Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem

Datum přidání 08.10.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 211 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou možnosti náhrady? Česká armáda místo tanků T-72 zvažuje nákup nových nebo modernizovaných německých tanků Leopard 2 nebo nákup střední pásové platformy se 120mm kanónem. Ve hře je také generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72.

Foto: Vozidlo palebné podpory ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm; větší foto / DPO

 

K 1. lednu 2018 armáda vlastnila 119 tanků T-72M1 a 30 modernizovaných T-72M4 CZ. Všechny tanky slouží u 73. tankového praporu, 7. mechanizované brigády. Vzhledem k omezené provozuschopnosti tanků T-72M4 CZ jimi byla na počátku roku 2018 plně vyzbrojena pouze 1. tanková rota (10 tanků), zatímco 2. a 3. rota obdržely reaktivované tanky T-72M1, kterými je v počtu 10 kusů vybavena také 1. tanková rota Aktivních záloh.

 

Podle modernizačního plánu Armády ČR, představeného v červnu náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou, armáda počítá s částečnou modernizací T-72M4 CZ, resp. jejich znovuzprovozněním tak, aby tanky bylo možné provozovat u profesionálních jednotek do roku 2026. Problém je, že systém řízení palby T-72M4 CZ využívá staré senzorové vybavení, které se již nevyrábí a nemůže tedy být při poruše vyměněno.

 

„Je to [ T-72M4 CZ - pozn. red.] problémový projekt z minulosti. Díky dílčí modernizaci systému řízení palby bude armáda schopná udržet tankové schopnosti do roku 2026, uvedl v červnu šéf sekce rozvoje sil Ivo Střecha. Podle Opaty musí do té doby politici rozhodnout, co s tankovým vojskem dál.

 

V Armádě ČR tak podle neoficiálních zpráv existují tři zvažované proudy rozvoje českého tankového vojska. Podle prosté logiky ani jiné cesty neexistují, tedy kromě možnosti zcela vyřadit tanky z výzbroje Armády ČR.

 

Zvažované varianty jsou:
 + generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72;
 + nákup nových nebo modernizovaných tanků Leopard 2;
 + nákup BVP se 120mm kanónem.

 

Nejčastěji se mluví o nákupu dvou praporů (2 × 30 ks) hlavních bojových tanků (MBT) nebo středních bojových vozidel se 120mm kanónem. Půjde tedy o šest rot po deseti tancích, s velitelským tankem v každé rotě.

 

Nicméně první úvahou je, že kolem roku 2025 dojde ke generální opravě a hloubkové modernizaci tanků T-72 tak, aby zůstaly ve výzbroji Armády ČR i ve 30. letech 21. století. Kolem roku 2035 již bude k dispozici francouzsko-německý tank nové generace (náhrada za Leclerc a Leopard 2) a Armáda ČR se tak teoreticky může ve 30. letech po vyřazení T-72 připojit k tomuto projektu.

 

Video: T-72M4 CZ / YouTube

 

Druhou možností je nákup nových MBT. Hlavním problémem tohoto řešení je cena. Armáda ČR nekupuje jen vozidla, ale celý komplexní zbraňový systém, což si vyžádá značné finanční náklady nejen při nákupu, ale tak během dalších zhruba 30 let provozu. Celkové pořizovací a provozní náklady se zhruba dělí ‒ 25 % nákup samotných vozidel, 25 % výstavba provozního zázemí a 50 % provozní náklady (údržba, náhradní díly, palivo, munice, modernizace, atd.).

 

Jaké jsou ceny? Pro Armádu ČR je v současné době reálně dostupným MBT pouze německý Leopard 2 s jednotkovou cenou zhruba šest a sedm milionů euro (ale klidně i výše). Tedy při nákupu 60 nových tanků Leopard 2A7 Česká republika pouze za samotné tanky vynaloží 420 milionů euro (10,8 miliardy Kč), stejnou sumu za provozní zázemí a dalších 840 milionů euro během 30 let provozu (21,6 miliardy Kč).

 

Při rozložení plateb do více let Česká republika postupně zaplatí (během 30 let) za nákup a provoz 60 MBT Leopard 2 téměř 45 miliard Kč, tedy 1,5 miliardy ročně. Samozřejmě nejde o přesnou sumu, ale ukazuje, o jakých finančních nákladech musíme uvažovat.

 

Do této kalkulace jsme ještě nepočítali nutná podpůrná vozidla, jako těžká pásová odtahová a inženýrská vozidla nebo kamionové tahače s podvalníky pro transport tanků.

 

Nákup nových MBT má však více vrstev, nejen finanční. Pokud pomineme zahraničně politické hledisko (komu uděláme radost) a průmyslové (posílení českého průmyslu), tak je zde i takticko-technické hledisko. Konstrukce tanků Leopard 2 vychází ze 70. let minulého století a tank je určen především pro klasické studenoválečné frontové sražení s MBT protivníka, čemuž odpovídá i velká hmotnost tanku.

 

Německé tanky již nelze snadno modernizovat a přidávat nové systémy, jako jsou aktivní systémy ochrany (APS), protože již nyní jsou podvozky na samé hranici únosnosti a navíc většina mostů v Evropě je konstruována pro nosnost do 70 tun. Pokud Armáda ČR tanky nakoupí, musí nutně řešit jejich přepravu po silnici, ale také např. vybudovat stanici pro nakládání tanků na železniční vagony s vhodnou nosností.

 

Při nákupu nových MBT je problém, že v současné době na trhu neexistují kromě tanku Leopard 2 dostupné moderní tanky ‒ japonské tanky Type 10 nebo jihokorejské K2 Black Panther jsou z logistického hlediska mimo realitu. Dílčí řešení s velkou hmotností tanků Leopard 2 nabízí francouzsko-německý projekt hybridního tanku, kdy je na podvozek Leopard 2 umístěna lehčí věž z francouzského tanku Leclerc s nabíjecím automatem.

 

Video: Leopard 2A6 / YouTube

 

Jednou z cest jak obejít velké pořizovací náklady je využít projekt tzv. evropské zbrojnice a získat repasované a modernizované tanky Leopard 2A7 EU. Jde de facto o pronájem tanků (podobně jako to funguje u stíhaček Gripen). Roční leasingová cena za jeden tank, a to včetně kompletního balíku služeb, má být 1 milion až 1,3 milionu euro ročně (25,8 milionů Kč). Při pronájmu 60 tanků na 10 let tak zaplatíme 15 miliardy Kč.

 

Klasické těžké tanky však mají pro armádu zásadní a nenahraditelnou výhodu ‒ posilují morálku bojujících vojáků. Ostatně izraelský brigádní generál Didi Ben Yoash v záloze prohlásil: „Slyšíte některé říkat, že tanky jsou zastaralé a nemohou bojovat na moderním bojišti. Ale řeči přestanou, jakmile začne nepřítel střílet. Pak všichni požadují tanky. Nikdo se nechce pohybovat před tankovou četou nebo praporem, který s ním bojuje.“

 

Třetí možností je akvizice středních pásových vozidel s kanónem ráže 120 mm. V případě Armády ČR by šlo o podvozek nového bojového vozidla pěchoty (BVP). Ostatně jak takový „střední tank“ může vypadat, ukázala firma GDELS (General Dynamics European Land Systems), když osadila podvozek ASCOD 42 věží Hitfact 120 mm. Toto vozidlo jsme mohli také vidět na Dnech NATO 2018.

 

Palebná síla BVP se 120mm kanónem, senzorové vybavení, stabilizátor kanónu nebo systém řízení palby jsou u BVP a tanku srovnatelné. Pochopitelně tank má mnohem větší balistickou odolnost, a to nejen proti protitankové munici všeho druhu, ale také proti dělostřelecké palbě nebo minám. Nejsilnější části čelního pancíře (typicky v úseku 60°) moderních MBT odolají i nejnovějším podkaliberním střelám, tedy přímému zásahu nepřátelského tanku.

 

Rozdíl v pancéřové ochraně poněkud stírají nejnovější APS, jako jsou izraelské Trophy nebo Iron Fist, které chrání spolehlivě tanky, BVP i lehčí vozidla před protitankovými řízenými střelami nebo proti municí protitankových granátometů.

 

BVP se 120mm kanónem má naopak zásadní výhodu v taktické a strategické mobilitě, nízkých nárocích na palivo a servis (nižší opotřebení), a také v nižších pořizovacích a provozních nákladech. Právě nižší pořizovací náklady mají být důvodem, proč Armáda ČR o této variantě uvažuje. Případný nákup BVP se 120mm kanónem však nebude součástí (ani jako opce) současného tendru na nákup BVP.

 

Představený ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm tak nemá přímo nic společného s uvažovanou náhradou českých T-72. Podle informací Armádních novin GDELS pouze ukazuje možnosti platformy ASCOD Armádě ČR. Ostatně je skoro jisté, že ten, kdo dodá české armádě BVP, dodá v budoucnu případně i BVP se 120mm kanónem.

 

GDELS vyvinul ASCOD 42 s věží Hitfact také kvůli zájmu Španělska, Rakouska nebo USA o podobná vozidla. Španělsko a Rakousko mají ve výzbroji právě tanky Leopard 2 a v současné době, díky výše zmíněné velké hmotnosti, zvažují nákup lehčích vozidel se 120mm kanónem.

 

Video: ASCOD 42 s kanónem ráže 120 mm / YouTube

 

Diskuze o tom, které řešení je pro Armádu CR nejlepší, je však bezpředmětná, pokud se nezamyslíme nad možným protivníkem, prostorem nasazení, nad propojením „tankových vozidel s dalšími systémy a schopnostmi Armády ČR, a zejména pokud nevypracujeme novou taktiku nasazení.

 

Pro evropské země v NATO existují dva strategické směry, a to západ-východ a západ-jihovýchod. Pokud pomineme bizarní a nebezpečné představy o tom, že ochranu ČR lze vojenskými prostředky řešit jen uvnitř zeměpisné hranice ČR, tak lze s jistotou říci, že v prvních týdnech a měsících rozsáhlejšího konfliktu budou jednotky české armády bojovat stovky, ne-li tisíce kilometrů od českého území, s velkou pravděpodobností v zastavěném prostředí.

 

Armáda ČR proto musí vypracovat taktiku nasazení těžkých bojových vozidel v městském prostředí, kde tyto vozidla budou podporovat pěchotu čistící budovu po budově. Tomu odpovídá i předpokládaný typ, směr i úroveň ohrožení vozidel.

 

Dále je nutno zvážit koncept průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), de facto středních obrněných brigád. RSG má dominovat díky „nahuštěné palebné síle (palebná síla na úkor balistické ochrany), rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje. RSG má výhodu také v tom, že dokáže na určitém území působit po velmi dlouhou dobu samostatně.

 

Jedndouše tou nejhorší možnou variantou je to, pokud nakoupíme BVP se 120mm kanónem a budeme je používat jako T-72.

 

V každém případě se nedá k náhradě T-72 přistupovat jen stylem „tu nejlepší techniku za každou cenu. Je nutno si položit klíčovou otázku, jak za oněch 50 miliard Kč posílíme celkovou vojenskou obranyschopnost ČR, zda nakupem 60 nových MBT, nebo nákupem např. levnějších BVP a jiných zbraňových systémů.

 

Nač mít nejmodernější MBT, když nebudeme mít prostředky protivzdušné obrany krátkého a velmi krátkého dosahu, které MBT ochrání před bitevními letadly, vrtulníky a drony nebo např. moderní průzkumné prostředky, které včas odhalí, identifikují a zaměří nepřítele?

 

Dále je klíčová schopnost armády (resp. českého průmyslu) zajišťovat servis a logistiku těmto vozidlům (především za válečného stavu nebo vyhrocené zahraničně-politické situace), zajišťovat kvalitní výcvik tak, aby byly využity všechny schopnosti vozidla, zajistit jejich přepravitelnost na dlouhé vzdálenosti (silnice, železnice) a propojit (ve smyslu techniky i taktiky) nová vozidla s ostatními systémy armády.

 

V každém případě je nutný rovnocenný rozvoj všech schopností Armády ČR v tom smyslu, že jednotlivé zbraňové systémy a schopnosti české armády musí navzájem spolupracovat a doplňovat se.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Deutschmann Datum: 10.10.2018 Čas: 09:50

Rase: bral jsem spíše že budeme dávat dohromady komerčně dostupné komponenty. Aby se eliminoval vývoj a možnost dělání chyb. Otázkou je jak malá (nízká) věž může být.

avatar
Rase Datum: 10.10.2018 Čas: 09:32

Deutschmann:
tak i když budeme vycházet že bysme korbu Pumy nesnižovali (zas tak vysoká není), můžeme se spíš zaměřit na tankovou věž. Konvenční věže jsou dost vysoké. Když koukám na švédský projekt Strv 2000, tak kanón se dá uchytit různě (viz obrázek dole). Dlouho sme neviděli kanón schovaný v korbě, nebo lehkou "teleskopickou věž". Konvenční řešení je samozřejmě nejspolehlivější, ale cest je víc. Rheinmetall prý kuchtí nějakou věž se 130 mm laufem, tak třeba překvapí. Má jít osadit i na BVP, akorát kdo ví kdy bude k mání. Kanón má být na trhu myslím 2020.

https://ic.pics.livejournal.com/karelmilitary/37260910/721245/721245_900.jpg

Starlight:
To je ještě horší než jsem čekal. Když kouknu na pásové platfromy co máme, tak je to 5 pokud dobře počítám - 3 zmíněné tanky + BVP1 (speciální nástavby) a BVP2. Nářez no (!)

avatar
Deutschmann Datum: 10.10.2018 Čas: 08:54

KOLT:

Teoreticky by se dala snížit korba Pumy o cca 15 cm, ale problém je v motoru, respektive v jeho chlazení.
Bylo by nutné přemístit chlazení z motoru na jiné místo, aby tak netrčelo nahoru.

http://www.palba.cz/album/displayimage.php?pid=25831&fullsize=1
https://www.flickr.com/photos/rolls-royceplc/21191231978
https://www.mtu-report.com/Technology/Research-Development/Putting-the-Puma-through-its-Paces

Ale je zde otázka zda se to vyplatí. Potom ztrácíme kouzlo úplně stejného powerpacku pro IFV a tank.

avatar
KOLT Datum: 10.10.2018 Čas: 08:35

SKmartinTO, to neřešte, Jura a tryskac jsou místní okopávači kotníků a nikdy si nenechají ujít příležitost kopnout si do druhého národa ČSR :-) A samozřejmě každý trochu věci znalý člověk ví, že v 38 mobilizovalo Slovensko zcela příkladně.

Starlight, díky. Zajímavá struktura. Nicméně já o taktice tankového boje vím prd, takže si nedokážu představit, jaké to má výhody a nevýhody. Každopádně poměru téměř 1:1 se u AČR asi nedočkáme. Takže nezbude než doufat alespoň v 2:1 (BVP:tanky), ale budeme rádi i za 3:1...

Rase: Také myslím, že ta spolupráce by fakt nebyla od věci. Kdybychom se rozhodli i k tomu (do)vývoji na platformě BVP, tak pokud bychom se dali dohromady byť i jen s Rumuny, hodně ušetříme.

avatar
SKmartinTO Datum: 10.10.2018 Čas: 00:18

nespolehlive Slovaky ???
a obranu si zajistime po svem ???
vtipné


https://www.cas.sk/clanok/324604/trapas-ceskej-armady-pocas-cvicenia-sa-vojakom-rozpadli-topanky/

hhh

avatar
Starlight Datum: 09.10.2018 Čas: 23:54

@ KOLT Datum: 09.10.2018 Čas: 21:15

Dvě tankové roty po 14 tancích (každá 3 čety po 4 tancích + 2 tanky u velení roty) + 1 tank velitele praporu = 29 tanků.

@ Rase Datum: 09.10.2018 Čas: 22:08

AČR ale ve skutečnosti provozuje tři (!) tankové platformy T-72M (T-72M1), T-72M4 CZ (T-72M4 CZ, T-72M4 CZ-W, VT-72M 4CZ) a T-55A (mostní MT-55A).

avatar
Rase Datum: 09.10.2018 Čas: 22:08

KOLT:
když sme u těch tanků na podvozku BVP, tak beru jako vzor argentinský TAM, který je na podvozku Marderu. Tedy nižší korba, motor vpředu a osazení kanónem 120-130 mm, zkrátka stejný koncept jen nové technologie. ps verze TAM 2IP je taková malá merkavka :-)) vývoj podobného vozidla na podvozku BVP by ale nebyl zadarmo...

kdybysme těch T-72M4CZ měli 300 tak není co řešit a modernizujeme. Kvůli třiceti kouskům... vlastně teď provozujeme 2 typy tanků - zcela odlišné (stejný jen kanón), pokud zavedeme místo nich jeden typ, bude to logistická výhra. Fakt bych to hlavně řešil se spojenci a okolními státy. Pokud všichni budou chtít nové leopardy, přidal bych se, pokud všichni nové K2 nebo T-84, tak to samé. Dle mého nemá smysl se pořád snažit mít něco unikátního

avatar
KOLT Datum: 09.10.2018 Čas: 21:59

Ten powerpack má ještě jednu výhodu – umí couvat o řád rychleji než T-72M, ten při jízdě pozpátku předběhnete ;-)

avatar
KOLT Datum: 09.10.2018 Čas: 21:57

Nabízeli nám M60, poptali jsme Merkavu, odpověděli, že se zeptají, a nakonec přišli s tím, že ne. Otázkou je, jestli nám prostě mermomocí nechtěli vnutit ty už skoro neprodejné Sabry :-) Že neodpověděli na RFI ohledně BVP se ani nedivím. Jednak Namer je těžká kráva (šance na úspěch minimální), jednak tou dobou nebyl ve variantě BVP, jednak nestíhají vyrábět pro IDF. Z jejich pohledu by to byl zbytečně strávený čas.

avatar
KOLT Datum: 09.10.2018 Čas: 21:53

Powerpack je britský ;-) A ano, řezala se korba. Vadou je původní kanón s jeho uložením (stabilizace, brzdovratka...), tam se šetřilo. A dneska už to také není nějaká hitparáda, ale furt použitelné (pokud provozuschopné).

Jara, no právě, těch ale tam je.... Mmchd, pokud vím, na území bývalé ČSSR už není žádný podnik schopný pracovat s pancéřováním tanku, tohle bychom už fakt nezvládli. Motor by bylo nejjednodušší vzít z nového BVP (800 kW u Pumy i Lynxe, až 1000 kW u Pumy... postačující). Ono je to s těmi motory vždycky těžké, Leclerc má také krásnou strojařinu, jenže ta spolehlivost... ukrajinský 2 takt či turbína na tom budou, obávám se, ještě hůř. Takže když už bychom měli silný motor v BVP, šoupnul bych ho i do bohemizované T-84. Ale radši bych něco jiného :-)

Mmch, když se vyrábí různé verse korby BVP, jak složité by bylo ji snížit? Zadní část asi v pohodě, ale předek s motorem a řidičem? To už asi není tak snadné, že? Jen mě to tak napadlo u toho obrázku s Pumou a Leopardem 2, který sem dával Rase...

avatar
Rase Datum: 09.10.2018 Čas: 21:52

Argonaut.CZ:
patrně nevíš jaký je reálný rozdíl mezi T-72M4CZ a T-72M. To je hned prodloužení podvozku, osazení novým powerpackem atd. fakt ne jen přídavný pancíř a elektronika. Výsledek by byl neskutečně drahý a bojeschopnost pořád bídná. Nejhorší je, že je bídná i proti sovětské neexportní T-72, tam je základní pancíř úplně jinde. Z našeho emka se moc vycházet nedá a nic smysluplného z toho nevznikne (snad jen vyprošťovák).

pokud bysme koupili exotiku v počtu alespoň 100 kusů + něco Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Chorvatsko, a další, řekněme dohromady 500 ks, tak to už má budovat v Evropě nějaké servisní centrum a podobně. Pohon, kanón a elektronika jsou stejně většinou z Německa a železo se moc nekazí (opravit umíme). Mezi tu exotiku počítám Japonce, Korejce a vlastně i Ukrajince.

Pokud jde o Izraelce, tak vím že sme poptávali Namer - nereagovali a nestáli sme jim ani o poslání RFI, patrně sme se bavili i o Merkavě, ale nabídli nám Sabru, tak není co řešit, ochotných dodavatelů je dost jinde. Na Izraelce kašlat

avatar
Jara Datum: 09.10.2018 Čas: 21:49

Tryskac jo musela se zvětšit korba a ano dávala se izraelská licence motoru Condor, ten používá i chalenger 2 a převodovka allison tuším, bylo to komplikovanější, ale mělo to jednu zásadní výhodu výhodu a to tu že se jednalo o tkz. Powerpack na rozdíl od klasické konfigurace na motor a převodovku zvlášť,tak jako u původní T72 nebo twardy

avatar
tryskac Datum: 09.10.2018 Čas: 21:41

Ono tie modernizácie predstavila hádam každá krajina v okoli: ČR, SR, Poľsko, Ukrajina....a pritom že ťa Česká je ze vraj jedna z najpodarenejsich. Škoda ze už neostali peniaze na ten svk kaňon, ze vraj s moderným srp sa dosiahla podstatne vyššia presnosť - co môže byt podstatne keď už s pancierovanim sa toho moc nevycaruje. Trochu problematická bola inštalácia izraelského motoru + USA? prevodovky... Je pravda ze sa musela rezať korba? Radikálny rast nákladov a bohvie ako na to je pevnosť konštrukcie. Tento problém by ale mohli zachrániť v csg keď ponúkajú upravený motor...

avatar
Jara Datum: 09.10.2018 Čas: 21:30

Kolt no kanón by se asi nechal osadit slovenský, možná, na nějaké to pancéřování bychom se také zmohli a motor holt risknout ukrajinský, ten dvoutakt je opravdová třešnička pro každého strojaře, jak je na tom se spolehlivostí toď otázka, ale celkově nejsem příznivcem takového případného projektu, je tam zkrátka moc ale/možná a velké riziko že to nedopadne dobře,

avatar
tryskac Datum: 09.10.2018 Čas: 21:22

Ale pani, to kopanie berte s istým nadhľadom. Co platí (podľa mňa), je hľadanie možných synergie, budovanie a rozvíjanie silných stránok. Sami iste uznáte že nežijeme v dobe vrcholia ej studenej vojny a ani nam/vám nehrozí občianska vojna na národnostnom ci nabozenskom základe. Povedzme teda, že hlavným nepriateľom je Rusko, tak ako je to definované v národných stratégiách. V prípade rozsiahleho konfliktu NATO vs Rusko by boli nasadené mnohonarodnostne jednotky tak ako to vidíme v súčasnosti pri cvičeniach a držani strážne v Pobalti. Potom sa natíska otazka: je v silách relatívne malých krajín postaviť kvantitatívne veľké jednotky pre nasadenie v zahraničí, alebo svoju povinnosť splníme iným príspevkom, delostrelectvo, vrtuľníky, nemocnice, chemici, PVO plus samozrejme nejaký kanonen futter.. Lebo na rovinu, keby sa aj spojila celá stredná Európa, len horko-ťažko by dala dokopy niečo podobné ako americku obrnenu brigádu.

arr