Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Nová americká jaderná strategie: Hrozba omezeného použití jaderných zbraní

Americký deník Huffington post v pátek zveřejnil ... Více

Spojené státy představily novou národní obrannou strategii

Nová americká Národní obranná strategie NDS ... Více

Letecká technika

Arabský protipovstalecký letoun B-250 hledá první zákazníky

Datum přidání 02.02.2018    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 18 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Poradci saúdskoarabského ministra obrany, korunního prince Mohameda bin Salmána, tento týden zahájili jednání o koupi protipovstaleckých letounů B-250 od firmy Calidus ze Spojených arabských emirátů (SAE). B-250 představuje výsledek mezinárodní spolupráce mezi SAE (společnost Calidus) odpovídající za financování a marketing, Brazílií (společnost Novaer) vytvářející design a USA (společnost Rockwell Collins) dodávající avioniku. B-250 byl poprvé představen na leteckém veletrhu Dubai Airshow 2017.    

Foto: B-250 na Dubaj Air Show 2017; větší fotoRobinson; twitter.com/RAeSTimR 

 

SAE se pomocí letounu B-250 snaží získat místo mezi světovými výrobci letadel. V roce 2014 založená Emirates Defense Industries Company se stala prvním krokem Abú Zabí k vytvoření vlastního zbrojního průmyslu. B-250 soukromé společnosti Calidus, označovaný také jako Al-Badr (arabský úplněk), zapadá do vnitrostátních rozvojových plánů „Vision 2021” a „Vision 2030”, jejichž cílem je vytvořit ze SAE centrum technologických inovací. Výroba letounu může navíc přinést i určitý stupeň autonomie v oblasti vojenství.  


Za vývojem a výrobou letounu B-250 ovšem stojí brazilská společnost Novaer a její konstruktér Joseph Kovács. K jeho dřívějším prácim patří např. známé turbovrtulové letouny EMB-312 Tucano a EMB-314 Super Tucano. Kovácse v Brazílii uznávají jako schopného vynálezce, který je spojován s řadou technologických patentů. V poslední době se věnoval inovacím v oblasti uhlíkových kompozitních leteckých materiálů.   


Společnost Novaer založil v roce 1998 Luiz Paulo Juanqueira, dřívější vedoucí výroby a dodávek leteckých součástek u koncernu Embraer. Novaer se začal zabývat produkcí leteckých systémů a komponentů, jež začal dodávat právě Embraeru pro výrobu letounů Super Tucano. V roce 2007 Novaer najala Kovácse a získala tak práva na jeho nezávislý vývoj. O něco později našla též investora v podobě emirátské společnosti Calidus, která se rozhodla pokrýt náklady na realizaci vybraných leteckých projektů.   


Letouny B-250 si společnost Calidus objednala v roce 2015. Jejich vývoj probíhal pod Kovácsovým vedením v utajení. Projekt byl dokončen v průběhu dvaceti měsíců, a to včetně výroby dvou prototypů v brazilské továrně Novaeru. Sériová výroba, tzn. montáž, bude podle představ společnosti Calidus realizována ve městě Al Ajn na východě emirátu Abú Zabí.    


Podoba B-250 vychází z Kovácsova projektu A-67 Dragon, jenž měl být původně vyráběn v USA. Prototyp A-67 sestrojila malá americká společnost Golden Aviation, ale nebyl úspěšný. V průběhu prvního zkušebního letu v říjnu 2006 totiž při přistávání utrpěl nehodu, což vedlo k přepracování a zvětšení letounu. Nástupce A-67 (K-52) se ovšem do vzduchu již nedostal, protože zúčastněné strany projevovaly jen malý zájem o pokračování projektu.


B-250 má celokompozitovou konstrukci a je o něco větší než EMB-312 Tucano a EMB-314 Super Tucano. Na rozdíl od nich se přímo prezentuje jako lehký bitevní a protipovstalecký letoun s možností využití pro průzkum a sledování. Sloužit může také k výcviku pilotů, což ovšem ruský vojenský blog BMPD pokládá za jeho spíše druhotnou funkci.

 

Foto: Letová ukázka Calidus B-250 na Dubaj Airshow 2017. / YouTube


Délka B-250 dosahuje 10,98 m, rozpětí křídel 12,08 m a v pilotní kabině se nachází dvě katapultovací sedadla. Pohonnou jednotku tvoří turbovrtulový motor Pratt & Whitney Canada PT6A-68 o výkonu 1171 kW se čtyřlopatkovou vrtulí Hartzell. K výbavě letadla patří komplexní avionika Pro Line Fusion americké společnosti Rockwell Collins a optoelektronické snímače. Letoun má k dispozici sedm vnějších závěsníků, které umožňují umístění zbraní o celkové hmotnosti 1796 kg.


Prototyp představený na Dubai Airshow 2017 byl vyzbrojen řízenou municí se satelitní navigací emirátské společnosti Tawazun Dynamics, 70 mm střelami jihokorejské společnosti LIG Nex1 s infračerveným naváděním a malými naváděnými bombami DS-16.


Se čtyřmi laserově naváděnými bombami GBU-58 Paveway II (hmotnost 4×113,4 kg), dvěma střelami typu vzduch-vzduch Sidewinder a přídavnou palivovou nádrží B-250 doletí při cestovní rychlosti 463 km/h až 1037 km. V případě uzpůsobení letounu pro průzkumné činnosti a se třemi přídavnými nádrži letoun dokáže překonat vzdálenost 2185 km při rychlosti 519 km/h.


Maximální dolet za ideálních podmínek dosahuje 4445 km, nejvyšší rychlost je 557 km/h, dostup přes 9000 m a doba trvání letu až 12 h. Hodina provozu vyjde uživatele údajně na méně než 1200 amerických dolarů.

 

Foto: Pro Line Fusion letounu B-250. / Rockwell Collins


Avionika Pro Line Fusion americké společnosti Rockwell Collins podporuje víceúčelové, tj. protipovstalecké, průzkumné a výcvikové, zaměření letounu B-250. Plně integrovaný systém Pro Line Fusion spojuje piloty s letounem, bojištěm a dalšími jednotkami jedinečným a plynulým způsobem, uvedl Talel Kamel, generální ředitel blízkovýchodní divize společnosti Rockwell Collins. Systém je pro piloty velmi intuitivní, jak v průběhu prvotního výcviku, tak i v rámci pokročilého manévrování.”


Pro Line Fusion zahrnuje pokročilé grafické rozhraní s průhledovým displejem, jednoduché ovládací ikony a uživatelsky přátelskou dotykovou obrazovkou. Jejich prostřednictvím se zvyšuje povědomí pilotů o situaci během všech fází letu a za jakýchkoliv podmínek.


„Letecký a obranný průmysl Spojených arabských emirátů pokračuje ve svém růstu. Calidus je součástí tohoto procesu, řekl Colin Mahoney, viceprezident společnosti Rockwell Collins. Těšíme se na spolupráci se společností Calidus. Chceme jí poskytnout naše odborné znalosti k vývoji nových regionálních schopností, které našim zákazníkům pomohou stát se úspěšnými.”  


Zdroje:  BMPD, Rockwell Collins, Intelligence Online, Jane's, TTU

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
vipe Datum: 05.02.2018 Čas: 23:42

hmm bude to levnější než helikoptéra a s větším doletem a nosností a méně zranitelné, dáme do toho nějakou upravenou civilní elektroniku (např něco z moderního práškovacího letadla) + zjednodušený flir, pilot dostane brýle pro noční vidění a máme coin jako cumel. Kompozitový trup a křídla se daj pro tyhle výkony upéct "za hubičku". Výzbroj ? drahá naváděná munice ? Na co ? kazetová munice + napalm + podvěsy s kulomety.
Jako základna tomu stačí letiště v džungli, s turbovrtulí to bude schopno lítat nízkou rychlostí nad zemí . Protivník nebude mít sofistikovanou PVO takže takový roztomilý vojenský ekvivalent práškovacího letadla. Dále to může sloužit - když zrovna nebudou k dispozici povstalci, jako průzkum pro případ přírodních katastrof, geologický a jiný průzkum (s příslušným vybavením)

ad elektrický pohon v letadlech - zvláště bojových (fakt nemyslím malé drony) je to jak s yetim, všichni o něm mluví ale nikdy ho nikdo neviděl.
problém s baterkama - jak to chcete dobíjet někde na předsunuté základně ? Energetická hustota paliva pro motor s vnitřním spalováním je mnohem vyšší než u baterek - u letadla fakt záleží na váze - to není ponorka kde tuna sem tuna tam.
Musí to být levné - takže nějaký superduper zdroj nepřichází v úvahu a viděli jste co udělá nabitá lionka pokud ji porušíte obal ? Průstřel nádrže s aplivem ? samotěsnící obal + inertní plyn a dá se to přežít. Zásah do li on = velmi efektní pyrotechnická šou

avatar
Jirosi Datum: 05.02.2018 Čas: 18:14

Hmotnost té turbíny je 251kg a výkon 1200 kW. NE, příkon.
Tedy pokud by se tohle nahradilo elektromotorem stále by musel být výkon(nejspíše více menších motorů) stejný. Tedy 1200 kW, jakou tedy pude takový stroj muset disponovat kapacitou baterii, aby dosahoval stejných parametrů doletu a výdrže ve vzduchu? Klasické palivo se spotřebovává, tedy snižuje svůj podíl na váze, baterie takto používat nezle. O využití externích nádrží asi taky nebude zrovna efektivní.

avatar
Clanek Datum: 05.02.2018 Čas: 16:28

Elektricke ero bude teplo generovat zamerne, ergo ztraty (a nemyslim si ze budou az 20%, a ze se vetsina promeni v teplo, spis to vidim na typicke mechanicke ztraty v kloubech / prevodovkach pokud tam nejake budou) a vzniknuvsi teplo budou usmernovat k bateriim aby jim doprali idealni provozni teplotu. Kapacita baterii s klesajici teplotou klesa pomerne dost a prijit treba o 30-50% "paliva" takhle je ten prvni problem co se musi vyresit. Berouc v potaz ALR (cca 10 stupnu dolu za kazdych 1000 vyskovych metru) proti teplote nad morem tak i v krasny, slunny, letni den nad CR kdy teploty polezou k tricitce bude v 5000m slusne pod nulou.
To bude zajimavy orisek, optimalizovat takove letadlo aby rozumne fungovalo (chladilo se a pritom se neprehrivalo) i v 1000m i v treba 7000m. V nejake letove hladine by ale toho tepla mohlo byt presne tolik kolik ho tak jako tak bude potreba na udrzeni idealni teploty baterii a pokud by slo vsechno spravne usmernit, bude takove letadlo v infra spektru (skoro) neviditelne.

avatar
RiMr71 Datum: 05.02.2018 Čas: 15:43

"mizivá infračervená stopa"

...ona zas tak mizivá nebude... Kolik bude mít takové éro výkon elektromotoru - 500 kW?
Počítejme sedlácky s odstupem - při hezké účinnosti 80% tady máme 100kW které nezmizí, ale změní se z větší části v teplo. Takový tepelný zářič i přes případná pasivní/aktivní opatření na ochlazení vzduchu nějakými radiátory či umístěním výstupu na horní straně nebo smísením se studeným vzduchem (což zase něco váží a omezuje to v konstrukci) není rozhodně neviditelní a ve výškách kde se s takovým érem počítá si ho nějaká moderní z ramene odpalovaná zbraň bezpochyby dokáže najít.
Neříkám, že je to blbost, jen poznamenávám, že el. motor a navázané systémy rozhodně není "studený".

avatar
Ultramarinus Datum: 05.02.2018 Čas: 12:42

Velmi pěkné letadélko, ačkoliv stále věřím, že "protipovstalecká" letadla by byla ještě užitečnější, kdyby byla VTOL.

Co se elektrických letadel týká, představa že by se "dlouho dobíjely" je směšná. Prostě se v nich vymnění baterka prázdná za baterku nabitou a prázdná se pak nechá nabíjet na základně. Nabíjení ve vzduchu (obdoba tankovacího letadla) by byla složitá, ale s přistáním by to neměl být problém.

Osobně by se mi líbilo něco, co by bylo větší (třímotorák?) s pohonnými jednotkami řešenými podobně jako UL-39 Albi, schopné VTOL a na baterie. Ale i "militarizované" UL-39 Albi bez dalších technických výhod by bylo velmi zajímavé letadélko.

avatar
cernakus Datum: 04.02.2018 Čas: 14:08

S nástupem elektrických vrtuláků jsem zvědav, jestli se někdo pokusí je nasadit jako tyto protipovstalecké/zločinecké stroje. Zejména v kombinaci s FV folií nové generace by to mohly být hodně zajímavé stroje.

Výhody jsou jasné, mizivá infračervená stopa, ultralehký trup z plastů (kompozitů) má nízkou odrazivost před radarem a hlučnost je také citelně nižší než u konvenčních vrtuláků. Prakticky imunní proti MANPAD raketám a na radaru založené PVO. V průzkumné verzi by pak s fotovoltaikou mohla v určitých oblastech (od obratníku k obratníku) znamenat prakticky neomezenou vytrvalost.

Nevýhodou je pak dlouhé doplňování energie na zemi, vysoká pořizovací cena a zejména velká náchylnost na projektilové zbraně libovolné ráže (zásah článku baterie nebo pohonné elektroinstalace) způsobí s vysokou pravděpodobností zničení letounu.

avatar
Lyšák Datum: 03.02.2018 Čas: 13:55

Akexo, i turbovrtulový motor má značnou tepelnou stopu (jako každý motor spalující jakolékoliv palivo), takže jsou samozřejmě dobře čitelným cílem. Tyto stroje jsou ale určeny pro protipovstalecký boj a konflikty nízké intenzity, kde se s PVO protivníka moc nepočítá. Na druhou stranu řada zemí tyto turbopropy hodlá či už nasazuje pro přímou leteckou podporu, kde je jejich jedinečnou výhodou právě schopnost manévrovat v malých výškách v nízkých rychlostech. To činí takový útok daleko efektivnější a hlavně přesnější (a jsme zase u nákladů - méně a méně nákladné munice...), a ve spojení s využitím teréních překážek je i z takového lotounu obtížný cíl pro PVO. Naopak proti méně výkoným PVO systémům mohou tyto stroje využít svého dostupu kolem 9000 m, odkud mohou používat velkou škálu přesné protizemní munice.

Suma sumárum, jde v dnešní době o velmi univerzální a účinné letouny, navíc s nesrovnatelně nízkými pořizovacími i provozními náklady proti proudovým strojům. Proto zažívají v posledních letech renesanci, a o zařazení těchto typů uvažuje spousta letectev, nejen těch "chudých" států, pokud je již neužívají.

avatar
demagog Datum: 03.02.2018 Čas: 09:09

vlasto: Alebo aj TaleSpin (pilot Balu), tam bolo pekne vidiet ze aj tazky lietajuci cln dokaze potrapit lahke vrtulove stihace. Takze ani tejto cesty by som sa nebal...

avatar
alexa123 Datum: 03.02.2018 Čas: 09:08

Calhoun
Diky Sidewinderu neni problem zasahovat proti letajicim cilum jako jsou napr. ... daseracky letadla.

Otázka do pléna - sú infrarakety kategórie Sidewender schopné zostreliť turbo lietadlá?

avatar
vlasto Datum: 02.02.2018 Čas: 21:58

Treba si pozrieť American Made, ako pašerák Tom Cruise na vrtuľovom lietadle vyčúral s policajnými prúdovými strojmi :) Kým nepríde nejaká nová technológia, tak vrtuľáky budú mať priestor na uplatnenie vždy. Ešte by tomuto mohli domyslieť nejaké 7,62 guľomety a bolo by to dokonalé :)

avatar
alea206 Datum: 02.02.2018 Čas: 20:54

Jaroni94:
V Jizni Americe se podobne stroje zcela bezne pouzivaji na pronasledovani / zastavovani letadel, ktera pasuji drogy. A zadny drogovy kartel nebude po cele ceste stavet PVO i kdyby jen v podobe .50 cal.
To ze letadlo ma koreny v Brazilii neni nahoda.

avatar
koteky Datum: 02.02.2018 Čas: 20:53

Ak má niekto proti turbovrtuľovým strojom výhradu je to jeho vec.Lenže netreba zabúdať na fakt že turbovrtuľový motor je v pásme rýchlosti 500-650 km/h najefektívnejším typom pohonu a spotreba paliva je menšia cca o 40% ako pri použití dvojprúdového motora pre pod-zvukové rýchlosti. Švajčiari si to všimli už dosť dávno a preto výcvik pilotov výlučne riešia cez výcvikový systém lietadla PC 21 a bývalé Hawk 200 predali v roku 2002 do Fínska. Piloti priamo prechádzajú z PC 21 na F/A 18C,D Úprimne povedané Aero vodochody zaspalo a už dávno malo začať vyvíjať L 39NG.Je možné že cez turbovrtulové lietadla sa dájú ušetriť pekné peniaze,vďaka čomu možu piloti nalietať viac hodín(nielen slovenský problém).

avatar
Flader Datum: 02.02.2018 Čas: 19:49

Ja si viem takyto stroj predstavit napriklad aj ako stalu hliadku na nasej vychodnej hranici. S FLIRom a pridavnou nadrzou mozno aj lacnejsie ako terajsi kamerovy system.

avatar
Miroslav Datum: 02.02.2018 Čas: 19:01

Jaroni: Až tak biedne by som to nevidel. To je len naša ješitnosť, že sme uverili tomu, že vrtulovym strojom odzvonilo a po zavedení prúdových motorov sa ich úlohy skončili v WW2 . Ako ľahký podzvuk pre priamu podporu pozemných síl alebo na obrnencov sa to využiť dá. Za tú cenu a prevádzku môžeš obstarať 3-4 stroje oproti podzvukovému tryskáču. Okrem toho samozrejme to využiješ aj na výcvik, letecký aj bojový.

avatar
Lyšák Datum: 02.02.2018 Čas: 18:26

Překvapuje mne, že si Embraer nechal Kovacze utéct, tipnul bych spíš, že Novaer za takovým účelem arabové platí od prvopočátku, a výsledky jsou na světě... Nejen Tucano tu bude mít slušnou konkurenci.


Jaroni, než začneš někde publikovat své "odborné" znalosti, přečti si k tématu aspoň řádku. K tomu není co víc dodat.

arr