Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Pozemní technika

Bojové vozidlo BVP-1 vstává v ruské armádě z mrtvých

Datum přidání 26.04.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 74 komentářů    autor autor: Karel Cimala

Minulý týden ruská agentura RIA Novosti informovala o „reinkarnaci“ bojového vozidla pěchoty BVP-1. Stroje uložené před 35 lety do skladů ministerstva obrany (MO) Ruské federace postupně projdou modernizací a budou opět zařazeny do aktivní služby pozemních vojsk.

Foto: Bojové vozidlo pěchoty BVP-1 / archív autora

 

Modernizace 50 let starého BVP-1

Korba, motor a převodové ústrojí vylepšených BVP-1 budou zachovány, avšak místo původní věže bude instalována věž z kolového BTR-82A s 30mm kanónem 2A72 a se spřaženým kulometem PKTM. Dále BVP-1 získá doplňkovou elektroniku a nové elektrické pohony.

 

Pro kanón 2A72 (kadence 300 ran za minutu) je k dispozici ve dvou schránkách 300 kusů munice. Kanón je vybaven stabilizací střelby a údajně se uvažuje také o použití časovače na ústí kanónu, pro ve vzduchu explodující munici.

 

Dle agentury RIA Novosti celkové počty modernizované techniky nejsou ještě upřesněny. Testy prvních BVP proběhnou snad do léta a dodávky začnou v průběhu září letošního roku. 


Firma Kurganský strojírenský závod (Kurganmašzavod), která je součástí Traktorových závodů, celkově vyrobila více jak 20 tisíc BVP-1 (ruské označení BMP-1) a v zahraničí se nachází stále více než 1700 kusů vozidel.


V této souvislosti je třeba zmínit, že budoucnosti Kurganmašzavodu je očekávaná výroba BVP Kurganěc-25. Příčiny, proč doposud nebyla spuštěna sériová výroba, jsou zřejmě finanční i technické. Se spuštěním sériové výroby se počítalo původně v roce 2016, nyní to je v roce 2021.


Otázkou tedy je, jak dalece je dokončen samotný vývoj BVP Kurganěc-25. Podle posledních zpráv probíhají firemní zkoušky na základě připomínek ruské armády a poté odstartují vojskové zkoušky (zřejmě někdy v příštím roce).


Pokud však vývoj stále probíhá, tak je samozřejmě nutné hledat náplň pro uvedený podnik, jehož hlavní náplní práce je v současnosti výroba, servisování a modernizace vozidel řády BVP (resp. BMP).


Pro jakýkoliv strojírenský závod je totiž zásadní udržet si technický a vývojový personál. Navíc v zahraničí se nachází velké množství starší techniky BVP-1 a je to tedy i šance pro exportní možnosti ruského zbrojního průmyslu. Pokud má také modernizace uspět v zahraničí, musí daný zbraňový systém v dostatečném počtu zavést do výzbroje ruská armáda.

 

Zajímavé je, že v článku na RIA Novosti je poměrně rozsáhle čtenář informován o výhodách modernizace starších zbraňových systémů. Podle článku se BVP-1 modernizuje i v jiných zemích a jako příklad neustále modernizace starého zbraňového systému je uváděn americký tank Abrams.

 

Článek o modernizaci BVP-1 na serveru RIA Novosti zhlédlo přes 260 tisíc čtenářů, což na tento server je nezvykle vysoké číslo. Běžná sledovanost je v řádu několika tisíc až desítek tisíc sledovatelů. V rámci probíhající diskuse k uvedenému tématu byla modernizace BVP-1 hodnocena kladně a vzácně došlo i ke shodě mezi „urápatrioty“ a jejich oponenty, „liberalščiky“.  

 

Foto: BTR-82 s kanónem ráže 30 mm. / Vitaly V. Kuzmin, CC BY-SA 4.0

 

Modernizovaný BVP-1 především pro export?

Může existovat ale i další důvod pro uvedenou modernizaci BVP-1. Na příkladu konfliktu v Sýrii je vidět, že je dostačující použití starších typů pozemní techniky s případnou modernizací.

 

Poslední dobou je v ruském tisku také vidět zvýšený zájem o Afriku. Je to snaha navázat na období bývalého Sovětského svazu a jeho tehdejší podporu tzv. Národnímu osvobozeneckému hnutí v boji proti imperialismu (NOH). Tato pomoc byla v minulosti nejen finanční či materiální, ale zahrnovala i dodávky ruských zbraní. A vzhledem k tomu, že v současnosti „imperialisté“ již vyhynuli, je pro současné Rusko ideální využít boj s terorismem.

 

Rusové se zaměřují například na ropu a plyn bohatou Libyi, kde ruským favoritem je polní maršál Chalífa Haftar. V Alžírsku zase od roku 2017 vede ruský státní koncern Uralvagonzavod jednání o vytvoření společného podniku, byť zatím jen na výrobu civilních vagonů.

 

Dalším africkým státem v ruském zájmu je (na ropu bohatý) Súdán, kde je pro Rusko možnost vybudování námořní základny. V jednání jsou rovněž dodávky nejmodernějších ruských zbraní jako Su-30, Su-35 a systémů protivzdušné obrany S-300. Navíc v případě navázání spolupráce může ruské letectvo využívat jak vzdušný prostor Egypta, tak nové i jižně navazujícího Súdánu.

 

Video: Súdánská delegace v Moskvě. / YouTube

 

V případě Egypta ruská společnost Rosněft uzavřela dohodu o koupi 30% podílu z koncesní smlouvy na výstavbu největšího plynárenského pole v oblasti Středozemního moře Zohr od italské společnosti Eni. Kupní cena činí 1,1 miliardy dolarů. Pole Zohr má zdrojový potenciál 850 miliard kubických metrů plynu.

  

Současné Rusko se očividně řídí, z hlediska zbrojního průmyslu, pragmatismem a hledá cestu uplatnění své produkce na bývalých afrických a středovýchodních trzích. Ideálním partnerem jsou pak zejména diktátorské režimy (v Africe a na Středním východě tedy prakticky všechny státy), se strategickou polohou a s velkými zásobami ropy a plynu.

 

Rusko také pomocí dodávek vojenské techniky navazuje partnerství s velkými producenty ropy a plynu, né však proto, aby nerostné bohatství „kradlo“, ale aby si pojistilo světové ceny ropy a plynu na patřičně vysoké úrovni. Díky tomu může ruský rozpočet, který je z poloviny závislý na vývozu nerostných surovin, financovat další vývoj vojenské techniky (a opět ji vyvážet do strategických zemí) a také rostoucí životní (sociální, vzdělávací, zdravotní, ekonomické, dopravní, atd. atd.) požadavky svého obyvatelstva.

 

Zdroj: InterfaxRIA Novosti, RIA Novosti

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Arthur Datum: 03.05.2018 Čas: 10:37

PavolR: :-)

https://www.youtube.com/watch?v=jKng21n8UGA
https://www.youtube.com/watch?v=gmehTvdPI8g

avatar
PavolR Datum: 03.05.2018 Čas: 10:24

(Arthur Datum: 03.05.2018 Čas: 10:14)
Aaa, všímajte toho kameramana na prostrednom obrázku vpravo. :-D

avatar
Arthur Datum: 03.05.2018 Čas: 10:14

Tak to im trvalo kým si to spojili (Arthur Datum: 26.04.2018 Čas: 10:50)

zdroj: http://ukroboronprom.com.ua/en/media/predstavnyky-zmi-osobysto-pereviryly-yakist-bmp-1ak-yaki-buly-postavleni-v-ramkah-vts-ukrayiny-ta-polshhi.html

avatar
Flader Datum: 03.05.2018 Čas: 10:07

PavolR, tak ono môže ľahko ísť aj o kvalitu GO, prípadne io to, že je CSG schopné tieto stroje dodať rýchlejšie, než by bolo ich oživovanie oprava po vytiahnutí zo skladov.
Druhá vec je, či sa jedná o stroje len po GO alebo aj po nejakej modernizácii.

avatar
PavolR Datum: 03.05.2018 Čas: 09:53

Jirka_Zlin:
Najprv si treba položiť otázku, či to ostane na Ukrajine, alebo je to určené na reexport povedzme na Blízky východ (tak ako húfnice a raketomety, čo smerovali do Izraela a skončili v Azerbajdžane ...).

avatar
Jirka_Zlín Datum: 03.05.2018 Čas: 09:35

Zdá se, že pro některé blízké zeme není BVP 1 a jiná starší technika k zahození.
No, uvidíme jak si povedou na bojišti, i když jen v občanské válce.

https://ekonomika.idnes.cz/excalibur-army-ukrajina-dodavka-bvp-houfnice-czechoslovak-group-pxh-/ekonomika.aspx?c=A180503_073347_ekonomika_lre

PS: Ukrajina už nemá tyto zbraně na skladě, že musí nakupovat u nás?

avatar
Flader Datum: 02.05.2018 Čas: 17:41

Ono môže byť kľudne možné, že Bereg má nejaký technický problém.

avatar
PavolR Datum: 02.05.2018 Čas: 17:33

dusan:
Tak toto je jasné každému, kto nefantazíruje, že Rusko je prosperujúca krajina :-D
Ale nedáva to samo o sebe dostatočnú odpoveď na voľbu veže. Pochybujem, že by bola napr. veža Bereg po rozbehnutí sériovej výroby citeľne drahšia, ako táto. Potrebujú začať s modernizáciou skôr než sa spustí sériová výroba veže Bereg? Alebo potrebujú tie BMP v takých počtoch a takom časovom intervale, na ktorý by rýchlosť výroby Beregu nestačil? To je tu otázka!

avatar
dusan Datum: 02.05.2018 Čas: 15:26

Tu je evidentne hlavný dôvod "oživenia" strojov BMP-1 v Rusku:

http://defence-blog.com/news/sipri-russias-military-spending-fell-first-time-since-1998.html

avatar
PavolR Datum: 02.05.2018 Čas: 14:07

David:
To bude najskôr veža Bereg, čo pôjde aj na modernizované ruské BMD-2.
Aj Alžírska modernizácia bude prebiehať v tom novom závode v Tule?
--------
V tomto kontexte je stále divnejšie, za akým špecifickým účelom zrazu vyťahujú vežu BTR. Už mi aj to preletelo hlavou, či celý tento článok nie je iba bublina nafúknutá v dôsledku nesprávneho pochopenia niečoho v tom pôvodnom ruskom ....

avatar
David Datum: 02.05.2018 Čas: 13:30

Pro Pavol IR - v Alžírsku probíhá modernizace BMP-2, program prakticky zcela shodný se standardem BMP-2M. Přesný počet se mi nepodařilo zjistit. Ale program byl rozšířen i na BMP-1, byť z nich bude modernizována asi jenom část. Navíc - v případě BMP-1 bude použit jednomístný Berežok ( kvůli tomu, aby nemuseli zasahovat do korby, jednomístný Berežok má prakticky stejné rozměry jako původní věž BMP-1 s kanonem 73 mm)

avatar
PavolR Datum: 02.05.2018 Čas: 10:39

Mimochodom, neviete niekto niečo o modernizácii Alžírskych BMP? Tam sa aj 685ks BMP-1 malo upgragovať na štandard BMP-2M s vežou Berežok. Beží, stojí, padá to?

avatar
Arthur Datum: 30.04.2018 Čas: 21:23

Toto bude zrejme TURRA-30 na ukrajinskom modernizovanom BMP-1T
zdroj: http://tie.in.ua/en/modernizatsija-tehniki/bmp-1

avatar
PavolR Datum: 29.04.2018 Čas: 20:35

Je tu ešte jeden faktor, ktorý môže zvýhodňovať práve túto vežu pred akoukoľvek obdobnou ruskou vežou (ako povedzme Kliver), a to, že ako jediná je momentálne vyrábaná sériovo. Môžu ju teda rýchlo začať osádzať na BMP-1 vo veľkom.

Čiže toto riešenie podľa mňa nebolo šité primárne pre krajiny, ktoré by dva-tri roky rozmýšľali, či modernizovať, kúpiť alebo nekúpiť, a ak áno, tak či 20 alebo 30 kusov ...

avatar
Tesil Datum: 29.04.2018 Čas: 19:34

Kluci klidně můžete mít pravdu,zas tak detailně to nesleduji.
Jenom bych se divil,že operátor nezvládne dva typy věží.Nevím jak je tomu dnes,ale dříve velitel BVP musel umět jezdit i střílet.Takže to asi taková věda nebude.

arr