Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Americký X-37B již rok ve vesmíru

Datum přidání 09.12.2013    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Zítra tomu bude přesně rok, kdy na oběžnou dráhu Země odstartoval americký špionážní raketoplán X-37B. Stroj poskytuje zpravodajské informace a slouží jako vesmírná laboratoř k testování nových technologií.

X-37

Foto: X-37B na oběžné dráze Země. X-37B má jen čtvrtinové rozměry oproti raketoplánům Space Shuttle. / NASA/MSFC


X-37B odstartoval do vesmíru 11.12.2012 v rámci mise Orbital Test Vehicle 3 (OTV-3) z armádního kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station . Raketoplán do vesmíru vynesla raketa Atlas 5. Náklad vesmírného letounu je přísně tajný, ví se však, že samotná mise má představovat „milník“ v programu malých raketoplánů X-37B.

 

Americké letectvo disponuje dvěma raketoplány X-37B. První z dvojice se podíval do vesmíru již v roce 2010 v rámci mise Orbital Test Vehicle 1 (OTV-1). Ve vesmíru strávil raketoplán 225 dnů a poté zcela samostatně přistál na vojenském letišti Vandenberg.

 

Druhý letoun se v rámci mise OTV-2 podíval na oběžnou dráhu Země v roce 2011. Na domovské letiště Vandenberg se vrátil po 469 dnech strávených ve vesmíru. Nyní na oběžná dráze už 365 den krouží raketoplán (OTV-3), jenž podnikl první misi OTV-1.

 

Mise raketoplánu X-37B je velkým lákadlem pro amatérské pozorovatele, kteří se snaží zachytit jeho pohyb. Sítí pozorovatelů družic se dokonce podařilo na noční obloze zachytit pohyb raketoplánů při všech třech misích. Podle pozorování, raketoplány změnily alespoň jednou výšku své oběžné dráhy a prováděly řadu drobných letových korekcí.

"Všechny tři mise OTV provedly změnu výšky alespoň jednou mezi startem a přistáním. Mezi změnami výšky dělaly časté malé korekce, aby kompenzovaly brzdící účinek atmosféry a udržely téměř konstantní výšku," řekl Ted Molczan z Toronta, hlava celosvětové komunity pozorovatelů družic.

 

Video: X-37B je sledován sítí amáterských pozorovatelů. / Kevin Fetter  

 

Připomeňme, že na nízké oběžné dráze LEO (Low Earth Orbit) se vyskytují ještě zbytky atmosféry, která brzdí všechny nízko letící družice. Čím více je družice zpomalována, tím více na ní působí gravitace. Ze stejného důvodu musí korekce pravidelně provádět vesmírná stanice ISS. Vyšší oběžná dráha se pak dosahuje urychlením satelitu či raketoplánu.

 

Změna výšky nebo sklonu oběžné dráhy má více důvodů. Z vojenského hlediska je především zajímavá možnost dostat se k jiné družici obíhající kolem Země. Podle pozorování se operační výška X-37B pohybuje od 117 až 800 kilometrů nad zemským povrchem.

Odhaduje se, že X-47B měří na délku 8,8 metrů a na šířku 4,5 metrů. Nákladový prostor má rozměr 2,1 metrů na délku, 1,2 metrů na šířku. Hmotnost letounu je téměř 5 tun.

 

X-37B je vybaven novou generací tepelné ochrany. Jedná se o speciální dlaždice, které jsou lehčí a odolnější než černé uhlíkové dlaždice použité na raketoplánech Space Shuttle. Novou tepelnou ochranu lze navíc použít vícenásobně.

Avionika letounu je plně automatizovaná, X-37B může zcela automaticky přistát „kdekoli“ na Zemi. V raketoplánu nenajdeme také žádnou komplikovanou (poruchovou) hydrauliku. Všechny řídící a ovládací prvky stroje jsou řízeny elektromechanicky.

 

Zdroj: Space.com

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr