Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

Datum přidání 12.06.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 129 komentářů    autor autor: Redakce AN

V Austrálii je diskutován program „Program kontinuálního vylepšování bojových schopností BVP PUMA", který popisuje některé modernizační prvky, které jsou již ze strany výrobce tohoto vozidla, německé společnosti PSM připraveny. Australské ministerstvo obrany projevilo v nadcházejícím projektu na nové pásové BVP, známým pod označením LAND 400 Phase 3 Mounted Close Combat Capability, zájem o BVP PUMA. Australská armáda proto již nyní s pomocí výrobce pečlivě studuje vlastnosti tohoto moderního bojového prostředku 21. století.

Foto: BVP Puma s odpalovacím zařízením PTŘS Spike; větší foto / KMW

 

Během svého vývoje, a i po jeho uvedení do provozu v roce 2015 je BVP PUMA neustále vylepšováno a vybavováno doplňky, aby vyhovovalo trvale vzrůstajícím a měnícím se požadavkům. Stejně jako vždy byly integrovány nejnovější dostupné technologie. V důsledku toho a díky své flexibilní konstrukční filozofii, zůstává BVP PUMA nejmodernějším a nejvhodnějším obrněným vozidlem pěchoty na světě nejen dnes, ale i do budoucna.

 

Menší vylepšení rozšiřující schopnosti jsou plynule integrována jak do vozidel, která jsou ve výrobě tak i do již používaných vozidel. BVP PUMA přesvědčivě předvedlo a jednoznačně prokázalo své kvality během porovnávacích testů, organizovaných AČR v červnu 2017 jako součást svého akvizičního programu pro zadání zakázky.

 

Dva v současnosti definované aktualizační balíčky pro vylepšení klíčových schopností jsou označeny jako PUMA S1 a PUMA S2 a kombinují řadu opatření ke zlepšení schopností vozidel. Tento přístup zajistí německému Bundeswehru rychlou dostupnost modernizovaných vozidel velmi úsporným a ekonomicky výhodným způsobem. Modernizační balíček označený PUMA S1 zahrnuje významné zvýšení kvality systémů C2, situační přehled, efektivitu použití atd.


Systémy C2

Nové scénáře úkolování, jako je VJTF (Very High Readiness Joint Task Force – Síly velmi rychlé reakce), vyžadují moderní a vysoce výkonné komunikační systémy umožňující efektivní mezinárodní a mnohonárodní operace. Satelitní komunikační systémy, jako je například PRC117 a moderní SDR systémy, umožňují efektivnější komunikaci během společných operací. Dnešní technologie umožňují, aby rádiové systémy byly víceúčelové, a ne vázané na konkrétní platformu. Německý Bundeswehr dosud nerozhodl, jaký SDR bude používat.

 

Nicméně řada systémů SDR již byla integrována, testována a certifikována pro BVP PUMA. Tento přístup k minimalizaci rizika je možný pouze díky otevřené IT architektuře BVP PUMA. V důsledku toho mohou být SDR systémy nainstalovány do BVP Puma bez dalšího zdržení v okamžiku, kdy bude učiněno rozhodnutí platformě. Moderní interface instalované do BVP PUMA zajišťují snadnost integrace nových technologií čímž zajistí jejich okamžité nasazení v budoucích misích.

 

Nový komunikační systém umožňuje širokou škálu paralelních datových přenosů a hlasových spojení ve prospěch sesednuté mechanizované pěchoty na úrovni četa a rota. Vylepšený komunikační systém podporuje přenos obrazu a dat pro posílenou realitu. Tato funkce je součástí systému "Gladius" - Voják 21. století, který byl německou armádou od roku 2013 nasazen v Afghánistánu. "Gladius" poskytuje každému vojákovi informace o přesné pozici vlastních jednotek (Blue Force Tracking), stejně jako informace o identifikovaných pozicích nepřítele a další informace.

 

Systém "Gladius" - Voják 21. století – je plně integrován do BVP PUMA. Sdílení dat umožňuje komunikaci s každým vojákem na základě definovaných komunikačních protokolů nezávisle na komunikačních platformách (tj. BVP, MBT, podpůrných vozidlech) nebo jednotlivých vojácích. Optimalizovaný BMS – Battle Management System – umožňuje rychlejší přenos dat a intuitivní ovládání systému.


Aktualizace situačního přehledu (SA)

Upgrade systému situačního přehledu zahrnuje vylepšení klíčových senzorů pro zbraňovou optiku a periskopy. Jedním z rysů nových senzorů je zpracování barevného obrazu v nejvyšším rozlišením a umožňuje identifikaci cílů při všech povětrnostních podmínkách a ve velkých vzdálenostech. Součástí vylepšeného SA systému k zlepšení pracovních podmínek řidiče jsou přední kamerové systémy pro denní / noční vidění a zadní kamery s nočním viděním.¨


Dalším plánovaným zlepšením systému 360 ° SA je technologie fúzního obrazu, která výrazně zlepší schopnost vidění v noci i ve dne. Tím se nejen posílí schopnosti nočního vidění pro posádku PUMA, ale fúzované snímky povedou k efektivnější průzkumné činnosti. Tato technologie umožňuje fúzování záběrů ze všech kamer do jednoho panoramatického přehledu o záběru 360 °.

 

Každý člen posádky může samostatně využít schopnost zoom ke zlepšení průzkumných schopností. Schopnost obrněných jednotek je posílena tím, že BVP PUMA a členové jeho osádky jsou neoddělitelným informačním a bojovým systémem ať už je osádka ve vozidle nebo sesednuta mimo vozidlo. Každý člen posádky kdykoliv aktivně plní průzkumné úkoly.


Účinnost:
Dalším důležitým zlepšením verze PUMA S1 je úspěšná integrace a následná certifikace odpalovacího zařízení PTŘS SPIKE, které je do BVP PUMA plně integrováno a není pouze přidáno k platformě. V odpalovacím zařízení PTŘS se nacházejí dvě protitankové řízené střely SPIKE LR.


Výsledkem úplné integrace PTŘS SPIKE do systému je možnost ovládání řízené střely SPIKE LR již stávajícími ovládacími prvky. Tím se zabránilo přidávání nových ovládacích prvků, terminálů a obrazovek a umožnilo snadnější ovládání velitelem a střelcem. Úspěšná kvalifikace komplexního zbraňového systému včetně integrovaného odpalovacího zařízení PTŘS SPIKE je založena na nejpřísnějších standardech zavedených v Bundeswehru a její realizace trvala zhruba dva roky.


Aktualizace PUMA S2 bude mít plně stabilizovaný MG5 (7,62 mm), který nahrazuje plně stabilizovaný MG4. PUMA S1 je již plně připravena pro stabilizovaný MG5. To umožní snadnou instalaci, jakmile bude MG5 certifikován.


Navíc je PUMA S1 připravena na TSWA (Turret-independent Secondary Weapon System). Kvalifikovaný a certifikovaný TSWA bude k dispozici v PUMA S2. TSWA umožňuje použití letální a neletální munice a umožní BVP PUMA fungovat v módu "killer-killer". Osádka bude schopna sesednout pod palebnou ochranou BVP PUMA, zatímco hlavní zbraňový systém ničí cíle v hlavním operačním prostoru.


Další vylepšení:
PUMA S1 má instalovány další bezpečnostní prvky a úpravy pro snížení detekce vozidla ve viditelném i infračerveném spektru.


Navíc je značně rozšířen rozsah taktického výcvikového vybavení, zejména pro realistický nácvik mise. Vybavení bude k dispozici v aktualizaci PUMA S1.


Závěr

PUMA S1 významně zvyšuje schopnosti současné řady BVP PUMA. Kombinace několika upgrade do dvou aktualizačních balíčků S1 a S2 probíhá v úzké spolupráci mezi uživatelem, úřadem akvizic a obranným průmyslem. Tento přístup zajišťuje rychlou a ekonomicky efektivní implementaci těchto aktualizačních balíčků, a proto i rychlejší dostupnost nejdříve modernizace PUMA S1 a následně i PUMA S2. Metoda připravenosti PUMA S1/S2 „připraven ale ne-vybaven" (fitted for but not with) pro nové technologie umožňuje plně integrovat vylepšení systému v kratším čase, s minimálními technickými riziky a efektivnějším využitím finančních zdrojů.


BVP PUMA je výsledkem vzorového partnerství mezi firmami německého obranného průmyslu Rheinmetall a Krauss-Maffei Wegmann. Konsorcium PSM, ve kterém obě skupiny mají podíl 50%, je hlavním dodavatelem BVP PUMA a je zodpovědné za vývoj, výrobu a poprodejní servis, jakož i mezinárodní prodej.


Pro úplnost ještě dodejme, že na loňských testech BVP ve Vyškově na Moravě bylo ze strany MO ČR testováno BVP PUMA zapůjčené německou armádou, které však ještě nemělo integrováno výše uvedené vybavení.

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
PavolR Datum: 16.07.2018 Čas: 19:36

Nebolo by ešte od veci zistiť, či by sa povolilo BVP pre AČR aj ľubovoľne premenovať. Pretože ak budú pokračovať súčasné úniky dravcov, mohlo by časom skríknutie "Hele, jde sem Puma" začať vyvolávať paniku.

avatar
Rase Datum: 16.07.2018 Čas: 13:27

PavolR:
:-D je mi jasné, že v budoucnu cokoliv co připomíná tank a má osádku v korbě, bude nazývané "Armata", ale ten koncept rozpracovávaly různé armády už koncem Studené války, některé i po jejím konci. Stačí se podívat třeba na polský projekt PT-97 od společnosti OBRUM - ten vypadá zrovna tak :-)) (obrázky naleznete v odkazu níže). Pokud jde o ten tank na podvozku BVP, tak spíš než naše je to projekt Rheinmetallu, my si ho třeba jen jednou koupíme. Hlavně jsem k tomu došel tím, že nábojová schránka za věží je sice fajn, ale nedá se doplňovat z vnějšku - zadními vraty (schopnosti využívají Izraelci). Takhle by se alespoň využil prostor po výsadku na něco smysluplného, když už je přehnaně velký (v porovnání s kompaktními MBT).

http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=7097&p=235715&sid=34f39a7e8710ad296e0f26ca1c494e80#p235715

avatar
PavolR Datum: 16.07.2018 Čas: 11:12

Rase: Práve ste vytvorili koncept českej "armaty". Ľahšej a do vzniku nových prídavných pancierov menej odolnej, ale vašej. ;-p

avatar
Rase Datum: 16.07.2018 Čas: 10:56

Ještě se trochu vrátím k tomu, jak psal Dušan o L51 130 mm na podvozku BVP. Osobně se mi nejvíc líbí představa, že by konstruktéři využili výšku korby a munici uložili pod samotnou věž - tedy do prostoru výsadku (třeba na výšku). Samotná bezosádková věž by pak mohla být výrazně menší. Něco jako Stryker MGS, jen s nějakým tím pancířem a mohutnější. Nabíjení by mohlo probíhat pomocí robotického ramena, podobné jako je plánováno pro tank Leopard 2 nebo Abrams. Byť samotný Stryker MGS se ukázal být příliš poruchový a problematický, koncept mi přišel ideální i k osazení na těžké BVP. V tomto případě by ale konstruktéři nemuseli tak řešit váhu a křehkost podvozku.

avatar
KOLT Datum: 18.06.2018 Čas: 14:22

A každopádně souhlasím, také bych raději viděl u nových BVP větší ráži než klasickou třicítku. CTAS ideálně, ale ani 35mm není k zahození. Sice bude munice mnohem dražší, ale perspektivnost je mnohem lepší než u 30 mm.

avatar
KOLT Datum: 18.06.2018 Čas: 14:20

MALI, velice děkuji!

avatar
skelet Datum: 17.06.2018 Čas: 12:24

Jirosi: v prostoru ČR bude těch 1500metrů spíše průměrná dohledová vzdálenost

avatar
Proxy Datum: 17.06.2018 Čas: 12:18

Oslepení je rozhodně zajímavý aspekt. Reakcí by mohly být kamerové drony a kolotoč pokračuje. Realita je, že věci je jednodušší zničit než ochránit, nedělám si iluze. Vyřazení věže mi přišlo jako problém u řady starších BVP (bezosádková věž která nedosahuje ochrany K6), natož oslepení. Jen mi přišlo trochu přitažené za vlasy porovnávat tankové věže na BVP s moderním MBT. On i ten Type 10 moc na "MBT" nesedí, ale je možné, že L3 půjde stejným směrem. Turecko a Izrael asi s váhou tanků dolů nepůjdou...

avatar
Jirosi Datum: 17.06.2018 Čas: 11:32

Mali: Díky za krásný rozbor.

Uvažoval sem o větších vzdálenostech, protože jak píšete. Přijíždět k tanku na 1500m, když mám střelu z dostřelem 4+km si samo o sobě říká o problém.

avatar
MALI Datum: 16.06.2018 Čas: 23:54

To KOLT:
byl jsem dnes off-line a v diskuzi jsem uviděl Váš dotaz - už jste si to sice mezitím probrali, nicméně reaguji na Váš dotaz k AB munici:
AB municí je možné tank "oslepit" - pak (jak už napsal Jirosi) se rozumná osádka tanku okamžitě stáhne. Nebude to ale tak jednoduché provést, ne proto, že by kanóny např. německých BVP střílely špatně (jsou násobně přesnější, než nám známé 2A42 na BVP-2), problémem bude jejich menší kinetická energie na větších vzdálenostech (trhavina ve střele se využije převážně na rozprask pelet, pro jejich průraznost je důležitá hlavně rychlost střely při rozprasku, takže těch vašich 1500 m je podle mého odhadu limitních (prakticky to z hlediska reálných účinků na tanky zatím nikdo moc nezkoušel - nebo alespoň informace o tom nejsou uvolněny). U ráže 30 mm bych však počítal účinnost spíš cca 1000 až 1300 metrů, ráže 35 mm by na tom mohla být lépe (1500 až 1800 m). U ráže 35 mm bude také ve střele větší počet pelet. U náboje 35x228 mm existovala už v minulosti munice AHEAD, která byla vzorem pro AB munici, ta má ve střele 152 wolframových subprojektilů, každý, tuším, o dvojnásobné hmotnosti, než současná AB munice, účinky na optické přístroje na reálné tankové věži se u ní reálně zkoušely a účinek byl pro optické přístroje skutečně devastující. Tuším, že na ten tank však muselo být vystřeleno minimálně 5 ran ráže 35 mm, takže u ráže 30 mm by to muselo být minimálně 10 ran, zde je ale nutné vidět, že se jednalo o zkušební střelbu (za v podstatě laboratorních podmínek a na 1000 metrů), takže v reálu bych ten potřebný počet ran AB municí na oslepení tanku klidně vynásobil 2x až 3x (a to ještě ten tank musí mít věž, nebo APS natočeny přímo na nás). Právě pro výše popisované účinky bych raději na nových pásových BVP AČR viděl raději kanón ráže 35 mm (než v AČR z logistických důvodů zatím favorizovanou třicítku).
Na rozdíl od Jirosi si nemyslím, že když začne BVP svým 30/35 mm kanónem v našich podmínkách (tj. ne v prašné poušti) střílet na tank, tak ten tankista jej hned dejme tomu na těch 1500 metrů uvidí (ani nebude vědět, odkud to přišlo).
K době letu střely k cíli: pro 35 mm kanón (35x228) platí na 2 km: HEI - 2,18 s, AHEAD - 2,34 s, APDS-T - 1,5 s; (pro 30 mm kanón (30x173) je pro náboj APDS-T doba letu střely na 2 km 1,87 s).
Zpět k vaší teorii - oslepení tanku a vyřazení jeho APS střelbou AB municí by při dostatečně dlouhé dávce z AK asi bylo možné, následně by bylo možné na tento tank úspěšně zaútočit pomocí PTŘS (pokud by tam ten tank ještě zůstal). Pokud bychom uvažovali, že to BVP je AČR, tak by bylo vyzbrojeno PTRK SPIKE LR, který může na tanky působit na dálku 4 km, LR2 na dálku 5,5 km a jeho raketa útočí na tanky shora. Tam (zatím) protivníkovy APS nedosáhnou (otázkou je zda vůbec). Na větší vzdálenosti bych tedy použil SPIKE (proto se mi líbí věž LANCE 2, která může mít až 4 PTŘS SPIKE v pohotovostní poloze 2 x 2ks), na kratší vzdálenosti (do 1 až 1,5 km) by pak byl použitelný 35 mm kanón s AB municí. Znovu však upozorňuji, že je to stále jen teorie, prakticky se výše uvedené zatím (co Já vím) nikde neprověřovalo.

avatar
Dušan Datum: 16.06.2018 Čas: 22:29

To Maximus: ano, při delší hlavni máte vyšší výkon, protože dosáhnete vyšší rychlosti střely u ústí hlavně. Kde já mám pochybnosti je ta munice. Vím, že DM-53 a DM 63 nelze používat u L-44, ale jen u L-55, protože jsou tam už vysoké tlaky které nábojová komora L-44 sice vydrží, ale není na to stavěn brzdovratný systém (u L-44 jsou brzdy K-600, ale u L-55 musely být použity silnější/rozuměno těžší brzdy L-900 při stejné délce zákluzu ca 370 mm). U tohoto odlehčeného 120 mm kanónu RUAG/CMI může být problém obdobný již s DM-43, protože tam je oproti DM-33 též nárůst tlaku. Samozřejmě, můžete zvýšit výkon brzdovratného zařízení, ale pak celý koncept odlehčeného kanonu ztrácí smysl, protože kde já vidím velkou výhodu kanonu RUAG/CMI je jeho nízká hmotnost v porovnání s L-44 (při použití v BVP).
Co je další problém je Equivalent Full Charge (EFS) který přímo souvisí s životností zbraně a tím pádem i s koncovou uživatelskou cenou. Když máte L-44 který má i s montáží nějakých 3,7 tuny, tak předpokládám, že tloušťka hlavně a dalších celků je vyšší než u RUAG/CMI. To ovlivňuje nejen přesnost střelby (nižší vibrace tlustostěné hlavně), ale čistě teoreticky i životnost hlavně při použití plného výkonu nábojů (tuším, že u L-44 je spočítána na 1 500 výstřelů EFC na DM-43). RUAG/CMI kanon je velmi lehký a tím pádem se hodí do DSV kde se nepočítá s tím, že by jeho primární úlohou byl boj s tanky, tj. střílet bude především tříštivotrhavou nebo ABM munici. Když ale potřebujete opravdu plnohodnotnou podkaliberní, tak tam ty tlaky potřeba budou. Pokud tedy RUAG/CMI kanon zvládne DM-43, tak při nižší životnosti hlavně což se prodraží a řekněme si na rovinu, DM-43 není perspektivně žádná hitparáda. Navíc takový kanon není vyráběn ve velkých sériích jako L-44, takže jeho cena nebude tak příznivá - ale řešení to je.

Zkusme se podívat na ten 130 mm kanonu L-51 u BVP LYNX. Ten kanon bude mít komplet hmotnost nějakých 4,5 tun+ (u L-55 je to ca 4,2 tuny). Věž, aby to vše pobrala bude muset mít min. ca 1,5 násobek hmotnosti kanonu což je min. 6,5 tuny bez nábojů. Věž s dělem tedy bude mít nějakých 11 tun bez nábojů a nabíjecího mechanismu (ale spíše více, protože to je opravdu na hraně), takže spíše se bude blížit Leo-2 která má ca 12-13 tun. BVP LYNX KF-41 co jsem se nyní díval má pohotovostní hmotnost s LANCE 2 44 tun. U LANCE odhaduji hmotnost na 7 tun komplet, když je odečtu, dostanu 37 tun a přičtu těch našich 12-13 tun se 130 mm, tak jsem na 49-50 tunách což je hraniční hmotnost KF-41. Co zde vůbec neřeším je schopnost udržet při výšce stropu korby KF-41 zákluz 130 mm který má mít na ústí hlavně nějakých 20 MJ, celkovou délku zbraňového systému a stabilitu vozidla při střelbě za jízdy (těžiště bude muset být hodně vzadu) a hlavě schopnost střelby mimo osu vozidla. Jak se říká, bude to výzva:-)

avatar
Maximus Datum: 16.06.2018 Čas: 21:35

To Dušan: Ten 120 mm kánon od Ruagu muže používat všechnu standardní munici NATO v této ráži (tedy i DM-43) takže při delší délce hlavně by CTG měl mit výkon vyšší než L44. Efektivita brzdovratneho systému by neměla mít podstatný vliv na samotný výkon projektilu.

Vývoj jde dal - samohybný 120 mm minomet nemusí být nutně na pásovém podvozku, ale některé moderní instrukce lze umístit bez problému na auto 4x4.

Ten RUAG dávám jen jako příklad prave v tom pokroku - moje rypnuti bylo vyvoláno tvým označením kánonu CTG za "nizkotlaky", protože mi dost vadí v diskusich neustále opakovaný nesmysl, že současné či perspektivní VPP vycházející z IFV musi mít nutně výrazně horší kanony než MBT.

Souhlasím s tím, ze vývoj se posouvá a Rm plánuje na Lynx nainstalovat bezosadkovou věž se 130mm kanonem a vzhledem k pokroku v materiálech i konstrukci brzdovratneho ústrojí i takovýto "ultimatni" kánon lze bez problému umístit na VPP/střední tank ve hmotnostní kategorii 40 tun +.

avatar
Dušan Datum: 16.06.2018 Čas: 20:51

To Proxy/KOLT: při konstrukci BVP je z hlediska balistické ochrany nejprve definován vnitřní prostor vozidla (v m3), který je nutný balisticky chránit (a rozdělen na příslušné sekce, tj. na prostor osádky, motoropřevodový prostor, palivové nádrže apod) a je definován příslušný stupeň potřebné balistické ochrany. Většina soudobých vozidel je pak konstruována tak, že se ten "vnitřní prostor" (většinou již svařenec z lehkých materiálů) "obestaví" pancéřováním jehož kvalita určuje celkový stupeň balistické ochrany (kvalita = cena). Samozřejmě je to velice jednoduše řečeno, protože jednak např. z přední části vozidla máte vyšší stupeň ochrany než z boku nebo z vrchu, dále se vše počítá tak, aby to vozidlo bylo hmotnostně vyvážené atd.
Co chci ale říci k vaší diskuzi je to, že právě ta kvalita balistického pancéřování (a na ní dimenzovaný podvozek) tvoří jádro kvality celého vozidla, protože se s tím základem prakticky už pak nedá moc hýbat. Při definování balistické odolnosti vozidla není možné přesáhnout určité vnější rozměry kvůli přepravě na komunikacích/letadly apod. Tj. ten "hardware" vozidla hraje velkou roli při stanovování základních kvalit BVP i a pak vlastně i při jeho modernizačním potenciálu. Z tohoto důvodu je u BVP velmi důležitý parametr poměr mezi vnitřním chráněným prostorem, vnějšími rozměry vozidla, hmotností a dosaženým stupněm balistické ochrany. Z konstrukčního hlediska nejde o vůbec jednoduché řešení.

Čistě teoreticky, můžete mít dva typy BVP které mají stejný vnitřní chráněný prostor, třeba 20 m3, při stejných vnějších rozměrech pak bude mít jedno BVP hmotnost 40 tun a balistickou odolností 7 a druhé bude mít také 40 tun a odolnost 5. Samozřejmě, že to první vozidlo bude dražší. Kdyby se to druhé BVP mělo dostat na úroveň prvního a mít také odolnost 7, tak při použití stejných materiálů bude mít 50 tun což nepůjde, protože to neuveze podvozek a navíc vnějšími rozměry přesáhne povolené meze. Tj. je nutné volit jiné materiály, které jsou však jinak těžké (lehčí, ale i dražší). Ke dnešní špičce patří pancéřování od RLS a DBT Disenroth (pancéřování řady AMAP apod).

avatar
petres Datum: 16.06.2018 Čas: 19:07

Proxy, KOLT
mé rýpnutí bylo mířeno na to, že se tyto parametry pouze domníváme a na základě domněnek se pak dlouze přeme. Ano, můžu se důvodně domnívat, ale pokud to není fakticky a věrohodně doložené, těžko můžu ostatní suverénně přesvědčovat o své jediné a absolutní pravdě, jak to tu mnozí činí.
Neberte to osobně Proxy, trochu jste to schytal i za ty, kteří se chytí nějaké domněnky a stále dokola ji tu omílají jako fakt (tím myslím balistické odolnosti jednotlivých MBT a BVP, pokud u nich není uváděná kategorie STANAG 4569 nebo RHAe) .

avatar
KOLT Datum: 16.06.2018 Čas: 18:06

Jsou to samozřejmě dohady, ale Type 10 má poměrně malou siluetu i věž, čili při o něco větší váze se dá předpokládat, že s poměrně slušnou pravděpodobností bude odolnější než BVP. Zvlášť takové, které je poměrně stodoloidní, což Lynx při vší úctě je. Jestli se dá také předpokládat, že se do něj vejde průměrný evropan, je jiná otázka ;-)

arr