Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výstroj

Balistická ochrana trupu pro vojenské účely

Datum přidání 03.03.2015    Rubrika rubrika: Vojenská výstroj     komentáře 22 komentářů    autor autor: Michal Uher

V nedávné době se otevřela opět otázka nákupu balistických, nebo lapidárněji řečeno neprůstřelných, vest pro Armádu ČR. Ministerstvo obrany ČR označilo projekt jako Vesta ochranná modulární (VOM). Již od svého počátku vyvolává tento nákup poměrně veliké emoce. Paradoxní je, že největší diskuse se vedou o způsobu oblékání či vazbě pro připevnění sumek, ale stranou zůstává hlavní funkce vesty - ochrana vojáka před střelami a střepinami.

Foto: Čeští vojáci dostanou nové balistické vesty; ilustrační foto /Joint Multinational Readiness Center , Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0)

Foto: Na obrázku vesta Fenix COMBAT. Pořizované vesty CZ COMBAT Armádou ČR vycházejí z tohoto modelu; ilustrační foto / ALP Army

 

 

Požadavky na ochranu na okraji zájmu

Při mnoha diskusích se k úrovni balistické ochrany a protistřepinové ochrany diskutující mnoho nevyjadřují. Odbude se to tím, že vesta má „třiáčkovou balistiku“ a „čtverkové pláty“. Problém je v tom, že mnoho diskutujících ani netuší, o čem se mluví.

 

Při uvedení zmíněných termínů má dotyčný na mysli asi úroveň balistické ochrany dle americké normy NIJ 0101.04. Pokud tedy má vesta v základním provedení pouze s měkkou balistickou vložkou úroveň IIIA, znamená to, že tato vesta by měla zadržet na vzdálenost 5 m celoplášťovou střelu v ráži 9×19mm o rychlosti 436 m/s a nebo poloplášťovou střelu s expanzní dutinou v ráži .44 Magnum o rychlosti 436 m/s.

 

Pokud hovoříme o „čtverkových“ plátech, tak má dotyčný asi na mysli pláty dle stejné normy, které mají na 15 m zadržet průbojnou střelu .30-06 Springfield M2 APOD. V obou případech je nutno zdůraznit, že toto zastavení probíhá v oblasti minimálně 76 mm od okraje, takže tato úroveň ochrany není poskytována po celé ploše měkké balistické vložky.

 

Rovněž je třeba zmínit, že maximální hloubka otisku při průhybu vesty po zásahu je 44 mm. Při posuzování plátů z hlediska balistické odolnosti jsou pak důležité ještě dva údaje – kolik zásahů z dané ráže plát snese a zda je plát určen i pro samostatné použití.

 

Použití běžného plátu bez měkké balistické vložky je totiž hazardování se životem. Pláty pro samostatné použití bez měkké balistické vložky mají na vnitřní straně konstrukci, která brání úlomkům tříštícího se plátu, aby zranily uživatele.

 

U běžného plátu se počítá s tím, že tuto funkci plní měkká balistická vložka. Pláty pro samostatné použití jsou určeny především pro použití v nosičích plátů, protože použití běžných plátů je u vest s měkkou balistickou vložkou úsporou v hmotnosti a i v ceně.

 

Toto jsou naprosto zásadní údaje, které by měl každý uživatel balistické ochrany znát a mít představu o tom v jakých místech je jak chráněn. Dle uvedené normy je uživatel chráněn pouze balisticky. Uvedená norma vůbec neřeší protistřepinou ochranu, která je pro vojáky neméně důležitá, protože se střepinami granátu, hlavice RPG, IED atd. se setká asi častěji, než Tálibáncem s revolverem v ráži .44 Magnum.

 

Dále je potřeba pamatovat, že proti puškovému střelivu je uživatel plně chráněn jen v místě plátu a to ještě ve vzdálenosti min 76 mm od okraje! Je sice možné, že plát zadrží puškovou střelu i blíže k okraji, ale to už žádný výrobce negarantuje.

 

Protistřepinovka automatická není

V našich ozbrojených složkách a mezi zájemci o vojenství se tak nějak vžilo, že balistická vesta řeší automaticky jak balistickou, tak protistřepinovou ochranu. Není to úplně pravda. Záleží totiž na měkké balistické vložce.

 

Ne každá balistická vložka s úrovní ochrany NIJ 0101.04 IIIA plní i ochranu proti střepinám. Protistřepinovou ochranu totiž řeší úplně jiná norma a to STANAG 2920. Zde je třeba zmínit, že norma NIJ 0101.04 a také nahrazující norma NIJ 0101.06 jsou normy pro balistickou ochranu, tj. ochranu proti střelám, pro americké bezpečnostní sbory.

 

Jednoduše řešeno, tyto normy řeší rizika ze strany palných zbraní, které na tamní policisty vytáhnou jejich domácí gauneři. Normy NIJ nejsou normami vojenskými a neřeší vojenské hrozby! Tyto normy se staly určitým etalonem, ale jejich používání pro balistickou ochranu pro vojenské účely je s otazníkem.

 

Co se týká normy STANAG 2920, tak ta zajišťuje provedení testů kalibrovanými střepinami v definovaných rychlostech a na definovanou vzdálenost. Pokud má balistická vesta zajišťovat ochranu i proti střepinám, tak by měla projít zkouškou podle této normy, protože zmíněné normy NIJ toto vůbec neřeší. Podle informací k vestě VOM, by tato vesta měla být hodnocena i z hlediska protistřepinové ochrany.

 

Boční balistická ochrana

Velice často se v případě balistické ochrany řeší její hmotnost. Podle typu použitých materiálů, jak u měkké balistické vložky, tak u plátů může dojít k velikým rozdílům. Jedním z prvků, který jednoznačně zvyšuje hmotnost vesty jsou boční balistické pláty.

 

Řada ozbrojených složek je v minulosti vůbec neobjednávala s tím, že je vojáci stejně nebudou nosit. Problém tu však je.

 

Již během nasazení amerických sil v Iráku si začali rodiče amerických vojáků stěžovat, že jejich synové byli zabiti nebo zraněni kvůli špatné balistické ochraně. Nejde ani tak o to, že by dodavatel porušoval normy, ale jde o to, že povstalci velice rychle zjistili, že američtí vojáci mají pláty, a tudíž místo chráněné před puškovou municí pouze z přední a zadní strany.

 

Začali se proto zaměřovat na střelbu na americké vojáky z boku, kde měli vojáci pouze měkkou balistickou vložku. Výsledky byly ohromné a mnoho amerických vojáků si připadalo jako terč na pouťové střelnici.

 

Záhy proto americké ozbrojené složky a to jak US Army, tak US Marines Corps zavedly boční balistické pláty. Ty jsou dnes součástí každé standardní americké vesty a nebo nosiče plátů. Byla zde i snaha, že by byly pláty na každé straně dva, jeden v chrániči paže a druhý v podpaží, ale zůstal nakonec jen ten v podpaží.

 

Je zcela jasné, že pláty na pažích mají sice logiku z hlediska pozice srdce, ale taková balistická ochrana se už nedá nosit. Byl proto přijat určitý kompromis a je snahou podpažní balistické pláty co nejvíce zvedat, ale jen tak aby nebyla omezen volný pohyb pažemi. Boční balistické pláty mají být i součástí dodávky VOM pro AČR. Jedná se tedy o sledování skutečného standardu v balistické ochraně.

 

Je jasné, že boční boční balistické pláty nejsou určeny pro všechny typy plněných úkolů a pro všechny funkce v armádě. Pro určité typy jednotek pro konkrétní typy operací jsou však velice důležité. Možnost jejich dodatečného připevnění nebo sejmutí je tak dobrou volbou.

 

Foto: Situační nákres balistické ochrany lidského torza - modrá plocha zobrazuje chráněnou oblast měkkou balistickou vložkou tj. ochrana proti pistolovému střelivu a také protistřepinová ochrana. Šedá zóna je plný rozměr plátu a oranžová zóna je garantovaná oblast ochrany proti puškovému střelivu. Červený ovál zobrazuje oblast srdce. Při bočním pohledu je jasně viděl oblast ochrany podpažním plátem, který chrání boční oblast břicha a tam umístěné důležité orgány, a také oblast, která by byla chráněna samostatným plátem na paži. Pokud nejsou pláty použity není bok proti účinkům puškového střeliva vůbec chráněn.

Foto: Situační nákres balistické ochrany lidského torza - modrá plocha zobrazuje chráněnou oblast měkkou balistickou vložkou tj. ochrana proti pistolovému střelivu a také protistřepinová ochrana. Šedá zóna je plný rozměr plátu a oranžová zóna je garantovaná oblast ochrany proti puškovému střelivu. Červený ovál zobrazuje oblast srdce. Při bočním pohledu je jasně viděl oblast ochrany podpažním plátem, který chrání boční oblast břicha a tam umístěné důležité orgány, a také oblast, která by byla chráněna samostatným plátem na paži. Pokud nejsou pláty použity není bok proti účinkům puškového střeliva vůbec chráněn. / Autor

 

NIJ 0101.04 je mrtvá

Ještě je potřeba se vrátit k používaným normám. V současnosti hojně používaná americká norma NIJ 0101.04 již není na území USA platná. Nahradila ji norma NIJ 0101.06. Všechny bezpečnostní složky dnes již musí nakupovat balistickou ochranu dle této nové normy a to bez výjimek. V používání mohou zůstat ty prvky výstroje, které byly pořízeny před zavedením nové normy a to do doby ukončení jejich životnosti.

 

Je zajímavé, že navzdory tomu, že norma NIJ 0101.04 v zemi svého původu pozbyla platnost a ozbrojeným složkám mohou dodávat pouze dodavatelé s certifikátem vydaným pouze akreditovanou zkušebnou na území USA, tak tato norma žije svým vlastním životem. Pro řadu zemí je tato norma snadno uchopitelná a osvědčená a tak je používána stále.

 

Nová norma NIJ 0101.06 je výrazně přísnější. Došlo ke zvýšení výkonů střeliva zejména v úrovni ochrany IIIA. Vesta podle nové normy musí zastavit jedovatější střelivo, než podle normy předchozí a to se stejným maximálním průhybem, takže dochází k použití jiné skladby při zachování hmotnosti vesty a nebo ke zvýšení počtu vrstev standardních materiálů a tím pádem i k nárůstu hmotnosti.

 

Co je dále důležité, tak do normy byly zavedeny i životností testy a zkouší se vesty jak nové, tak vesty uměle „zestařené“. Rovněž je přidána zkouška ponoření vesty. Dříve stačilo postříkat vestu vodou, ale to bylo prokázáno jako nedostatečné a dnes se vesta ponořuje, aby se ukázaly možné vady ve vodotěsném obalu měkké balistické vložky případně v panelu.

 

Byl také navýšen počet zadržených střel u panelů a došlo k nárůstu počtu vzorků, takže certifikace podle nové normy je extrémně finančně náročná. V Evropě provádí zkoušku dle NIJ 0101.06 pouze několik málo zkušeben s tím, že tato zkouška je určena pouze pro zákazníky mimo USA, kteří platnost této zkoušky uznají, protože pro americký trh musí být zkouška provedena pouze na území USA.

 

S normou NIJ 0101.04 se budeme setkávat ještě delší dobu než se plnohodnotným balistickým etalonem stane nástupkyně NIJ 0101.06. Plnému rozšíření brání zatím velice vysoké náklady pro certifikaci. Dá se však předpokládat, že zákazníci budou celosvětově postupně vyžadovat dodávky podle nové normy, a tak budou společnosti nuceny v zájmu přežití k certifikaci i podle nové normy.

 

Ještě chci zmínit, že někteří lidé v ČR hovoří o tom, že jejich vesta vyhovuje NIJ 0101.06. Zde je nutno být na velikém pozoru. Jak bylo uvedeno, tak skutečnou zkoušku na úrovni dnes v Evropě dokáže provést pouze pár zkušeben. To, že do vesty někdo vystřelí z pistole v ráži .357 SIG ještě neznamená, že vesta odpovídá této normě! Platí také, že vesty dle normy NIJ 0101.06 jsou obvykle výrazně dražší, protože výrobce si musí nechat kompenzovat náklady na výrazně dražší certifikaci.

 

Naše česká norma

Dlouhá léta byla balistická ochrana jednotlivce v naší zemi nakupována podle naší české normy ČSN 39 5360. Jedná se o naši specifickou normu. Norma je postavena jako sloučená norma pro tento typ ochranných prostředků a zahrnuje jak hodnocení balistické ochrany, protistřepinové ochrany a také ochrany proti průpichu.

 

Z hlediska balistiky obsahuje celou řadu úrovní ochrany proti hrozbám z různých zbraní. V porovnání s NIJ 0101.04 je komplexnější a obsahuje i „východní“ ráže, se kterými je možno se setkat. Je to výhodou pro policisty, tak pro vojáky, kteří asi častěji narazí na protivníka se zbraněmi v ráži 7,62×39 mm (např. AK-47 a jeho klony) než se zbraněmi v ráži 7,62×51 mm NATO.

 

Problém je částečně ten, že tato norma proti americké balistické normě neobsahuje test na zestařené vestě, což by se jistě dalo dodělat, ale hlavně je pak těžko uchopitelná pro všechny mimo ČR. Světový standard založený na amerických normách NIJ 0101 je zřejmý. Ještě je třeba dodat, že přes několik pokusů nebyla dosud zavedena žádná evropská norma pro tento typ osobních balistických ochranných prostředků.

 

Ochrana proti průpichu

V předchozí části o naší normě ČSN 39 5360 bylo zmíněno, že tato norma řeší i ochranu proti průpichu. Tento požadavek je dán ze strany bezpečnostních složek a to zejména policie a vězeňské služby, kde jednou z hrozeb je použití bodných zbraní.

 

Zde je třeba uvést, že měkká balistická vložka je určena pro zadržení střely z palné zbraně, případně střepiny, ale konstrukčně nedokáže zadržet hrot nože, kopí či šípu. Je to působení jiného tělesa a jiným způsobem.

 

Proto tam, kde hrozí, že uživatel může být s vysokou pravděpodobností konfrontován s podobnou zbraní, je vhodné použít doplňkovou vložku proti průpichu. Pro vojenské použití je však tento typ ochrany pouze zbytečnou zátěží. Je nutno si uvědomit, že poměrně účinnou ochranu proti průpichu poskytuje balistický plát a pravděpodobnost, že se dostane voják do souboje na bajonety nebo útočné nože, je při dnešním způsobu vedení boje poměrně malá.

 

Jak se vyrábí balistika

Pro doplnění tohoto tématu je potřeba se zmínit ještě o jedné věci a tou je výroba balistických vložek a plátů. Není nutné rozpitvávat jednotlivé materiály, ale spíše je vhodné uvést, jak to funguje.

 

Na světě je pouze několik výrobců vláken a tkanin vhodných pro výrobu balistické ochrany. Od nich nakupují pak prakticky všichni výrobci balistických vest.

 

Každý výrobce balistické tkaniny udává doporučené vrstvení té konkrétní balistické tkaniny. Výrobce balistické vesty tkaninu nakoupí, nařeže ji na odpovídající rozměry, navrství, zajistí prošitím (což má mimochodem na balistické vlastnosti významný vliv) a uzavře do vodonepropustného obalu.

 

Hotovou balistickou vložku si pak nechá v akreditované laboratoři vyzkoušet. Výrobci balistický vest tedy ovlivňují tvar vesty, složení jednotlivých vrstev a prošití.

 

Druhou kapitolou je navržení obalu tedy, toho, co ve skutečnosti vidíme, protože vložky jsou uzavřeny uvnitř. Konstrukce obalu je pak plně v gesci výrobce vesty. Zde je také důležité složení jednotlivých vrstev, které mají roznášet síly při zásahu, eliminace nevhodných švů a pevných prvků na vnitřní straně vesty, které by při zásahu do vesty mohly způsobovat zranění.

 

Z toho důvodu se přesně volí pozice vnitřních švů, použití přezek a zipů na vnitřní straně vesty by mělo být absolutní tabu, protože tyto prvky způsobují sekundární zranění při průhybu vesty po zásahu. S otazníkem je použití kovových prvků jak na vnitřní i na vnější straně vesty, kdy by po zásahu mohlo dojít k fragmentaci zranění uživatele. To vše však ovlivňuje již sám výrobce vesty.

 

Životnost vesty

Obecný požadavek na životnost balistické vesty a zejména balistických vložek a plátů je pět let a případně dalších pět let, pokud byla vesta předchozím období skladována v odpovídajících podmínkách.

 

Pokud byla vesta již pět let používána, tak povolení dalšího použití bez provedených zkoušek je velice riskantní, protože balistické materiály ve vestách degradují a pět let stará vesta již nemusí zadržet stejnou střelu, jako vesta nová.

 

Z toho důvodu byla mimo jiné zavedena nová norma NIJ 0101.06 se zkouškou zestaření, aby bylo jasné, že vesta je natolik kvalitní, že i po celou dobu životnosti zadrží odpovídající hrozby ve své třídě.

 

Prodloužení životnosti u skladovaných vest je vcelku logické. Pokud byly uloženy správně, tak ještě nemohlo dojít k zásadním změnám v charakteristikách balistického materiálu. Což však neplatí při tom, když je vesta používána. Zvláště nadšenci, kteří si koupí přes internet použitou vestu, by měli vědět, že taková vesta je hlavně pro oko a nikoliv pro skutečnou ochranu.

 

Obecně platí, že všechny plastové a gumové výrobky věkem ztrácejí své vlastnosti a obvykle křehnou. U balistických materiálů je to velice podobné. Pokud se nejedná o ocelové nebo titanové pláty, tak u všech balistických vložek a plátů se s věkem zhoršují vlastnosti.

 

Důležité je zmínit také poškození obalu měkké balistické vložky nebo plátu. Pokud dojde k poškození obalu, tak s vysokou pravděpodobností je nutné balistickou vložku vyřadit. Oprava je sporná, protože se musí doložit, že samotný balistický materiál nebyl poškozen. Pokud tedy dojde k propíchnutí vesty neopatrností nebo v boji, je nutno si balistickou vložku vyměnit.

 

Neméně důležité je také dbát na správné zacházení s pláty. Keramické pláty jsou obvykle křehké a při pádu na pevnou podložku může dojít k jejich poškození. Je asi logické, že prasklý plát svého uživatele nechrání.

 

Výrobci plátů proto doporučují provádět před prvním použitím a také periodicky zkoušku stlačením a kroucením panelu v rukou. Pokud se začnou ozývat zvuky jako škrábání či vrzání, tak je panel poškozen a nesmí se používat. Každý voják by se o pláty měl dobře starat, protože na nich může záviset jeho život.

 

Samostatnou otázkou je životnost samotného obalu vesty. Podle intenzity použití a také místa použití se můžeme setkat s tím, že někdy obal vypadá po pěti letech jako nový a nebo je po několika rotacích v Afghánistánu dotrhaný a ošoupaný skoro k nepoznání. Pět let v misi se však asi nedá očekávat od žádného obalu vesty.

 

Věřím, že tento článek pomůže s lepším pochopením toho, co je na balistické vestě to nejzásadnější a to její ochranná funkce. Na vestě je totiž to nejdůležitější uvnitř. Někteří konkurenční výrobci se o vestách od České zbrojovky vyjadřovali hanlivě s tím, že se očekává výroba z nekvalitních a podřadných materiálů. To nejpodstatnější je však to, s jakým výsledkem projde vesta zkouškami balistické a protistřepinové ochrany.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
suchrochanek Datum: 31.03.2015 Čas: 09:37

Borci, mám prosbu. Je tu někdo, kdo měl tu možnost nosit NPP 2006 nebo VOP 2009? Moc by mi pomohlo, kdybych se mohl zeptat na pár otázek... Když tak mail s.roma@seznam.cz

avatar
KOLT Datum: 05.03.2015 Čas: 12:34

flanker.jirka: Věřte mi, že na tohle nepotřebuje česká vrchnost žádné školení. Naopak by ho mohla dávat :-( Jinak nevím, jestli DS někdo další zkoušel, každopádně vojáci US Army mají zakázáno tuto vestu nosit...

avatar
flanker.jirka Datum: 05.03.2015 Čas: 10:56

pajo, mu7705, KOLT: díky za info! Tak že reálný výsledek se jen tak nedozvíme. O tom jak to je s pořizováním majetku do ozbrojených složek by se tu dalo psát pořád :-D Je vidět, že naše vrchnost dostává v USA opravdu dobré "školení" :-D
A zkoušel dragon skin někdo jiný než američané, myslím tím třeba někdo v Evropě?

avatar
G19x9x19 Datum: 05.03.2015 Čas: 10:32

Děkuji za super článek, jen bych si dovolil nesouhlasit s částí o stárnutí měkké balistiky, pokud je rádně uložená, není vystavena vlhkosti tak je její životnost takřka "neomezená" sám jsem nedávno zkoušel bezmála 30let (r.v. 1987) starou střepinovku (!!) proti 9g subsonic lugeru (ano, pravda náboj naprosto ideální svojí konstrukci na zastavení vestou - nicméně pořád šlo pouze o střepinovku) z bezprostřední blízkosti a střela se zastavila v druhé z 20-25 vrstev kevlaru. Tím samozřejmě ovšem nikoho nenabádám k používaní vesty s prošlou zárukou :)

avatar
KOLT Datum: 05.03.2015 Čas: 09:58

Musím souhlasit s mu7705, z veřejných zdrojů se zdá, že armádní testy Dragon Skin byly od začátku směřovány k tomu, aby byla poškozena firma Pinacle Armor. Někdo byl zřejmě velmi zainteresovaný v tom, aby se tato vesta neprosadila.

avatar
mu7705 Datum: 05.03.2015 Čas: 07:24

Drangon Skin od Pinacle Armor je zajímavý počin. Je pravda, že v porovnání s běžnými vestami je těžší, ale na druhou stranu je ohebná a proti puškovému střelivu chrání na větší ploše. Měl jsem tuto vestu na sobě a tak vím, o čem mluvím.
Co se týká zkoušek pro USAF, tak jde o jednu zajímavou věc. Vesty s ochranou Dragon Skin se začaly prodávat v době operací v Iráku. Řada vojáků si tuto vestu začala kupovat. Byla drahá, ale slibovala větší chráněnou plochu (musíme si uvědomit, že mimo jiné se jezdilo v nepancéřovaných vozidlech, MRAPy došly později) . Některé matky volaly po tom, aby Pentagon nakoupil tyto vesty pro všechny a zvýšil jejich šance na přežití. Jenže to se Pentagonu nelíbilo, protože měl své kontrakty. Proto došlo k nákupu cca 300 vest Dragon Skin pro USAF. Po více jak půl roce (až měli jistotu, že Pinacle armor peníze investuje) naráz udělali testy a to zaměřené na to, aby ukázali, jak je vesta nespolehlivá. Jejich cílem bylo narušit materiál spojující disky. Takže byl vymyšlen test na dlouhodobé namočení vesty do sudu s naftou, opakované ohřívání vesty na 120 stupňů a její zmražování na -40 stupňů atd. Jedinou snahou tedy bylo zajistit, aby se spojovací materiál porušil a disky se posunuly. Pak se udělaly rentgenové snímky s posunutými disky a když se to potvrdilo, tak ještě udělali střelecké testy do míst, kde se disky posunuly.
Pak byla ukázána klasická vesta s kapsou na plát a bylo ukázáno, že této vestě tyto zkoušky neublížily a tudíž je lepší. Následně byly všechny vesty reklamovány, takže společnost Pinacle Armor musela vrátit peníze a finančně ji to dost poškodilo.
Každému, kdo trochu uvažuje, muselo být jasné, že ty zkoušky neměly s logikou nic společného. Kdo bude vestu střídavě dávat do trouby a do mražáku. S takovým rozdílem teplot se v misi nikdo nesetká. Až bude mít vesta 120 strupňů, tak ji určitě nebudu mít na těle, protože bílkoviny se sráží při 42 stupních. Neznám také člověka, který by si vestu skladoval v sudu s olejem nebo naftou.

avatar
pajo Datum: 05.03.2015 Čas: 00:45

flanker.jirka:
Celkom ma dragon skin zaujal, tak som trochu "googlil" a nasiel zopar odpovedi na vase otazky. Cenu jednotlivych modelov dragon skin si mozte pozriet tu https://dragonskinarmor.com/product-category/dragon-skin/,
napr. Dragon Skin – TRS Operator Coverage with Survivor IIIA zacina na 3995$.
Sice to video na youtube vyzera presvedcivo, ale podla tejto prezentacie http://www.defense.gov/dodcmsshare/briefingslide/304/070521-d-6570c-001.pdf z roku 2007 nepresla oficialnimi US army testami a testovana vesta vazila 47.5lbs ~ 21.5kg.

avatar
flanker.jirka Datum: 04.03.2015 Čas: 22:23

Pěkný článek. Moc se v balistické ochraně neorientuji, nedávno jsem našel video s vestou s názvem dragon skin, zajímal by mně rozdíl mezi tím co nabízí výše popsaná vesta a co vše vydrží dragon skin, na videu do ní pálí AK 47 z pár metrů. Rozdíl v použitých materiálech a technologiích mi neunikl, ví někdo jaký je tam cenový a hmotnostní rozdíl?
https://www.youtube.com/watch?v=aYaSRIbPWkM

avatar
Deadog Datum: 04.03.2015 Čas: 19:16

Budouocnost je v novych materialech jako treba liquid armor a jejich projekt TALOS

avatar
CerVus Datum: 04.03.2015 Čas: 17:32

tobabvmm: U nás to bude absolutně nemožné, vojáci dostávají co je na skladě. Potažmo pár vysoce specializovaných jednotek má to štěstí a můžou si občas vybrat. Reálné pro běžné příslušníky to nebude ani v Americké armádě, která je v otázkách výstroje a jejich úpravy na základě zpětné vazby vojáků trochu dál. Mají tam na to vyčleněnou jednotku, která prověří prospěšnost, nákladnost a která se postará o následné rozšířené testování opět mezi vojáky. Díky tomu tam ale mají k dispozici takovou výstroj, která sedne téměř všem.
U naší armády je neustálý koloběh nových a nových vest podle toho kdo vyhraje za nějakých pochybných podmínek výběrové řízení. Zrovna včera jsme se o tom v práci bavili, že z nějakých 6ti druhů vest, které jsme za ty roky měly byla pouze jedna pohodlná na delší nošení a která disponovala použitelným a odolným zapínáním. Ostatní vesty byly hrůza, děs.
Ono jestli by nebylo nejlepší vesty (a nejen je) nakupovat přes agenturu nato. Takhle to vždy jsou pouhé kopie zahraničních výrobků produkované v malých sériích. Hlavně by se tím vyřadil problém našich výběrových řízení. Hlásí se tam dvě, tři firmy a pokud někdo z nich nevyhraje tak se do nekonečna odvolává. Nebo jak nám předvedlo výběrové řízení na maskáče výherce zboží vůbec nedodá a pak má tu drzost se do tendru přihlásit znovu. Potažmo nechápu proč si armáda nestanovuje systém pokut jako jakákoli soukromá firma. Pozdní a nedostatečné dodávky, nekvalitní výrobky a podobné věci jdou velice snadno pokutovat potažmo firma (i jednatelé) může být následně vyloučena z budoucích zakázek.
On celá naše vystrojovací logistika je taková pochybná. Za cenu moderních oděvů goratex 5té generace máme generaci první, kterou Britové nahrazovali před první válkou v zálivu. A to při jejím opotřebení není voják ani schopen dostat nové. Střih polních uniforem zamrzl 20let zpátky. Obecně je absolutní neochota nahrazovat vystrovací součástky modernějšími i když by se daly pořídit za nižší cenu. Jednou to je zařazené ve výstroji pod určitým číslem a určitou podobou, tak to tak zůstane přinejmenším dalších 20 let. Nevím celkem by mě zajímalo jak to vypadá v armádách okolních popřípadě ekonomicky stejně silných států.

avatar
delus Datum: 04.03.2015 Čas: 17:26

tobabvmm: Taková koncepce by asi šla použít pro současné jednotky na misi ale v jakémkoli větším měřítku je to logistická katastrofa.

Co se týče článku tak vývoj jednoznačně na západě směřuje k poháněné zbroji jelikož se stále zvyšují požadavky na výbavu vojáka at ten už to za chvíly zkrátka neunese a jinou cestu zatím nikdo nevidí.

avatar
kubo4747 Datum: 04.03.2015 Čas: 17:19

To je skoro ako americká IOTV...

avatar
tobabvmm Datum: 04.03.2015 Čas: 14:23

Dobrý den,

rád bych se Vás optal, zdali by bylo možné, aby si "jedotliví vojáci vybrali vestu sami".
Domnívám se, že samotný voják pohybující se na bojišti má největší zájem na tom, aby jeho vesta byla účinná.

Návrh koncepce:
- testovací orgán armády by:
a) připravil a podklady pro diskuzi, tak aby poučený laik/voják se byl schopen relevantně a dobře rozhodnout o výběru své vesty
b) dopředu vytipoval vhodné kandidáty na vesty a naopak nevhodné vesty z nabídky nedoporučil
c) vhodné kandidáty otestoval - čímž by vznikla doporučená množina vest
- vhodný (pokud možno ne testovací ani nákupní) armádní orgán by započal a moderoval diskuzi zúčastněných stran, kde by se byla představena doporučení a výsledky testování, načež by vojáci navzájem s testovacím orgánem diskutovali, s cílem pomocí prokázaných faktů (tj. i reálné zkušenosti vojáků z používání) a evolučně dobralo optimálnímu řešení
- nákupní orgán by
a) získal individuální požadavky vojáků a následně poptal výrobce/prodejce
b) dle cen v poměru k odebraným kusům by si jednotlivý vojáci (dle individuálně přidělenému rozpočtu) definitivně vybrali/nakoupili svou vestu

- přínosy:
a) vojáci by měli dobré ponětí o vlastnostech svého vybavení a byly by schopni se relevantněji přizpůsobovat bojovým podmínkám, dle svého aktuálního vybavení
b) výběrová kritéria by odpovídala těm, kteří vesty reálně používají a riskují
c) v diskuzi by byla probrána kritéria testovacího orgánu (tj. všechny argumenty aktuálně probíhajícího výběrového řízení) a navíc by pravděpodobně došlo k hlubšímu promyšlení a vyargumentování výběru vesty, popř. by se kritéria zpřísnila dle proběhlé diskuze (kdyby se zjistilo, že se na kritérium zapomnělo či nemělo dostatečnou váhu)

avatar
Deutschmann Datum: 04.03.2015 Čas: 14:16

juhelak:
Když se podíváte na výrobce vest, tak zjistíte že ji řeší hlavně státy které vymírají, nebo mají velmi málo obyvatel (Evropa, USA, Kanada, Rusko, Izrael).

Ostatní to snad vůbec neřeší, protože lidí mají jako s......

avatar
juhelak Datum: 04.03.2015 Čas: 14:08

hm vestu z navzajem se prekryvajicich supin meli uz persane, navic pozdeji taky pouzivali ocel, bud se pujde tímhle smerem nebo jak pisou jiní neco ve stylu celoobleku s pomocnymi motory ala marína ve starcraftu nebo warhammeru 20000 :)
Ono je taky mozny ze zjisti ze lídí je na svete uz tolik že neni potreba vyhazovat tolik penez za ochranu, milionový ztráty budou akceptovatelny.

arr