Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří ... Více

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a ... Více

Námořní technika

Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper proti ponorkám

Datum přidání 16.11.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 3 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Během nedávného cvičení ve výcvikovém prostoru u pobřeží Jižní Karolíny se bezpilotní letoun MQ-9 Reaper (Predator B) zapojil do pátraní po podmořských cílech. Dron přijímal data od sonarových bójí a přeposílal je řídícímu středisku na pobřeží.

Foto: Vizualizace MQ-9 Reaper, který odhazuje sonarové boje. / Ultra Electronics

 

V rámci cvičení byly do zájmového prostoru vrtulníky amerického námořnictva shozeny sonarové bóje. Jedná se o malé detekční přístroje o průměru kolem deseti centimetrů a délce necelého jednoho metru, které vysílají/přijímají akustické signály a poté je přes rádio posílají do průzkumného vrtulníku nebo letadla.


Tentokrát signály z bójí zachytával a zpracovával speciálně upravený dron MQ-9 a přeposílal je do několik stovek kilometrů vzdáleného řídícího střediska. Spojení mezi dronem a střediskem probíhalo přes satelit.


„Tento test potvrzuje schopnost našich bezpilotních prostředků detekovat ponorky a poskytovat dlouhodobé informace o podmořských cílech,” komentovala cvičení Linda Blue, generální ředitelka firmy General Atomics Aeronautical Systems (GA-ASI), která vyrábí drony řady Predator, Reaper nebo Avenger.


Není však jasné, zda se do cvičení nezapojil spíše dron MQ-9 Guardian (viz dále) – námořní verze MQ-9 Reaper. Jde však o “slovičkaření” neboť obě verze se sice liší svou sestavou avioniky, elektroniky a senzorů, základní stavebnicová konstrukce (lze volit například různá křídla) a pohonná jednotka je stejná.

 

Během cvičení byl MQ-9 kromě klasického kulového elektro-optického pouzdra vybaven také víceúčelovým radiolokátorem Lynx a systém pro automatickou detekci polohy lodí AIS (Automatic Identification System).

 

Radiolokátor Lynx dokáže poskytovat snímky s vysokým rozlišením a fotografickou kvalitou přes mraky, déšť, prach, kouř a mlhu. Hmotnost radiolokátoru Lynx je 60 kg a má dosah 80 km. Lynx je umístěn v malém kapkovitém pouzdře za předním kulovým pouzdrem.


Výše uvedené cvičení není první pokus GA-ASI uspět u námořnictva. V roce 2006 GA-ASI v rámci programu BAMS (Broad Area Maritime Surveillance) nabízel pod názvem Mariner námořnictvu speciálně upravený dron Reaper. Mariner měl výdrž ve vzduchu až 49 hodin a na šesti pylonech mohl unést vybavení do hmotnosti 1360 kg. Námořnictvo nakonec dalo přednost dronu Northrop Grumman MQ-4C Triton.

 

Americká celní a pohraniční stráž USA (U.S. Customs and Border Protection) ve spolupráci s americkou pobřežní stráži USCG (United States Coast Guard) provozují pod názvem Guardian dva upravené drony MQ-9. Kromě elektro-optického pouzdra upraveného pro námořní provoz je Guardian vybaven námořním radiolokátorem SeaVue.

 

Video: Vizualizace nasazení dronu MQ-9 do protiponorkového boje. / YouTube

 

Ultra Electronics, výrobce zmíněných sonarových bójí, rovněž s GA-ASI nabízí Pentagonu speciální podvěsné kontejnery pro drony Reaper, které mohou shazovat 4 kg těžké sonarové bóje. Každý kontejner pojme 20 bójí.

 

Myšlenka využít drony MQ-9 ke shazování bojí není nová. Již v roce 2015 obě firmy nabízely zmíněný dron Guardian ke shazování sonarových bójí.

 

MQ-9 Guardian má oproti klasické bitevní verzi MQ-9 Reaper větší výdrž a dolet. Podle tiskových materiálů GA-ASI dokáže Guradian (v průzkumné verzi) vydržet ve vzduchu až 40 hodin – to umožňuje urazit 1850 km, zůstat na místě deset hodin a poté se vrátit zpět.

 

Foto: MQ-9 Guardian s radarem SeaVue. / GA-ASI

 

GA-ASI rovněž nabízí verzi s prodlouženým doletem, která má operační rádius 3500 km s tím, že v místě působení může zůstat rovněž deset hodin. Mnohem větší dolet oproti klasické verzi Reaper je možný díky technologii “mokrého” křídla (s vnitřními palivovými nádržemi) a také díky tomu, že Guardian nenese žádné zbraně.  

 

Kromě pátrání po lodích však nic nebrání tomu, aby Guradian shazoval nad cíle torpéda. Pod křídlem dron unese až 1800 kg vybavení a má osm závěsných bodů pod křídly a jeden po trupem. Taková konfigurace umožňuje nést až čtyři lehká torpéda Mark 54 LHT (276 kg) i zmíněné dva kontejnery pro shazování sonarových bójí.

 

GA-ASI rovněž pracuje na vylepšené avionice, která umožní dronu Reaper/Guardian létat v národním vzdušném prostoru v běžném civilním provozu. V současné době mohou drony operovat jen ve speciálně vyhrazených vzdušných prostorech, kde nejsou přítomna civilní letadla.

 

Zdroj: GA-ASIDefense-Update

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
yellec Datum: 16.11.2017 Čas: 20:59

O sonobójích se asi nejvíc dozvíš z tohoto dokumentu
http://www.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a597432.pdf

avatar
petr.svetr Datum: 16.11.2017 Čas: 19:24

No když to rovnou zpracuje tak nemusí posílat velký objem dat.Mě by spíš zajímala ta sonarová boje-jak dlouho vydrží v provozu ve vodě,z jaké výšky ji lze schodit a co se s ní potom stane?

avatar
Kozlus Datum: 16.11.2017 Čas: 18:55

"Tentokrát signály z bójí zachytával a zpracovával speciálně upravený dron MQ-9 a přeposílal je do několik stovek kilometrů vzdáleného řídícího střediska. Spojení mezi dronem a střediskem probíhalo přes satelit. "

Nebylo by jednodusi ten signal proste preposlat? Zpracovany signal urcite potrebuje mensi prenosove pasmo, ale na to zpracovani tam musi byt aparatura, ktera neco vazi a zabere nejaky prostor v draku. Stejne ten signal dal vyhodnocuje a prerozdeluje velitelstvi. Nebo je to fuk?

arr