsku.... A že je vlastně také postavená na již existujícím nosiči.
Chvíli na to přijde argument o Zirkonu, který je na tom, co se vývoje týče, +- podobně jako LRASM.
A nakonec ještě přijdou s takovou nehorázností, že ostatní obviní přesně z toho, co dělají sami! Tedy ze spekulací o něčem, čehož vlastnosti ještě nejsou známy. Že byly ale chvíli před tím použity ve prospěch jejich světonázoru, to jim nevadí.

avatar
zimbio Datum: 04.06.2016 Čas: 20:57

Rusové mají na zirkony speciální kluzný steált nátěr-zirkonium.Díky němu může letět těsně nad hladinou moře rychlostí 10M přes den,v noci i víc!Příměsí dvou procent teflonitu je navíc i nepromokavý,takže můžou střílet i za deště!Nikomu to zatím neříkejte,je to tajné.

avatar
Shania Datum: 04.06.2016 Čas: 16:58

sanityangel1: zajimavy, že moje spekulace ti vadí, ale stikehawkovi o tom jak je zirkon seaskimming raketa, která dá u hladiny mach7 v klidu přejdeš...

Takže aby bylo jasno, jediný co tvrdím je, že je dost nepravděpodobný aby zirkon dokázal letět rychlostí mach 7 v nízké výšce.

Už jen pro to, že rychlost zvuku v 30km je podstatně nižší než u země.

Takže jestli v 30km raketa musí letet 4050kt(7500km/h), tak u zeme je to už 4667kt (8643km/h)

Takže u země musí nejenže letět rychleji, ale taky má větší odpor a tepelné tření, bude potřebovat podstatně silnější a těžší motor a víc paliva atd.

Možná že poletí rychlej ijak mach 3 u zeme, ale asi to nebude mach 7...

pokud se tohle rusům podaří, tak budou mít opravdu superzbran...

Myslím si, že se tu berou max papirové udaje od vyrobce a pouzivají se v kazdé situaci.

Např letadlo co unese 15t, má maximalku mach 2,5 a doleti 2000km neda 2,5 machu s 15t a neuletí pri té rychlosti 2000km...

ASM co ma dva rezimy, jeden u hladiny more po celou dobu letu a druhy let v cestovni vysce a v terminalni fazi u hladiny bude mít napstosto rozdilny dolet v obou rezimech (v tom druhém doletí dál.)

atd.
Strikehawk: napiš mi prosím o jaké atgm se prosím jedná, díky.

avatar
sanityangel1 Datum: 04.06.2016 Čas: 14:03

Hele Shanio,

ty Tvoje prispevky jsou nekdy fakt perly. Hele, fraze typu:

1. Možná se pletu, ale Zirkon mi přijde jako Kluzák, který booster urychlí na mach 7 hodně vysoko a on pak klouže k cíly. Každopádně se o něm moc neví, tady je info z databaze commandu

2. Pokud by mela letět nějakou dobu u hladiny, tak je dost pravděpodobně, že neudělá víc jak Mach 3.

Tve prispevky deklasuji zhruba na uroven toho trola, ktery ma logiku pouze ve nicku. Az se bude vedet o Zirkonech vice, tak ma smysl se o nich bavit do Te doby se jedna o pouhe fabulace.

avatar
strikehawk Datum: 04.06.2016 Čas: 07:26

Shania
Fyzikální vlastnosti prostředí v nízké nadmořské výšce jsou samozřejmě velkou výzvou. Už dnes ale existují PTRS s doletem 5-10 km a letovou rychlosti 7M v hmotnostní kategorii cca 50 kg. Bojova hlavice bude muset byt cca 200-500 kg a dolet cca 50 -100 km od kluzaku ale jistě není nemožné toto dosáhnout. Ano je to velmi komplikované a proto vývoj trva deset let. Srovnání s letadly typu Mig31 a SR71 je trochu od věci - bavíme se spise o projektilu než o letadle s posadkou

avatar
Shania Datum: 03.06.2016 Čas: 22:44

Strikehawk: u země mas větší hustotu vzduchu, větší odpor atd, proto je nesmysl očekávat, že dá Mach 7 v nízkém vysce. To platit pro letadla, rakety, Ufo. .. sr 71 nebo Mig 31 poletí max rychlosti vysoko, u zemědělství by se rozpadli.

Zirkon si nechová při sestupu Mach 7 ani kdyby sel střemhlav na cíl. .. a pak je to jen další balisticka raketa... a navíc snadno zjistíte na po celou dobu letu. Pokud by mela letět nějakou dobu u hladiny, tak je dost pravděpodobně, že neudělá víc jak Mach 3.

avatar
strikehawk Datum: 03.06.2016 Čas: 21:39

Shania
Pochybuji ze se vzrůstajícím ohrožením v cilove oblasti a přiblížením k cíli bude Zirkon ztrácet svoji největší devizu davajici mu nezranitelnost a to je rychlost. To je naprosto proti logice nasazeni. Jaký smysl má udržovat extrémní rychlost 300-400 nm pred cilem s poklesem na 3M v cílové oblasti a dejme tomu 50nm před nim kdy vstupuje do nejohroženější zóny s nejsilnější obranou?
Dovolují si tvrdit ze Zirkon nebo jeho bojova manevrujici hlavice bude přiletat k cíli min stejnou rychlosti nebo dokonce vyšší než je ledová rychlost kluzaku. A raket létajících 6-8M je dost (menších rozměru)

avatar
Shania Datum: 03.06.2016 Čas: 18:34

strikehawk: dost pochybuji, že cokoliv dá Mach 7 u hladiny moře, tohle je prostě míchání papírových maximálních udajů bez ohledu na prostředí.

Možná se pletu, ale Zirkon mi přijde jako Kluzák, který booster urychlí na mach 7 hodně vysoko a on pak klouže k cíly.

Každopádně se o něm moc neví, tady je info z databaze commandu

cestovní výška: 39624m.... stoupavost 457m/s; dolet 5-700nm

Jak je vidět, počítají se slušným doletem, přece jen kluzak urychleny na mach 7 (4050kt) v 39,5k by mohl doplachtit pěkně daleko...

Ale teď to hlavní, když sestupuje, ztrácí logicky rychlost v 10-7 km už to neni mach 7, ale mach 5,29 (3200kt), v 7-3,5 km mach 3,79 (2400kt) a pod 3,5km jen mach 3,02 (2000kt)

Brahmos má u hladiny taky jen mach 2,2 a ne max 2,7 v 11km

arr