TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Beztrestnost pro cizí vojáky po roce 2014

Datum přidání 21.10.2012    Rubrika rubrika: Události     komentáře 6 komentářů    autor autor: Mohammad Ranjbar

Prezident Hámid Karzaj naznačil, že mezinárodní vojáci v Afghánistánu nemusí mít imunitu před soudním stíháním, jestliže bude válka pokračovat i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení vojáků NATO.

Hámid Karzaj

Foto: Současný afghánský prezident Hámid Karzaj / Wikipedia

 

S odvoláním na prezidentskou kancelář, Karzaj informoval v pátek delegaci NATO, vedenou generálním sekretářem Andes Fogh Rasmussenem, že afghánský národ nemusí "své vládě dovolit garantovat beztrestnost" pro cizí vojáky.

 

Na setkání se také diskutovalo o probíhajícím bezpečnostním transformačním procesu, výcviku a vybavování afghánských ozbrojených sil, o typu NATO mise po roce 2014 a o nepřesném informování západních médií o Afghánistánu.

 

Jestliže bude válka pokračovat i po roce 2014 a afghánské hranice zůstanou nezabezpečené, afghánský národ nemusí dovolit vládě poskytovat imunitu pro cizí vojáky,“ řekl Karzaj. Dodal, že lidé vnímají beztrestnost cizích vojáků jako překážku míru a stability. "Přestože naší lidí jsou chudí, jejich prioritou je národní svrchovanost a mír," řekl Karzaj v prohlášení Prezidentského paláce.

 

Afghánci mají největší obavy z úplného stažení cizích vojáků a zabránění občanské válce mezi Afghánci. Stejné obavy má také mezinárodní krizová skupina ICG (International Crisis Group), která nedávno publikovala zprávu o budoucnosti Afghánistánu.

 

Navzdory odporu mezinárodní veřejnosti a jednoho z klíčových členů NATO (USA) bylo mnohokrát řečeno, že NATO zůstane angažováno v Afghánistánu po dlouhou dobu. Její mise by se po roce 2014 měla soustředit na výcvik, poradentství a podporu afghánským bezpečnostním silám.

 

Do této chvíle nemusely americké síly vydat žádného obviněného vojáka afghánské vládě. Jedná se o jedno z kontroverzních témat v bezpečnostním dialogu mezi afghánskými a americkými úředníky.

 

Zdroj: BBC Persian, Pazhwak Afghan news

 

Originální článek ve formátu .pdf

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Pavel Koudelka Datum: 27.10.2012 Čas: 13:33

To Deadog: BBC Persian je redakce britské (v Londýně sídlící) BBC vysílající ve fársí, žádná "íránská BBC". Příklad: do doby před cca sedmi lety jsme měli i českou redakci BBC, než ji BBC zrušila.

avatar
Standa Datum: 23.10.2012 Čas: 13:46

Tak to si šášula může proklamovat co chce, jak odejde NATO, tak mu dávám rok, maximálně dva. Pak zase všichni prchnou na sever a ten si budou držet jak severní aliance.

avatar
Deadog Datum: 23.10.2012 Čas: 09:49

Chci se jeste zeptat , BBC Persian je Iranska odnoz BBC ze? Pan Ranjbar tedy pise pro Iranskou BBC? A jeste jedna vec, nepodarilo se mi vygooglit zaden z jeho dokumentu zminovanych v clanku Mohammad Ranjbar , nemate nahodou nejaky odkaz?

avatar
Deadog Datum: 23.10.2012 Čas: 09:16

Cetl sem ho v anglictine a jak rikate doslovny preklad asi nebyl uplne to nejlepsi ,pokud clanek v anglictine prilozite, jiste stylisticke upravy tak aby davaly smysl sou nutne.
Jinak ano jiste ze americane chcou pryc ,ikdyz v zemi zustanou specialni jednotky a mentorske tymy ,takze vlastne neodejdou , reagoval sem spise na predposledni odstavec :
"Navzdory odporu mezinárodní veřejnosti a jednoho z klíčových členů NATO (USA)" ,kdyby byly usa a tim ted nemyslim verejnost ale armadu a NATO, proti misi v Afganu asi by tam nebyly co?
Nezlobte se na me ,taky nekdy napisu rychle neco co pak musim vysvetlovat ale toto sou takove protimluvy az hruza.
Karzaji je komik , mluvi o tom ze chce trestat spojenecke vojaky za jejich prohresky nebo zlociny ,ale nemusi protoze ti trestani sou a velmi tvrde, je to jen populismus pro afgance .
Vzapeti nato odstavec z nehoz vyplyva , ze afganci chcou mit vojaky NATO v zemi co nejdele ...
"Afghánci mají největší obavy z úplného stažení cizích vojáků a zabránění občanské válce mezi Afghánci" ,to se chcou jako povrazdit ? Jak to chapete vy ?
Vas novy spolupracovnik toho mel v hlave asi moc a chtel to shrnout do jednoho clanku ,proste děs:) Neco takoveho prece nemuzete prepsat .Tesim se na dalsi clanek.

avatar
Jan Grohmann Datum: 23.10.2012 Čas: 01:26

Pane Deadogu, to se zkuste zeptat prezidenta Afghánistánu, jak to myslel.
Ano, americká vláda chce pryč z Afghánistnu. Už od roku 2014 má dojít prakticky ke kompletnímu stažení jednotek. Počítá se i se zahraniční účásti v Afghánistánu i po roce 2014, ale už to nebudou hlavní bojové jednotky, ale porádní a výcvikové týmy, maximálně speciální jednotky. O přesném typu mise se ještě jedná.
Omlouvám se, že se Vám překlad článku nelíbí. Zvolili jsme formu doslovného překladu, abychom udrželi autencitu článku. Zdá se však, že na příště budeme muset článek více stylistický uhladit.

Zkuste se ho přečíst v angličtině, možná se Vám bude líbit více.

avatar
Deadog Datum: 22.10.2012 Čas: 23:47

zadna takova beztrestnost neexistuje , vojaci kteri zavini ci spachaji nejaky zlocin sou souzeni a odsouzeni po prokazani viny a protoze sou to vojaci spadaji pod jurisdikci statu pod kterym slouzi ,klasika ,Karzaji dela zase ramena ale jeho vyroky sou plane ,populisticke a nesmyslne nebo spatne prelozene
Vety vam tu nejak nedavaji smysl ,kazdy odstavec jina myslenka
Jaky vztah maji zabezpecene hranice Afganu s beztrestnosti vojaku ?
USA chce pryc z Afganu ? Co to sou za souveti ?
Zvatlanda bez hlavy a paty.

arr