Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Letecká technika

Bitevník A-10 Thunderbolt II zůstane ve výzbroji do roku 2021

Datum přidání 15.02.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 58 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Fanoušci legendárního amerického bitevního letounu A-10 Thunderbolt II, přezdívaného “Warthog” (prase bradavičnaté), si mohou oddýchnout. Americké letectvo (US Air Force) si A-10 ponechá minimálně do roku 2021.

Foto: A-10 Thunderbolt II nad Afghánistánem v roce 2011. Větší obrázek / U.S. Air Force

  

Americký A-10 Thunderbolt II je bitevní letoun navržený v 70. letech pro boj s mechanizovanými jednotkami Sovětského svazu. Po konci studené války Američané A-10 využívali zejména pro úkoly blízké pozemní podpory CAS (Close Air Support).

 

Pro úkoly CAS je Warthog skvěle vybaven - léta relativně nízkou rychlostí 560 km/h (pádová rychlost je 220 km/h) a díky velkým rovným křídlům má při malých rychlostech vynikající manévrovatelnost. Pilot v nízké rychlosti dokáže sestoupit na výšku pouhých 30 m a získat perfektní vizuální situační povědomí o tom, co se děje na zemi.


Díky rotačnímu 30mm automatickému kanónu A-10 ničí cíle na vzdálenost pouhých 50 m od vlastních pozemních jednotek. U klasických přesných pum je přitom bezpečná vzdálenost minimálně 200 m a více.


Pomalá rychlost a nízká výška letu však přinášejí problémy. A-10 je sice silně pancéřován (zejména prostor pilota), ale proti z ramene odpalovaným střelám země-vzduch (MANPAD; např. Igla) a mobilním kanónovým kompletům protivzdušné obrany (např. Pantsir-S) nemá příliš šancí. Respektive - při působení proti vyspělému protivníkovi s mobilními komplety protivzdušné obrany a “manpady” utrpí A-10 značné ztráty.


Americké letectvo se proto snaží A-10 vyřadit z výzbroje a nahradit je mnohem výkonnějšími víceúčelovými letadly F-35 Lightning II. Ty mohou ničit cíle bombami s koncovým navedením nebo pomocí podvěšeného pouzdra s 25mm automatickým kanónem GAU-22/A.


Proti brzkému vyřazení bitevních letounů A-10 z výzbroje se ale zvedla vlna odporu. Proti byla část amerických Kongresmanů, odborné veřejnosti i část vojáků americké armády (US Army), podle kterých je letoun A-10 nezastupitelný při podpoře pozemních jednotek.


„Zabili by stovky našich chlapců (v Afghánistánu, Iráku - pozn. red.), kdyby nebylo palebné síly a sedmihlavňového rotačního kanónu A-10,“ uvedl v roce 2014 generál John Campbell, bývalý zástupce náčelníka štábu US Army.

 

Video: A-10 v akci. / YouTube


Původně se počítalo se stažením všech Warthogů mezi roky 2017 až 2019. Vyřazení A-10 mělo v prvních čtyřech letech ušetřit 4,2 miliardy dolarů a posílit lidské zdroje ve prospěch F-35.


Podle nejnovějších plánů si ale americké letectvo ponechá A-10 minimálně do roku 2021 - do té doby, než v rámci programů OA-X (lehký průzkumný a bitevní letoun) a AX-2 (bitevní letoun se zaměřením na CAS) se nenajdou nová letadla, která dokáží převzít část úkolů po A-10.


“Necháme si je do roku 2021, do té doby budeme diskutovat s ministrem obrany Mattisem a ministerstvem obrany a uděláme kontrolu našich rozpočtů, abychom věděli, jak pokračovat dále,” uvedl generál David Goldfein, náčelník štábu amerického letectva.


Podle Goldfeina ale musí příští diskuze o podobě CAS opustit centristické myšlení kolem jediné platformy. Úkoly CAS nesmí záviset pouze na jediném typu letadla, ale na “rodině systémů”, tedy na celé plejádě vzdušných systémů nejrůznější výkonové kategorie.


“Musíme začít tak, že pochopíme, jak poskytujeme blízkou leteckou podporu, protože realita (nová technika/taktika nepřítele, prostor nasazení, typy cílů, hrozby, atd. - pozn. red.) se výrazně mění, a v budoucnu se bude výrazně měnit. Je to něco, s čím musíme v budoucnu počítat,” vysvětluje Goldfein.

 

Foto: Co nahradí A-10? Možná turbovrtulový bitevník SM-27 "Machette" od start-upu Stavatti; větší foto / Stavatti

 

Například v hornatém východním Afghánistánu se nejvíce uplatnily drony MQ-9 Reaper, v otevřeném prostranství jižního Afghánistánu zase A-10, bombardéry B-1 Lancer díky extrémní výdrži (typicky 12 h) a mohutné výzbroji byly nasazeny v severním Afghánistánu, stíhačky F-16 pak hrály větší roli v západní části země.  

 

V blízké budoucnosti převezme úkoly po A-10 s největší pravděpodobností celá plejáda leteckých systémů. Půjde nepochybně o různé typy bezpilotních letadel, lehkých bitevních/průzkumných letadel OA-X (zvažují se turbovrtulová i proudová) i čistě bitevní stroje AX-2 zaměřené na CAS (ideální typ platformy se posuzuje).

 

Není ale vyloučeno, že blízkou pozemní podporu po A-10 mohou z velké části převzít také nejrůznější pozemní dělostřelecké nebo raketové systémy s velmi dlouhým dosahem.


V každém případě společným jmenovatelem programů OA-X/AX-2 jsou nízké provozní náklady a maximální dostupnost letadla v čase.

 

Vždyť bombardér B-1 Lancer je sice impozantní zbraňový systém, ale na každou letovou hodinu (!) potřebuje více než dva dny servisních zásahů a oprav. Po 12 h misi je proto bombardér B-1 na tři týdny “vyřazen” z boje. Celková cena za 12 h dlouhou misi B-1 dosahuje 720 000 dolarů (18 milionů Kč) - počítáno bez munice.

 

Zdroj: Scout, Defense News, War Is Boring

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
logik Datum: 16.02.2017 Čas: 10:57

Grull,. Marthy: Ovšem je otázka, jestli ty těžké ztráty A10 ospravedlní efekt, který bude mít takový "blízký CAS". Podle mne ne - že ve výsledku bude daleko levnější tam poslat F35 nebo podobný stroj, která sice bude muset házet drahou přesnou munici z výšky, ale ztrát bude mít zlomek než ta A10.

Anebo tam poslat dron, jehož ztráta nebude zdaleka tak bolet...

avatar
Jan Grohmann Datum: 16.02.2017 Čas: 09:29

Doplnění - 200 m je pro klasické pumy řady Mark 80 a jejich naváděné deriváty Paveway, JDAM. Jde o bezpečnou vzdálenost, samozřejmě pokud nebude zbytí...
U SDB ta bezpečná vzdálenost bude určitě menší.

avatar
Grull Datum: 16.02.2017 Čas: 09:07

Cituji z článku:
Díky rotačnímu 30mm automatickému kanónu A-10 ničí cíle na vzdálenost pouhých 50 m od vlastních pozemních jednotek. U klasických přesných pum je přitom bezpečná vzdálenost minimálně 200 m a více.

Právě o to jde.

Pokud bude přestřelka probíhat na fakt krátkou vzdálenost, je GAU-8 ideální.
Jestli tam nemůžeš nic hodit, protože je to blízko, tak tam nemusíš vůbec lítat. Ta hranice 200m je dost, to už tam může začít pálit minometem a nemusíš volat CAS.

Bude se to lišit situaci od situace, ale bude dobré mít na palubě něco, co zvládne tu podporu blíž než těch 200m. Tak uvidíme co vymyslí, ale kanón bych tam určitě zamontoval.

avatar
Marthy Datum: 16.02.2017 Čas: 08:50

Ty člověkohodiny,jak tady někdo psal že 20 pracovních hodin=1 hodina když se na to vrhne 20 lidí,to tak nemůže být,oprava a údržba letadla není jak vykopat výkop nebo sekat trávu.Když vám bude mechanik opravovat auto 5 hodin,tak 5 mechaniků to za hodinu neopraví,proč to asi vysvětlovat nemusím.5 mechaniků to opraví rychleji,ale ne 5x rychleji.
Jinak bitevní letouny (a vrtulníky) jsou ohroženy palbou hodně,aby účinně podporovali své jednotky musí se prostě dostat blízko k enemy,na dostřel svých zbraní,tak blízko aby dokázal nepřátelské jednotky a techniku najít a zničit.K tomu je třeba speciální letouny,jako tyhle A-10 nebo SU-25.Jsou na tyhle úkoly stavěné,jsou odolné proti palbě ručních zbraní,určitě dokáží často přežít i zásah Manpadem-třeba motory mají dál od sebe aby jeden zásah nevyřadil oba,pancéř taky hodně pomůže.Ty letadla se taky brání vystřelováním klamných cílů,je to často vidět třeba při náletech Ruských bitevních vrtulníků v Sýrii.
Jasné,v boji proti silnějším nepřátelům s vyspělou PVO budou mít bitevní letadla (nejen ony) těžké ztráty,s tím se musí počítat.Ale poslat na bitevní úkoly třeba ty F-35 s podvěšeným kanónovým kontejnerem by znamenalo v podstatě poslat velmi drahé a cenné letouny na smrt...

avatar
Jan Grohmann Datum: 16.02.2017 Čas: 08:26

A maintenance crew works on a rusting, Reagan-era B-1B bomber, its black, bird-like frame soaking in the desert sun. These days the plane has to spend 48.4 hours in the repair shop for every hour it’s in the air.

"repair shop" - v opravně. Nikde se nemluví o člověkohodinách.

https://www.brookings.edu/opinions/the-air-force-needs-a-serious-upgrade/

avatar
Olivav Datum: 16.02.2017 Čas: 08:23

Ono už i tady na Armádních novinách dříve zaznělo, že A-10 má výhodu v tom, že ji ti dole vidí a to má psychologický efekt. Tak jako měl efekt např. Mi-24, když se blížil v Afgánistánu. Něco co je vidět bude asi potřeba.

avatar
Charlie Datum: 16.02.2017 Čas: 07:38

Ad člověkohodiny: Může to být nějaké hausnumero. které někdo od novin prostě blbě pochopil nebo zmotal a ejhle.

A nebo to je prostě průměrná hodnota na všechny stroje včetně těch odstavených, která slouží k nějakému rozpočtení nákladů na udržení flotily ve vzduchu, což pro určitý účel může bbýt naprosto relevantní údaj (a pro jiné zase údaj úplně k ničemu).

Ad MANPADy - ono se jaksi zapomíná, že "ručníkáři" a podobná verbež obecně nedisponuje komplety středního (nebo dokonce dlouhého) dosahu, takže ve vyšších letových hladinách je docela bezpečno, jenže v případě nasazení proti trochu kvalitnímu protivníkovi tu máte komplexní deštník PVO ve všech hladinách - a taková mula naložená bombama je pak docela dobrý terč.

Každý pozemní komplet má pak omezený výhled kvůlivá okolnímu terénu, takže se mu můžete celkem rozumně stratit za kopcem nebo zástavbou.

Ono ten MANPAD je defacto dost malinká raketa, dostřel nic moc a ani ta hlavice není nijak velká, takže je větší šance "rozchodit" zásah nějaké té Strely (1,5kg) než se zblízka podívat, co to má v čumáčku kupříkladu Tor (15kg).

Zase příklad: v takovém Namu to stálo za prdlačku všude - dole to po vás valil každej rákosník s kalachem a nedej bože, když se mezi palmama zakempila Šilka, nahoře zas prskal flak a do toho lítaly Volchovy jak na Novej rok. Dost si "vyžraly" Skyraidery, Super Sabry a Thunderchiefy, nejvíc šlo dolu ale Fantomů. A jelikož pokročily technilogie jak u turbín, tak u flaku, tak by to v podobným velkým střetnutí nebylo o nic lepší jak pro ty, co lítaj nahoře v oblacích, tak pro ty, co kličkujou mezi krávama.

Pak už zbývá jen si rozmyslet, jestli chceme platformu, která vydrží dlouho u země v dotyku s gruntama, nebo jí obětujeme a pořídíme místo toho víc univerzálek, který lítaj nahoře a rychle. Zatím to vždycky dopadlo tak, že nějakej pancéřovej bitevník byl potřeba, ať už se jednalo o druhou světovou (kde měli germáni flaku jak máku), tak v průběhu studený války (kdy pro samou raketu nebylo kam plivnout) a nejspíš to bude i v budoucnu.

Mimochodem pokud se i SDBčka mohou házet max 200m k vlastním silám, tak by asi měli vyvinout ještě něco lehčího.

avatar
jj284b Datum: 16.02.2017 Čas: 07:38

s modernymi senzormi ako EODAS tiez uz netreba lietat nizsko a pomaly... daju ovela lepsiu predstavu co sa dole deje..

avatar
Jirosi Datum: 16.02.2017 Čas: 06:01

Shania: Výmečně jsi nepochopil že přáni je je otcem myšlenky. To není o době letadla a jeho vyřazení z provozu to je o tom kolik potřebuješ člověko hodin. Takže ano, ty čísla mohou být ok, jen se zapomíná dodat že tu údržbu nedělá jeden člověk ale 20. Tzn. za 3 hodinky bombardér opět letí.

avatar
logik Datum: 16.02.2017 Čas: 00:24

grull: Díky manpadům je klasický CAS defakto minulostí. I A10 už daleko častěji hází bomby z větší výšky, než používají kanón.

I ty ručníkáři už nějakej manpad často mají a živit dlouhodobě speciální typ jen kvůli nim se podle mne nemůže vyplatit.

A10 bylo a je výborný éro, ale v dnešních konfliktech se většina jeho předností ztrácí.

avatar
Grull Datum: 15.02.2017 Čas: 23:54

Tak pro CAS je hodně požadavků, které musí stroj splnit.
Musí být rychle na místě a zároveň umět letět pomalu, aby stihl najít, zaměřit a zničit cíl. Chtějí to mít lehké a nízkonákladové, ale stejně potřebuješ něco, co odolá palbě alespoň ručních zbraní a musí to být dostatečně robustní, aby to nějaké to hrubší zacházení a poškození sneslo.

Navíc je CAS hodně problematický v oblasti s MANPADY.

Jako mě připadá A-10 na CAS ideální. (tedy do oblasti, kde AA představují ručníci s kalachem)
A navíc .... GAU-8 je GAU-8. Nemusí nosit žádný bomby, stačí víc krmení do kanónu a nic mu neodolá :-)

avatar
Pepin Nešpor Datum: 15.02.2017 Čas: 22:02

Take me to prijde nesmyslne!!

avatar
Shania Datum: 15.02.2017 Čas: 21:57

B-1B - nemá tam spíš být, že vyžaduje 48 člověkohodin na 1 letovou hodinu? Taky bych řek, že se každá další hodina bude potřebovat míň a míň za další udržbu a tím pádem i menší náklady na provoz. Někde psali že většinu závad u přes 30 let strých strojů vyřeší do 24h.


1 šestinový let bude stát mnohem méně než šest hodinových nebo 12 půlhodinových.

Tak to ale dopada když zdroj vychází z nějakých průměrných hodnot v kterých je započítano buh ví co všechno.

Každopádně kdyby měli být tři týdny mimo provoz, tak nemají na tu 50-60 dostupnost, dřív mívali i přes 70. A tech 50 mají i přes to že na části stojů probíhají modernizace.

arr