TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

ANALÝZA: Ruská intervence v Sýrii – důvody, dopady, výhledy

Datum přidání 01.11.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 30 komentářů    autor autor: Václav Kopecký

Po dvou článcích popisujících ruské vojenské dodávky syrskému režimu, se přesuneme více na pole politiky. V tomto článku se budeme věnovat důvodům proč se Rusko rozhodlo k intervenci v Sýrii a jaké mohou být následky tohoto činu.

Foto: Dvojice ruských Su-25 na syrském letišti Latakia. / Mil.ru

Foto: Dvojice ruských Su-25 na syrském letišti Latakia. / Mil.ru 

 

Synopse

Rusko jakožto dlouhodobý spojenec syrského režimu mělo k postupu mezinárodního společenství v Sýrii značné výhrady. Nedá se ovšem říci, že by slepě podporovalo kroky prezidenta Asada.

 

Z ruské strany došlo několikrát k silné kritice Asadovy politiky, zejména v počátcích krize, kdy Rusko tvrdě odsuzovalo potlačování demonstrací a neochotu k potřebným reformám. Ruská také silně kritizovalo syrskou opozici pro její neochotu k diplomatickým jednáním, dokud prezident Asad neodstoupí z funkce.


Rusko po celou dobu konfliktu Asadův režim podporovalo, ale jeho přímé zapojení do bojů nikdo příliš neočekával, i když se v poslední době objevovalo stále více důkazů o přítomnosti ruských vojenských poradců v Sýrii. Syrská arabská armáda (SyAA) utrpěla v posledním roce poměrně významné ztráty a byla donucena ustoupit z některých strategických oblastí.

 

Syrské ozbrojené složky nebyly zrovna v dobré kondici, ale rozhodně ještě nebylo vše ztraceno a SyAA si stále držela pozici mezi nejsilnějšími frakcemi občanské války. Nicméně úspěchy povstalců, opotřebení SyAA a de facto nulový posun na diplomatickém poli věstili, že Rusko bude muset nějak reagovat.


Důvody intervence

Rusko k aktivnější účasti v syrském konfliktu vedlo několik důvodů. Prvním a hlavním je podpořit Asadův režim, který jak už bylo řečeno, začal letos výrazněji ztrácet území. Rusko si uvědomuje, že současný syrský režim nemá sílu sám porazit povstalce a znovu ovládnout zemi. SyAA trpí nedostatkem zbraní a zejména lidských sil.

 

Ani zvýšené zbrojní dodávky nenahradí chybějící vojáky. Proto došlo v poslední době k výraznému posílení zahraniční účasti v Sýrii. Na pomoc Damašku bylo vysláno několik tisíc mužů Íránských republikánských gard, další bojovníci libanonského Hizbullahu a objevily se zatím nepotvrzené spekulace o přítomnosti kubánských vojáků na syrském bojišti, stejně tak o dalších přesunech šíitských milic z Iráku. Je zde vidět snaha naplno využít potenciál vzdušné podpory, kterou damašský režim získal z Ruska, a zahájit ofenzívu proti postupujícím rebelům.


Rusko bude podporovat Asadův režim, neboť v současné chvíli nemá jiného potencionálního partnera v Sýrii. Bude se snažit využít svého zapojení do konfliktu k tomu, aby bylo s Asadem počítáno při mezinárodních jednáních, jelikož je pořád oficiálním představitelem země, a Moskva bude tlačit mezinárodní společenství k diplomatickému řešení krize, jehož bude Asad součástí.

 

To už se v současné chvíli děje a je zde vidět snaha zapojit do celého mírového procesu co nejvíce ruských spojenců v oblasti, např. Irán, Egypt a také Libanon (Hizbullah má značný vliv na politiku v Libanonu). Ruská podpora dosavadnímu syrskému režimu nutně neznamená, že Asad musí zůstat prezidentem, ale Rusko se bude snažit nedopustit, aby ztratilo vliv na budoucí syrskou vládu, které bude nejpravděpodobněji složena ze zástupců „umírněné opozice" a současného režimu.

 

Pro Rusko je zcela zásadní aby Asad nebyl svržen násilnou cestu, jak tomu bylo v případě Kaddafího režimu v Libyi nebo Husajnova v Iráku. V případě změny režimu poklidnou cestou je velmi velká šance, že si Rusko mezi novými syrskými elitami zajistí dostatek vlivu a nebude se muset potýkat s nepřátelsky naladěnou vládou.


Dalším cílem je udržení ruských základen v Sýrii, což je důležité zejména pro plán ruského prezidenta Putina na obnovu ruského velmocenského postavení ve světě. Rusko svou základnu v syrském Tartúsu od pádu Sovětského svazu do nedávné doby téměř nevyužívalo, ale s mocenskou expanzí putinovského Ruska, její význam roste.

 

Rusko v posledních letech výrazně posiluje pozice na Blízkém východě. V současné době má Rusko historicky nejlepší vztahy s Blízkovýchodními zeměmi jaké kdy mělo. Sýrie je na Rusku de facto závislá a jeho vliv je v této zemi značný. Stejně tak Irák je pod silným vlivem Moskvy. Bagdádská vláda je slabá a de facto plně závislá na Teheránu.

 

Ruský vliv v Íránu je také velmi silný, neboť Rusko dlouhodobě stojí na jeho straně ve sporech se Západem ohledně íránského jaderného programu. Ruský vliv v Íránu však nemá dlouhou historii (pokud se zaměříme pouze na období po druhé světové válce). Za vlády šáha, který byl spojencem Západu, byl tehdejší Sovětský svaz vnímán jako hrozba. Po Islámské revoluci se toto vnímání nezměnilo, jen se ideologicky posunulo na odpor ke komunistickému sekularismu.

 

Po arabském jaru svou politiku vůči Rusku změnil také Egypt, jehož bývalí prezidenti Sádát a Mubárak byli spojenci USA. Nový prezident Sísí udržuje s Moskvou velmi dobré vztahy, o čemž svědčí také egyptské zbrojní nákupy v Rusku a podpora ruské intervence v Sýrii. Velmi dobré vztahy má Moskva také s Izraelem, který je jejím důležitým obchodním partnerem v regionu.

 

O vlivu Ruska na Sýrii, Irák a Íránu svědčí také fakt, že na počátku ruské intervence bylo zřízeno společné koordinační centrum v Bagdádu, které má zajistit soulad akcí všech zmiňovaných zemí při boji s terorismem.


Rusko prohlašuje, že boj proti Islámskému státu (IS), respektive terorismu, je jeho hlavním posláním v Sýrii. Ruské vnímání toho, kdo je terorista, a kdo ne, je však stejně laxní jako u mnoha jiných mocností. V syrském případě je Ruskem za teroristy považována každá strana, které se postavila oficiální syrské vládě. Tomu odpovídá i styl, jakým Rusko v Sýrii provádí své nálety.

 

Naprostá většina Ruských náletů je cílena na jiné opoziční skupiny než IS a ruské letectvo také provádí přímou leteckou podporu (Close Air Support-CAS) pro pozemní jednotky bojující na straně Asadova režimu. Rusové ovšem primárně neodmítají jednání s určitými umírněnými skupinami na možném příměří a jejich případné účasti na mírových jednáních. To ovšem neznamená, že tyto skupiny jsou ušetřeny ruských náletů.


Deklarovaný boj proti IS v současné době nepatří mezi priority Ruska ani Asadova režimu, neboť Rusové s v současnosti snaží podpořit vládní vojska zejména na severozápadě země, kde není IS příliš zastoupen. Většina ruských náletů je směřována na pozice jiných skupin, které zde mají silnější postavení.

 

Rusko však umě využívá boj proti IS v rámci propagandy. Zde je nutno osvětlit, že boj proti IS sice v současné době není z Ruské strany prioritní, ale z dlouhodobého hlediska je boj proti terorismu pro Rusko jedním ze základů jeho bezpečnostní politiky.

 

Rusko se v rámci svých vzdušných úderů zaměřuje také na poměrně početnou komunitu rusky mluvících džihádistů zapojených do syrské války. Odhaduje se, že v Sýrii působí na 3.000 Čečenců a několik dalších stovek až několik tisíc islamistů z Kavkazu, Ruska a bývalých sovětských republik. Čečenci a kavkazané jsou členy jak IS, tak oficiální pobočky al-Qaidy (AQ) v Sýrii, fronty an-Nusra.

 

Čečenci a obyvatelé Kavkazu, jsou považováni za jedny z nejlépe vycvičených a nejschopnějších bojovníků v tomto konfliktu. Např. při loňském snaze IS dobýt kurdské město Kobani, byli v době nejtěžších bojů povoláni kavkazští bojovníci IS, aby pomohli prolomit obranné linie Kurdů.


Sílící radikální islamismus, jak v Rusku samotném (zejména v oblasti Kavkazu), tak v středoasijských republikách, je pro Moskvu obrovským problémem. S postupným stahováním bojových jednotek NATO z Afghánistánu dochází v této zemi k opětovnému nárůstu moci radikálních islamistů a hrozí, že se některé oblasti Afghánistánu změní na základny teroristů ohrožujících celou oblast.

 

V této souvislosti je třeba zmínit skupiny jako Islamic Jihad Union, napojená na Taliban a AQ nebo Islámské hnutí Uzbekistánu, které se v nedávné době přihlásilo k IS. Pro Rusko je nejproblematičtější oblastí Kavkaz, kde má jak AQ, tak IS silné pozice a obě skupiny se zde navzájem přetahují o dominantní postavení.

 

Právě z Kavkazu pochází většina ruských islámských teroristů a dlouhodobě je pro Rusko tato oblast značnou bezpečnostní hrozbou. Moskva se tak snaží eliminovat v Sýrii co nejvíce „svých" džihádistů, než aby riskovala jejich návrat a možné teroristické útoky na vlastním půdě.


Další důvod proč se Rusko začalo přímo angažovat v Sýrii nastínil 7. října v pořadu ČT Hydepark analytik Vladimír Votápek, který uvedl, že ruská intervence je také snahou odvrátit pozornost od dění na východní Ukrajině. Relativní úspěch v donbaské krizi byl lehce narušen, když byli ukrajinští separatisté donuceni odvolat předčasné volby, které se měly konat tento říjen.

 

Rusku se tudíž podle jeho názoru nedaří na Ukrajině tak, jak si představovalo. S jeho názorem musím souhlasit, minimálně v tom, že ruské zapojené do syrské války, zcela odvrátilo pozornost od dění na Ukrajině.


Důsledky intervence

Díky vstupu Ruska do syrské války se mu povedlo prodloužit život baasistickému režimu prezidenta Asada. Ruský zásah umožnil získat zpět některá ztracená území a morálně povzbudil syrské vojáky. Přísun posil ze strany Hizbullahu a Íránu jasně ukázal, že Asad rozhodně nestojí osamocen a je třeba s ním počítat.


Rusko ukázalo, že je ochotno provádět i mezinárodní operace na podporu svých spojenců, což byl jeden ze zásadních úspěchů. Rusko si tím posílilo svou reputaci na mezinárodní scéně a ukázalo, že „své spojence neopouští". Rusové také využili zapojení do konfliktu k ukázce nových zbraní.

 

Použití střel s plochou dráhou letu bylo dle mého pohledu propagandistickou ukázkou toho, že Rusko se schopno zasazovat stejně přesné údery na velkou vzdálenost jako USA. Také použití přesně naváděné munice je ukázkou toho, že Rusko se v těchto zbraních může měřit se Západem.


Hmatatelným důsledkem ruské intervence je zahájení diplomatických jednání. Jelikož v současné době žádná ze stran konfliktu nemá výraznější převahu, je tudíž jednání jedinou možností jak syrskou krizi řešit. Potěšitelné je zapojení většího počtu zemí, které se jednání účastní, včetně zemí sousedící se Sýrií, na které má konflikt v různé míře také dopady.

 

Je nutné si uvědomit, že bez konsenzu zejména sousedních zemí, je řešení syrské války nepředstavitelné. Tento diplomatický proces by mohl vést k zformování relativně umírněné syrské opozice, akceptovatelné jako pro Západ, tak pro Rusko a muslimské země, a mohla by to být cesta jak válku když ne úplně ukončit, tak alespoň dosáhnout příměří.


Ruský zásah však také ukázal daleko závažnější věc, které může mít značný dopad na budoucí vývoj v Sýrii. Po prvotních ruských úderech došlo k určité změně strategie na straně islamistických povstalců. Tři významné islamistické skupiny Fronta an-Nusra, Ahrar al-Sham a Ajnad al-Sham oznámily 21. října vytvoření koalice pojmenované Jund al-Malahim, jejíž cílem je společnými silami čelit ofenzívě syrských vládních sil a Ruska.

 

Vytvoření koalice by nebylo nic nového, ale pod zvýšeným tlakem ze strany režimu by se mohlo stát, že i skupiny, které dosud operovaly samostatně, nebo byly členy pouze dočasných koalic, případně dosud odmítali spolupráci s radikálnějšími skupinami, se spojí natrvalo. Mohla by se tak zformovat významná islamistická skupina ve které by nejspíše měly rozhodující vliv elementy napojené na AQ, případně by AQ mohla celou koalici zaštítit.

 

Tím by vniklo uskupení disponující několika desítkami tisíc bojovníků, značnou výzbrojí a dobrou logistikou, které by směle mohlo snadno konkurovat jak IS, tak syrskému režimu. Je poměrně jisté, že pokud by také uskupení vzniklo, nebude ochotné k jednáním a ústupkům a bylo by daleko obtížnější takovou organizaci porazit.


Výhled do budoucna

Odhadovat dnes budoucí vývoj v Sýrii je velmi těžké, neboť se v tomto konfliktu angažuje množství hráčů s rozdílnými zájmy. Nicméně některé důsledky intervence už vidíme dnes a můžeme se podle nich pokusit alespoň částečně predikovat možný další vývoj.


O možném vzniku islamistické koalice a zformování umírněné syrské opozice už řeč byla. V budoucím vývoji spatřuji ještě minimálně dvě důležité proměnné. První je otázka Kurdů a druhá IS. Co se týká kurdské otázky, může to být zásadní problém pro sjednání míru, neboť bude záležet na samotných Kurdech, jak se k jednání postaví.

 

Vztahy syrských a iráckých Kurdů nejsou bezproblémové, stejně tak je v této otázce klíčový postoj Turecka. Právě možné požadavky Kurdů na větší autonomii nebo přímo mezinárodní uznaní nezávislosti mohou celý pomalu se rozbíhající mírový proces zkomplikovat.


Druhým problémem je IS. Skoro každá strana účastnící se syrské potažmo irácké války, více nebo měně intenzivně prohlašuje, že jejím cílem je zničit IS. Otázkou je do jaké míry se to doopravdy děje. Jedná se zejména o Turecko, které má k IS obojetný postoj, kdy na oficiální úrovni IS odsuzuje, ale neoficiálně proti němu de facto skoro vůbec nezasahuje. Podobně je na tom Rusko, ale v jeho případě je to v tuto chvíli pouze otázkou priorit na jaké cíle zaměřit své údery.

 

Bylo by naivní si myslet, že ruské zapojení do konfliktu IS zničí. Pokud Rusko zaměří své letecké údery pouze na IS, tak mu jistě značně zkomplikuje situaci, ale jeho zničení pomocí leteckých úderů rozhodně nehrozí, což už dokázaly několikaměsíční nálety koalice vedené USA.

 

Zničení IS je možné pouze úspěšnou pozemní ofenzívou a obnovením svrchovanosti nad tím to územím mezinárodně uznanou vládou. V tuto chvíli je to zcela nereálné, a zda to bude reálně proveditelné budoucnu si netroufám odhadnout.


O možném budoucím navýšení ruské přítomnosti v Sýrii můžeme jen spekulovat. Je možné, že dojde například k zvýšení počtu leteckých sil, o čemž by nasvědčovaly zprávy a přesunu vrtulníků Mi-28 do Sýrie a přípravy k vybudování další letecké základny pro nově příchozí ruské letecké síly. Jako ne příliš reálné vidím nasazení ruských pozemních vojsk. Kromě speciálních jednotek, jednotek střežících ruské základny a obsluh sofistikovanějších zbraňových systémů, by bylo pro Rusko nasazení většího počtu pozemních sil značně kontraproduktivní. Jednak by si to vyžádalo značné finanční náklady a složitou logistiku, a zejména by riziko vlastních ztrát bylo velmi vysoké.


Nasazení ruských pozemních sil by také mohlo vyvolat větší radikalizaci ruských muslimů a příchod většího počtu nových zahraničních dobrovolníků do Sýrii, jejichž cílem by byl boj proti Rusku. Tato nová vlna radikalizace by mohla postihnout zejména osoby, které už relativně radikálními muslimy jsou, ale dosud se zdráhaly odejít bojovat do Sýrie, neboť např. odmítaly bojovat proti jiným muslimům, ale jakmile by se objevila nemuslimský vojska, byl by to pro ně důvod proč odejít bojovat. Rusku by tak hrozilo zatažení do těžkých pozemních bojů a zvýšená hrozba teroristických útoků na domácí půdě.


Jak je tedy vidět, tak Ruské zapojení do Syrského konfliktu může mít zásadní vliv na další vývoj v oblasti, a to jak pozitivní, tak negativní. Osobně se spíše obávám negativních dopadů ruské intervence a k možným úspěchům jejich akce jsem celkem skeptický.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
cejkis Datum: 04.11.2015 Čas: 20:21

palo satko

Následovníci IG farben zadali svým politikům zelenou ideologii. Nyní z ní profitují. Analogicky, pan Schroder ve spolupráci s Ruskem vyrobili antijadernou ideologii ve prospěch ruského zemního plynu.

Mimochodem, nejen německým průmyslovníkům se migrační vlna náramně hodí. Sníží cenu práce na půdě EU.

avatar
J.Vraja Datum: 04.11.2015 Čas: 12:19

Před 40ti lety cvičili Rusi Kubánce na válčení v Angole, aby ji rozložili, dnes se snaží o totéž v Sýrii?
A to je dobrá zpráva. Muslimové jsou tak svázáni různými zákazy a omezeními. Kubánci jsou naproti tomu spíše nevázaní. Po válce v Angole zůstalo několik tisíc Kubánců, protože Fidél neměl peníze na jejich návrat. Pokud pár tisíc Kubánců zůstane na středním východě, třeba se změní názor na svět místních muslimů.
Džihád? Maňana

avatar
palo satko Datum: 04.11.2015 Čas: 08:03

cejkis, IG Farben viac pripomina nemecky rozvoj uholnych elektrarni a dotačna politika "obnovitelnych zdrojov".

avatar
cejkis Datum: 04.11.2015 Čas: 00:52

Ukrajina je otázkou revoluce vyvolané ze strany US během olympijských her v Soči, kdy Putin po dobu her nemohl reagovat. Lze dohadovat, že je to US odplata Rusku za komplikace při změně režimu v Sýrii.
Jakou roli hraje EU, raději nebudu komentovat. A role ČR je spíše role šašků.

avatar
cejkis Datum: 04.11.2015 Čas: 00:49

flanker.jirka

Ceny zkapalněného zemního plynu jsou v porovnání s ruským plynem příliš vysoké a vyplatí se od trasy 4tis km a dále. Z tohoto titulu nemůže LNG z Kataru konkurovat Rusku na půdě EU.
Projekt Northstream na který narážíte je projekt Gazpromu a podepsal jej pan Schroder, tohoto času předseda představenstva Gazprom Europe. Měl to být přechod od jádra na ruský zemní plyn v duchu zelené politiky. Je to analogie k zelené politice a činností následovníků IG Farben.

avatar
marius Datum: 03.11.2015 Čas: 14:22

Bylo by užitečné, kdyby blisty zveřejnily pro srovnání taky ztráty civilistů v Iráku.

avatar
jsk1 Datum: 03.11.2015 Čas: 10:58

Jediným důvodem proč jsou Rusové v Sýrii je zachovat si tamní základny a možnost ovllivňovat ceny ropy eskalací napětí v olbasit.
Jen k dokreslení a srovnání aktivit Ruska a USA v oblasti:

http://www.blisty.cz/art/79679.html

http://www.strategypage.com/dls/articles/The-Russian-ROE-In-Syria-11-2-2015.asp

avatar
Vrata Datum: 03.11.2015 Čas: 10:19

Jenom poznamka k deleni muslimskych zemi na "hodnejsi" a "zlejsi". U rady zdejsich prispevatelu je to tak, ze ti hodni podporuji Asada (potazmo Rusko) a ti zli jsou proti nemu.

Ja jsem si nasel podle mne objektivnejsi hodnoceni miry islamskeho radikalismu v jednotlivych zemich, a to podle toho, jestli tyto staty aplikuji ve svem pravu starovekou sariu anebo ne. Pominu-li Afriku, tak sariu maji jako kompletni zaklad prava prakticky vsechny zeme kolem Perskeho zalivu (jde hlavne o Saudskou Arabii, Emiraty, Irak ale i "hodny" siitsky Iran) a dale Pakistan a Afganistan. Naproti tomu Turecko a Egypt maji stale jeste dost sekularni volicskou zakladnu a napr v Turecku je saria aplikovana pouze v rodinnem pravu.

Jinak, je pravda, ze v Asadove Syrii saria neni vubec aplikovana ale je to podle vseho pres odpor (sunitske) cca 60-70% vetsiny. Ostatne na vsech uzemich neovladanych Asadem a Kurdy saria nejspis plati. Nasilne zasahovani z vnejsku (Rusko, USA, ...) do techto ciste muslimskych veci ve snaze potlacit islamsky radikalismus situaci jen zhorsi. On totiz v rade muslimskych zemi ma radikalni (sariovsky) vyklad koranu velmi vysokou podporu obyvatelstva - pres 50% v nekterych zemich je to i pres 80%. S timto stavem veci nasilim naprosto nic neudelame, muzeme to jen zhorsit. Nase obrana proti tomuto radikalismu musi byt hlavne na nasich hranicich a uvnitr naseho teritoria.

Jinak, co se tyce Turecka - to ma v regionu sve vlastni zajmy a nejaky boj proti IS (nebo jeho podpora) Ergodana ve skutecnosti v tuto chvili asi prilis nezajima, fakticky IS Turecko prilis neohrozuje. Jeho hlavni zajem je potlaceni Kurdu kvuli zachovani celistvosti Turecka. No a pak tu bude zrejme rada dalsichTureckych mocenskych zajmu.

avatar
palo satko Datum: 03.11.2015 Čas: 09:55

neviem, odkial sa berie názor, že Rusi maju nejaky problem na Ukrajine. snad jedine s niektorými vojenskymi dodavkami, ktore im ukrajinski vyrobcovia neplnia. Problém ma už len Ukrajina. ekonomika Ukrajiny je pred krachom a od Noveho roku Rusko zavedie cla, takže ukrajinsky export bude na ruskom trhu znevyhodneny a Zapad nič z Ukrajiny nepotrebuje. Alebo si niekto z vas kupil ukrajinske bravčove? Je otazkou času čo vypukne skôr, rozpad Ukrajiny alebo exodus prozapadne orientovanych Ukrajincov do EU. Pravdepodobne nastanu obe situacie sučasne a Ukrajina sa rozpadne. namiesto jednej Ukrajiny bude niekolko štatikov a tie na vychode a juhu budu proruske a neskor po jednoznačnych "referendach" ruske. "Stalingrad" protiruskej politiky EU a USA na Ukrajine sa vola Debalcevo. Na Ukrajine je "vymalovano". Záapd ma ine hračky. Američania maju volby a Brusel rieši Mutti Merkel. Goodbye, Ukraine!

avatar
flanker.jirka Datum: 03.11.2015 Čas: 00:21

to cejkis: obávám se, že informačně nejhodnotněji od Vás vypadá, právě ten odkaz, na humornou scénku z Německa :-D
Je jasné, že prakticky každá válka (až na tu druhou v Iráku :-D ) se vede o zdroje a moc nad nimi, ale problém se zemním plynem nadsazujete. Syrie je také žába na prameni vodních zdrojů. Co se týče zemního plynu z perského zálivu, tak ten se dávno vozí v tankerech a pořád je konkurence schopný, navíc se o značný odběr stará i Čína. Samotné Německo si raději natáhlo plyn pod Baltem, aby se vyhlo všem tranzitním zemím a bralo plyn přímo od odběratele (nějaké Rusko nebo co to je za státeček). Navíc s každé "plynové krize" jinde ve střední a východní Evropě teď profitují právě němci, jejich firmy investují všude do reverzního tlakování potrubí, tak že se nám může stát, že místo tranzitních poplatků Ukrajině budeme platit Německu.
V tomhle směru bych se přiklonil k názoru autora, Rusko potřebuje pro svou strategii přístav ve Středozemním moři a i tradiční sféru vlivu pro svou Ekonomii. Navíc lze o Rusku i tvrdit, že začíná uplatňovat podobnou doktrínu jako NATO, jde válčit s teroristy mimo své území. Stačí se podívat kollik čečenců válčilo proti USA během druhé války v Iráku, nejspíše tam jen zůstali a bojují dál.

Když už tu zase někdo rozviřuje problém Ukrajiny, podívejte se do historie jak přišla k současným územím, v jakém svazu republik ten stát existoval po několik generací a podívejte se na skladbu obyvatelstva a orientaci ekonomiky před majdanem. Ve volbách se to střídalo 60:40 ve prospěch stran chtějících na západ oproti východu, jindy zase 40:60 a tak se to pořád střídalo, podle toho kdo těm lidem zrovna co nasliboval. Těm magorům tam už nepomůže ani svěcená voda, od začátku se snaží mlžit skutečnou ekonomickou situaci země zralou na bankrot, jsou na tom stejně komicky jako Řekové, jejich dluhopisy nemají žádnou hodnotu a stejně je někomu vnutí, na EU tu platí hrozba toho, že se tam bude udržovat válka, necháváme se tak vydírat a nasypeme jim peníze, aby nám slíbili, že možná někde budou dodržovat dohody z Minsku, divím se, že to tu Porošenkovi někdo žere.

Když narážíte na Gruzii, nešlo spíše o pozice v Osetii a Abcházii? I závěry komise OBSE vyhodnotili jako agresora nějakého pana Saakašviliho. Ruské jednotky měly ke konci konfliktu pár kilometrů před Tbilisi a přece to otočily a hlídají dále jen dvě sporné území. Šlo jen o to eliminovat útočný potenciál gruzínské armády.

Podíváme-li se na to jak se nakreslily hranice zemí po bývalém SSSR, zjistíme, že se nebral ohled na žádné národní uspořádání a konflikty se daly očekávat, u nás se také nikdo neptal němců zda chtějí být po roce 1918 v československu nebo německu. Tam to bylo to samé, spousta neuznaných referend v letech 1991 a 1992 to ukázala naplno. A neuznané byly jen s pozice síly nějaké "vlády" ať už v Kyjevě nebo Tbilisi.

avatar
Kozlus Datum: 02.11.2015 Čas: 23:25

Na starsi konflikty je palba.cz ale aktualni se tam muzou probrat jen v uzavrene "Hospode"
Na aktualni konflikty je http://www.aktualnikonflikty.eu

avatar
Garza Datum: 02.11.2015 Čas: 22:21

Supreme ďakujem pekne a čo tak nejaké fóra ohľadom Ukrajiny, Boko Haram alebo aj nejaké staršie konflikty?

avatar
dusan Datum: 02.11.2015 Čas: 22:20

Norwall, Vestly ...

Doteraz ma nanapadlo, že sa niekto bude chváliť cudzími neúspechmi : )

Dík za upozornenie.

Zatiaľ som videl len to, keď si niekto "prisvojuje" úspechy .....

avatar
Superme Datum: 02.11.2015 Čas: 22:04

Garza - Co se týče Rusů v Sýrii, tak doporučuji toto forum.

http://forum.keypublishing.com/showthread.php?136371-Russia-moving-tac-air-troops-to-Syria/page45

avatar
Norwall Datum: 02.11.2015 Čas: 21:46

dusan- to video vzniklo davno pred tym nez Rusi bombardovali syriu, bola to Syrska stihacka co netrafila
P.S. tlakova vlna mohla osadke spravit urcite skody na vnutornostiach mozno aj smrtelne

arr