Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří ... Více

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a ... Více

Pozemní technika

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Datum přidání 24.08.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 391 komentářů    autor autor: Radomír Sedláček, Jan Grohmann

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za maximálně 50 miliard Kč celkem 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP), která nahradí zastaralá vozidla BVP-2. Podle informací magazínu E15 lidé na MO ČR zvažují nákup dvou platforem - špičkových německých Pum pro bojové jednotky a jednoduší konkurenční pásové platformy pro podpůrné verze.

Foto: Jedním z uchazečů je německá Puma; větší obrázek. / KMW  

 

MO ČR nová BVP splatí postupně  - financování je naplánováno na roky 2019 až 2024, ale záleží na tom, na jakém splátkovém kalendáři se MO ČR s výrobcem dohodne.


Financování nákupu umožňuje současná široká politická shoda o nutnosti více investovat do obrany.


Koncem července se ministr obrany Martin Stropnický a ministr financí Ivan Pilný dohodli na navýšení obranných výdajů do roku 2020 na 1,4 % HDP a do roku 2024 na 2 % HDP. Samozřejmě je otázkou, zda dohodu vezmou za svou i příští vlády.


Co se týče ceny nových BVP, tak na nákup samotných vozidel půjde zhruba polovina vyčleněné sumy. Druhá polovina padne na provozní zázemí. Zde je nutno uvažovat opravdu komplexně - nová vozidla potřebuji špičková servisní a oprávarenské centra, kde bude možné nové stroje udržovat v provozu.


Je třeba nakoupit tisíce nových nástrojů, přípravků, manipulační techniky, měřící techniky a vytvořit také robustní sklad náhradních dílů a nastavit dodavatelské vztahy se všemi výrobci komponentů daných vozidel. Nepochybně přitom platí - čím složitější je daný stroj, tím větší počet má komponentů a tím jsou nároky na servis a údržbu větší.


Oproti BVP-2 budou nová BVP mnohem komplexnější - to si vyžádá mnohem větší počet lidí a odborníků, kteří se o provoz vozidel postarají. Dále je nutno zvážit, zda má Armáda ČR také vhodná podpůrná vozidla, zejména vozidla určená pro odtah BVP z bojiště a technická vozidla pro opravu nových BVP přímo v terénu.


MO ČR může teoreticky nakoupit nová BVP také za přispění Evropského obranného fondu EDF (European Defence Fund). Ten byl založený 7. června a spuštěn má být na podzim letošního roku.


Evropská unie do fondu ročně pošle 5,5 miliardy euro (143 miliardy Kč). Podmínkou využití fondu je, aby se nákup vojenského materiálu se odehrával na mezistátní úrovni. V tendru na nová BVP jsou de facto pouze evropští výrobci - v případě využití fondu musí MO ČR tedy najít stát, který si nová BVP také pořídí.  


Kritéria pro čerpání financí z fondu nejlíp splňuje vozidlo Puma vzhledem k tomu, že výrobcem je čistě evropská společnost a kolem roku 2020 další vozidla Puma nakoupí i německý Bundeswehr. To časově pasuje i na plánovaný nákup nových BVP pro Armádu ČR.


Za pomocí EDF je tak teoreticky možné srazit nákupní cenu vozidel Puma na “přijatelnou úroveň.” Podrobnosti fungování EDF však nejsou známy a je otázkou, zda má MO ČR po letech neustálého zeštíhlováni dostatek odborníků, kteří budou schopni projít nepochybně složitým právním procesem schvalování EDF. Druhou neznámou je ochota německé strany - to už je ale otázka diskuzí mezi vládou v Berlíně a Praze.


Podle informací deníku E15 vozidlo Puma při nedávných testech na Libavé ukázalo technickou dominanci nad ostatními BVP.  Puma je špičkový stroj, ale také velmi komplexní, složitý a tedy drahý - jednotková cena pro Bundeswehr za holé vozidlo je 7 milionů euro, v přepočtu 184 milionů Kč. V médiích se objevila částka 250 milionů, ale v tom je započítaná cena i za vývoj, který by pochopitelně Armáda ČR neplatila. Samozřejmě podle konfigurace a výbavy roste cena (za vozidlo i zázemí) raketově nahoru nebo dolů.


Armádní plánovači také uvažují o variantě, kdy špičková Puma poslouží jako klasické BVP u bojových jednotek a druhé levnější konkurenční vozidlo se stane platformou pro podpůrné verze (ambulance, spojovací vozidlo, minomet atd.).


Puma existuje právě pouze ve verzi BVP, avšak podpůrnou variantu na platformě Puma požaduje i Bundeswehr. Podpůrné varianty pro Bundeswehr mají být součástí druhého balíčku, jehož výroba začne v roce 2020.


Provoz dvou pásových platforem ale z hlediska logistiky a výcviku není vůbec šťastné řešení.  Jde to také proti logice ostatních armád, které chtějí sjednocením platforem v maximální míře snižovat náklady za logistiku.


Na celou věc se dá dívat také i jako na výhodný politický obchod s Německem - což v současné době opravdu nemusí být na škodu a toto hledisko musí být také prozkoumáno.


Při úvahách o tom, jaké vozidlo pořídit, se nelze dívat pouze na jednotlivou techniku, ale na celou schopnost armády. Je tedy otázkou, zda nakoupit špičkové Pumy, nebo méně technicky komplexní konkurenty a ušetřené miliardy investovat do výcviku, náboru dalších vojáků, nákupu bezpilotních letadel nebo např. do budování lehké třetí bojové brigády. Cílem je zvyšování bojeschopnosti české armády (obranyschopnosti ČR), nikoliv pouze nákup vozidel.


V každém případě nákup podobně složité techniky musí předcházet komplexní vojenské simulace, kdy ony jediné dokáží nastínit, jak se daný typ vozidla zachová v daném bojovém konfliktu. Bez uspořádaní komplexních bojových her jsou diskuze o nejvhodnějším kandidátovi téměř věštění z křišťálové koule.


Nezapomeňme ale na základní pravidlo vedení boje:”Lépe vycvičený voják v horší vojenské technice vždy porazí hůře vycvičeného vojáka v lepší vojenské technice.”

 

Zdroj: E15

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 29.08.2017 Čas: 21:14

PavolR:
přesně tak, už by to měla být bezosádková věž. Pokud budou stejně upraveny i francouzské Leclercy, což asi ano, bude zmíněný postupný vývoj hodně zajímavý.

CerVus:
taky si myslím, že 130 L2 jen těžko seženeme a všechno kolem bude hodně drahé. Za mě radši střední tank v menším počtu ve prospěch těžkých a pořádně nadupaných BVP. S nákupem MBT počkat na L3, u nichž se počet uvidí až to bude aktuální. Když bude nejhůř, pořídit něco jiného, co bude tou dobou k mání.

avatar
CerVus Datum: 29.08.2017 Čas: 21:08

Já si popravdě nedovedu představit, že si AČR může dovolit pořídit 130 2A7 natož 130 leo3, které budou cenou zase úplně jinde. Už jen fakt, že máme (a ještě mít dlouho budeme) na pronájem 16 Gripenů, kašleme na L159 a modernizujeme Dany o něčem vypovídá.

avatar
PavolR Datum: 29.08.2017 Čas: 21:06

Rase: V prípade totožnej veže by to znamenalo, že modernizovaný L2 by mal už bezposadkovú vežu, ako sa hovorí, že bude na L3? Priestorovo by to nemusel byť problém - stačilo by asi presunúť muníciu, čo je vpredu po ľavici vodiča, pod vežu a šupnúť miesto toho dve sedačky ...

avatar
Jirosi Datum: 29.08.2017 Čas: 21:03

Maximus: Tak rozhodovaní všech států co mají L2 bude připadat někam do roků 2030-45. Takže představa že jsi někdo nechá L2 = že je bude provozovat přes 2060. Což už je životnost se kterou by jsme počítaly i my. Pokud by jsme je koupily.

avatar
Rase Datum: 29.08.2017 Čas: 20:51

Bundeswehr provozuje primárně tanky ve verzi Leopard 2A6. Část má být modernizována na verzi 2A7V, další budou patrně následovat postupně. Před zavedením nového tanku ale projdou dalším stupněm modernizace, kdy získají kanón ráže 130 mm, podle lidí od Rheinmetallu patrně v nové věži (nejspíš od francouzů) Nové verze se budou patrně postupně překrývat než budou všechny nahrazeny novým tankem, což nebude hned a nějaký čas budou sloužit vedle sebe. Podobně jako Mardery a Pumy (částečně pak i s Pumami nové série a modernizovanými té první). Přeci jen všechny Mardery mají být vyřazeny až v roce 2025 nebo kdy. Leopardy tak nejspíš nebudou přeprodány někam na Východ, ale dohoblují je až hluboko do třicátých let, možná i dál. Je docela možné, že modernizovaný Leopard 2 se bude od jeho nástupce lišit třeba jen váhou - věž budou mít patrně stejnou, stejně tak jako většinu vnitřku. Němci ty oježděné Leopardy umí repasovat hodně dobře, všechno se rozebere, opískuje a co je potřeba vymění - byť to není levné. Obdobně se repasují Abramsy v USA

avatar
fenri Datum: 29.08.2017 Čas: 20:37

Kupovat sebelepší L2 je jako kupovat F-16 na steroidech. Je to stále dobré, na spoustu úloh více než postačující, ale jaksi se s nimi do budoucna nepočítá a to, co (brzy) přijde, je smete.

avatar
Maximus Datum: 29.08.2017 Čas: 20:09

Nevím na koho narazíte, ale já to asi nebudu :-). Pokud někdo L2 má zavedeny, tak lze předpokládat, že má nakoupenou munici, vybudováno zázemí a zajištěn servis. Pak má logiku pokračovat a modernizovat. Nicméně očekávám, že Německo L3 zařadí do výzbroje a jejich L2 půjde do NZ či je "výhodně" prodají někam na východ. Pokud si analyzujete možnost modernizace L2, tak pokud nechceme, aby se hmotnost nedostala pres 60 tun, tak se nedá moc zodolnit korba (pouze SLAT a cesta AO). Prostě L2 je na konci evolučního vývoje a zásadní změny jsou možné pouze s novou veží, která ušetří hmotnost a umožní posílit ochranu korby. To už ale bude za cenu, která bude už blízká L3.
AČR má pouze T-72 a otevřené možnosti. O tom, co je výhodnější jsem tu popsal snad už dost stran. Že někdo nechce číst či pochopit, tak to nemusí být zrovna problém na mé straně :-))).

avatar
Jirosi Datum: 29.08.2017 Čas: 18:36

Jak někdo dokáže v jednom odstavci říct že "L2 nemá cenu protože je zastaralý" a v druhém "že jsi ho státy ponechají protože jim bude stačit".

Maximus: Z čeho čerpáš u tvrzení, že L2A7V by neposkytl našim vojákům kontakt z nejnovější technologii ?

avatar
Maximus Datum: 29.08.2017 Čas: 15:09

AČR zatím bolí jen východní 125 mm a cena nových 120 a 130 mm kanónů pro budoucí systémy nebude zas tak zásadně odlišná (samozřejmě že 130 mm bude dražší), pokud ale logicky budeme výhledově plánovat přechod na větší ráži, tak mezistupeň v ráži 120 mm by byl ve výsledném součtu velmi pravděpodobně dražší variantou. Navíc by to mohlo odložit nástup "stotřicítky" a nákup opravdu moderních tanků v AČR o několik dekád.

avatar
Tecka Datum: 29.08.2017 Čas: 14:54

Maximus
Niemcy via RM juz nam proponowali konwersje L2 do 130 mm,da sie tylko,ze nie za darmo. Poza tym jeszcze nie pora o tym myśleć..narazie u nas ból glowy z pozyskaniem technologii dla 120

avatar
Maximus Datum: 29.08.2017 Čas: 14:12

To Tečka: Pokud se rapidně nezmění k lepšímu geopolitika, tak se domnívám, že 130 mm kanón k dispozici právě kolem roku 2025, tj. v době, kdy naše T-72 budou dobré leda do Lešan nebo na nahánění bosých pastevců s AK47 někde v "Ugandě".

Základní technické specifikace MGCS budou zřejmé už kolem roku 2020 a jistě v 2023, takže by měla být příležitost v případě volby nahradit vetrány T-72 "vozidlem dělostřelecké podpory" na podvozku nového IVF preferovat řešení a budoucí unifikaci právě s MGCS. Pro AČR nemá smysl nyní přecházet na 120 mm, pokud standart L3/MGCS bude 130 mm. To jsou vícenáklady, které by měly být započítávány do úvah o přechodných variantách jako je L2. Pro Polsko je situace jiná, L2 máte ve výzbroji 247 kusů starých verzí, nechcete/nemůžete čekat s jejich modernizací a 120 mm munice máte už zásoby. Proto chápu, že se vám přechod na 130 mm nezdá dostatečně atraktivní.

AČR má možnost přeskočit mezifázi se "stodvacítkou" a rovnou používat hi-tech řešení, které má potenciál se stát standartem v Evropě až do příchodu railgunů či jiných futuristických zbraní někdy hluboko v druhé polovině 21. století.

Tedy pokud nás případná III.WW nevrátí k pazourkům a oštěpům :-).

avatar
Tecka Datum: 29.08.2017 Čas: 13:36

Maximus
Rzeczywiście ,to przecież dekada

avatar
CerVus Datum: 29.08.2017 Čas: 13:17

Maximus: Nj zrovna na to koukám. Pomocí úsťové brzdy se jim podařilo u LLR snížit energii výstřelu o 40% a použitím nových materiálů na hlaveň a odlehčeným závěrem snížit zpětný ráz o více než 10%. Ale nikde jsem nenašel jaký tlak vydrží hlaveň. L44 zvládne 9,8MJ a L55 13MJ každopádně píši, že by měla zvládnout i střelivo teprve vyvíjené pro l55.

avatar
Maximus Datum: 29.08.2017 Čas: 12:44

Při použití stejné munice bude mít projektil vystřelený z RUAG CTG 120/L50 díky o něco kratší délce hlavně přirozeně o něco nižší úsťovou rychlost než projektil z Rheinmetall L55, ale je stále výrazně výkonnější než standartní Rheinmetall L44. Podle projektů, které nahrazují či doplňují možnost modernizace L44 jako Rheinmetall 120 LLR L47 a XM360, který má délku hlavně také 47 ráží, tak výkon, životnost a další parametry musí být oproti L44 výrazně lepší a ne o tolik horší než u L55.

Navíc lze očekávat, že s příchodem 130 mm kanónu vznikne i jeho kompaktnější verze s větším důrazem na potlačení zákluzu a optimalizací pro lehčí vozidla. Výkonově bude i tak výrazně deklasovat současný kanón 120 mm L55.

avatar
Maximus Datum: 29.08.2017 Čas: 12:24

To CerVus: "Max. recoil force" o kterém je řeč nemá nic společného s výkonem projektilu, ale s působením výstřelu na konstrukci a čím nižší hodnota tím lépe. Takže když CV90120t používá Rheinmetall 120 LLR L47, který nemá takto dobré parametry ohledně "Max. recoil force", tak to jen ukazuje, že CV90120 má ještě dost velkou rezervu konstrukce a velmi pravděpodobně i někteří jeho konkurenti.

Puma původně také primárně měla sloužit jako vysoce modulární platforma pro MBT a stejně tak AJAX vycházející z ASCOD 2. Proto by bylo dost překvapující, kdyby tyto platformy neměly zvládnout normální tankové kanóny a natož verze se zvýšeným důrazem na eliminaci prudkého zpětného pohybu hlavně při výstřelu.

Stejně tak RUAG i Rheinmetall 120 LLR L47 uvádějí v prospektech u svých kanónů možnost používání všech standartních i připravovaných projektilů v ráži 120 mm, tedy i těch pro Rheinmetall L55, který není rozhodně tím připravovaným "vysokotlakým 120 kanónem", který bude mít výrazněji přepracovanou konstrukci a má být k dispozici až od roku 2018.

arr