Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Armáda ČR: Nové tanky, modernizace T-72 nebo BVP se 120mm kanónem

Datum přidání 08.10.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 211 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Armáda České republiky plánuje v příštím desetiletí vyřadit z výzbroje tanky T-72. Jaké jsou možnosti náhrady? Česká armáda místo tanků T-72 zvažuje nákup nových nebo modernizovaných německých tanků Leopard 2 nebo nákup střední pásové platformy se 120mm kanónem. Ve hře je také generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72.

Foto: Vozidlo palebné podpory ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm; větší foto / DPO

 

K 1. lednu 2018 armáda vlastnila 119 tanků T-72M1 a 30 modernizovaných T-72M4 CZ. Všechny tanky slouží u 73. tankového praporu, 7. mechanizované brigády. Vzhledem k omezené provozuschopnosti tanků T-72M4 CZ jimi byla na počátku roku 2018 plně vyzbrojena pouze 1. tanková rota (10 tanků), zatímco 2. a 3. rota obdržely reaktivované tanky T-72M1, kterými je v počtu 10 kusů vybavena také 1. tanková rota Aktivních záloh.

 

Podle modernizačního plánu Armády ČR, představeného v červnu náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou, armáda počítá s částečnou modernizací T-72M4 CZ, resp. jejich znovuzprovozněním tak, aby tanky bylo možné provozovat u profesionálních jednotek do roku 2026. Problém je, že systém řízení palby T-72M4 CZ využívá staré senzorové vybavení, které se již nevyrábí a nemůže tedy být při poruše vyměněno.

 

„Je to [ T-72M4 CZ - pozn. red.] problémový projekt z minulosti. Díky dílčí modernizaci systému řízení palby bude armáda schopná udržet tankové schopnosti do roku 2026, uvedl v červnu šéf sekce rozvoje sil Ivo Střecha. Podle Opaty musí do té doby politici rozhodnout, co s tankovým vojskem dál.

 

V Armádě ČR tak podle neoficiálních zpráv existují tři zvažované proudy rozvoje českého tankového vojska. Podle prosté logiky ani jiné cesty neexistují, tedy kromě možnosti zcela vyřadit tanky z výzbroje Armády ČR.

 

Zvažované varianty jsou:
 + generální oprava a hloubková modernizace tanků T-72;
 + nákup nových nebo modernizovaných tanků Leopard 2;
 + nákup BVP se 120mm kanónem.

 

Nejčastěji se mluví o nákupu dvou praporů (2 × 30 ks) hlavních bojových tanků (MBT) nebo středních bojových vozidel se 120mm kanónem. Půjde tedy o šest rot po deseti tancích, s velitelským tankem v každé rotě.

 

Nicméně první úvahou je, že kolem roku 2025 dojde ke generální opravě a hloubkové modernizaci tanků T-72 tak, aby zůstaly ve výzbroji Armády ČR i ve 30. letech 21. století. Kolem roku 2035 již bude k dispozici francouzsko-německý tank nové generace (náhrada za Leclerc a Leopard 2) a Armáda ČR se tak teoreticky může ve 30. letech po vyřazení T-72 připojit k tomuto projektu.

 

Video: T-72M4 CZ / YouTube

 

Druhou možností je nákup nových MBT. Hlavním problémem tohoto řešení je cena. Armáda ČR nekupuje jen vozidla, ale celý komplexní zbraňový systém, což si vyžádá značné finanční náklady nejen při nákupu, ale tak během dalších zhruba 30 let provozu. Celkové pořizovací a provozní náklady se zhruba dělí ‒ 25 % nákup samotných vozidel, 25 % výstavba provozního zázemí a 50 % provozní náklady (údržba, náhradní díly, palivo, munice, modernizace, atd.).

 

Jaké jsou ceny? Pro Armádu ČR je v současné době reálně dostupným MBT pouze německý Leopard 2 s jednotkovou cenou zhruba šest a sedm milionů euro (ale klidně i výše). Tedy při nákupu 60 nových tanků Leopard 2A7 Česká republika pouze za samotné tanky vynaloží 420 milionů euro (10,8 miliardy Kč), stejnou sumu za provozní zázemí a dalších 840 milionů euro během 30 let provozu (21,6 miliardy Kč).

 

Při rozložení plateb do více let Česká republika postupně zaplatí (během 30 let) za nákup a provoz 60 MBT Leopard 2 téměř 45 miliard Kč, tedy 1,5 miliardy ročně. Samozřejmě nejde o přesnou sumu, ale ukazuje, o jakých finančních nákladech musíme uvažovat.

 

Do této kalkulace jsme ještě nepočítali nutná podpůrná vozidla, jako těžká pásová odtahová a inženýrská vozidla nebo kamionové tahače s podvalníky pro transport tanků.

 

Nákup nových MBT má však více vrstev, nejen finanční. Pokud pomineme zahraničně politické hledisko (komu uděláme radost) a průmyslové (posílení českého průmyslu), tak je zde i takticko-technické hledisko. Konstrukce tanků Leopard 2 vychází ze 70. let minulého století a tank je určen především pro klasické studenoválečné frontové sražení s MBT protivníka, čemuž odpovídá i velká hmotnost tanku.

 

Německé tanky již nelze snadno modernizovat a přidávat nové systémy, jako jsou aktivní systémy ochrany (APS), protože již nyní jsou podvozky na samé hranici únosnosti a navíc většina mostů v Evropě je konstruována pro nosnost do 70 tun. Pokud Armáda ČR tanky nakoupí, musí nutně řešit jejich přepravu po silnici, ale také např. vybudovat stanici pro nakládání tanků na železniční vagony s vhodnou nosností.

 

Při nákupu nových MBT je problém, že v současné době na trhu neexistují kromě tanku Leopard 2 dostupné moderní tanky ‒ japonské tanky Type 10 nebo jihokorejské K2 Black Panther jsou z logistického hlediska mimo realitu. Dílčí řešení s velkou hmotností tanků Leopard 2 nabízí francouzsko-německý projekt hybridního tanku, kdy je na podvozek Leopard 2 umístěna lehčí věž z francouzského tanku Leclerc s nabíjecím automatem.

 

Video: Leopard 2A6 / YouTube

 

Jednou z cest jak obejít velké pořizovací náklady je využít projekt tzv. evropské zbrojnice a získat repasované a modernizované tanky Leopard 2A7 EU. Jde de facto o pronájem tanků (podobně jako to funguje u stíhaček Gripen). Roční leasingová cena za jeden tank, a to včetně kompletního balíku služeb, má být 1 milion až 1,3 milionu euro ročně (25,8 milionů Kč). Při pronájmu 60 tanků na 10 let tak zaplatíme 15 miliardy Kč.

 

Klasické těžké tanky však mají pro armádu zásadní a nenahraditelnou výhodu ‒ posilují morálku bojujících vojáků. Ostatně izraelský brigádní generál Didi Ben Yoash v záloze prohlásil: „Slyšíte některé říkat, že tanky jsou zastaralé a nemohou bojovat na moderním bojišti. Ale řeči přestanou, jakmile začne nepřítel střílet. Pak všichni požadují tanky. Nikdo se nechce pohybovat před tankovou četou nebo praporem, který s ním bojuje.“

 

Třetí možností je akvizice středních pásových vozidel s kanónem ráže 120 mm. V případě Armády ČR by šlo o podvozek nového bojového vozidla pěchoty (BVP). Ostatně jak takový „střední tank“ může vypadat, ukázala firma GDELS (General Dynamics European Land Systems), když osadila podvozek ASCOD 42 věží Hitfact 120 mm. Toto vozidlo jsme mohli také vidět na Dnech NATO 2018.

 

Palebná síla BVP se 120mm kanónem, senzorové vybavení, stabilizátor kanónu nebo systém řízení palby jsou u BVP a tanku srovnatelné. Pochopitelně tank má mnohem větší balistickou odolnost, a to nejen proti protitankové munici všeho druhu, ale také proti dělostřelecké palbě nebo minám. Nejsilnější části čelního pancíře (typicky v úseku 60°) moderních MBT odolají i nejnovějším podkaliberním střelám, tedy přímému zásahu nepřátelského tanku.

 

Rozdíl v pancéřové ochraně poněkud stírají nejnovější APS, jako jsou izraelské Trophy nebo Iron Fist, které chrání spolehlivě tanky, BVP i lehčí vozidla před protitankovými řízenými střelami nebo proti municí protitankových granátometů.

 

BVP se 120mm kanónem má naopak zásadní výhodu v taktické a strategické mobilitě, nízkých nárocích na palivo a servis (nižší opotřebení), a také v nižších pořizovacích a provozních nákladech. Právě nižší pořizovací náklady mají být důvodem, proč Armáda ČR o této variantě uvažuje. Případný nákup BVP se 120mm kanónem však nebude součástí (ani jako opce) současného tendru na nákup BVP.

 

Představený ASCOD 42 s věží Hitfact 120 mm tak nemá přímo nic společného s uvažovanou náhradou českých T-72. Podle informací Armádních novin GDELS pouze ukazuje možnosti platformy ASCOD Armádě ČR. Ostatně je skoro jisté, že ten, kdo dodá české armádě BVP, dodá v budoucnu případně i BVP se 120mm kanónem.

 

GDELS vyvinul ASCOD 42 s věží Hitfact také kvůli zájmu Španělska, Rakouska nebo USA o podobná vozidla. Španělsko a Rakousko mají ve výzbroji právě tanky Leopard 2 a v současné době, díky výše zmíněné velké hmotnosti, zvažují nákup lehčích vozidel se 120mm kanónem.

 

Video: ASCOD 42 s kanónem ráže 120 mm / YouTube

 

Diskuze o tom, které řešení je pro Armádu CR nejlepší, je však bezpředmětná, pokud se nezamyslíme nad možným protivníkem, prostorem nasazení, nad propojením „tankových vozidel s dalšími systémy a schopnostmi Armády ČR, a zejména pokud nevypracujeme novou taktiku nasazení.

 

Pro evropské země v NATO existují dva strategické směry, a to západ-východ a západ-jihovýchod. Pokud pomineme bizarní a nebezpečné představy o tom, že ochranu ČR lze vojenskými prostředky řešit jen uvnitř zeměpisné hranice ČR, tak lze s jistotou říci, že v prvních týdnech a měsících rozsáhlejšího konfliktu budou jednotky české armády bojovat stovky, ne-li tisíce kilometrů od českého území, s velkou pravděpodobností v zastavěném prostředí.

 

Armáda ČR proto musí vypracovat taktiku nasazení těžkých bojových vozidel v městském prostředí, kde tyto vozidla budou podporovat pěchotu čistící budovu po budově. Tomu odpovídá i předpokládaný typ, směr i úroveň ohrožení vozidel.

 

Dále je nutno zvážit koncept průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group), de facto středních obrněných brigád. RSG má dominovat díky „nahuštěné palebné síle (palebná síla na úkor balistické ochrany), rychlému velení a značné palivové volnosti ve vedení manévrového boje. RSG má výhodu také v tom, že dokáže na určitém území působit po velmi dlouhou dobu samostatně.

 

Jedndouše tou nejhorší možnou variantou je to, pokud nakoupíme BVP se 120mm kanónem a budeme je používat jako T-72.

 

V každém případě se nedá k náhradě T-72 přistupovat jen stylem „tu nejlepší techniku za každou cenu. Je nutno si položit klíčovou otázku, jak za oněch 50 miliard Kč posílíme celkovou vojenskou obranyschopnost ČR, zda nakupem 60 nových MBT, nebo nákupem např. levnějších BVP a jiných zbraňových systémů.

 

Nač mít nejmodernější MBT, když nebudeme mít prostředky protivzdušné obrany krátkého a velmi krátkého dosahu, které MBT ochrání před bitevními letadly, vrtulníky a drony nebo např. moderní průzkumné prostředky, které včas odhalí, identifikují a zaměří nepřítele?

 

Dále je klíčová schopnost armády (resp. českého průmyslu) zajišťovat servis a logistiku těmto vozidlům (především za válečného stavu nebo vyhrocené zahraničně-politické situace), zajišťovat kvalitní výcvik tak, aby byly využity všechny schopnosti vozidla, zajistit jejich přepravitelnost na dlouhé vzdálenosti (silnice, železnice) a propojit (ve smyslu techniky i taktiky) nová vozidla s ostatními systémy armády.

 

V každém případě je nutný rovnocenný rozvoj všech schopností Armády ČR v tom smyslu, že jednotlivé zbraňové systémy a schopnosti české armády musí navzájem spolupracovat a doplňovat se.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
semtam Datum: 15.10.2018 Čas: 16:05

kazd

Plus mínus 17 týdnů je údaj z tohoto světa, doba může být v praxi i delší, záleží na specializaci dané pozice. V oné době se samozřejmě nepiluje jen a pouze spolupráce, ale také ovládání dané zbraně, apod. Odpovídající délka je právě odvozena ze znalostí výcviku a používaných metod.

Výcviková brigáda má nižší výdaje než výsadkový pluk, už jen proto, že není profesionální a také není výsadková... Význam této brigády je z dlouhodobého hlediska přínosnější, než výsadkový pluk.

Je ale chybou dávat nějaké rovnítko či říkat co je lepší a co horší, protože různé druhy zbraní či složení armádních celků mají své významy.

AČR vzhledem k síle ČR měla/mohla disponovat následujícím složením

1. těžká brigáda - pásy
2. střední brigáda - kola
3. lehká brigáda (pluk) - výsadková
4. pěší brigáda - výcviková

avatar
kazd Datum: 15.10.2018 Čas: 15:40

myšlenka dobrá, ale chybí tomu pohled 21 století z hlediska metod a znalostí
"17 týdnů by se pilovala spolupráce v rámci jednotky, čety, praporu"
To je lhůta jak z jiného světa...
Zvažovaný výsadkový pluk má z pohledu cost/income násobně větší hodnotu než popisovaná lehká výcviková.

avatar
kazd Datum: 15.10.2018 Čas: 15:40

myšlenka dobrá, ale chybí tomu pohled 21 století z hlediska metod a znalostí
"17 týdnů by se pilovala spolupráce v rámci jednotky, čety, praporu"
To je lhůta jak z jiného světa...
Zvažovaný výsadkový pluk má z pohledu cost/income násobně větší hodnotu než popisovaná lehká výcviková.

avatar
semtam Datum: 15.10.2018 Čas: 15:24

PavolR

Právě že vzhledem k atmosféře a lidským zdrojům je zavést výcvikovou brigádu dost minimalistické. Ba naopak bych se obával, že ve finále může být spíše přetlak, než to, že tato brigáda bude neobsazena. Je zpočátku jedno, zda tato brigáda bude mít 1000, 2000, 3000 či více branců. Smyslem této brigády není to aby dosahovala profesionální úrovně ostatních celků AČR, ale to aby ve společnosti stoupalo % lidí, kteří prošli vojenským výcvikem a vlastně by se jednalo o mobilizační zálohy a další výhody jsem popsal.

Co je nejdůležitější je zvolit vhodnou délku služby. Má představa 8 měsíců je možná až moc, lepší by se mohl jevit model s 6 měsíční službou, méně by bylo již poměrně málo a spíše by se to blížilo jen k základnímu vojenskému výcviku.

Postoj společnosti k ZVS je poměrně kladný, jak ukazují různé průzkumy, tak o nějakém fiasku nemůže být řeč.

http://www.securityoutlines.cz/zamysleni-se-nad-povinnym-vojenskym-vycvikem-v-cr/

https://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/zakladni-vojenska-sluzba-v-c/

avatar
PavolR Datum: 15.10.2018 Čas: 08:13

semtam:
Zaviesť rovno výcvikovú brigádu je podľa mňa, vzhľadom na ľudské zdroje a spoločenskú atmosféru v ČR, príliš ambiciózne, by možno až "huráoptimistické". Možno tak výcvikový pluk by bol o počte okolo 1500 prinajmenšom pre začiatok realistickejší (a ešte ani ten sa nemusí podariť naplniť). Totižto vy nemáte k dispozícii komplet celý ročník a spomedzi neho ochotných, ale iba spôsobilých v rámci daného ročníka (nielen fyzicky, ale aj psychicky!) a v rámci toho ochotných. A to už sme potom na úplne iných percentách ...
Ono totiž, keď si stanovíte príliš ambiciózne kritéria, ich nenapĺňanie sa bude javiť ako fiasko a môže hroziť strata politickej i spoločenskej podpory.

avatar
semtam Datum: 15.10.2018 Čas: 03:04

KOLT

Ohledně oné "lehké výcvikové" brigády jsem se částečně inspiroval z estonských sil.
Mechanismus výcviku, by se neprováděl v době průseru, jak píšeš, protože na to je již pozdě.

Má vize spočívá v znovuobnovení základní vojenské služby, ale naprosto v jiné podobě. Nemá smysl a ani nejsou možnosti ji zavádět plošně, jak to bývalo. ZVS by byla na bázi dobrovolně - výběrovém systému. V praxi by to zhruba probíhalo tak, že každý, kdo dovrší věku 18 let obdrží od armády pozvánku (nikoliv rozkaz) o dostaveníčko s armádou a tam v přátelské atmosféře mu blíže představí o co se jedná, co získá a samozřejmě místo pro otázky. Samozřejmě i nadále může být rozkaz, ale pro začátek bych jednal v rukavičkách a hlavně armáda by měla zájem o daleko nižší počet vojáků, než bývalo.

Ona brigáda by mohla mít cca 3000 osob. Vzhledem k tomu, že v jednom ročníku je cca 114 000 lidí (mužů i žen) a armáda by měla zájem o cca 3000 z nich by v praxi znamenalo že službu/výcvik podstoupí 2,6% z nich. Což v reálu znamená cca 5% mužů z ročníku. Nemělo by se zapomínat na to, že mohou nastoupit i ženy, které by mohli z celkového stavu dosáhnout 10% což by odpovídalo zhruba 2 rotám či menšímu praporu. Výcvik by mohl mít délku 8 měsíců z toho 12 týdnů základní vojenský výcvik, 6 týdnů základní speciální výcvik (kulometníci, střelci, řidiči, obsluha RPG, zdravotníci, atd.), následujících 17 týdnů by se pilovala spolupráce v rámci jednotky, čety, praporu.

Vzhledem k tomu, že by se jednalo o lehkou/pěší výcvikovou brigádu, tak její vozový park by se skládal z vozidel Tatra 4X4 (klidně i s přídavným pancířem korby), mohli by se objevit i vozidla Iveco LMV a také nová lehká vozidla či nechat dosloužit UAZ či Defender. Výzbroj by zahrnovala RPG-7, RPG-75, případně i Carl Gustav, AGS-17, minomety 81 mm (nebo nadále 82 mm). Je otázkou zda tuto brigádu vybavit také PTŘS, ale RBS-70 (apod.) by k ní cestu měl najít. Této brigádě by vyhovovala i kanónová výzbroj osazená na Tatra 4x4, asi nejlevnějším řešením a i efektivním by bylo osazení kanonu ZU-23-2 (takto se používá v Polsku a Estonsku). Pokud by AČR tuto brigádu chtěla v budoucnu nadále rozvíjet, tak by mohlo přijít na řadu dělostřelectvo v podobě BM-21 MT či lehkého dělostřelectva jako L119 či LG1 (D-30 již nemáme).

Význam této brigády řeší prakticky již dnes neexistující zálohy, protože tato brigáda může každoročně produkovat cca 3000 lidí s vojenským výcvikem, dále prohlubuje vazby mezi armádou a společností, armáda si může z absolventů vybírat vhodné kandidáty pro profesionální službu a tím by se zkvalitňovalo její osazení, absolventi mohou poté působit v AZ, což rozšíří jejich stav.

-------------------

Ohledně nové "třetí" brigády není tato myšlenka v armádě žádnou neznámou. Dokonce se i uvažovalo, že by byla mechanizovaná, posléze se ustálila na lehké (expediční) brigádě a vzhledem k plánům modernizace AČR se má vytvořit onen zmiňovaný pluk. AČR co do svojí velikosti k poměru počtu obyvatel i ekonomické síle má v NATO jednu z nejmenších armád a tak vytvoření "třetí" brigády není vůbec nereálné a vlastně je i žádoucí. Proto je dost možné, že po ukončení plánů modernizace se objeví znovu snaha vybudovat na základě 43. vpr (toho času pluku) plnohodnotnou brigádu.
Problém AČR je nadále v náboru nových lidí (lepší se, ale jak v čem) a škrtům v rozpočtu let minulých a také neexistujících záloh. Výše mnou popsaná brigáda by časem mohla dopomoci dostat AČR do velikosti jakou by měla mít vzhledem k počtu obyvatel ČR a také by víc propojila společnost s armádou.

avatar
KOLT Datum: 13.10.2018 Čas: 22:44

semtam, souhlasím, struktura pozemních sil belgické armády skutečně není něco, co bychom měli kopírovat. Ona je také Belgie poměrně dost v závětří (pokud se znovu nezblázní Německo nebo se Británie nerozhodně k opakování stoleté války ;-) ). Čili je logické, že mají důraz spíše na letectvo, protože tím by dokázali k celkové síle NATO přispět mnohem více. A lehká pěchota je holt na ty expedice.

My jsme na hranicích nárazníkového pásma či rovnou v něm. Čili je logické, abychom měli silnou pěchotu. Pokud se skutečně podaří přezbrojit 7. mbr na moderní BVP, bude to slušná síla (a ano, také bych byl raději, kdybychom měli takových brigád třeba celou divizi ;-) ), kdybychom jí pořídili ještě další varianty na podvozku BVP (V-SHORAD, minomety, stíhače tanků, VPP...) a ideálně relevantní počty MBT (alespoň 60), bude to síla, se kterou je třeba počítat.

Ještě by to chtělo přebudovat 4. brn, aby jednak měla 4 prapory, jednak byly dostatečně silné početně i technikou. Jak píše Starlight, tenhle motostřelecký kočkopes je... prostě kočkopec.

Jinak cíl vybudovat lehkou brigádu AČR skutečně nemá. Místo ní buduje jako třetí manévrový prvek výsadkový pluk. Podle mě je to logické – potřebujeme sílu, která bude primárně orientovaná na úkoly v rámci zahraničních misí. V případě intenzivního konfliktu s technicky vyspělým protivníkem pak bude plnit úkoly pro jednotky typu commando. Tedy asymetrický boj, ať již z pozice síly či opačně (téměř všechny podobné jednotky jsou tak využívané). A na to nám stačí pluk i výhledově.

Výcviková brigáda zní zajímavě. A určitě je to věc, o které by se měla vést seriózní diskuse, protože v situaci bez mobilizačního potenciálu je potřeba mít k dispozici dobře propracovaný mechanizmus výcviku, který by se spustil v případě průšvihu.

avatar
semtam Datum: 13.10.2018 Čas: 21:16

Oprava, RGW 90 HH není samozřejmě ATGM, ale RPG .

avatar
semtam Datum: 13.10.2018 Čas: 21:13

Starlight

A já jsem popsal nevýhody co tento model obnáší. Samozřejmě armádu Belgie postihl jako drtivou většinu armád onen trend co vznikl v 90. letech, armády zmenšovat a zlehčovat. Tento trend skončil rokem 2014, kdy se na bojích v Ukrajině ukázalo, že armáda bez konvenčního dělostřelectva, tankové podpory a mechanizovaných vojsk nemá moc šancí na přežití pokud protivník těmito zbrani disponuje. Ovšem pokud armádě chybí ony prostředky, není ještě nic ztraceno, pokud armáda disponuje bohatým množstvím ATGM, RPG (RPG-7, Carl Gustav, M72 LAW, RPG-29, apod.), a minomety, prostě a jednoduše je nasycena bohatou pěchotní výzbrojí. Tato armáda může vést účinný asymetrický boj.

Bohužel v případě Belgie nevidím ani tento důraz, protože na to, že je utvořena jako ryze pěchotní, má velmi málo zbraní této kategorie. V rámci ATGM vlastní 66 kusů SPIKE-MR a 111 kusů RGW 90 HH (MATADOR). U minometů je situace obdobná, cca 70 ráže 81 a 120 mm, v rámci děl je zastoupena lehká 105mm houfnice LG1 v počtu 24 kusů.
Na to, že armáda Belgie má velmi malý počet vozidel palebné podpory a de-facto KBVP navíc absentují tanky a samohybné i tažené dělostřelectvo ráže 155mm, tak pěchotní výzbroj je velmi slabě zastoupena vzhledem k struktuře armády. Bohužel nikde (v rychlosti) nemohu ani dohledat zda vlastní MANPAD, což je pro pěchotu také velmi důležitá zbraň.

Navíc oním trendem z 90. let nelze obhájit početnou v současné době objednanou dodávku vozidel Griffon, které nahradí Piranha a Dingo, což možná časem povede i vyřazení vozidel s kanony 30 a 90 mm. Na vozidla Griffon tyto kanony (věže) již osadit nelze. Paradoxně největší palebnou sílu budou mít průzkumné Jaguary.

Celkově na mě OS Belgie působí dost nevyváženým dojmem a jakožto pěší armáda disponuje skromnou pěchotní výzbrojí a dokonce některé důležité zbraně (MANPAD) prakticky absentují. Belgický model je příklad toho, jak se to dělat nemá než jak má vypadat pěchotní armáda.

Ale v rámci expedičních sil pro různé mírové mise určitě může být přínosem, nebo jako uskupení k podpoře jiných armád viz. Pobaltí. V rámci NATO by prakticky plnili jakési lehké zálohy. Cynik by je mohl označit za kanonfutr.

avatar
Gibon Datum: 13.10.2018 Čas: 14:12

Starlight: vdaka za tieto dlhe prispevky.

Vies mi prosim povedat svoj nazor na:
Poziadavka NATO na tazku brigadu u OS SR je znama.
Je osamostatnenie tankov v druhej brigade z 21. zmiesaneho práporu do samostatneho tankoveho praporu s predpokladanym zlozenimo 1 tank.prapor, dva mechanizovane pr. a 1 motorizovaneho pr., snahou o vybudovanie tazkej brigady zapadneho vzoru?

avatar
Starlight Datum: 13.10.2018 Čas: 12:44

@ semtam Datum: 12.10.2018 Čas: 03:02

Já ale nerozporuji, že těžká mechanizovaná brigáda je v principu silnější než střední. Jen jsem více rozepsal, co je to ten belgický model bez tanků.

Belgie prostě na obraně šetřila a stále šetří. V roce 1989, kdy měli dvě mechanizované/tankové divize (značná část sil byla vysunuta hluboko na území tehdejšího Západního Německa). Po roce 2000, ve zcela jiném bezpečnostním prostředí šli cestou dvou netěžkých brigád, které dnes mají, a poslední Leopard 1 slavnostně vyřadili v roce 2015.

Ano, Belgie viděla budoucnost v lehčích jednotkách, které jsou lépe nasaditelné v expedičních silách v operacích, které převažovaly v posledním čtvrtstoletí. Tedy v době, kdy rozhodovali o budoucí podobě sil. Nicméně z pohledu Belgie a její geografické polohy v rámci NATO budou pro ně všechny vojenské operace NATO daleko v zahraničí, tedy hodně expediční.

Není bez zajímavosti, že v současnosti slouží vedle sebe v Litvě pod německým velením zesílené mechanizované roty belgické armády s Piraňami a české armády s Pandury. Z hlediska odstrašení nejcennější těžké mechanizované síly do „litevského“ praporu ale poskytuje Německo/Holandsko a Norsko (tanky Leopard 2, houfnice PzH 2000 a BVP CV90). Jak je vidět na tomto příkladu, v rámci NATO jsou za těžké mechanizované síly považovaný jednotky, které mají čistokrevné tanky MBT.

To, že belgická střední brigáda nemá tanky a OT neklasifikují jako BVP, je opravdu dáno západní koncepcí pro tento typ lehčích kolových obrněných transportérů. Základem je skutečně autobus (Piranha IIIC až pro 9 vojáků výsadku), který převáží hlavní bojovou sílu – pěchotu. Ta v boji sesedá a bojuje svými ručními zbraněmi a přenosnými PTŘS. Klíčem k definici síly jednotky je tedy množství převážené pěchoty i na úkor palebné síly vlastního OT (zpravidla jen velkorážný kulomet). Palebnou podporu vyšších ráží pak poskytují specializovanější vozidla (30 mm, 90 mm) s mezenou nebo žádnou přepravní kapacitou.

AČR se držela svého motostřeleckého dědictví a Pandury II označuje KBVP, ale vzhledem k nízké balistické ochraně je jejich reálná taktika nasazení blízká OT. Tedy pěchota musí ven a jít napřed. Problém s nízkým počtem převážené pěchoty (6 členů výsadků na vozidlo) ale zůstává a nízký počet vozidel v rotě (opět dědictví po motostřelecké koncepci, která ale na každé 3 BVP „měla“ statisticky mít ještě jeden MBT) se pro ostré operace zatím řeší úkolovým navýšením počtu vozidel (naši v Litvě).

Dalším z dědictví motostřeleckých tradic je, že v rámci akvizice pandurů nebyla nikdy v plánech varianta vozidlo palebné podpory se zbraní vyšší ráže (90 mm, 105 mm nebo něco ekvivalentního). Opět díky tomu, že v původní motostřelecké koncepci ČSLA se to řešilo tanky. Jenže AČR u těchto jednotek tanky nemá, takže koncepčně máme něco špatně. A naopak prapory belgické střední brigády tuto integrální schopnost palebné podpory mají.

Tyto dlouhé příspěvky se sice moc netýkají vlastního tématu článku, ale snažím se trochu popsat onen belgický model armády bez těžkých mechanizovaných sil (bez těžkých BVP a tanků). Jejich střední brigáda opravdu neumí to, co těžká brigáda (NATO), ale rozhodně to není to, co jsou naše prapory nebo brigáda s Pandury.

avatar
semtam Datum: 13.10.2018 Čas: 12:33

Nesher

Ale vzdyt o tom pisu a navic jsem pro vytvoreni lehke vycvikove brigady, pokud chces, klidne to rozvedu, az bude cas.

avatar
Nesher Datum: 13.10.2018 Čas: 11:45

semtam
Ta lehká brigáda v žádných oficiálních dokumentech nefiguruje, je to jen taková úvaha co by kdyby. Reálně nic takového nebude a ani ne tak kvůli penězům, ale hlavně kvůli nedostatku lidských zdrojů, podívej se na početnost ročníků 1998 a později. I ten výsadkový pluk bude celkem oříšek naplnit.
Obávám se, že pokud bude chtít AČR udržet ten naplánovaný stav 24 000 vojáků + dalších několik tisíc vojáků mimo strukturu AČR (VZ, VP, Hradní stráž, MO), bude nutné dříve či později sáhnout k rekrutaci cizinců (na nejnižší pozice) výměnou za občanství, v US Army je to např. celkem běžné.

avatar
semtam Datum: 13.10.2018 Čas: 11:01

Nesher

To ano, ale zamer je vyhledove vytvorit dalsi brigadu. Mas pravdu, ze s tim vyvazanim jsem prestrelil, ale to nijak nemeni to o cem pisu.

avatar
Nesher Datum: 13.10.2018 Čas: 08:36

Semtam
Máš v tom trochu zmatek, 43. vpr. samozřejmě strukturu 4. br. opustí a to relativně brzo, 1.10. 2020. A jak správně píše Starlight, nebude nahrazen jiným praporem, tj. ze 4. brigády se stane de facto pluk.
A žádná lehká brigáda nebude, v tom máš pravdu, protože na bázi 43. praporu vznikne, právě toho 1.10. 2020 výsadkový pluk, který by měl dosáhnout do začátku roku 2026 plných operačních schopností.

arr