Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Události

Střední a východní Evropa se připravuje na summit NATO

Datum přidání 20.06.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 4 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Bukurešťská devítka (B9) se předminulý týden ve Varšavě zabývala budoucností NATO. Největší bezpečnostní hrozby podle ní přicházejí ze dvou směrů, z východu a z jihu. Na východě představuje hlavní riziko Rusko, zatímco z jihu Alianci ohrožují migrační vlny. Během setkání také opakovaně zazněl požadavek na rozšíření základen NATO v postkomunistických zemích.

Foto: Za Českou republiku se jednání zúčastnil Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. / Public Domain 

 

Rusko ohrožuje jednotu, svobodu a mír v Evropě

K uskupení B9 patří devět států ze středovýchodní Evropy: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. 8. června se ve Varšavě setkali jejich prezidenti s výjimkou ČR, kterou zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

 

Účastníci varšavského setkání zastávali velmi kritické postoje vůči Rusku. Severoatlantickou alianci prostřednictvím společného prohlášení vyzvali k poskytnutí obrany proti technikám ruského hybridního válčení. Jeho součástí může být finanční, politický či vojenský nátlak, který často doplňuje kyberkriminalita a propaganda.

 

Tvrdou protiruskou linii v NATO tradičně zastávají pobaltské státy. Nedávné varšavské setkání nebylo výjimkou. Lotyšský prezident Raimonds Vējonis považuje například za nutné posilovat odolnost členů Aliance vůči hybridním hrozbám a manipulaci mediálního prostředí.

 

„Evropa v dnešní době čelí řadě bezpečnostních problémů. Viděli jsme ruskou agresi na Ukrajině a v Gruzii, jež se pokusila podkopat pořádek nastolený mezinárodním právem... Fake news a propaganda neustále vytváří nové výzvy a my musíme najít způsob, jak na ně budeme reagovat,“ řekl podle Lotyšské informační agentury Vējonis.

 

Uvnitř B9 nalezneme i státy s odlišným pohledem na východní hrozbu. Bulharský prezident Rumen Radev zdůraznil, že je spíše potřeba zmírňovat napětí, normalizovat vzájemné vztahy a vyhýbat se agresivnímu tónu. Takto lze udržet komunikační kanály otevřené, a tím, podobně jako vedoucí členské státy EU a NATO, podpořit národní hospodářské zájmy.

 

„Aliance se ve vztazích s Ruskem musí řídit realismem a pragmatismem. Vedle posilování obranných schopností je zároveň nutné, aby NATO zůstalo otevřené k zahájení dialogu,“ uvedly internetové stránky bulharského prezidenta.

 

Video: Vystoupení Hynka Kmoníčka (anglicky) o České republice a střední/východní Evropě. Střední a východní Evropa musí ležet ve středu zájmu velmocí, neboť zde začaly obě světové války 20. století. / YouTube

 

Rozšíření vojenské přítomnosti na východě Aliance

Estonsko, ve Varšavě zastoupené prezidentkou Kersti Kaljulaidovou, zmínilo potřebu zlepšit schopnost rychlého přesunu spojeneckých jednotek. Ke Kaljulaidové se připojil i polský prezident Andrzej Duda: „Chceme... si vyzkoušet různé scénáře, a především se zaměřit na přemisťování, protože je nesmírně důležité.“ 

 

Polsko společně s Rumunskem v rámci reforem velitelského systému NATO prosazuje vytvoření nových regionálních velitelství. Předjednaná podpora členů B9 by se pro ně mohla stát velkou výhodou. Bukurešť lobuje za umístění velitelství pro černomořské alianční operace v Rumunsku a Polsko usiluje o založení velitelství pozemních sil ve Štětíně, jež by vzniklo rozšířením stávajícího Vícenárodního sboru Sever-východ.

 

Severoatlantická aliance začala rozšiřovat svou přítomnost ve středovýchodní Evropě po Krymské krizi v roce 2014. V loňském roce došlo k nasazení čtyř mnohonárodních praporů na území Polska a tří pobaltských států. Americká armáda na litevské území vloni, zřejmě dočasně, umístila protiletadlové a protiraketové systémy Patriot.

 

„Dokud jsme jednotní, jsme silní. Kdybychom rozdělili východní část [NATO – pozn. redakce] na menší části, situace by byla obtížnějším,“  řekl rumunský prezident Klaus Iohannis. Aliance by podle něj měla usilovat o „rozšíření vojenské přítomnosti v oblasti Černého moře včetně zřízení trvalého velitelství, jež bude schopno reagovat na jakoukoliv situaci.“  

 

Hrozba z jihu

Klaus Iohannis k tomu zdůraznil, že problémy s terorismem a migrací musí být řešeny v součinnosti s EU. Členské státy, jež žádají o pomoc, je nutné podpořit vhodnými nástroji. NATO se má zaměřovat na oblast bezpečnosti, které se dlouhodobě věnuje.

 

Radek Vondráček prezentoval názor České republiky, podle nějž je důležité potírat terorismus v zemích, kde vzniká.

 

Maďarský prezident János Áder definoval jižní hrozbu jako „migrační tlak na západní Balkán a rostoucí nebezpečí terorismu.“  Východní hrozba ztělesněná konfliktem na Ukrajině u sousedních zemí dle Ádera vzbuzuje „silný pocit strachu, že bude pokračovat.“  Obě tyto hrozby maďarský prezident označil za „reálné a vážné pro NATO, které by se jim v blízké budoucnosti mělo věnovat.“ 

 


 Video: Andrzej Duda po setkání B9: Mluvíme jedním hlasem. / YouTube


Společná deklarace B9

Závěrečný dokument z varšavského setkání bude předán ostatním členům Aliance. Díky této deklaraci se dozvědí, co je možné od středovýchodní Evropy během červencového summitu NATO v Bruselu očekávat.

 

„Je to přátelské gesto vůči našim spojencům. Chceme jim ukázat, jaká jsou naše očekávání a jaké jsou naše potřeby. Necháme je o tom přemýšlet a diskutovat,“ uvedl Adrzej Duda.

 

Ve společné deklaraci B9 ostatní členy NATO vyzývá:

  • ke společnému postupu vůči Rusku založeném na posilování odstrašení, obrany a otevřenosti k politickému dialogu, jehož požadovaným výsledkem je návrat Moskvy k respektování mezinárodního práva;

  • k zajištění ucelené obrany východního křídla, která je založena na efektivní a regionálně orientované velící struktuře NATO posílené o námořní jednotky a jednotky protivzdušné obrany a přepracování strategie přesunu jednotek;

  • k podpoře požadavku na vytvoření dlouhodobého a ucelenějšího přístupu NATO k hrozbám přicházejícím z jihu, a to včetně zlepšování schopností aliance reagovat na krizové situace.

Varšavské setkání B9 organizoval Polský institut mezinárodních vztahů a think tank German Marshall Fund.


Zdroje: President.pl, President.bg, Latvian Information Agency, Nine O’Clock, InteriaFakty, Hirado, Zone Militaire

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
TF_HU Datum: 23.06.2018 Čas: 10:04

Já se vždy u politických témat zasměju. Osobně nejsem žádný politik, ale komentáře některých jsou úsměvné.

Jeden jako SofF tak nějak pozapomíná, že zájem NATO je jiný než EU, že vlastně NATO není EU a naopak. Zájem NATO je jasný,obrana a transatlatická aliance. Zájmy EU jsou jiné a jen snad jen bezpečnostní politika je styčným bodem.

Druhej je tak zaslepený svou nenávistí, že nemůže rozdýchat, že americká nevládní organizace společně s polským institutem mezinárodních vztahů. Btw, snad je každému jasné, proč se to jmenuje German Marshall...jako připomínka ekonomické obnovy Německa, která se na západě rozhodně podařila lépe, jak ekonomická obnova na východě.

Na tomto fóru, se evidentně probírá agenda, která je stejně tak v současnosti projednávána jak v NATO, tak i v EU, která začíná posilovat své vojenské schopnosti. Kola osudu spustil Putin okupací Ukrajiny a anexí Krymu. Ostatní Pobaltské státy ze začínají ptát, jsme další v řadě? S tím souvisí přehodnocování všech obranných schopností. Chápu, že by se Valach cítil trapně, jak jinak bez porozumnění problému by tam působil trapně i Okamura.

avatar
Valašský synek Datum: 22.06.2018 Čas: 20:22

Tak jsem si hledal, co je to ten German Marshall Fund a ejhle... Žádný think tank, ale jmenuje se to celým názvem "German Marshall Fund of the United States"(!!!). Čili americká nevládka, takže svého druhu "převodová páka" USA k ovládnutí států Evropy. A ten formát B9 je zjevně nikoli iniciativa představitelů těch států bývalé Varšavské smlouvy a RVHP, které jsou tu sdruženy, ale očividně je to iniciativa USA. Takže se vůbec nedivím, že tam prezident Zeman nejel. Osobně bych považoval za vrchol drzosti, aby nějaká nevládka svolávala prezidenty 9 států a na shromáždění po nich pak ještě chtěla, aby se "iniciativně" stavěli proti Rusku a, svorně jásajíce, volali po zřízení dalších základen (nejspíš USA) ve Střední a Východní Evropě.
Osatatně, co už čekat od Amíků... Když si sem může přijet soukromě US generál a přes média peskovat vládu ČR, že má ihned zahájit rekonstrukce dopravní sítě (aby po ní mohly jezdit těžké US tanky) nebo když si sem soukromě přijede předseda US senátu, soukromě si vystoupí v českém parlamentu a nadiktuje si, že si soukromě odveze v ČR zatčeného ruského ajťáka, prostě protože už pro něj má připravené letadlo...
USA se k nám zjevně začínají chovat úplně stejně jako říšský protektor a nepokrytě si ze Střední a Východní Evropy dělají nástupní prostor k útoku na Rusko...
Osobně bych si na té schůzce B9 připadal přinejmenším stejně trapně, jako většina našich herců na shromáždění v ND k podpisu "anticharty".
Mám obavu, že pod vedením této naší politické reprezentace a pod diktátem "think tanků" z USA se z Evropy začíná neodvratně stávat "sink tank"... :-(

avatar
BarryGold Datum: 21.06.2018 Čas: 11:49

Tak tam by nebylo našemu panu prezidentovi dobře. Nedivím se, že tam nejel. V Rusku je mu určitě lépe.

avatar
SofF Datum: 21.06.2018 Čas: 02:24

Aliance měla smysl do roku 91, od té doby se zájmy Evropy a Severní Ameriky rozchází - pro EU jsou Státy konkurent, to žádná vzletná slova nezakryjí. Rýsuje se rozpad na nové ostře protiruské členy a na staré které chtějí s Ruskem poklidně obchodovat. A jednoduše řečeno, Amerika z toho finančně prodejem zbraní vytěží co půjde (už teď někteří otevřeně nabízí úplatky) a nakonec se stejně rozhodne podle svého zájmu...

arr