Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Události

Vojenská spolupráce Ázerbájdžánu s Íránem

Datum přidání 09.03.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 4 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Íránský ministr obrany Amir Hatami navštívil 21. února letošního roku Ázerbájdžán. Jeho program zahrnoval několik schůzí s nejvyššími ázerbájdžánskými představiteli. K tématům těchto schůzí patřilo rozšiřování vojenské spolupráce, regionální stabilita a bezpečnost v oblasti Kaspického moře. Obě strany se údajně dohodly na společné výrobě nového technologicky „pokročilého vojenského vybavení.“ 

Foto: Íránský ministr obrany generáplukovník Hosejn Dehghan (vlevo) a jeho ázerbájdžánský protějšek generáplukovník Zakir Hasanov. / axar.az

 

Ázerbájdžán a Írán v roce 2005 uzavřely dohodu o neútočení. Součástí dohody byla klauzule o třetích zemích, kterým je znemožněno využívat ázerbájdžánské či íránské území k provádění nepřátelské činnosti vůči protistraně.


Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu, platnost této dohody potvrdil při své návštěvě USA v roce 2006. Teheránu se tak podle článku Ilgara Gubanova pro nadaci Jamestown podařilo zabránit americké snaze využít Ázerbájdžán jako základnu pro uskutečňování protiíránských vojenských a zpravodajských operací. Baku v roce 2010 schválilo novou vojenskou doktrínu, která výslovně zakazuje budování zahraničních vojenských základen na ázerbájdžánském území.


Donedávna se ázerbájdžánsko-íránská vojenská spolupráce omezovala na občasné schůzky představitelů ozbrojených sil a údajné dodávky íránských zbraní. Jejich význam ovšem dosud mnohonásobně převyšuje import zbraní z Izraele a Ruska.


Podle vyjádření prezidenta Alijeva z roku 2016 dosáhly ázerbájdžánské nákupy izraelské vojenské techniky hodnoty pěti miliard amerických dolarů. Baku mělo největší zájem o izraelské radiolokátory a bezpilotní letouny. Jak Armádní noviny dříve informovaly, prostřednictvím Izraele se do Ázerbájdžánu dostaly i české samohybné kanónové houfnice (ShKH) vz. 77 Dana a raketomety RM-70 Vampir.


Rusko zůstává pro Baku dominantním dodavatelem pozemní i letecké techniky. Jak informovala zpravodajská společnost Jane’s, v lednu letošního roku Ázerbájdžán získal přinejmenším 24 nových ruských bojových vozidel pěchoty BTR-82A.


Vztahy mezi Baku a Teheránem ovlivňuje rozdílný pohled na etnické, náboženské a bezpečnostněpolitické priority. Írán se nadále obává spolupráce Ázerbájdžánu s NATO, které je vůči němu nepřátelské. Teherán na Baku také naléhal, aby s ním konzultovalo nákupy izraelské vojenské techniky. Íránské úsilí o zachování přátelského vztahu s Ázerbájdžánem do určité míry souvisí s početnou ázerbájdžánskou menšinou žijící na území Íránu. Zatímco v samotném Ázerbájdžánu žije přibližně deset milionů lidí, území severozápadního Íránu podle některých zdrojů (Encyclopaedia Britannica) obývá až 15 milionů Ázerbájdžánců.


Ázerbájdžánské ozbrojené síly nákupy vojenské techniky obvykle vysvětlují nutností zlepšit svou obranyschopnost pro případ arménského útoku. Dosud nevyřešený spor o území Náhorního Karabachu, jenž je de iure součástí Ázerbájdžánu, de facto ho ale spravuje a ovládá arménská armáda, představuje typický příklad zamrzlého konfliktu. K poslední eskalaci násilí došlo v roce 2016, kdy během čtyřdenní ozbrojené potyčky přišlo o život několik desítek arménských a ázerbájdžánských vojáků.   

 

Po zvolení Hasana Rúháního íránským prezidentem v roce 2013 se kontakty mezi Baku a Teheránem začaly prohlubovat. V říjnu 2017 došlo k první schůzce ázerbájdžánsko-íránské pracovní skupiny, jež navrhla plán rozvoje dvoustranné vojensko-technické spolupráce a jež se zabývala bezpečnostní situací v oblasti Kaspického moře.

 

Video: Ázerbájdžánsko-Íránská vojenská spolupráce / YouTube


Podle bývalého íránského velvyslance v Ázerbájdžánu (2012–2015) Mohsena Pakayeena tato pracovní skupina vznikla z důvodu koordinace boje proti náboženskému radikalismu. Loňská dubnová návštěva ázerbájdžánského ministra obrany Zakira Hasanova v Teheránu se taktéž zaměřovala na konzultace v oblasti boje proti terorismu a extremistickým skupinám. Hasanov se svými protějšky navíc probíral i pohraniční bezpečnost či vojensko-technickou spolupráci a seznámil se i s některými íránskými vojenskými technologiemi.


K důležitým součástem vzájemné vojenské spolupráce patří společná vojenská cvičení, např. zdravotnického personálu a námořních sil. Zlepšování vztahů vede ke zmírňování dřívějšího napětí v oblasti Kaspického moře, které souvisí s těžbou energetických surovin na území sporného pobřežního šelfu. V prosinci minulého roku navštívil vedoucí ázerbájdžánské pohraniční stráže Elchin Guliyev Írán, kde projednával společný postup v boji proti terorismu, pašování drog a nelegální migraci podél společné hranice v Kaspickém moři.


Prezident Alijev během předloňské návštěvy Německa otevřeně připustil, že Írán Ázerbájdžánu dodává vojenskou techniku. Ázerbájdžánský vysloužilý generál Yashar Aydemirov dříve uvedl, že jeho země zakoupila íránské houfnice, raketomety, minomety a munici. Tyto zbraně byly údajně nasazeny během vojenských operací proti Arménii v dubnu 2016. Podle Aydemirova se íránští vojenští odborníci navíc účastnili na straně Ázerbájdžánu první karabašské války v letech 1988–1994.

 

Video: Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a izralský premiér Benjamin Netanjahu . / YouTube


Zaur Shiriyev, výzkumník z britského think-tanku Chatham House, se domnívá, že pro Baku budou nejatraktivnějším íránským zbožím balistické rakety, jež mohou sloužit jako protiváha arménských iskanderů.


Arménie získala ruské operačně taktické rakety Iskander v roce 2016. Na vzdálenost 500 km jsou schopné zasáhnout a zničit nepřátelské dělostřelectvo, velitelská stanoviště a další objekty. Vzdálenost mezi Náhorním Karabachem a Baku je asi 270 km, mezi Jerevanem a Baku pak přibližně 450 km.  


Prohlubování vojenské spolupráce mezi Ázerbájdžánem a Íránem vypadalo kvůli ázerbájdžánským nákupům izraelské vojenské techniky až donedávna nepravděpodobně. Baku se zdálo být ideálním kandidátem pro spolupráci s Izraelem a USA proti Íránu. Farhad Mammadov, ředitel Centra strategických studií v Ázerbájdžánu, si však myslí, že komplikovaná a nestabilní regionální situace, nečiní jeho dvoustranné vztahy závislé na třetích zemích, což mu umožňuje spolupracovat se státy, jež mezi sebou neudržují žádné vztahy.


Rozšíření vojenské spolupráce a nákupy zbraní od různých dodavatelů Baku uskutečňuje multivektorový přístup k zahraniční politice, jehož primárním cílem je překonat zahraničněpolitický význam Arménie.


Zdroje: Jamestown, Haaretz, Jane’s, Encyclopaedia Britannica, BBC, TASS

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
vlasto Datum: 12.03.2018 Čas: 11:39

Malá oprava - v Iráne nežije 15mil "Azerbajdžancov" ale "Azerov". Azerbajdžanec je občan Azerbajdžanu, Azer je príslušník etnika, ktoré tvorí gro obyvateľstva Azerbajdžanu a hodne významné etnikum v Iráne.

avatar
Rase Datum: 09.03.2018 Čas: 13:09

Myslím že za všechno hovoří samotný fakt, že v samotném Íránu žije víc Azerů, než v samotném Ázerbájdžánu. "e.g. criticism R. Elling" zmiňuje dokonce 18 až 30 mil. On azer byl i Íránský revolucionář a národní hrdina Sattar Khan (1868–1914), celkově se dá říct, že jsou hodně vlivnou menšinou. Ty historické vazby na Írán a Turecko (a okolní země) jsou docela zajímavé - z evropského pohledu je to i dost nepřehledné. Dnes je to docela dost bohatý stát a tak nějak musí být zadobře se všemi velkými sousedy. Přeci jen nemůžou si je znepřátelit - úplně jim stačí Arméni .))

avatar
flanker.jirka Datum: 09.03.2018 Čas: 11:51

Pan Grohman bude mít hodně dlouho ještě o čem psát, třeba nám za pár let napíše i pokroku Íránské technologie a jejich "vyspělých" systéméch řízení palby pro houfnice a raketomety. (kopie toho co dodal izrael do Dan a Vampirů).
Stále platí, že na blízkém východě nemůžeme věřit absolutně nikomu.

avatar
Poutnik Datum: 09.03.2018 Čas: 11:09

Vypadá to, že Ázerbájdžán následuje vzor svého velkého bratra Turecka.

arr