Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Námořní technika

Bezpilotní tanker MQ-25 znásobí bojový dosah letadlové lodě

Datum přidání 05.09.2017    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 12 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Viceadmirál Mike Shoemaker, velitel letecké složky amerického námořnictva (US Navy), přinesl nové informace o budoucím bezpilotním tankeru MQ-25 Stingray. Námořnictvo po tankeru MQ-25 požaduje, aby zdvojnásobil bojový rádius palubních stíhaček F/A-18E/F Super Hornet.

Foto: Testovací dron X-47B během tankování paliva; větší foto / US Navy

 

US Navy mezi roky 2011 až 2015 provedlo řadu testovacích letů technologického demonstrátoru palubního bezpilotního letounu X-47B od firmy Northrop Grumman. Cílem testování bylo pochopit možnosti a schopnosti provozu bezpilotních letadel na letadlových lodích amerického námořnictva. Dva demonstrátory X-47B provedly řadu úspěšných startů a přistání na palubě letadlové lodě. V rámci testování X-47B uskutečnil i vzdušné tankování.


V návaznosti na získané zkušenosti námořnictvo spustilo v minulém roce program palubního bezpilotního leteckého tankeru MQ-25 Stingray. Cílem úsilí je získat stroj schopný prodloužit bojový rádius palubních stíhaček F/A-18E/F Super Hornet a později F-35C Lightning II – tedy zvýšit dosah leteckého křídla útočných svazů letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group).


Podle viceadmirála Shoemakera musí MQ-25 ve vzdálenosti 800 km (500 mil) od CSG poskytnout letounům 8328 l (2200 galonů) paliva. Díky MQ-25 se tak zdvojnásobí bojový dolet stíhaček F/A-18E Super Hornet.


Pro názornost – X-47B má projektovanou přeletovou vzdálenost 3880 km, prázdnou hmotnost 6350 kg a maximální vzletovou 20 215 kg. Ve vnitřní zbraňové šachtě dokáže přepravit náklad o hmotnosti až 2000 kg. Teoreticky tak X-47B má konstrukční předpoklady ke splnění podmínek námořnictva na nový bezpilotní tanker.


Podle americké nevládní organizace Federace amerických vědců FAS (Federation of American Scientists) je bojový dolet F/A-18E se čtveřicí bomb o hmotnosti 460 kg (1000 liber), dvojicí střel vzduch-vzduch Sidewinder a dvojicí přídavných nádrží o objemu 1800 litrů (480 galonů) více než 620 km.


Dolet Super Hornetu v konfiguraci “vzdušný doprovod” se čtveřicí střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM a dvojicí střel Sidewinder je 660 km.  


Bojový dolet F-35C je projektován na 965 km (600 mil) – není ale známo, zda v čisté aerodynamické konfiguraci se zbraněmi uvnitř zbraňové šachty nebo i se zbraněmi na pylonech pod křídly.

 

Video: X-47B / YouTube


Připomeňme, že dříve letecké křídlo CSG využívalo pro vzdušné tankování letouny KA-6D a S-3B Viking. Po jejich vyřazení tankování zajišťují pouze Super Hornety v konfiguraci s centrální externí nádrží (1200 l) a tankovací hadicí a čtyřmi přídavnými nádržemi (4×1800 l). Dolet v tankovací konfiguraci není znám, ale bude menší než v bojové konfiguraci.


MQ-25 poskytne stejné množství paliva ale v podstatně větší vzdálenost od CSG. Navíc při typických misích je pro roli tankeru vyčleněno pět F/A-18 – po zavedení MQ-25 se tak zvýší i počet do boje nasaditelných F/A-18. Sníží se také zátěž F/A-18, což se projeví na nižších provozních nákladech. Naopak se počítá s tím, že MQ-25 jako čistě tankovací stroj bez složité avioniky a senzorů bude mít mnohem nižší provozní nároky než sofistikovaný F/A-18.

 

"MQ-25 nám dává možnost zvýšit dosah leteckého křídla asi o 480 nebo 640 kilometrů za hranicí, ke které obvykle chodíme," vysvětlil Shoemaker. "To rozšiřuje dosah leteckého křídla, a když to zkombinujeme s dalšími pořizovanými zbraněmi, získáme působivý dosah."

 

Video: Super Hornety v akci. Všimněte si v čase 1:38 na levém monitoru v kokpitu mapování země pomocí palubního radaru typu AESA. / YouTube

 

Shomaker mluvil zejména o střelách AGM-154C JSOW a protilodní AGM-158C LRASM. Vyvíjená verze AGM-154C ve verzi JSOW-ER i protilodní LRASM mají dolet až 560 km. Například F-35C by tak měl “pohodlně” ničit pozemní i hladinové cíle ve vzdálenosti minimálně 2000 km od CSG.


US Navy řeší dolet letadel zejména s ohledem na síření výkonných ruských a čínských protilodních střel odpalovaných ze země, letadel, lodí i ponorek. Například čínské protilodní střely rodiny “dong-feng”mají dolet až několik tisíc kilometrů.


Větší odstup nejen udrží v bezpečí CSG, ale při použití zbraní dlouhého dosahu protivníka CSG získá více času na aktivaci protiraketové obrany.

 

Video: General Atomics Avenger / YouTube

 

O program MQ-25 se zajímá čtveřice firem – Boeing, General Atomics, Lockheed Martin a Northrop Grumman. Největší šanci (i zkušenosti) má jistě Northrop se svým létajícím křídlem X-47B a General Atomics s námořní verzi dronu Avenger (proudová verze MQ-9 Reaper).


Podoba a úkoly MQ-25 se stále ladí – námořnictvo zvažuje i vývoj dalších odvozených variant. "MQ-25 bude z počátku primárně tanker, ale budeme stále otevření budoucímu přidávaní kapacit nebo schopností,” říká Shoemaker.


Oficiální časový průběh akvizice MQ-25 není znám. Avšak podle admirála Johna Richardsona, šéfa námořních operací, námořnictvo chce bezpilotní tankery získat již v roce 2019. Teoreticky tento šibeniční termín je reálný, pokud námořnictvo bude trvat na jednoduchém bezpilotním tankeru.


Zdroj: The Drive

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Ultramarinus Datum: 13.09.2017 Čas: 10:28

Arianus: Modularita a flexibilita. Pokud ten dron není třeba celý překopat, ale jen mu stačí vyjmout modul s místem pro výzbroj a avionikou a vyměnit ho za modul s nádrží a hadicí, je to vlastně zvýšení užitečnosti dronu. Ne všechno co vypadá ušmudlaně, musí být jednoznačná špinavost. Ačkoliv pravidlo pravé ruky všude po světě - když někde něco JDE ukrást, většinou se to dřív nebo pozdějc ukradne.

BTW, říkal jsem si, že by bylo mnohem zajímavější, kdyby vytvořili VTOL drona (třeba i vrtulového), se zcela modulárním "nákladním prostorem". I z "obyčejných" torpédoborců by se pak staly v podstatě "letadlové lodě" pro jejich "wing" dronů. Které by byly průzkumné, bojové, dopravní (zásobování odloučených jednotek) nebo i tankovací.

avatar
Arianus Datum: 08.09.2017 Čas: 10:04

Postavime dron na urovni letadla 6. generace, utratime za to 3 miliardy USD, a nakonec z nej udelame benzinku s cenovkou na urovni 1ks MQ-170/25 = 1ks F-35B.
Program UCLASS/CBARS je uzasny priklad projektu zvaneho tunel.

avatar
Pigtail Datum: 06.09.2017 Čas: 19:43

Proč by mělo být fajn startovat s menším mnžstvím paliva ? Od toho snad je (bude) elektromagnetický katapult který umí posílat do vzduchu podstatně těžší stroje ... nehledě na to že by se tím snížila kapacita tankeru který by zákonitě mohl natankovat méně letadel, což asi ekonomicky moc dobře nevychází.

avatar
Kozlus Datum: 06.09.2017 Čas: 17:58

Musi a nemusi. Jasne, je fajn startovat s mensim mnozstvim paliva (a plnym nakladem zbrani) a pak natankovat ve vzduchu u lodi ale pak by se hodilo potkat dalsi tanker treba tech 400 nm od lodi pri navratu. Na to se ale zase neda tak uplne spolehat :)

avatar
KOLT Datum: 06.09.2017 Čas: 16:29

Chápu-li to správně, s ohledem na to, že start a nabrání operační výšky spotřebují dohromady poměrně značné množství paliva. Dojde-li tedy po nich k jeho doplnění, zvýší se dolet poměrně razantně. Samotný tanker se tedy nemusí od LL vzdalovat nějak daleko.

avatar
Shania Datum: 06.09.2017 Čas: 14:56

Filip Fifo: podle sar reportu ma AG akcni radius 444nm s dvemi a 489nm se tremi externimi nadrzemi, neodhazuji se.

pro srovnani: uleti 462nm v AA profilu bez nadrzi.

pridavne nadrze spotrebuji cast extra paliva na kompenzaci odporu, takze treti nadrz muze znamenat jen male zvyseni doletu diky odporu nadrze, extra vahy a interferenci s ostatnimi podvesy.

akcni radius SH se muze zdat maly vs jine stroje... ale neni... jednak namorni letouny maji vetsi rezervu paliva nez pozemni stroje (opakovane pristani, odkloneni na pozemni zakladnu ktera je mnohem dal atd). A pak jde o samotny profil a kdo ho jak pocita.

tady je treba videt rozdil mezi max reklamnim akcnim radiem mig 29 a realnym bojovym profilem kde se zapocita rezerva a dalsi veci.

http://www.f-16.net/forum/download/file.php?id=25093&mode=view

ze 710km spadne na 278km/159nm

takze +660nm akcni radius f35c s dvema 2k lb bombami a raketami jen na interni palivo je hodne.

tanker dokaze znacne zvysit dolet stroju i pridanim par procent paliva, obzvlast pri ceste.

avatar
alea206 Datum: 06.09.2017 Čas: 11:06

Jsk1:
Pokud bysme se bavili o cilech, ktere nemaji vubec zadne vzdusne kryti, tak by asi neco podobneho levne udelat slo.
Pokud by ale byla rec o cil kryti uz necim na urovni S-300 tak by si potreboval astronomicky komplexnejsi letoun. V podstate by si stavel trochu lehci bezpilotni F-35 a to by byla draha sranda.

avatar
Filip Fifo Datum: 05.09.2017 Čas: 21:56

Dobrý den chtěl bych se prosím zeptat, v článku se píše....

Podle americké nevládní organizace Federace amerických vědců FAS (Federation of American Scientists) je bojový dolet F/A-18E se čtveřicí bomb o hmotnosti 460 kg (1000 liber), dvojicí střel vzduch-vzduch Sidewinder a dvojicí přídavných nádrží o objemu 1800 litrů (480 galonů) více než 620 km.

...dvojící přídavných nádrží - jen dvojící? Nějak mi to matematicky nevychází, není zde ještě váhový prostor pro nesení třetí nádrže? Našel jsem si že Super Hornet unese přibližně 8000kg vnější zátěže. Opravdu nevím, jsem jen laik a ptám se díky za odpověď. Uvítám i další informace o SH i SH Advanced. Děkuji.

avatar
Pigtail Datum: 05.09.2017 Čas: 21:35

Pavol tak identifikaci vlastní/cizí řeší od druhé světové IFF :D dnes k tomu slouží třeba AN/APX-113 který najdeš ve všem co lítá v armádě

avatar
PavolR Datum: 05.09.2017 Čas: 21:07

Mňa skôr napadlo iné sci-fi. Aké majú tie stroje situačné povedomie, teda o akej miery sa spoliehajú na vlastné senzory a radary a akej na externé? Totižto keď nepriateľ objaví takýto stroj, bude vedieť, že k nemu skôr či neskôr priletí nejaké iné lietadlo na dotankovanie. Keby sa naň podarilo "nasadiť" nejakého vlastného drona, čo by na prilietávajúce lietadlá striehol ...

avatar
Pigtail Datum: 05.09.2017 Čas: 20:49

proč scifi bez pilota může létat i F16 ... jak je to chráněný ti neřeknu přesně páč je to tajná informace ... ale jsem si celkem jistej že hacknout Ku-Band Satcom datalink je nemožné, ono to zabezpečení bude na více úrovních respektivě vrstvách ... obecně X-band využívá jen armáda a vláda takže zabezpečení musí být špičkové, ostatně kdyby do té komunikace někdo pronikl tak získá kontrolu nad satelity

avatar
Roland Datum: 05.09.2017 Čas: 20:20

tohle mi přijde jako dobrý scifi :) - ale vždycky mě napadne jak je to chráněný proti převzetí kontroly

arr