Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Letecká technika

Bitevník A-10 Thunderbolt II zůstane ve výzbroji do roku 2021

Datum přidání 15.02.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 58 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Fanoušci legendárního amerického bitevního letounu A-10 Thunderbolt II, přezdívaného “Warthog” (prase bradavičnaté), si mohou oddýchnout. Americké letectvo (US Air Force) si A-10 ponechá minimálně do roku 2021.

Foto: A-10 Thunderbolt II nad Afghánistánem v roce 2011. Větší obrázek / U.S. Air Force

  

Americký A-10 Thunderbolt II je bitevní letoun navržený v 70. letech pro boj s mechanizovanými jednotkami Sovětského svazu. Po konci studené války Američané A-10 využívali zejména pro úkoly blízké pozemní podpory CAS (Close Air Support).

 

Pro úkoly CAS je Warthog skvěle vybaven - léta relativně nízkou rychlostí 560 km/h (pádová rychlost je 220 km/h) a díky velkým rovným křídlům má při malých rychlostech vynikající manévrovatelnost. Pilot v nízké rychlosti dokáže sestoupit na výšku pouhých 30 m a získat perfektní vizuální situační povědomí o tom, co se děje na zemi.


Díky rotačnímu 30mm automatickému kanónu A-10 ničí cíle na vzdálenost pouhých 50 m od vlastních pozemních jednotek. U klasických přesných pum je přitom bezpečná vzdálenost minimálně 200 m a více.


Pomalá rychlost a nízká výška letu však přinášejí problémy. A-10 je sice silně pancéřován (zejména prostor pilota), ale proti z ramene odpalovaným střelám země-vzduch (MANPAD; např. Igla) a mobilním kanónovým kompletům protivzdušné obrany (např. Pantsir-S) nemá příliš šancí. Respektive - při působení proti vyspělému protivníkovi s mobilními komplety protivzdušné obrany a “manpady” utrpí A-10 značné ztráty.


Americké letectvo se proto snaží A-10 vyřadit z výzbroje a nahradit je mnohem výkonnějšími víceúčelovými letadly F-35 Lightning II. Ty mohou ničit cíle bombami s koncovým navedením nebo pomocí podvěšeného pouzdra s 25mm automatickým kanónem GAU-22/A.


Proti brzkému vyřazení bitevních letounů A-10 z výzbroje se ale zvedla vlna odporu. Proti byla část amerických Kongresmanů, odborné veřejnosti i část vojáků americké armády (US Army), podle kterých je letoun A-10 nezastupitelný při podpoře pozemních jednotek.


„Zabili by stovky našich chlapců (v Afghánistánu, Iráku - pozn. red.), kdyby nebylo palebné síly a sedmihlavňového rotačního kanónu A-10,“ uvedl v roce 2014 generál John Campbell, bývalý zástupce náčelníka štábu US Army.

 

Video: A-10 v akci. / YouTube


Původně se počítalo se stažením všech Warthogů mezi roky 2017 až 2019. Vyřazení A-10 mělo v prvních čtyřech letech ušetřit 4,2 miliardy dolarů a posílit lidské zdroje ve prospěch F-35.


Podle nejnovějších plánů si ale americké letectvo ponechá A-10 minimálně do roku 2021 - do té doby, než v rámci programů OA-X (lehký průzkumný a bitevní letoun) a AX-2 (bitevní letoun se zaměřením na CAS) se nenajdou nová letadla, která dokáží převzít část úkolů po A-10.


“Necháme si je do roku 2021, do té doby budeme diskutovat s ministrem obrany Mattisem a ministerstvem obrany a uděláme kontrolu našich rozpočtů, abychom věděli, jak pokračovat dále,” uvedl generál David Goldfein, náčelník štábu amerického letectva.


Podle Goldfeina ale musí příští diskuze o podobě CAS opustit centristické myšlení kolem jediné platformy. Úkoly CAS nesmí záviset pouze na jediném typu letadla, ale na “rodině systémů”, tedy na celé plejádě vzdušných systémů nejrůznější výkonové kategorie.


“Musíme začít tak, že pochopíme, jak poskytujeme blízkou leteckou podporu, protože realita (nová technika/taktika nepřítele, prostor nasazení, typy cílů, hrozby, atd. - pozn. red.) se výrazně mění, a v budoucnu se bude výrazně měnit. Je to něco, s čím musíme v budoucnu počítat,” vysvětluje Goldfein.

 

Foto: Co nahradí A-10? Možná turbovrtulový bitevník SM-27 "Machette" od start-upu Stavatti; větší foto / Stavatti

 

Například v hornatém východním Afghánistánu se nejvíce uplatnily drony MQ-9 Reaper, v otevřeném prostranství jižního Afghánistánu zase A-10, bombardéry B-1 Lancer díky extrémní výdrži (typicky 12 h) a mohutné výzbroji byly nasazeny v severním Afghánistánu, stíhačky F-16 pak hrály větší roli v západní části země.  

 

V blízké budoucnosti převezme úkoly po A-10 s největší pravděpodobností celá plejáda leteckých systémů. Půjde nepochybně o různé typy bezpilotních letadel, lehkých bitevních/průzkumných letadel OA-X (zvažují se turbovrtulová i proudová) i čistě bitevní stroje AX-2 zaměřené na CAS (ideální typ platformy se posuzuje).

 

Není ale vyloučeno, že blízkou pozemní podporu po A-10 mohou z velké části převzít také nejrůznější pozemní dělostřelecké nebo raketové systémy s velmi dlouhým dosahem.


V každém případě společným jmenovatelem programů OA-X/AX-2 jsou nízké provozní náklady a maximální dostupnost letadla v čase.

 

Vždyť bombardér B-1 Lancer je sice impozantní zbraňový systém, ale na každou letovou hodinu (!) potřebuje více než dva dny servisních zásahů a oprav. Po 12 h misi je proto bombardér B-1 na tři týdny “vyřazen” z boje. Celková cena za 12 h dlouhou misi B-1 dosahuje 720 000 dolarů (18 milionů Kč) - počítáno bez munice.

 

Zdroj: Scout, Defense News, War Is Boring

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Charlie Datum: 16.02.2017 Čas: 15:38

logik: ono to není jen o ceně munice, ale i o její hmotnosti a objemu. Pokud budu mít pod křídlem dva HARMy na SAM, dva Mavericky na AA, kontejner na REB a dvě SRAAMy a řekněme osm SDB, tak už mi moc místa nezbyde, a kanonová munice se nechá slušně skladovat v trupu a je levná.

Jde o to, že každá zbraň má nějakou obálku použití a rovněž nějakou efektivitu použití, a každý cíl svou prioritu ničení. SDB si můžu šetřit na nějaké důležitější cíle (třebas Bevka nebo artilerii) a náklaďáky a džípy si vyzobat kanonem, stejně se nemaj jak bránit.

Navíc - ono se tím kanonem nechá útočit z poměrně slušné vzdálenosti, na kterou vás grunt stejně netrefí, a když trefí, vela škody nenarobí.

Kanony podle mě nikdy uplně nevymizí, ani lasery nejsou samospasitelné (kupříkladu neumí střílet přes kopec).

avatar
logik Datum: 16.02.2017 Čas: 15:29

marthy: pokud tam bude BUK nebo S300, tak tam A10 ani nedoletí....

charlie: pokud chceš nebezpečný cíle likvidovat zdálky, pak není důvod z dálky likvidovat i ty méně nebezpečné cíle... Proč létat blízko a riskovat zničení letadla? Za to ta úspora na munici nestojí.

avatar
logik Datum: 16.02.2017 Čas: 15:21

marthy: pokud tam bude BUK nebo S300, tak tam A10 ani nedoletí....

charlie: pokud chceš nebezpečný cíle likvidovat zdálky, pak není důvod z dálky likvidovat i ty méně nebezpečné cíle... Proč létat blízko a riskovat zničení letadla? Za to ta úspora na munici nestojí.

avatar
Jirosi Datum: 16.02.2017 Čas: 15:15

Ano, jsou jistá technologická omezení v délce trvání některých procesů. Ale u tak velkého a složitého letadla bude dost prostoru dělat více věcí ve stejnou chvíli.

48h / 1h(letu) je skoro 2% časová nasaditelnost stroje.
Při těch 4300h a 14 letedlech je to 307h na stroj, respektive 14 736h(48h) údržby. Jeden rok má 365*24=8 760h. Na to snad nemusí být člověka matematiky aby jsi uvědomil že je to pitomost. Tedy že jsou to člověko hodiny.

avatar
Charlie Datum: 16.02.2017 Čas: 14:57

Shania: jo, však to taky píšu - tyhle bitevníky měly primárně jinou úlohu než podpora vlastních sil - značná část misí byla působení samostatně.

U A-10 se vysloveně počítalo s tím, že něco "pochytá" - nesměla si dovolit chytit radarem naváděnou raketu, takže se držela nízko, na SAM s krátkým doletem měla Mavericky a Shilku byla schopna přestřílet (díky výkonnějšímu kanonu a výhodě útoku shora). Pokud se jí pak povedlo zničit pět tanků a pár Bevek a odsypat se na základnu s průstřelama z kulometů a třebas ustřelenou půlkou zadku od MANPADu, tak se to považovalo za úspěšný nasazení. Na louce u silnice, která tvořila předsunutý letiště, pak mechanici měli z pěti letadel složit tři a letělo se znova.

Je nutný vzít v úvahu, že v případě MASIVNÍHO střetu (jakým mělo střetnutí NATO vs VS být) nikdo nějakýho pilota tuhle či támhle neřeší, natož pak letadlo, pokud ztráty nepřelezou nějaký rozumný procento. Stejně tak musíte kalkulovat, jestli se vám vyplatí ztratit jedno letadlo při ničení kolony, kdy třebas před sestřelem zničí 75% techniky na zemi.

Dneska by takovej bitevník musel mít mnohem nižší IR stopu a lepší protiopatření, určitě nějaký DIRCM krom běžnerjch flér (MANPADSy jsou už jinde než první Strely), stopro FLIR propojenej s helmou pilota a výzbroj optimalizovanou tak, aby mu umožnila nebezpečný cíle likvidovat z dálky a až ty "měkký" pak třeba kanonem (tady by asi bylo nutný zvážit, jestli je efektivnější pálit salvu desítek střel menší ráže, nebo míň větší) - typicky SAMy jako je Tor, Pancíř či Tunguzka by se musely likvidovat nějakejma protiradiolokačníma potvorama, na tanky nějaký ATGM a bevka a auťáky zvládne kanon.

Ono je to všechno po tom, pro jakej typ konfliktu si tu techniku designujete. A-10 vznikala za situace, dky protivník měl drtivou převahu v pozemní technice a živý síle, takže bylo potřeba to nějak kompenzovat. Proto vznikla A-10 a třebas stejný zadání měl i Apache - likvidace početné obrněné techniky nepřítele za podmínek, dky třebas na zemi nikoho nemám (nebo jen pár gruntů se základním rádiem).

Pokud můžete předpokládat, že merit nasazení bude shazování dárečků ve prospěch pozemáků, přičemž identifikaci cílů a jejich označení vám zajistí někdo na zemi, tak takovýhle éro nepotřebujete.

Jenže - můžeme si dovolit předpokládat, že pokaždý na zemi bude návodčí, kterej cíle roztřídí, správně zprocesuje navedení letadel a zajistí ozáření správnejma frekvencema? Co když na zemi nikdo nebude a pronikajícího protivníka odhalí vzdušnej průzkum, kdo pak označí cíle? Na kterou válku se má USA/NATO chystat - na střílení hadrohlavů v Toyotách, nebo radši na střet s někým velkým, kdo má vojáků a techniky plný sklady a nejspíš víc než my? Protože armáda, cvičená na masivní střet s technologicky adekvátním protivníkem nejspíš ty hadráře nakonec udolá, ale mám obavu, že armáda, cvičená a vybavená na hadráře (místo bevek MRAPy, místo tanků AGS), si s mechanizovanou armádou bude vědět rady těžko...

avatar
Grull Datum: 16.02.2017 Čas: 14:06

logik - Já s tebou souhlasím, však jsem také psal, že kropit to kanónem lze, pokud tak protivzdušnou obranu tvoří maníci s kalachy. Třeba v Sýrii či Iráku je MANPADů pomálu (naštestí) Tam by se A-10 uživila (nebylo by to tak nebezpečné, jako něco takového provádět třeba v Jugoslávii, kde by ručních střel bylo asi dost).

Poslat A-10 či něco podobného proti (například) koloně zelených mužíků, tak by to byla od velení vražda. Vyřešení takové situace by bylo na jinných strojích a způsobech.

avatar
Shania Datum: 16.02.2017 Čas: 12:39

Co se týká CAS, situace se zde radikálně změnila za posledních 20 let...
Pilot nehledá cíle, to je práce JTAC, u řízené munice poskytne koordinaty nebo ozáření laserem.

Pokud by bylo třeba použít kanon, je třeba značná kooperace aby nedošlo k přátelské střelbě.

Rychle to přechází do podoby, kdy má JTAC v podstatě tablet a přímý video link k stroji poskytující CAS pro lepší koordinaci.

Mimo to jak se v článku píše, tak let 30m nad zemí možná pomůže najít dobře zamaskovanou techniku, ale takový přelet znamená téměř jistý zásah i od ručních zbraní... Z výšek mezi 1-3km je jinak nádherně vidět cokoliv co není zamaskované, obzvlášť když se hýbe a střílí, pokud tedy není oblačnost... Normálně si stroj nebude moc dovolit ani jediný přelet, natož je pak opakovat. Takže se to jednoduše řeší tak, že navádění poskytuje někdo jiný než střelec... Velké spektrum chytrych bomb a kity pro neřízené rakety použitelné z bezpečných vzdáleností jsou cesta pro CAS, a dost z nich ani nemusí být na letadlech, ale třeba na vozidlech, rychlých člunech atd...

Charlie: F-35 se SAR mapováním a automatickým vyhodnocováním cílů na tom bude líp, jak starší stoje a to na velké vzdálenosti za každého počasí. Za dobrého počasí se pak ještě provede ověření přes EOTS. Nemluvě o rozpoznání i návnad, které budou muset být ve všech spektrech a tím jim zvýšit značně cenu. A to jsou stacionární cíle, pokud se budou muset někam přesunout...

Nemluvě pak o detekci palby, vozidel na kratší vzdálenosti přes DAS.

Pokud si někdo myslí, že z A-10 toho uvidí víc tak je na omylu.

avatar
Shania Datum: 16.02.2017 Čas: 12:00

Jan Grohmann: mám za to, že je to ve špatném kontextu. Letadla běžně do dílny po každém letu nejdou.

Tady je ukázka běžné údržby 34 letky https://www.youtube.com/watch?v=HvaVW9KZxLc

Pak tady članky o bojovém nasazení z poslední doby:

http://www.ellsworth.af.mil/News/ArticleDisplay/tabid/10218/Article/807285/34th-37th-bomb-squadrons-drop-bombs-set-records-for-2015.aspx

http://www.af.mil/News/ArticleDisplay/tabid/223/Article/643113/b-1b-lancer-sets-rotational-records-before-leaving-downrange.aspx

34 letka a 37 letka mají mít po 14 strojích, podle (pravděpodobně mají míň jak 14):

http://www.targetlock.org.uk/b-1/production.html

lepší data jsme nenašel, v rámci rotace jsou tam na půl roku.

Takže pokud 34 letka shodila vic jak 7000 bomb, na vice jak 2000 cílů a měli 630 sorties, 7000 hodin.

Za předpokladu, že je to za 6 měsíců/180 dní a 14 stojů je to 45 sorties na stroj a tady jedna sortie za 4 dny, to by bylo 96h na udržbu, pokud let byl 6h, tak je to pod 90h. pokud by to měl být těch 48 hodin v depu za letovou hodinu, stroj by měl být 288h v depu/ 12 dní

Za 4 měsíce 37letka shodila 3800 bomb na 3700 cílů, 400 sorties a 4300 hodin

Tady je to taky cca 4 dny na sortie

V tom druhém článku o údržbě píšou:


“Hundreds of thousands of manpower hours have been put into the past six months to keep these aircraft running and it’s been a very challenging and an exhausting deployment. However, we’ve found ways to make it enjoyable,” Smith said.

U 34 letky 7000h/630sorites je cca 11,11hodin na sortie
při 48 hodinach udrzby na hodinu by to bylo celkem 336 000h

37 letka má 4300 letových hodin za 4 měsíce (to vychází na 10,7 na sortie), to je 206 400h

Takže ten udaj víc sedí na člověko hodiny, nebo mám něco špatně ve výpočtech (nepřekvapivě) :)

avatar
Charlie Datum: 16.02.2017 Čas: 12:00

Marthy: ono je to tak, že tyhle speciály (Šturmovik, Hrábě, Prase) mají výraznou specializace v "bitevní" úloze, nikoliv CAS v celém jejím spektru. Tyhle éra musí být schopny samostatně působit v oblasti, vyhledávat cíle a ničit je, ne jenom zvládnout dlouho kroužit nad svými pozemními jednotkami a podporovat je palbou, kdykoliv se gruntum zamane.

To je právě to, na co byl kladen důraz u A-10 - to éro mělo futrovat obranu v místech, kde kolony sovětské techniky prorazí linii NATO. Bylo pružnější než pozemní jednotky díky vysoké rychlosti a zároveň sebou neslo dost palebné síly, aby se vypořádalo s vojskovou AA (shilky, Strely 10) a následně s nepřátelskou pozemní technikou. V optimálním případě raketama (tehdy Mavericky) vyřídila A-10 PVO a pak se vrhla na tanky a Bevka kanonem a bombama.

Su-25 nemlich to samý, akorát tam nebyl tak velkej důraz na protitankovou úlohu (proto stačila obyčejná třicítka), byla spíš zaměřená na ničení celýho spektra cílů.

Bombardování stylem "přilítnu vysypu letím zpátky" ať už chytrou nebo blbou municí je vždycky spíš doména stíhacích bombardérů, páč mají kratší přeletový časy, ale ty zase potřebují určit cíle, páč je jejich piloti nezvládnou sami vyhledat. A v F-35 si pilot z pěti kilometrů nevyhledá zamaskovanej tank nebo Iskander o nic líp než před léty, bude se muset spolehnout na návodčí - ony totiž maskovací techniky taky pokročily a dneska sou "sítě" který dokážou stínit všechny spektra včetně radarovejch.

avatar
Kubiš Datum: 16.02.2017 Čas: 11:50

Asi rozumná dohoda. Politici si ohřáli polívčičku, vojáci se budou cítit lépe, média to pofoukají.
Nakonec koho podpořit?
Když A-10 vyřadí, tak se určitě někdo ozve: "S A-10 by se to nestalo.....".
Když je nevyřadí a jednu A-10 nedej bože sestřelí, nebo spadne: "Chtěli jsme je vyřadit už dávno.".

Finanční ani technická stránka v podstatě nikoho nezajímá.
Hlavně že je klid!

avatar
Marthy Datum: 16.02.2017 Čas: 11:49

B-1 je strategický bombardér,původně konstruován na v podstatě jeden opravdový bojový let.Až (a jestli) by se s něj vrátil,nejspíš by neměl kde přistát,a i kdyby tak jeho opravu by nikdo neřešil :D
V boji větší intenzity,tedy v konvenčním boji vyšší intenzity by byly nejpoužívanější taktické letadla,ty jsou na takový zápřah stavěné.

avatar
Jan Grohmann Datum: 16.02.2017 Čas: 11:43

Nějaké další info tady:
http://www.af.mil/News/ArticleDisplay/tabid/223/Article/643113/b-1b-lancer-sets-rotational-records-before-leaving-downrange.aspx

Píšou, že během šesti měsíčního nasazení letadla B-1 podnikla 490 misí (v jaké délce a kolik letadel není jasné) a že na údržbu letadel bylo třeba "stovky tisíc" člověkohodin.

avatar
Marthy Datum: 16.02.2017 Čas: 11:34

Logik-ta F-35 by podle mého odhadu musela být minimálně 50 KM od fronty,aby byla relativně v bezpečí.Hádám že třeba tankový sbor by bránily nějaké 9K37 Buk novějších verzí,ty by mohli dostat údaje o nepřátelském letectvu i z jiných zdrojů než ze svého přehledového radaru.Taky by tam mohl být i velmi nebezpečný systém S-300VM nebo frontové stíhačky.
Na tu vzdálenost by přímá podpora vojsk vlastně skoro nepřipadala v úvahu,třeba proto že F-35 bude mít nad bojištěm se silnou PV obranou jen omezené množství munice.A zamaskovanou techniku na takovou vzdálenost prostě neobjeví,i kdyby měl sebelepší radar.Viz třeba to video o systému Iskander,nedávno to tady někdo dával do diskuse,bylo tam dobře vidět jak obtížně lze odhalit zamaskovaný Iskander,a to je celkem velká mašina.A když k tomu přidáš silné rušení,klamné modely techniky..
Ta F-35 by měla určitě v takovém případě,podpůrnou,sekundární úlohu,mohla by z dálky podporovat bitevní letouny,vrtulníky nebo drony..ale nikdy je nedokáže nahradit.

avatar
alea206 Datum: 16.02.2017 Čas: 11:16

Btw. Taky vam to SM27 prijde neuveritelne osklive?

avatar
alea206 Datum: 16.02.2017 Čas: 11:15

Ta udavana servisni doba je zvlastni.
Po 12ti hodinove misi by letadlo potrebovalo byt servisovano 24 dni cisteho casu. Asi si uplne nedokazu predstavit uroven nebojoveho poskozeni / opotrebeni, ktera by tohle zposobila. To skoro vypada jako kdyby letadla na domaci letiste nepristavala ale padala :-)

Navic realna pouzitelnost takoveho letadla v boji vetsi intenzity by byla skoro nulova.

Tady bude neco spatne ve zdroji informaci.

arr