TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Anatomie výbuchu sarinové bomby, část 2.

Datum přidání 12.05.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 4 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Skupina investigativních žurnalistů Bellingcat ve svém článku Anatomy of a Sarin Bomb Explosion popsala princip fungování sarinové bomby a účinek sarinu na živou sílu. Podle jedné z teorií právě bojový plyn sarin způsobil smrt více než stovky lidí v syrském Chán Šajchúnu.

Foto: Americký voják v protichemickém obleku s plynovou maskou; ilustrační foto / US Army

 

První část článku popisovala chování a zamýšlený efekt sarinové bomby. Zapakujme si, že po výbuchu sarinové bomby se sarin šíří především jako aerosol (nejvíce žádoucí), páry a jako větší částečky kapaliny, které se nemohou stát součástí aerosolu.

 

Výbuch také část sarinu nutně zničí - navíc v průběhu času sarin v bombě degraduje a rozkládá se na další látky.

 

Jaké má tedy sarin na člověka účinky? Sarin je bojová chemická látka patřící mezi nervově paralytické láteky (NPL). Byl objeven německými vědci v letech 1938 až 1939. Vědci v čele s doktorem Schraderem prováděli výzkum v oblasti pesticidů v rodině chemických látek známých jako organofosfáty.


Do rodiny organofosfátů patří kromě sarinu také chemické bojové látky tabun, soman a VX, ale také běžně používané pesticidy malathion, parathion a amiton.


Všechny NPL ovlivňují nervový systém člověka. Lidský nervový systém potřebuje ke svému fungování jemně vybalancovanou rovnováhu chemických látek. NPL působí na nervové synapse tím, že zablokují cholinesterázu, která se nemůže štěpit na cholin a kyselinu octovou. Dochází tak k neustálému intezivnímu přenášení nervových vzruchů v těle - to vede k překotné reakcí svalových vláken i žláz lidského těla.


Závažnost příznaků a symptomů se liší v časové ose podle způsobu expozice a dávky, kterou člověk absorboval.


Sarin může vstoupit do lidského těla následujícím způsobem:

Respiračně:

Sarin v podobě aerosolu a pár je člověkem vdechnut;

Oči:

Sarin je absorbován skrz oči;

Dermální: 

Sarin v kapalné formě nebo ve vysoké koncentraci aerosolu nebo pár pronikne přes kůži;

Poranění kůže:

Sarin v tekuté formě pronikne do těla skrze poranění kůže;

Gastrointestinálně: 

Sarin vstoupí do těla trávicím traktem. Sarin ale v přítomnosti vody rychle degraduje, takže se jedna o velmi vzácné případy.


Sarin působí velmi rychle přes dýchací a oční expozici. Příznaky nastupují během několika sekund až minut, v závislosti na dávce a délce expozice. Absorpce přes kůži je pomalejší - jde o minuty až hodiny.


Ostatní expozice jsou málo zdokumentované. Vstup sarinu do děla přes poranění kůže spustí problémy zřejmě během několika minut až desítek minut, u gastrointestinální expozice se předpokládá velmi rychlý nástup problémů.


Sarin, protože je méně trvalý a vypařuje se rychlejším tempem ve srovnání s ostatními NPL, je nebezpečný především při vdechnutí. Absorpce přes kůži vyžaduje určitý čas. Dokonce je velmi pravděpodobné, že sarin na kůži se dříve odpaří a bude vdechnut člověkem, než se dostane přes kůži do těla - tedy kromě chladného počasí, kdy se sarin odpařuje pomaleji.


V mírném a teplém prostředí bude živá síla v drtivé většině vyřazena díky vdechnutí aerosolů a pár.
 

 

Příznaky a symptomy

První příznak použití NPL je zúžení očních zorniček (mióza). Následuje nadměrné slinění, zvýšená činnost srdce, nervové záškuby, svalové křeče, celková paralýza a dochází k selhání orgánů - ve většině případů plic. 


Příznaky

Oči

mióza, zčervenání očí (konjunktivální injekce); bolest v nebo okolí očí; potemnělé nebo rozmazané vidění;

Nos

hleny v nosní dutině;

Pusa

slinění;

Plícní trakt

zúžení průdušek (bronchokonstrikce) a sekrece; kašel; sevřený hrudník; dušnost; sípaní; neobvyklý praskavý nebo chvějící se zvuk při poslechu hrudníku, způsobený přetížením plic; chropy při poslechu hrudníku;

Trávicí trakt

nadměrná tvorba hlenů a nadměrná mimovolní pohyblivost lidských trubicovitých orgánů (motilita); nevolnost; zvracení; průjem; křeče v břiše; bolest;

Kůže a potní žlázy

pocení;

Svalstvo

samovolné záškuby svalových vláken (fascikulace) - lokální nebo celkové; cukání svalů; slabost nebo paralýza svalů; celková slabost;

Kardiovaskulární systém

snížení nebo naopak zvýšení tepové frekvence; obvykle zvýšení krevního tlaku;

Centrální nervový systém

akutní příznaky při těžké expozici: ztráta vědomí; křeče nebo záchvaty po paralýze svalů; ochromení dýchacího centra a následná apnoe;


akutní příznaky při lehké, střední nebo přetrvávající (dny nebo týdny) expozici: zapomnětlivost; podrážděnost; narušená soudnost; snížená schopnost chápaní; pocit nervozity nebo neklidu; deprese; nespavost; noční můry; problémy s vyjádřením myšlenek a s projevem;


Pořadí jednotlivých příznaků a jejich závažnost závisí na síle a způsobu expozice.

Vdechnutí

Nízká expozice

mióza; hleny v nosní dutině; drobné zúžení průdušek; sekrece vedoucí k mírné dušnost;

Střední expozice

mióza; hleny v nosní dutině; drobné zúžení průdušek; sekrece vedoucí k výrazné dušnosti;

Těžká expozice

mióza; hleny v nosní dutině; drobné zúžení průdušek; sekrece vedoucí k výrazné dušnosti; ztráta vědomí; křeče nebo záchvaty; samovolné záškuby svalových vláken; slabost nebo paralýza svalů; apnoe; samovolné močení nebo defakce;

Vstřebání přes kůži

Nízká expozice1)

zvýšené pocení a samovolné záškuby svalových vláken;

Střední expozice1)

zvýšené pocení a samovolné záškuby svalových vláken; nevolnost; průjem; celková slabost;

Těžká expozice2)

zvýšené pocení a samovolné záškuby svalových vláken; nevolnost; průjem; celková slabost; ztráta vědomí; křeče nebo záchvaty; celkové samovolné záškuby svalových vláken; apnoe; celková sekrece; samovolné močení nebo defakce;

1) Příznaky mohou nastat i po bezpříznakovém období dlouhém až 18 h;

2) Příznaky mohou nastat i po bezpříznakovém období dlouhém 2 až 30 minut;

 

Sarin zabíjí oběti téměř vždy v důsledku selhání plic. To může nastat (podle expozice a dávky) díky:

 + Zúžení průdušek - zúžením vzduchových kanálků v plicích
 + Bronchokonstrikce - nahromadění hlenu v dýchacích cestách
 + Centrální apnoe - mozek přestane vysílat "dýchací" signály
 + Ochrnutí svalů potřebných pro dýchání


Všechny tyto situace mohou způsobit cyanózu - namodralé zabarvení kůže v důsledku nedostatku kyslíku.


Jaké úrovně sarinu jsou nebezpečné?

Většina studií o toxicitě sarinu je odvozena z amerických výzkumů na zvířatech (Sovětské jsou tajné) z 50. a 60. let minulého století.


Pro detailnější studium doporučujeme projít americký polní manuál Potential Military Chemical/Biological Agents And Compounds.


Při posuzování smrtelnosti sarinu je klíčové označení "letální dávka" (LD50). Jde o koncentraci sarinu, která zabije polovinu z exponované populace - normální dospělé muže (vojáky) při vdechování 15 litrů vzduchu za minutu (objem vzduchu při normální činnosti vojáka).


Úroveň expozice se popisuje jako množství přítomného sarinu (miligramy) na jeden metr krychlový vzduchu po dobu jedné minuty (mg-min/m3). Důležitá je samozřejmě i délka expozice. 


Podle pokusů popsaných v manuálu Potential Military Chemical/Biological Agents And Compounds (Table II-9), LD50 sarinu při dvouminutové expozici je 35 mg-min/m3.


Pro představu, LD50 fosgenu (nejúčinnější bojová chemická látka v první světové válce) při dvouminutové expozici je 1500 mg-min/m3 - fosgen je tedy téměř 50x méně účinný než sarin.


Hraniční smrtelná dávka sarinu pro člověka je asi 25 mg-min/m3 (expozice 2 minuty) a mírné účinky otravy se projeví již při 0,4 mg-min/m3 (expozice 2 minuty). Všechny výše uvedené údaje platí pro případ vdechnutí sarinu.


Aerosoly i páry mohou vstoupit do těla i skrz kůži. LD50 je pro tento způsob expozice 6000 až 12 000 mg-min/m3 po dobu expozice 30 min až 6 h. Pro těžké příznaky je nutná koncentrace 4000 až 8000 mg-min/m3 (30 min až 6 h) a pro mírné 600 až 1200 mg-min/m3 (30 min až 6 h). 

 

Bavíme se ale o případech, kdy zasažený člověk má ochranou masku, ale není chráněn na kůži. Bez plynové masky člověk prakticky vždy umře na vdechnutí sarinu, nikoliv na jeho vstřebání přes kůži.


Dlužno podotknout, že při vysoké koncentrace aerosolu na kůži dochází ke kondenzaci sarinu a k tvorbě kapek - ty pak působí na člověka jako kapalina. Při zasažení člověka sarinem dochází také k nadměrnému pocení - voda v potu pak pomáhá rozkládat sarin na kůži.


Pro dosažení LD50 je nutno skrz kůži vstřebat cca 1700 mg sarinu. 
Suma sumárum - pro dosažení LD50 při vstřebání přes kůži je člověka nutné (v ochrané masce) vystavit cca 20x větší koncentraci aerosolu sarinu po cca 20x delší dobu, než tomu je nutné v případě vdechnutí sarinu. 

 

Statisticky samozřejmě někteří zemřou při nižších dávkách, někteří vydrží i větší dávky.

 

Zdroj: Bellingcat

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Olivav Datum: 15.05.2017 Čas: 18:41

No a právě hromadění acetylcholinu a fakt, že se při expozici sarinem nerozkládá vede k tomu, že se hyperexcituje (předráždí) právě nervové dráhy využívající acetylcholin k přenosu signálu. Atropin působí na nervovou soustavu přesně naopak. Tudíž se může použít jako "protijed" potlačující působení acetylcholinu. Atd... Těch textů na toto téma je dost a proboha neděljme v tom guláš.

Alanovi mohu jen doporučit ať si to při přednášení opraví. V předešlém příspěvku jsem na něj byl moc hnusný. Sorry, ale prosím oprave si to při přednášení. Díky

avatar
Olivav Datum: 15.05.2017 Čas: 18:36

Acetylcholinesteráza (Acetylcholin esteráza) je enzym štěpící esterovou vazbu v acetylcholinu. Je sice na synapsích, ale nic nepřenáší. Rozkládá jeden z neurotransmiterů, které jsou chemickou složkou při elektrochemickém přenosu signálu v nervové soustavě.

Enzym se NEROZKLÁDÁ!

LD50 je střední smrtelná dávka něco jako "poločas rozpadu" ve chemii/fyzice. Lethal Dose pro 50% subjektů!
LC50 aka Lethal Concentration je střední smrtelná koncentrace jak to říká název.

demagog to má správně, ale Alan by to raději neměl přednášet vůbec nikde.

Jinak cholinesteríza není špetně, protoře acetylcholinesteráza poatří do rodiny cholinesteráz.

Ty jo, co se tu člověk nedoví?

;-)

avatar
Alan Datum: 15.05.2017 Čas: 14:41

Správně je to acetylcholinesteráza. Což je enzym, který na synapsích přenáší vzruchy a rozkládá se na cholin a kys.octovou. V armádě jsem běžně při přednáškách zkracoval na cholinesterázu i když to není 100% přesný název. Jinak smrtelná dávka se označuje buď LD50 a nebo LT50.

avatar
demagog Datum: 13.05.2017 Čas: 16:04

1. rozklada sa acetylcholin, nie cholinesteraza
2. LD je smrtiaca, nie latentna davka
3. "LD50 sarinu při dvouminutové expozici je 35 mg-min/m3." koncentracie sa oznacuju LC50. Ze sa jedna o koncentraciu a nie davku je zrejme z rozmeru jednotky

arr