Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem

Datum přidání 08.10.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 211 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou možnosti náhrady? Česká armáda místo tanků T-72 zvažuje nákup nových nebo modernizovaných německých tanků Leopard 2 nebo nákup střední pásové platformy se 120mm kanónem. Ve hře je také generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72.

Foto: Vozidlo palebné podpory ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm; větší foto / DPO

 

K 1. lednu 2018 armáda vlastnila 119 tanků T-72M1 a 30 modernizovaných T-72M4 CZ. Všechny tanky slouží u 73. tankového praporu, 7. mechanizované brigády. Vzhledem k omezené provozuschopnosti tanků T-72M4 CZ jimi byla na počátku roku 2018 plně vyzbrojena pouze 1. tanková rota (10 tanků), zatímco 2. a 3. rota obdržely reaktivované tanky T-72M1, kterými je v počtu 10 kusů vybavena také 1. tanková rota Aktivních záloh.

 

Podle modernizačního plánu Armády ČR, představeného v červnu náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou, armáda počítá s částečnou modernizací T-72M4 CZ, resp. jejich znovuzprovozněním tak, aby tanky bylo možné provozovat u profesionálních jednotek do roku 2026. Problém je, že systém řízení palby T-72M4 CZ využívá staré senzorové vybavení, které se již nevyrábí a nemůže tedy být při poruše vyměněno.

 

„Je to [ T-72M4 CZ - pozn. red.] problémový projekt z minulosti. Díky dílčí modernizaci systému řízení palby bude armáda schopná udržet tankové schopnosti do roku 2026, uvedl v červnu šéf sekce rozvoje sil Ivo Střecha. Podle Opaty musí do té doby politici rozhodnout, co s tankovým vojskem dál.

 

V Armádě ČR tak podle neoficiálních zpráv existují tři zvažované proudy rozvoje českého tankového vojska. Podle prosté logiky ani jiné cesty neexistují, tedy kromě možnosti zcela vyřadit tanky z výzbroje Armády ČR.

 

Zvažované varianty jsou:
 + generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72;
 + nákup nových nebo modernizovaných tanků Leopard 2;
 + nákup BVP se 120mm kanónem.

 

Nejčastěji se mluví o nákupu dvou praporů (2 × 30 ks) hlavních bojových tanků (MBT) nebo středních bojových vozidel se 120mm kanónem. Půjde tedy o šest rot po deseti tancích, s velitelským tankem v každé rotě.

 

Nicméně první úvahou je, že kolem roku 2025 dojde ke generální opravě a hloubkové modernizaci tanků T-72 tak, aby zůstaly ve výzbroji Armády ČR i ve 30. letech 21. století. Kolem roku 2035 již bude k dispozici francouzsko-německý tank nové generace (náhrada za Leclerc a Leopard 2) a Armáda ČR se tak teoreticky může ve 30. letech po vyřazení T-72 připojit k tomuto projektu.

 

Video: T-72M4 CZ / YouTube

 

Druhou možností je nákup nových MBT. Hlavním problémem tohoto řešení je cena. Armáda ČR nekupuje jen vozidla, ale celý komplexní zbraňový systém, což si vyžádá značné finanční náklady nejen při nákupu, ale tak během dalších zhruba 30 let provozu. Celkové pořizovací a provozní náklady se zhruba dělí ‒ 25 % nákup samotných vozidel, 25 % výstavba provozního zázemí a 50 % provozní náklady (údržba, náhradní díly, palivo, munice, modernizace, atd.).

 

Jaké jsou ceny? Pro Armádu ČR je v současné době reálně dostupným MBT pouze německý Leopard 2 s jednotkovou cenou zhruba šest a sedm milionů euro (ale klidně i výše). Tedy při nákupu 60 nových tanků Leopard 2A7 Česká republika pouze za samotné tanky vynaloží 420 milionů euro (10,8 miliardy Kč), stejnou sumu za provozní zázemí a dalších 840 milionů euro během 30 let provozu (21,6 miliardy Kč).

 

Při rozložení plateb do více let Česká republika postupně zaplatí (během 30 let) za nákup a provoz 60 MBT Leopard 2 téměř 45 miliard Kč, tedy 1,5 miliardy ročně. Samozřejmě nejde o přesnou sumu, ale ukazuje, o jakých finančních nákladech musíme uvažovat.

 

Do této kalkulace jsme ještě nepočítali nutná podpůrná vozidla, jako těžká pásová odtahová a inženýrská vozidla nebo kamionové tahače s podvalníky pro transport tanků.

 

Nákup nových MBT má však více vrstev, nejen finanční. Pokud pomineme zahraničně politické hledisko (komu uděláme radost) a průmyslové (posílení českého průmyslu), tak je zde i takticko-technické hledisko. Konstrukce tanků Leopard 2 vychází ze 70. let minulého století a tank je určen především pro klasické studenoválečné frontové sražení s MBT protivníka, čemuž odpovídá i velká hmotnost tanku.

 

Německé tanky již nelze snadno modernizovat a přidávat nové systémy, jako jsou aktivní systémy ochrany (APS), protože již nyní jsou podvozky na samé hranici únosnosti a navíc většina mostů v Evropě je konstruována pro nosnost do 70 tun. Pokud Armáda ČR tanky nakoupí, musí nutně řešit jejich přepravu po silnici, ale také např. vybudovat stanici pro nakládání tanků na železniční vagony s vhodnou nosností.

 

Při nákupu nových MBT je problém, že v současné době na trhu neexistují kromě tanku Leopard 2 dostupné moderní tanky ‒ japonské tanky Type 10 nebo jihokorejské K2 Black Panther jsou z logistického hlediska mimo realitu. Dílčí řešení s velkou hmotností tanků Leopard 2 nabízí francouzsko-německý projekt hybridního tanku, kdy je na podvozek Leopard 2 umístěna lehčí věž z francouzského tanku Leclerc s nabíjecím automatem.

 

Video: Leopard 2A6 / YouTube

 

Jednou z cest jak obejít velké pořizovací náklady je využít projekt tzv. evropské zbrojnice a získat repasované a modernizované tanky Leopard 2A7 EU. Jde de facto o pronájem tanků (podobně jako to funguje u stíhaček Gripen). Roční leasingová cena za jeden tank, a to včetně kompletního balíku služeb, má být 1 milion až 1,3 milionu euro ročně (25,8 milionů Kč). Při pronájmu 60 tanků na 10 let tak zaplatíme 15 miliardy Kč.

 

Klasické těžké tanky však mají pro armádu zásadní a nenahraditelnou výhodu ‒ posilují morálku bojujících vojáků. Ostatně izraelský brigádní generál Didi Ben Yoash v záloze prohlásil: „Slyšíte některé říkat, že tanky jsou zastaralé a nemohou bojovat na moderním bojišti. Ale řeči přestanou, jakmile začne nepřítel střílet. Pak všichni požadují tanky. Nikdo se nechce pohybovat před tankovou četou nebo praporem, který s ním bojuje.“

 

Třetí možností je akvizice středních pásových vozidel s kanónem ráže 120 mm. V případě Armády ČR by šlo o podvozek nového bojového vozidla pěchoty (BVP). Ostatně jak takový „střední tank“ může vypadat, ukázala firma GDELS (General Dynamics European Land Systems), když osadila podvozek ASCOD 42 věží Hitfact 120 mm. Toto vozidlo jsme mohli také vidět na Dnech NATO 2018.

 

Palebná síla BVP se 120mm kanónem, senzorové vybavení, stabilizátor kanónu nebo systém řízení palby jsou u BVP a tanku srovnatelné. Pochopitelně tank má mnohem větší balistickou odolnost, a to nejen proti protitankové munici všeho druhu, ale také proti dělostřelecké palbě nebo minám. Nejsilnější části čelního pancíře (typicky v úseku 60°) moderních MBT odolají i nejnovějším podkaliberním střelám, tedy přímému zásahu nepřátelského tanku.

 

Rozdíl v pancéřové ochraně poněkud stírají nejnovější APS, jako jsou izraelské Trophy nebo Iron Fist, které chrání spolehlivě tanky, BVP i lehčí vozidla před protitankovými řízenými střelami nebo proti municí protitankových granátometů.

 

BVP se 120mm kanónem má naopak zásadní výhodu v taktické a strategické mobilitě, nízkých nárocích na palivo a servis (nižší opotřebení), a také v nižších pořizovacích a provozních nákladech. Právě nižší pořizovací náklady mají být důvodem, proč Armáda ČR o této variantě uvažuje. Případný nákup BVP se 120mm kanónem však nebude součástí (ani jako opce) současného tendru na nákup BVP.

 

Představený ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm tak nemá přímo nic společného s uvažovanou náhradou českých T-72. Podle informací Armádních novin GDELS pouze ukazuje možnosti platformy ASCOD Armádě ČR. Ostatně je skoro jisté, že ten, kdo dodá české armádě BVP, dodá v budoucnu případně i BVP se 120mm kanónem.

 

GDELS vyvinul ASCOD 42 s věží Hitfact také kvůli zájmu Španělska, Rakouska nebo USA o podobná vozidla. Španělsko a Rakousko mají ve výzbroji právě tanky Leopard 2 a v současné době, díky výše zmíněné velké hmotnosti, zvažují nákup lehčích vozidel se 120mm kanónem.

 

Video: ASCOD 42 s kanónem ráže 120 mm / YouTube

 

Diskuze o tom, které řešení je pro Armádu CR nejlepší, je však bezpředmětná, pokud se nezamyslíme nad možným protivníkem, prostorem nasazení, nad propojením „tankových vozidel s dalšími systémy a schopnostmi Armády ČR, a zejména pokud nevypracujeme novou taktiku nasazení.

 

Pro evropské země v NATO existují dva strategické směry, a to západ-východ a západ-jihovýchod. Pokud pomineme bizarní a nebezpečné představy o tom, že ochranu ČR lze vojenskými prostředky řešit jen uvnitř zeměpisné hranice ČR, tak lze s jistotou říci, že v prvních týdnech a měsících rozsáhlejšího konfliktu budou jednotky české armády bojovat stovky, ne-li tisíce kilometrů od českého území, s velkou pravděpodobností v zastavěném prostředí.

 

Armáda ČR proto musí vypracovat taktiku nasazení těžkých bojových vozidel v městském prostředí, kde tyto vozidla budou podporovat pěchotu čistící budovu po budově. Tomu odpovídá i předpokládaný typ, směr i úroveň ohrožení vozidel.

 

Dále je nutno zvážit koncept průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), de facto středních obrněných brigád. RSG má dominovat díky „nahuštěné palebné síle (palebná síla na úkor balistické ochrany), rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje. RSG má výhodu také v tom, že dokáže na určitém území působit po velmi dlouhou dobu samostatně.

 

Jedndouše tou nejhorší možnou variantou je to, pokud nakoupíme BVP se 120mm kanónem a budeme je používat jako T-72.

 

V každém případě se nedá k náhradě T-72 přistupovat jen stylem „tu nejlepší techniku za každou cenu. Je nutno si položit klíčovou otázku, jak za oněch 50 miliard Kč posílíme celkovou vojenskou obranyschopnost ČR, zda nakupem 60 nových MBT, nebo nákupem např. levnějších BVP a jiných zbraňových systémů.

 

Nač mít nejmodernější MBT, když nebudeme mít prostředky protivzdušné obrany krátkého a velmi krátkého dosahu, které MBT ochrání před bitevními letadly, vrtulníky a drony nebo např. moderní průzkumné prostředky, které včas odhalí, identifikují a zaměří nepřítele?

 

Dále je klíčová schopnost armády (resp. českého průmyslu) zajišťovat servis a logistiku těmto vozidlům (především za válečného stavu nebo vyhrocené zahraničně-politické situace), zajišťovat kvalitní výcvik tak, aby byly využity všechny schopnosti vozidla, zajistit jejich přepravitelnost na dlouhé vzdálenosti (silnice, železnice) a propojit (ve smyslu techniky i taktiky) nová vozidla s ostatními systémy armády.

 

V každém případě je nutný rovnocenný rozvoj všech schopností Armády ČR v tom smyslu, že jednotlivé zbraňové systémy a schopnosti české armády musí navzájem spolupracovat a doplňovat se.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Gibon Datum: 15.10.2018 Čas: 20:49

Jara: ani nie tak chceme ako musime - NATO a tazka brigada.

A mozno raz, ak sa zbavite pocitu nadradenosti a snahy nam určovať ako co mame robit, tak sa zacnu aj spolocne projekty.

avatar
skelet Datum: 15.10.2018 Čas: 20:43

pokud je mi známo, tak věž T21 umřela na nedostatku zájmu a financí. Ale kdo ví jestli je k ní ještě nějaká dokumentace a jestli by mělo cenu ji vůbec oživovat.
No s Nexterem, Rheinmetallem nebo Cockerillem by se asi dalo něco vytvořit.

avatar
Gibon Datum: 15.10.2018 Čas: 20:43

Clanek: to je suma v plane modernizacie. A ako to vidiet doteraz v inych projektoch, je to stale len papier.
Na takticke lietadla si naplanovali 1,1mld €. Idu minut 1,6. Rozdiel uhradi MF buduci rok.

Na modernizaciu alebo obmenu BVP je vyclenenych 450mil. Cize 300 BVPM :) Takze k obmene zrejme prijde. Pasova zdravotnicka technika ma vlastny projekt.

Uvolnovacia a tazka zenijna technika ma vlastny projekt spolu za 440mil €.
Obmena/modernizacia tankov tiez svoj projekt (tych 258 mil€)

8x8 417mil€ - uz teraz sa hovori o cene nizsej. 4x4 783mil € - Zetor zatriasol cenou, je mozne ze sa vyznamne usetri.

avatar
Jara Datum: 15.10.2018 Čas: 20:39

Slovensko chce Tanky? Proč se sakra na našem a vašem MO nedohodnou a nepostupují v tomhle společně, pro dva prapory už by jsme si tu K2 dovolit možná mohli

avatar
Gibon Datum: 15.10.2018 Čas: 20:32

PavolR: veza T21 je predsa davno pase. Ci?
K2 je podla mna mimo reality.

Tankovy prapor ma vzniknu do 31.12.2019. Tiez si myslim, ze ich bude okolo 30-35.

Ked uz modernizovat T72. Mohli by pouvazovat nad kupou ukrajinskych ulozeniek (ak este nejake su) s pancierom urcenym pre sovietsky zvaz....

avatar
PavolR Datum: 15.10.2018 Čas: 19:50

Clanek: Najskôr toľko, koľko ste si vyrobili vy T-72M4CZ. ;-)

Gibon: Ta formulácia by rovnako sedela aj na K-2 osadený vežou T-21 (po vzore Patrie s Turrou 30)

avatar
Clanek Datum: 15.10.2018 Čas: 19:29

258mil do kolika kusu?

avatar
Gibon Datum: 15.10.2018 Čas: 19:11

„A keďže máme naozaj špičkový personál, zaslúži si pracovať s kvalitnou a spoľahlivou technikou. Samozrejme platí, že do modernizácie našich ozbrojených síl chceme v čo najväčšej miere zapojiť domáci obranný priemysel,“ dodal minister obrany Gajdos.

Myslim si, ze v SR je rozhodnute. 258 mil € pojde do modernizacie T72. Dufam ze nejaky ten hardkill system bude integrálnou sucastou modernizacie.

avatar
tomas.kotnour Datum: 15.10.2018 Čas: 18:38

@crusader

Do jednoho kurzu už nastupuje kolem 20 účastníků DVC, 4 kurzy za rok...

avatar
crusader Datum: 15.10.2018 Čas: 18:23

Společnost je pro dobrovolnou ZVS nakloněná jen proto, protože se jedná o dobrovolnou ZVS. Proč by mi měla vadit, když mě nikdo nebude nutit abych na ni nastoupil. Takže to bude takové aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Jak velká podpora by asi byla v případě povinné vojenské služby dlouhé třeba 6 měsíců s několika povinnými vojenskými cvičeními o délce 6týdnů např každý rok po dobu 5 let po skončení ZVS.

POKOS je jen taková prezentace armády pro náctileté puberťáky. Těm se to bude líbit už jen proto, že se ulejou z výuky, potěžkají si brena, vlezou do panduru nebo zastřílí ze vzduchovky.
Už by se jim to líbilo míň, kdyby se museli učit na další předmět (branná výchova) a dostávali by z něj známky.

Jak se může armáda smysluplně prezentovat, když ani sama neví co chce. Bylo snad málo Bílých knih obrany? Už ten název - já mám bílou v armádě spojenou se symbolem kapitulace (tedy dokud nezavedeme říční flotilu, to by to pak byla barva slavnostní uniformy námořníků :-))

avatar
semtam Datum: 15.10.2018 Čas: 18:06

Crusader

Nechápeš mě, průzkumem chci jen doložit, že ve společnosti je tomu veskrze nakloněna. Problém jakéhokoliv průzkumu na toto téma je, že společnost vlastně nezná co se tím vlastně myslí, protože se o tom vůbec nemluví.

Daleko důležitější je motivace ročníků co dovrší odvodového věku. A na to průzkumy nemáme, navíc by nebyli dost směrodatné, protože by na ně odpovídali lidé cca od 8 let věku.

Je důležité, aby se armáda sebeprezentovala, což nyní již dělá v rámci programu POKOS a i ten by chtěl více rozvíjet. Pokud se jen tak zavede dobrovolná služba, tak bez prezentace nebude mít úspěch, proto jsem psal o jakési "pozvánce o dostaveníčko s armádou", před tím by u mladších ročníků fungoval systém POKOS.

Problémem současného stavu nenaplněnosti AČR je právě jakési vzdálení armády od společnosti a armáda dlouhodobě podcenila informovanost o ní samé. Tak trochu vzdáleně by to probíhalo jako takový PSYOPS :)

avatar
crusader Datum: 15.10.2018 Čas: 17:54

semtam
ale u toho druhého je to něco podobného.
Když vynechám, že respondenti nad 40let tvoří více než 48% (40let a ostatní odpovědi), tak je tam rozpor mezi souhlasem s dobrovolnou ZVS a ochotou na ni nastoupit. Pro dobrovolnou ZVS je tam sice 87%, ale 56% by nebylo ochotno se jí zúčastnit a dalších 19% by nešlo na delší než 3 měsíce (ovšem taková ZVS je na nic). Takže máte 75% respondentů co vůbec nejsou ochotni se ZVS účastnit nebo jít jen na krátké cvičení. Navíc ani u mladých není to není jiné. Souhlasí se ZVS ale měl by na ní jít někdo jiný (24let jen 30% ochotných jít na ZVS delší než 4 měsíce, 25let a 22let jen 25%, 27let jen 15%, 29 let jen 16%, trochu to stoupá u 30let tam je to 32% -ale jsou to ve skutečnosti jen 2 respondenti -u dalších to nemá význam hodnotit). Ano máte pravdu, stav společnosti je k ZVS kladný (asi jako u voleb). Všichni ví jak jsou potřebné a pak je účast 16 % jako u 2 kola senátních voleb. U dobrovolné ZVS je to podobné, všichni ji chtějí ale nikdo na ní nechce.

Docela by mě zajímalo, kolik lidí se ročně účastní dobrovolných vojenských cvičení (ne přijímacího kurzu do armády), to by asi tak odpovídalo zájmu o dobrovolnou ZVS. Je ale rozdíl být někde 6 týdnů, nebo 6 měsíců (to by asi byla pravděpodobná délka dobrovolné ZVS)

avatar
semtam Datum: 15.10.2018 Čas: 17:15

Crusader

Navíc model, který prezentuji počítá jen s velmi malým zlomkem lidí, kteří by ZVS absolvovali.

Ba naopak si myslím, že pokud by se vše rozběhlo, tak bude o službu větší zájem, než kolik kapacit může armáda přijmout.

avatar
semtam Datum: 15.10.2018 Čas: 17:13

Crusader

A ten druhý průzkum je zase od respondentů mladších ročníků. Ale ta pointa je úplně někde jinde. Je důležité, pokud by se měla zavádět ZVS na dobrovolném základě, aby významná část společnosti toto podporovala. Průzkum ukazuje, že stav ve společnosti je k tomuto kroku kladný, když navíc v lidech ještě rezonuje povinná služba.

U mladších ročníků, těch co se nachází na školách, se má zase volit jiný přístup viz. POKOS.

Samozřejmě, že mnoho mladých z mladších ročníků je ovlivněna od starších bambulů, co jenom skuhraj a vymlouvají se. POKOS i tento fenomén z části vyrovnává.
Samozřejmě armáda ve společnosti se musí nějak sebeprezentovat, aby jí společnost brala kladně a více se propojili vazby mezi armádou a společností.

avatar
crusader Datum: 15.10.2018 Čas: 16:47

semtam
jste dost velký optimista pokud podle těch odkazů co jste tu uvedl soudíte, že postoj společnosti k ZVS je kladný (asi jako MO u průzkumu z roku 2015)

Již ten výběr respondentů - 60,8% jsou respondenti nad 35 let, tedy ti co s velkou pravděpodobností absolvovali povinnou ZVS (tedy alespoň muži, tedy cca 30% - ti pravděpodobně odpoví: Ano jsem pro obnovení ZVS (mě už se to netýká, když jsem to absolvoval já, tak to ti mladí můžou absolvovat taky, aspoň z nich armáda udělá chlapy.....), podobně by asi odpovídala většina žen. Výsledek v průzkumu: 28% rozhodně ano, 35% spíše ano - výsledek pro MO - O VOJENSKOU SLUŽBU JE ZÁJEM
55% respondentů není ochotno se účastnit ani 12 týdenního cvičení, V případě přímého vojenského napadení by jen 36% respondentů bylo ochotno se zbraní v ruce bránit vlast (zase předpokládám hlavně ty starší, mají rodiny a proto co bránit), ale 67% by bránilo vlast na civilce :-))))))

arr