Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

ANALÝZA: Míra ruské vojenské přítomnosti v Sýrii

Datum přidání 21.04.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 15 komentářů    autor autor: Netolická a spol.

Tato práce byla na podzim 2015 napsána kolektivem autorů pomocí Analýzy konkurenčních hypotéz. Jak je tato prediktivní metoda (tedy předvídající na základě pozorování) přesná se můžete přesvědčit na tématu "Míra ruské vojenské přítomnosti v Sýrii". Článek vyšel původně na webu Security Outlines.

Foto: Vladimír Putin sleduje ruské vojenské cvičení; ilustrační foto

Foto: Vladimír Putin sleduje ruské vojenské cvičení; ilustrační foto / Public Domain

 

Úvod

Jedním z aktuálních témat světové zahraniční politiky je nasazení vojenských sil Ruské federace v Sýrii. V mnoha ohledech má tato analýza dopad i na evropskou politiku a tudíž i politiku českou.

 

Daný ozbrojený konflikt zuří přímo na prahu evropského prostoru a na hranicích aliančního území NATO, což může vést k narušení partnerských vztahů a k prohloubení již nastalé migrační krize.

 

Nezanedbatelný je i fakt, že Česká republika dodává zbraně kurdským silám a Ruská federace zásobuje zbrojním materiálem Asadův režim. Tato situace může vést ke zneužití českých zbraní a tedy narušení obrazu a snížení důvěryhodnosti České republiky v očích vojenských spojenců a mezinárodního společenství.

 

Postup práce je následující. V souladu s US Government Primer jsou definovány čtyři klíčové hypotézy vypovídající o nasazení ruských vojenských sil v Sýrii. Následně jsou předloženy veškeré relevantní důkazy či proměnné, jež zásadním způsobem ovlivňují nasazení těchto sil, a je zhodnocen jejich dopad.

 

Ve čtvrté kapitole je představen pracovní osnova, do které autoři zavedou hypotézy a ihned je porovnají s důkazy. Výstupem tohoto procesu je vykrystalizování konfliktních, problematických nebo nekredibilních důkazů, což následně vede k finální osnově.

 

V páté kapitole, která představuje hlavní analytický přínos tohoto textu, jsou představeny výsledné důkazy a hypotézám je po opětovném střetu s nimi vypočtena pravděpodobnost jejich zhmotnění.

 

Hypotézy

V kontextu námi zvolené analýzy bylo dbáno na co nejširší pokrytí možných scénářů potenciálního vývoje. Působení Ruské federace v syrském konfliktu může mít mnoho různých vývojových směrů, nicméně všechny lze logicky ohraničit čtyřmi základními směry.

 

Zároveň klademe důraz na fakt, aby všechny scénáře byly souměrné, stejně pravděpodobné, aby netrpěly přílišnou obecností a zároveň nebyly zcela konkrétní a těžko zobecnitelné.

 

Prvním scénářem je zachování současného statutu quo. Je pochopitelné, že nelze zcela jednoznačně a přesně popsat současný stav a podobu ruské přítomnosti v Sýrii a to proto, že jsme nuceni se spoléhat pouze na dostupné zdroje.

 

Na druhou stranu informací neexistuje málo, pročež je možné označit za status quo současný stav, v němž dochází k prokazatelným zásahům ruského letectva, námořnictva z Kaspického moře a zároveň k neprokázané, ale zároveň těžko vylučitelné přítomnosti ruských vojenských poradců.

 

Dalším specifikem ruské podpory může být pravděpodobná podpora v podobě dodávek technologií a zbraňových systémů.

 

Druhým scénářem je zvýšení intenzity ruské přítomnosti v konfliktu a nárůst reálné i manifestované ruské síly, a to jak v kapacitách kvalitativních, tak i kvantitativních. Do tohoto scénáře by měly zapadat případy, v nichž by Ruská federace zřetelně a masivně zvýšila nasazení svých sil a to na více úrovních.

 

Tyto kroky by byly typicky charakterizovány masovostí nasazení, geografickým rozšířením a prokazatelně vyšším vojenským úsilím a efektivitou.

 

Třetí variantou je možnost, kdy se Ruská federace rozhodne vydat defenzivnější cestou. Sníží tedy intenzitu nasazení svých vojenských kapacit oproti současnému statutu quo. Tato možnost nepřipouští úplné stažení ruských sil, nicméně musí v ní dojít ke znatelnému oslabení ruské vojenské přítomnosti.

 

Poslední alternativou uzavírající logický rámec je scénář možného úplného stažení se ze země. Tento scénář v sobě obnáší úplnou ztrátu reálného významu ruských ozbrojených sil v Sýrii, která je podmíněna jejich stažením.

 

Důkazy

V této kapitole jsou popsány možné důkazy pro testování daných hypotéz představených výše.

 

Analytický tým podnikl brainstorming (skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma) a pro dané hypotézy vyprodukoval následující důkazy, které mohou být relevantní pro naši analýzu konkurenčních hypotéz:

  1. Obraz Ruska v mezinárodním prostředí závisí na úspěchu ruské armády.

  2. Putin se snaží udržet si spojenecký režim v Sýrii, ne nutně v podobě Asada.

  3. Ruská federace se snaží vojensky stabilizovat situaci v jejím blízkém sousedství.

  4. Ruská federace opět sleduje asymetrickou strategii vůči Západu.

  5. Rusko se snaží odlákat pozornost od Ukrajiny.

  6. Potřeba ruské armády otestovat nové zbraňové systémy.

  7. Ruská federace se snaží zničit Islámský stát.

  8. Bojový výcvik zlepší kvalitu a kapability ruského vojska.

  9. Vítězství bude spojeno s obrazem Ruska.

  10. Nasazení pozemních vojsk je finančně náročné.

  11. Ruské vojsko bude mít problémy spolupracovat s kulturně rozdílnou vojenskou silou v podobě sil Bašára Asada.

  12. Ruská federace má špatné zkušenosti s asymetrickou válkou.


Prvotní osnova

Obsahem této kapitoly je samotná analýza konkurenčních hypotéz a zkoumání intenzity ruské vojenské přítomnosti na základě daných důkazů. Dojde ke střetu důkazů a hypotéz.

 

Pro přehlednost míry intenzity je využito vizuálních prvků. Intenzita v případě, kdy důkaz potvrdí hypotézu, je znázorněna dvěma plusy a tmavě zeleným polem.

 

Situace, kdy důkaz spíše potvrzuje danou hypotézu, je zasazen do pole světle zeleného a znázorněn jedním plusem. V momentě, kdy důkaz zcela vyvrací hypotézu, jsme využili tmavě červeného pole a dvou mínusů. Variace jednoho mínusu a hodnocení spíše v neprospěch hypotézy bylo využito barvy světle červené.

 

 

Argumentaci týmu u neprospěšných hypotéz lze vidět níže:

  • Bod 4 (asymetrická strategie) je nesoudržná kvůli problematické pojmutí termínu "asymetrická strategie". Názory akademiků a expertů v tomto nejsou jednotné, tudíž s tímto důkazem nemůžeme počítat jako s pevně daným.

  • Bod 5 (odlákání pozornosti) vzbudil v analytické skupině debatu, zda má tento důkaz pro Ruskou federaci nějakou váhu kvůli statutu quo v rámci ukrajinského konfliktu. Je tedy vůbec třeba vymýšlet scénář k zakrytí konfliktu?

  • Bod 6 (testování nových zbraní) a bod 8 (bojový výcvik) byly spojeny do jednoho kompaktního důkazu, který je od nynější chvíle pojmenován jako „testování zbraní a zisk zkušeností z boje prospěje kapabilitám ruské armády". Spojení bylo provedeno, jelikož oba důkazy měly obdobný přínos.

  • Bod 9 (vítězný obraz Ruska) byl vyjmut, jelikož se jednalo spíše o předpověď, která předem počítala s vítězstvím Ruska či provládní koalice. K tomu nebylo zcela jednoznačné, zda potvrzuje, či vyvrací hypotézu zvýšení přítomnosti.

  • Bod 10 (finanční náročnost) je také vypuštěn. Důvodem je situace, kde je na jedné straně obraz Ruska a jeho geopolitický vliv, na druhé straně finanční a lidský kapitál – v tomto ohledu je totiž pro rozhodovatele  daleko výhodnější ignorovat finance, které jsou do kapabilit (kvantita a kvalita možností) ruské armády stejně směřovány.

  • Body 11 (problémy ve spolupráci) a 12 (špatné zkušenosti) jsou spojeny do jednoho jednoduššího a podrobnějšího ukazatele, který zní „nasazení pozemních vojenských sil bude pro Rusko náročné".


Pro zjednodušení a přehlednost zde ještě jednou uvedeme přeživší a upravené hypotézy:

1. Image Ruska v mezinárodním prostředí závisí na úspěchu ruské armády

Ruská armáda se pravidelně umisťuje v TOP 10 žebříčku největších státních ozbrojených sil na světě. Ve studenoválečné době se vládnoucí garnitura silně opírala o struktury ozbrojených složek.

 

S pádem režimu utrpěla armáda těžkou prohru a v očích mezinárodní komunity ztratila na prestiži. To se však v posledních letech postupně mění. Lpění Ruské federace na obrazu vlastních ozbrojených složek lze ukázat na příkladu častých vojenských přehlídek konaných každoročně na moskevském Rudém náměstí.

 

V roce 2015, po anexi Krymu a následném vyhlášení řady sankcí a obchodního embarga, uspořádal Kreml doposud největší vojenskou přehlídku k 70. výročí ukončení druhé světové války. Lze důvodně předpokládat, že tak Moskva učinila i proto, aby ujistila Západ o své vojenské síle.

 

Dalším faktorem je i ráznost, s jakou Rusko vstoupilo do asymetrického konfliktu na Ukrajině. Prezident Putin nedávno vyjádřil své znepokojení se současným přístupem Západu k boji proti Islámskému státu. Zároveň Západ vyzval k akčnějšímu přístupu v boji proti islamistům.

 

Prezident Ruské federace se tím přímo vymezil proti současné strategii západních mocností a zdůraznil pozici ruských ozbrojených sil jako tu, která nebude nečinně přihlížet masakrům civilistů.

 

Rusko lpí na prosazování své vojenské moci i kvůli tomu, že protiváhou momentálního ekonomického útlumu by mohla být právě účinná demonstrace vlastní vojenské síly.

 

Z politologického hlediska je třeba si uvědomit, že spojitost Ruské federace a všech jejích předchůdkyň odvisela od jistoty obyvatel (ať už domnělé, či reálné) ve statutu velmoci. Pokud Rusko nebylo schopno své obyvatele přesvědčit o své velmocenské pozici, vždy došlo k silné demoralizaci, která vedla k ještě rapidnějšímu oslabení.

 

2. Putin se snaží udržet si spojenecký režim v Sýrii, ne nutně v podobě Asada

V rámci jednání mezi oběma státy se Ruská federace zavázala ke spolupráci se současnou vládou Bašára Asada. V ní deklarovala spolupráci v boji proti Islámskému státu a zároveň proti dalším již nedefinovaným teroristickým organizacím, které bojují proti vládnímu režimu.

 

Vřelé vztahy mezi oběma zeměmi lze doložit i nečekanou návštěvou prezidenta Asada v Moskvě, která se uskutečnila 21. října 2015.

 

Ruská federace, podobně jako v mnoha jiných případech, sleduje i v Sýrii především své vlastní zájmy, které nejsou nutně svázané s určitými osobami. Setrvání prezidenta Asada v jeho pozici je tedy pouze další závislou proměnnou, která se může velmi rychle změnit.

 

Specifické ruské zájmy v Sýrii jsou rozličné, ať už se jedná o udržení strategického přístavu v Tartusu, nebo budování nových vojenských základen po celém státě.

 

Tyto skutečnosti jsou však momentálně nejjednodušeji uskutečnitelné za pomoci Asadova režimu. Putin také opakovaně prohlašuje, že pouze za pomoci Asadových sil lze porazit islamisty z Islámského státu.

 

3. Ruská federace se snaží vojensky stabilizovat situaci v jejím blízkém sousedství

Tento argument úzce souvisí s tím bezprostředně předcházejícím. Rusko se snaží rozšiřovat svůj vliv do dalších oblastí. Blízký východ jako klíčový bod posledních tří dekád je proto více než pochopitelným cílem.

 

Dalším důvodem může být prohlášení v Bílé knize o vojenskostrategických cílech Ruské federace v následujících letech.

 

4. Testování zbraní a zisk zkušeností z boje prospěje kapabilitám ruské armády

Ruská armáda je dlouhodobě bez praktických zkušeností. Výsledky posledních ozbrojených konfliktů, kterých se přímo účastnila, byly a jsou vnímány jako neúspěšné, proto je zapotřebí, aby si vojáci osvojili nové cenné dovednosti z moderního bojiště.

 

Tomu nasvědčuje např. nasazení nového bojového letounu Su-34, který byl modernizován v roce 2014. Rusové zároveň nasadili termobarický samohybný raketomet TOS-1A Solntsepyok.

 

Míra brutality, chaosu a ztížené kontroly nad děním v Sýrii je ideálním prostředím pro otestování vlastních kapacit a schopností. Ze Sýrie se tak vlastně stává testovací polygon pro nové ruské zbraňové systémy.

 

5. Ruská federace se snaží zničit Islámský stát

Kreml se otevřeně hlásí k tomu, že chce zlikvidovat Islámský stát. Navázal proto úzkou politicko-vojenskou spolupráci s Damaškem, Bagdádem i Teheránem.

 

Rusko též zdůrazňuje rozměr svého poslání ochránit světové křesťanství. Ohání se při tom svým statutem tzv. „třetího Říma". Vymezení se proti jinověrcům, navíc muslimům, s nimiž režim dlouhodobě zápasí, může tomuto trendu velmi prospět.

 

6. Nasazení pozemních vojenských sil bude pro Rusko náročné

Rusko, i přes snahu přesvědčit svět o opaku, není ve zdaleka tak konkurenceschopné kondici jako některé jiné světové velmoci. Vojenský a zbrojní moloch je velmi náročný a neefektivní.

 

Další přivyknutí si na absolutní vojenskou převahu, jako například v Čečensku, by nemuselo prospět ani v Sýrii. Jednoznačným aspektem problému je obrovská finanční zátěž a nejasná vidina zisku. Proti hovoří i zkušenosti z Afghánistánu i Čečenska.

 

Výsledný matrix

V této kapitole prezentujeme zbylé či upravené důkazy.

 

Nyní jsou sečteny výsledné hodnoty, které určují pravděpodobnost jednotlivých hypotéz. Toho je dosaženo na základě přidělené bodové hodnoty způsobem stanoveným v tabulce níže.

 

Z této tabulky tedy vyplývá, že 49 bodů = 100 %.

 

Pravděpodobnost testovaných hypotéz je následující:

  1. Pravděpodobnost, že Ruská federace zachová současnou intenzitu své současné vojenské přítomnosti, je 27 %.

  2. Pravděpodobnost, že Ruská federace razantně zvýší intenzitu své vojenské přítomnosti, je 42 %.

  3. Pravděpodobnost, že Ruská federace razantně sníží intenzitu své vojenské přítomnosti, je 18 %.

  4. Pravděpodobnost, že Ruská federace kompletně ukončí svou vojenskou přítomnost, je 13 %.

Analýza konkurenčních hypotéz: Tělo práce

Jak vyplývá z předchozího kroku, nejméně pravděpodobnou variantou je kompletní ukončení vojenské přítomnosti Ruska v Sýrii.

 

Proti této hypotéze se postavilo hned pět ze šesti důkazů. Nejen, že by kompletní stažení ze Sýrie mohlo poškodit image ruské armády v očích světové veřejnosti, ale mohlo by v konečném důsledku vést i k pádu režimu Bašára Asada a pravděpodobně i k ještě větší destabilizaci země.

 

Rusko by tím mohlo přijít o možnost používání námořní základny v Tartusu (a potenciálně i dalších) a jeho vliv v regionu by byl značně oslaben. Variantu naopak podporuje celková náročnost podobného nasazení. Rusko totiž s expedičními operacemi podobné povahy nemá zkušenosti.

 

Druhou nejméně pravděpodobnou variantou se dle výsledků naší analýzy jeví razantní snížení intenzity nasazení jednotek Ruské federace v Sýrii. Pro hovoří opět zejména náročnost nasazení. Rusko by svým částečným stažením přišlo z velké části o možnost otestovat si svou novou výzbroj, zároveň by tím mohlo podpořit opětovné snahy bojovníků Islámského státu.

 

Druhou nejvíce pravděpodobnou variantou je pak zachování současné intenzity nasazení ruských jednotek. Tuto hypotézu podporuje především důkaz hovořící o Putinově snaze udržet si v Sýrii spřátelený politický režim, bez ohledu na to, kdo bude stát v jeho čele.

 

Další důkazy tuto hypotézu spíše potvrzují. Rusko může zvyšovat kapabilitu své armády i při zachování současné intenzity nasazení svých jednotek – v tomto ohledu ji nepotřebuje nutně zvyšovat. Zároveň se mu tak daří bojovat proti Islámskému státu. Intenzivnější nasazení jeho pozemních sil není zatím potřeba, jejich roli mohou zastat syrské jednotky.

 

Nejvíce pravděpodobným scénářem se dle analýzy jeví razantní zvýšení intenzity ruského nasazení v Sýrii. Hypotézu podporuje celkem pět ze šesti důkazů. Rusko by tímto způsobem dokázalo světu své odhodlání bojovat proti Islámskému státu.

 

Zároveň by se mu ale tak mohlo podařit zachránit Asadův režim před pádem a případně zajistit i jeho další stabilizaci. Díky tomu by mohlo v zemi získat kromě již užívaného přístavu v Tartusu také další základny, čímž by posílilo svůj vliv v regionu.

 

Pokud by se ruským vojákům opravdu podařilo ze Sýrie vyhnat Islámský stát a přispět tak k jeho celkovému pádu, značně by to posílilo jejich image ve světě.

 

Zvýšení intenzity nasazení by ruské armádě umožnilo si nepozorovaně otestovat funkčnost nově zaváděných zbraňových systémů. Argument hovořící o náročnosti nasazení lze v tomto případě vyvrátit tvrzením, že případné zisky plynoucí z možného úspěchu kampaně převažují nad přítomnými riziky.

 

Nicméně je třeba mít na paměti, že možné dlouhodobé expediční nasazení velkého množství jednotek je finančně i morálně značně vyčerpávající a proto může hrát v hlavách moskevských elit svou roli. 

 

Závěr

V rámci této analýzy konkurenčních hypotéz jsme se zaměřili na posouzení čtyř hypotéz předpovídající budoucí povahu zapojení Ruské federace v syrském ozbrojeném konfliktu. Vytvořené hypotézy představují celistvý pohled na danou situaci, přičemž ideálním způsobem vystihují všechny možné scénáře možného dalšího vývoje.

 

K daným hypotézám jsme našli celkem 12 důkazních argumentů, které jsme však následně díky prvotní části analýzy dokázali zhodnotit, případné nevyhovující vyřadit a některé zbylé jsme upravili.

 

Tak jsme se dobrali k šesti platným důkazům, které posloužily k detailnímu zhodnocení našich čtyř hypotéz. Výsledné schéma tak ukázala důležitost jednotlivých hypotéz, potažmo scénářů dalšího vývoje ruského zapojení v Sýrii.

 

Nejméně pravděpodobné jsou podle naší předpovědi možnosti, že Rusové ze Sýrie buď úplně odejdou, nebo svou vojenskou přítomnost v zemi razantně sníží. Druhou nejpravděpodobnější variantou je scénář, že by byl zachován status quo a Rusové tak nadále podnikali letecké útoky spolu s ostřelováním pozic střelami naváděnými z lodí.

 

Jako nejvíce pravděpodobná se nám jeví možnost, že Rusové zvýší intenzitu své vojenské přítomnosti v zemi. Tuto variantu jasně podporuje pět ze šesti důkazů.

 

Na druhou stranu je třeba podotknout, že tato analýza má pouze informativní charakter a nepředstavuje jasný předobraz budoucí podoby syrského ozbrojeného konfliktu.

 

Existuje zde celá řada vedlejších faktorů, které by bylo potřeba vzít v potaz v případě důkladnější analýzy – namátkou možnost navázání spolupráce Ruska s Američany a společně koordinovaný postup proti islamistům.

 

Tyto faktory však nejsou pro naši analýzu důležité, jelikož jsme se zaměřili pouze na zapojení Ruské federace. Pokud bychom je chtěli zohlednit, museli bychom pracovat s mnohem větším počtem hypotéz i důkazů, čímž by bylo dosaženo pouze rozmělnění celé analýzy a ještě většímu zkreslení dílčích i konečných výsledků.

 

Redakčně upraveno

Zdroj: Security Outlines

Udělte článku metály:

Počet metálů: 1 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Sorge-227 Datum: 01.05.2016 Čas: 13:09

Americky Phalanx CIWS
https://www.youtube.com/watch?v=Zsf38NYzo5Q

Americka artileria
https://www.youtube.com/watch?v=npTGqg5v-mc

Ruska artileria
https://www.youtube.com/watch?v=6LEUjiIMDmM

avatar
Sorge-227 Datum: 01.05.2016 Čas: 13:03

JardaBrum: Ano to je ono, este som to nevidel. Nechapem preco rusom to tak cmoudi a su take velke svetelne zablesky z toho, ked americky ekvivalent je uplne bez dymu a svetelneho zaslehu. Rusove pouzivaju iny strelny prach? Alebo v com je rozdiel? Su v tomto americania popredu? Myslim v lepsie spalovatelnom a ucinejsom strelnom prachu? Som si vsimol ze rusove pouzivaju u delostrelectva velke rozmerne kovove nabojnice, ze to skoro neunesie jeden vojak. A americania pouzivaju bezkovove nabojnice o velikosti psi konzervy co je uplne lachke pre obsluhu. A je cela spalitelna aj s obalom. Vizna sa v tom niekto? Zda sa ze v tomto rusove zaspali. Dakujem za odpovet

avatar
JardaBrum Datum: 01.05.2016 Čas: 00:54

To myslíš jako tohle:
https://m.youtube.com/watch?v=KdLo_Voxkmk

avatar
Sorge-227 Datum: 30.04.2016 Čas: 23:42

https://www.youtube.com/watch?v=LlcqdA4xZXE
vie niekto co to je

avatar
Luky Datum: 23.04.2016 Čas: 11:12

jo, vypadá to, že to zastavili nebo odložili....ale něco se tam furt děje
:)

avatar
Takeda Datum: 23.04.2016 Čas: 08:34

Luky: No DELTA zapoměla informovat Lukyho! Zrušte operaci!! :-D

avatar
mnova23 Datum: 22.04.2016 Čas: 18:00

Proboha kam redakce armádních novin klesla, že přebírá tyto články od nějakých bažantů "Netolická a spol", "studentský web security outlines".

Tento článek je absolutně nečitelný, a to nejen z hlediska češtiny... Nechápu tuhle snahu být super odborný za používání více výrazů z angličtiny než českých slov. Apropos tato analýzu podzimu 2015 nemá žádný smysl po nedávných událostech.

Velmi špatně napsaný článek o ničem...

avatar
Luky Datum: 22.04.2016 Čas: 09:31

...jestli se Kurdové opravdu snaží nebo budou snažit dobýt letiště na severu v Qamishli (pod vládou), docela bych uvítal informaci CNN o tom, kde se nacházejí americké DELTY, kolik mají munice a jaké jsou jejich rozkazy.

avatar
fenri Datum: 22.04.2016 Čas: 07:12

Hmmm, tak jestli hlavní kapabilitou našich budoucích bezpečnostních odborníků je omalovávat barvičkami myšlénky z "brejnstormingů" a dojít tak k úvahám, které jsou jasné každému během půl minuty, tak potěš...

avatar
svang Datum: 21.04.2016 Čas: 18:09

Studentska prace s hroznou cestinou ... ponekud prekvapivy vyber redakce AN

avatar
crusader Datum: 21.04.2016 Čas: 17:53

Co se divíte.
Tenhle článek skoro o ničem napsala skupina studentů politologie MU v Brně. Angličtina je přece cool, no a že neumím pořádně česky a jsem přitom studentem vysoké školy, to přece vůbec nevadí, hlavně když jsem in.
Mnohem lepší analýzu udělal pks.

avatar
Larry Datum: 21.04.2016 Čas: 17:32

To Charlie:
"Prosímvás, co to je za příšernost, to "kapability"?!?"

To už tak bývá, pokud autor nevládne "fluently English" tak se "mlátí" anglické výrazy do českého textu aby to vypadalo "světově"

Znám i několik civilních manažerů kteří činí to samé.jejich "anglina je out"

avatar
pks_ Datum: 21.04.2016 Čas: 13:25

Analýza z podzimu 2015 je v tuto chvíli zbytečná. V Sýrii došlo k navýšení i snížení ruské vojenské přítomnosti i k dlouhodobému udržování stejného stavu.

Putin hraje šachy. Libuje si v překvapivých tazích. Reaguje na tahy soupeře (USA, Německo, EU, Turecko, Saúdská Arábie). Utajení dalšího kroku až do posledního okamžiku je jednou z nejvyšších priorit.

Aktuálně jeho "hra" ctí pravidla:
- Syřané si to musí vybojovat "sami" - tj. pokud tam nakluše 500 000 ruských vojáků a za 3 týdny smaže ISIL z povrchu zemského a potom zase odjedou, tak si Syřané nebudou toho míru dostatečně vážit a nebudou ani mít schopnosti jej vlastními silami udržet (viz Afghánistán, Irák),
- Putin nejede na 100% vyhubení nepřítele - chce jim (Sunnitům) umožnit "ustoupit se ctí" a tak umožnit, aby se zapojili do budování sekulární Sýrie (ne jako v Iráku) - podle zkušeností z Čečenska, kde vsadil na Kadyrova,
- ještě donedávna Rusko hrálo za "nerozporné" strany konfliktu = Asad,Hizballáh,Írán. Tyto strany postupovaly ve shodě. Po konfliktu s Tureckem se Rusko snaží hrát i s Kurdskou kartou, a ta už je mnohem problematičtější, protože s ní má problém Asad a Írán a v kurdské otázce se dokonce Írán s Tureckem spojují. Taková hra je mnohem nebezpečnější a uvidíme, zda nakonec Rusové pomoc Kurdům nezastaví.

Jedním z dalších cílů ruského zásahu je IMHO udržení takové části Sýrie, která znemožní vedení produktovodů přes Turecko do Evropy.

avatar
Luky Datum: 21.04.2016 Čas: 12:22

až budu mít posibilitu, naedukuju se článkem....prozatím - česká media se překonávájí (smekám):
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/putin-dosahl-v-syrii-vseho-co-chtel-zajistil-si-vliv-a-to-za/r~6216c5a8030111e6a5f4002590604f2e/

avatar
Charlie Datum: 21.04.2016 Čas: 10:10

Prosímvás, co to je za příšernost, to "kapability"?!? Vždyť to je do češtiny přepsaný "capability" a to znamená schopnost nebo způsobilost.

arr