TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Pozemní technika

Americká armáda testuje lidské a robotické bojové týmy

Datum přidání 28.08.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 6 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké centrum pro výcvik a vývoj manévrového boje MCoE (Maneuver Center of Excellence) uspořádalo minulý týden demonstrační cvičení “robotického” manévrového boje. Podle americké armády (US Army) začlenění robotických bojových systémů do manévrového boje je jen otázkou času.

Foto: Humvee s automatizovaným minometem ADIM (Automated Direct Indirect-fire Mortar) ráže 81 mm / US Army

 

MCoE sídlící na základně Fort Benning je hlavním výcvikovým centrem americké armády. Jen minulý rok výcvikem a nejrůznějšími kurzy na základně prošlo více než 67 000 vojáků.


Centrum kromě špičkového výcviku pracuje na konceptech a podobách budoucího manévrového boje americké armády. Definuje požadované schopnosti amerických pozemních sil, pracuje na nových doktrínách a vypracovává požadavky na budoucí pozemní bojová vozidla a zbraňové systémy určené pro vedení manévrového boje.


Podle nové americké třetí kompenzační strategie (Third Offset Strategy) budoucí manévrový boj ovládnou společné lidské a robotické bojové jednotky - v americké vojenské terminologii se koncept označuje jako MUM-T (Manned-UnManned Teaming).


Koncept MUM-T americká armáda již uplatňuje u svého leteckého křídla. V letošním roce armáda vyřadila všechny lehké průzkumné vrtulníky OH-58 Kiowa Warrior a nahrazuje je bitevními vrtulníky AH-64 Apache a drony RQ-7 Shadow. Drony zajišťují průzkum a jsou přímo řízeny posádkou daného AH-64.


Podobný koncept chce americká armáda přenést i do pozemního manévrového boje. Cvičení zmíněné v úvodu pomůže armádě určit, jaké schopnosti bude po robotických systémech požadovat. "Dalších 10 až 15 let nám pomůže zjistit, jak chceme do formace vložit robotické a autonomní systémy," říká Robert Sadowski, šéf robotického oddělení “tankového” vývojového centra (TARDEC).


Cvičení bylo rozděleno do dvou scénářů - v prvním scénáři robotická čtyřkolka MRZR (volitelně řízená člověkem) s dronem Hoverfly pátrala v předsunuté pozici po nepřátelích. V zadní koloně vozidel Humvee se nacházelo jedno robotické Humvee s výzbrojí určené k ničení nepřítele.


Člověkem řízené Humvee mělo špičkový optický pozorovací systém LRAS3 (Long Range Advance Scout Surveillance System) určený k pátrání po cílech na dlouhou vzdálenost. Po objevení a identifikaci cíle pak posádka Humvee zaúkolovala robotické Humvee ke zničení protivníka.


“Robotický” útok se ale neobešel bez problémů a ukázal na záludnost používání robotických bojovníků. Robotický Humvee pálil na nepřátele z kulometu M240 ale ten se při střelbě zasekl. Lidský operátor by zbraň rychle uvedl do provozuschopného stavu - v tomto případě ale musel k robotickému Humvee dojet lidský tým a závadu opravit.


Video: Robotické cvičení na základně Fort Benning. / YouTube

 

Dodejme, že americké vývojové centrum ARDEC (Armament Research, Development and Engineering Center) pracuje na kulometu, který lze použít v automatizovaných systémech a bude vynikat velkou spolehlivostí i schopností automaticky řešit drobné závady.

 

Další scénář zahrnoval použití tanku Abrams s automatickým nabíjecím systémem. Díky použití automatu se čtvrtý člen posádky-nabíječ tanku Abrams může nově soustředit na ovládaní bojových robotů.

 

V tomto scénáři průzkum opět zajišťovala robotická čtyřkolka MZRZ. Posádka tanku Abrams po objevení nepřítele vyslala do palebné pozice vozidlo s minometem ADIM. Mezi tím se do vhodné pozice přesunulo robotické vozidlo M58 Wolf, které je určeno ke generování kouřové clony. Vytvořená clona poskytla krytí tankům Abrams při přesunu do střelecké pozice.

 

Nasazení pozemních bojových systémů je jen otázkou času. Potrvá však ještě mnoho let, než se robotičtí bojovníci stanou přínosem, nikoliv přítěží. Klíčové je zajistit, aby se nezvyšovala kognitivní zátěž vojáků a ti se soustředili především na boj, nikoliv na to, jak ovládat své robotické spolubojovníky.

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
MALI Datum: 28.08.2017 Čas: 23:09

Za prvé: ten minomet je ráže 81 mm (ty máme jen u lehkých praporů), u mpr. máme 120 minomety.
Z druhé: tady nejde o ten minomet jako takový, tady jde o jeho zapojení do systému a o to, že bude fungovat poloautonomně - to znamená, že velitel podporované jednotky označí na mapě (na svém terminálu C3) cíl, který chce umlčet a datově si vyžádá jeho zničení. Ten minomet by měl automaticky popojet, nebo spíš najet do palebného postavení, zorientovat se tam a nasypat na cíl příslušný počet min; pak zase odjet do skrytu, kde bude doplněn municí a vyčkávat na další požadavek podpůrné palby.
Technický termín ROBOT (původní české slovo) je v současnosti široce používán i na zařízení, které roboty v pravém slova smyslu nejsou, tedy i na odstupné manipulátory. Lepší je (nejen) podle mého používat termín "bezosádkové systémy", které mohou pracovat s různým stupněm autonomie. Je definováno deset stupňů autonomie, přičemž ten nejnižší je v podstatě "odstupný manipulátor", ten nejvyšší je plně autonomní stroj. Vojenští odborníci se (zatím) shodují, že ten nejvyšší stupeň ve vojenství nikdy nebude. Bylo by to skutečně, jako vypustit démona. Přijatelné je jít tak do stupně 7, vyjímečně 8. Je stále platný požadavek, aby si člověk (operátor) zachoval konečnou kontrolu nad použitím síly bezosádkového systému (zaužívaná zkratka je UxS).
Ovšem ani odstupné manipulátory (nesprávně nazývané roboty) nejsou úplně out -jejich nezastupitelné místo je například ve funkci EOD, dále jako záchranářské stroje. U UxS lze začít se stupněm autonomie = 1 (odstupný manipulátor) a následně jej vybavovat dílčími podpůrnými, automatizovanými až autonomními funkcemi. I takový Predator, který už má teď hodně automatizovaných funkcí byl ještě nedávno blíže odstupnému manipulátoru. Predator přitom řídí celkem tři lidé, což je více, než kdyby to bylo osádkové letadlo, ale díky jejich menší fyzické a psychické zátěži a díky tomu, že nemusí nést pilota a technologii pro zabezpečení životních funkcí pilota je Predator ve srovnání s pilotovaným letadlem ve výsledku podstatně efektivnější.
No, ty ruské roboty v Sýrii pomohly vcelku beze ztrát na životech ruských a vládních vojáků obsadit strategickou pozici povstalců. Myslím si, že pokud ten robot (byť funkčně jednoduchý a bez AI, nebo naopak složitý s autonomními funkcemi) zachrání jen jeden život našeho vojáka - má jeho nasazení v boji smysl.

avatar
shal Datum: 28.08.2017 Čas: 19:45

RiMr71: No a právě proto se dělá výzkum a vývoj aby ta technologie mohla dozrát. Samo se to neudělá

avatar
GAVL Datum: 28.08.2017 Čas: 19:44

RiMr71
nevím nic o tom , že by existovalo něco jako "robot" ala Rusové
Rusové mají roboty, kteří jsou dálkově řízeni a je to jen dobře

slovo robot nijak nedefinuje to zda se jedná o autonomní stroj, či stroj řízený člověkem

z wikipedie
Elon Musk často hovoří o potenciálním nebezpečí umělé inteligence (AI), označuje ji za „nejvážnější hrozbu pro přežití lidské rasy“. Během interview na sympoziu MIT Musk popsal AI jako „největší existenciální hrozbu“ a dále „čím dál víc si myslím, že by měla existovat nějaká regulační ochrana, možná na národní a mezinárodní úrovni, abychom si byli jisti, že neuděláme nějakou hloupost“. Musk popsal vytvoření umělé inteligence jako „vyvolání démona“.

http://technet.idnes.cz/autonomni-zbranove-systemy-varovani-nebezpeci-autonomous-weapons-11j-/tec_technika.aspx?c=A170821_180118_tec_technika_pka

avatar
RiMr71 Datum: 28.08.2017 Čas: 15:36

On s těmi roboty to zatím asi vypadá tak, že se to všem líbí, ale nikdo pořádně neví jak to použít aby to nepřidalo víc zátěže lidským jednotkám než užitku.
Mám na mysli skutečné částečně samostatné roboty, ne "roboty" ala Rusové v Sýrii, tedy dálkové řízené stroje.

avatar
Rase Datum: 28.08.2017 Čas: 14:14

Shelmik:
hlavně to né. Ony automatické minomety ráže 120 mm se vyrábějí i kratší a mnohem skladnější. Můžeme uvést švýcarský minomet COBRA, SPEAR od Elbit Systems, obdobný systém je Hyundai Wia, něco podobného jsem viděl i u Turků atd. Tohle všechno jsou obdobné systémy a každý z nich by šlo v pohodě osadit na Pandur Titus nebo i menší vozidla 4x4.

avatar
Shelmik Datum: 28.08.2017 Čas: 11:49

A takovy pekny minomet nam amici neprodaji ? Jo pravda je trosku delsi na pandura ale dva na tatru vedle sebe si myslim ze by byla parada :)

arr