Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Čeští speciálové na největším společném cvičení amerických speciálních sil

Operátoři 601. skupiny speciálních sil doplnění o ... Více

Pozemní technika

Bojové vozidlo pěchoty Lynx na Eurosatory 2018

Datum přidání 17.06.2018    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 96 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Německá firma Rheinmetall na pařížské vojenské výstavě Eurosatory 2018 ukázala nejnovější prototyp bojového vozidla pěchoty (BVP) Lynx. Vozidlo společně s konkurenčními stroji ASCOD, CV90 a Puma soutěží v programu náhrady bojových vozidel BVP-2 Armády ČR.

Foto: Bojové vozidlo pěchoty KF41 Lynx; větší foto / DPO

 

BVP pro Armádu ČR

Poprvé se informace o novém německém BVP Lynx objevily v roce 2016. Na rozdíl od konkurenční Pumy, která vznikla za podpory německé vlády a podle požadavků německé armády, je BVP Lynx čistě soukromým projektem firmy Rheinmetall.

 

 

Lynx není záměrně tak technologicky komplexně řešen jako Puma, ale proto má z podstaty nižší pořizovací a provozní náklady.

 

Ukázkovým příkladem rozdílného přístupu je pohonná jednotka a podvozek. Puma má speciálně navrženou pohonnou jednotku MTU V10 892 (800 kW) tvarově přizpůsobenou šikmému čelnímu pancíři (a odolnou proti elektromagnetickému impulsu), a také speciální boční bloky podvozku s integrovaným hydropneumatickým odpružením kol a palivovými nádržemi.

 

Naopak Lynx (KF41) využívá komerčně dostupný motor značky Liebherr (trvalý výkon 800 kW, špičkový 850 kW) a v případě podvozku klasické torzní tyče, kyvná ramena s tlumiči kmitů od australské firmy Supashock a transmisí/převodovku značky Renk.

 

Torzní tyče oslabují tuhost konstrukce a snižují odolnost podvozku – nepočítaje jen při výbuchu miny nebo IED pod podvozkem nebo pojezdovými koly, ale také při výbuchu miny, IED nebo dělostřeleckého granátu vedle vozidla. Na druhou stranu podvozek Lynxe klade nižší nároky na servis a logistiku, takže udržovat v bojeschopném stavu Lynxe spotřebuje méně „energie" (organizační, lidské, materiální, atd.) než vozidlo Puma.

 

Ostatně toto je účelem firmy Rheinmetall, která nechtěla jít do přímého souboje s technologicky pokročilou Pumou (a nejde jen o technologické řešení vozidla, ale například i špičkového výcvikového systému Pumy) ale nabídnout méně komplexní vozidlo, které je však pro velké spektrum úkolů a zákazníky víc než dostatečné.

 

„Viděli jsme mezeru na trhu pro moderní, vysoce schopnou rodinu pásových vozidel s vyváženým designem a s důrazem na nízké pořizovací a provozní náklady,“ vysvětluje důvody vzniku BVP Lynx Ben Hudson výkonný ředitel automobilové divize Rheinmetall.

 

Video: Propagační video vozidla Lynx. / YouTube

 

V posuzování vhodnosti vozidla pro danou armádu je bezpodmínečně nutné se podívat na další podpůrné, zabezpečovací a logistické systémy dané armády a následně zvážit, zda celkovou bojovou schopnost armády (resp. státu) zvýší vozidlo s jednodušším servisem a logistikou, nebo naopak výkonnější vozidlo, které ale vyžaduje propracovanější a komplexnější provozní zázemí (tedy více čerpá zdroje armády).

 

Bavíme se pořád ale o technických aspektech – politické, průmyslové a ekonomické hlediska jsou samozřejmě kapitolou samou o sobě. Ve výsledku, a je tomu tak všude na světě, politické, ekonomické a průmyslové (přínos pro český průmysl) aspekty budou hrát přinejmenším stejnou roli, jako technické schopnosti daného vozidla.

 

Pokud budeme velcí cynici, při tak velkých obchodech v rámci zemí, které mají podobné zahraničněpolitické postavení jako ČR, se zbraně nekupují proto, aby někdy bojovaly. Zbraně se kupují s cílem především posílit politické postavení nakupující země, přinést nové technologie a znalosti do průmyslu, vytvořit nové průmyslové vztahy, navázat bezpečnostně-politické vztahy s určitou zemí a vyslat do světa (přátelům i nepřátelům) signál o zahraničněpolitickém směřování země.

 

 

Foto: Spřažený kulomet ráže 7,62 mm má rotační systém výměny hlavní; větší foto / DPO

 

Důvod je přitom prostý – bezpečnost země neovlivňují jen takticko-technické vlastnosti daného zbraňového systému, ale především politické, průmyslové a ekonomické schopnosti (resp. celkový mocenský vliv) dané země. Nákup zbraní je šance, jak tyto schopnosti posílit.

 

KF41 Lynx

Na první pohled sci-fi tvary Lynxe působí prvoplánově (kvůli lepší prodejnosti) a neodpovídají použitým technologiím, na druhé straně vzhled vojenské techniky je důležitou součástí „vnitřní a vnější“ propagandy a rozhodně by se neměl podceňovat. V tomto ohledu vzhled Lynxe plní roli na jedničku.

 

Lynx je dostupný ve dvou verzích – Lynx KettenFahrzeug 31 (KF31) v hmotnostní kategorii 30 až 40 tun a odolnější/větší Lynx KF41 ve hmotnostní kategorii větší než 40 tun. Představený Lynx KF41 s věží Lance 2.0 má prázdnou hmotnost 44 tun. Podvozek snese zatížení až 49 tun.

 

KF41 pojme tři členy posádky a až devět členů výsadku (reálně zřejmě osm, jak bylo uvedeno dříve). Menší verze KF31 přepraví šest členů výsadku a má mimo jiné také slabší motor o výkonu 560 kW.

 

Foto: Na levou a boční lafetu lze umístit nejrůznější systémy a zbraně, jako například protitankové řízené střely; větší foto / DPO

  

Klíčovým konstrukčním rysem vozidla Lynx je modularita, která ideově vychází z kolového transportéru Boxer. Vozidlo je rozděleno na dvě základní části – základní vozidlo (Base Vehicle) a modul mise (Mission Kit).

 

Základní vozidlo má v zadní části ve stropě velkou obdélníkovou šachtu zasahující téměř po celé šířce a délce (za šikmým pancířem) vozidla. Do této šachty lze vkládat nejrůznější moduly mise (ty zároveň tvoří strop vozidla), jako například výše uvedenou věž Lance 2.0, případně zdravotnický, velitelský či transportní modul. Výhodou pro český průmysl je možnost vyrábět (při vhodně nastavené licenční smlouvě) vlastní moduly mise, například s minometem.

 

Modulárnost Lynxe firma Rheinmetall předvedla přímo na výstavišti Eurosatory 2018, když během pár hodin výměnou modulu mise změnila vozidlo Lynx z BVP na vozidlo velení a řízení s dálkově ovládanou věžičkou Fieldranger, kterou lze osadit kulometem ráže 5,56 mm, 40mm granátometem nebo kompaktním automatickým kanónem ráže 20 mm (verze Fieldranger20).

Foto: Podvozek se šesti pojezdovými koly využívá klasické torzní tyče, kyvná ramena a tlumiče kmitů; větší foto / DPO

 

Díky své modularitě užitečná nosnost Lynxe de facto dosahuje 18 tun – lze měnit moduly (bojový, zdravotnický, velení a řízení boje, samohybný minomet, atd. atd.) nebo úroveň pancéřování.

 

Na výstavě představený Lynx KF41 byl osazen bojovým modulem Lance 2.0 a automatickým kanónem Wotan ráže 35 mm (munice 35×228 mm). Věž může být volitelně s posádkou (střelec a velitel) nebo bez posádky. Rychlost palby je 200 ran za minutu a náměr kanonu je -10° až +45°. Spřažený kulomet RMG 7.62 ráže 7,62 mm je vybaven trojicí výměnných hlavní, které se automaticky mění při přehřátí.

 

Unikátním řešením věže jsou dvě postranní lafety připravené pro instalaci přídavného vybavení nebo zbraňových systémů. Na lafety lze umístit až čtyři protitankové řízené střely (PTŘS) (např. 2× dvě střely Spike-LR), kamikadze a průzkumné drony nebo balíčky radioelektronického boje.

 

Vozidlo lze samozřejmě osadit různými bojovým moduly, včetně kanónu ráže 120 mm, výhledově i kanónem ráže 130 mm.

Foto: V zadní části je prostor až pro devět členů výsadku; větší foto / DPO

 

Balistická ochrana vozidla je modulární – lze ji snižovat nebo zvyšovat podle stupně ohrožení. Přesné údaje nejsou k dispozici, ale dá se očekávat přední a boční balistická ochrana úrovně 6 (STANAG 4569), tedy až proti munici ráže 30 mm. Ochrana proti minám, IED, šrapnelům, dělostřeleckým granátům a různým palným zbraním je podle tiskových materiálů nejlepší ve své třídě.

 

Věž je osazena panoramatickým elektro-optickým pozorovacím přístrojem velitele SEOSS-S (Stabilized Electro-optical Sighting System) a nezávislým pozorovacím přístrojem střelce (SEOSS-P). SEOSS-S (stabilizovaný ve dvou osách) obsahuje termokameru třetí generace, denní kameru s vysokým rozlišením, laserový dálkoměr a integrovanou elektroniku systému řízení palby.

 

Zde je opět rozdíl proti Pumě, které využívá přímou (a patřičně drahou) optickou linku, která vede z pozorovacích přístrojů přímo do okulárů pro velitele a střelce a poskytuje nejlepší kvalitu obrazu. Lynx naopak přenáší obraz se senzorů „pouze" digitálně na monitory.

 

Klasicky velitel a střelec pracuje v režimu "hunter-killer", kdy velitel vyhledává cíle a střelec je ničí. Lze ale také zvolit režim killer-killer“, kdy velitel a střelec nezávisle vyhledávají a sami ničí cíle – velitel například pomocí nezávislé dálkově ovládané věže (kryje vozidlo palbou) a střelec pomocí hlavní výzbroje (podporuje výsadek).

 

Foto: Během pár hodin se vystavené vozidlo změnilo z BVP na velitelské vozidlo se zbraňovou stanicí Fieldranger; větší foto / Rheinmetall

 

Pro lepší situační povědomí je možné vozidlo osadit denním a nočními kamerami, které lze propojit s přístroji SEOSS velitele a střelce. K dispozici jsou také systémy pro automatické rozpoznání a sledování cílů (na základě informací z kamer a SEOSS), akustický vyhledávač střelců, nejnovější prostředky řízení boje BMS (Battle Management) a nejnovější komunikační prostředky.

 

Elektřinu pro všechny elektronické a zbraňové systémy, včetně ovládání věže, dodává generátor o výkonu 20 kW.

 

Za pozornost stojí rozměry vozidla – délka KF31 je 7,22 metru a KF41 7,72 metru. Šířka je 3,6 metru; výška s bojovým modulem Lance 2.0 nebyla uveřejněna. Maximální rychlost Lynxe je 70 km/h, schopnost stoupání/klesání +- 60 %, povolený boční náklon je maximálně +- 30 %. Vozidlo překoná příkop široký 2,5 metru, metr vysokou vertikální překážku a přebrodí vodní tok hluboký 1,5 metru.

Fotogalerie


Zdroj: JanesRheinmetallRheinmetall

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 21.06.2018 Čas: 13:32

Během schůzky v Mesebergu, v polovině roku 2018, se setkali ministři obrany Florence Parly a Ursula von der Leyen, podepsali zde prohlášení o spolupráci při projektu FCAS (letoun nové generace) a MGCS (tank nové generace). Programy jsou součástí modernizačních programů armád obou států, ve francii je pojmenován SCORPION a v německu HEER. Práce na demonstrátoru má začít do poloviny roku 2019 a patrně si bude komise vybírat z několika návrhů. Výběr by měl být dokončen v roce 2022. Do roku 2024 má být dohodnut objem výroby. Nové tanky vstoupí do služby v roce 2035. Stéphane Mayer, ředitel Nexteru (součást KNDS) nedávno zmínil, že probíhají práce na šesti odlišných konceptech nového tanku a výroba je možná v roce 2030. Podle posledních zpráv z francouzského deníku La Tribune, má o projekt zájem i Itálie, které by nový tank nahradil zastarávající Ariete. Dříve zájem vyjádřilo Polsko a předpokládá se, že by měli o nový tank zájem i další státy, minimálně v Evropě.

avatar
skelet Datum: 21.06.2018 Čas: 12:52

MALI: jak tak čtu, že na vše by byla vhodnější klasická Tatra, než Pandur, tak mi se snad začne líbit i ta jordánská škatule Al-Mared :)
Před měsícem jsem si říkal, že by bylo fajn se na Pandury už vykašlat a začít se poohlížet po jeho nástupci a ono by to asi fakt bylo potřeba. Cokoliv co nezavání původním posláním Panduru (obrněný transportér) je problém.
A trošku mi tohle nahání hrůzu u Pumy, která je zatím stále nabízená jen jako BVP. Aby to nedopadlo stejně.

avatar
MALI Datum: 21.06.2018 Čas: 12:31

To Rase:
....nové Pandury už budou mít ten zesílený podvozek, to ano, ale kdoví, jak bude pevný pro zástavbu NEMO, Patria AMV tam má výztuhy. Ohledně těžiště by to ale podle mého názoru byl stejný problém, jako u původního Panduru. Navíc, cena Panduru i cena jeho provozu bude úplně někde jinde, než v případě Tatry.
Pro NEMO není třeba počítat s podvozkem Tatra 8x8, bude stačit i 6x6 (bylo by to celé lehčí a nižší); v kontejneru ale nelze vozit osádku, musí to tedy být pancéřovaná skříň, ale myšlenka: "co se ušetří na podvozku, lze investovat do zbraňové nástavby" je úplně stejná, jakou mám i Já.

avatar
Rase Datum: 21.06.2018 Čas: 09:09

MALI:
Tak nějak jsem doufal, že už ty velitelsko-štábní a spojařské Pandury budou mít zesílený podvozek, tak by se použil stejný. Pokud je ono zesílení podvozku problém (jak naznačujete) tak Pandur je opravdu dost bídnou platformou na jakoukoliv smysluplnou nástavbu (bojovou). Umím si představit že by se nakoupilo 62 samohybných minometů na podvozku třeba "Titus" - NEMO by na něm bylo zajímavé (na vršku korby), nebo v korbě ukrytá Cobra. U 7.mb bych to i chápal, ale u 4.brn už tak nějak ne. Přeci jen se pořád mluvilo o tom, že má mít všechno na Pandurech. Když by tedy minomety byly na jiné platformě, nemusely by být na tom podvozku ani velitelsko-štábní a spojařské (mohly se pořídit pro obě jednotky na stejné platformě - tedy "Titus")

Ještě mě napadlo, že těch 62 minometů by šlo osadit i na podvozek Tatra 8x8, konkrétně mě napadl přepravní kontejner s minometem NEMO, co byl nedávno představený. Je už vyzkoušený a funguje. Moje myšlenka je taková, že co se ušetří na podvozku, může se investovat do minometu. Navíc jde sundat a může operovat i ze země (na základně třeba), případně na jiném podvozku.

http://d254andzyoxz3f.cloudfront.net/vv13_0.jpg

avatar
MALI Datum: 20.06.2018 Čas: 20:47

To Rase:
hezká představa (ty minomety), jenže pro mnohem větší armádu, než AČR. Bylo by to totiž 24 ks NEMO na kolovém podvozku (ale pokud uvažujete s podvozkem Pandur, tak Vás musím upozornit na nutnost vyztužení korby a na možný problém se stabilitou vozidla na příčném svahu, takže raději podvozek Tatra). Pro 7.mb budeme potřebovat 36 ShM AMOS na pásovém podvozku, k tomu po jednom ShM (na kolovém i pásovém podvozku do Vyškova) - celkem nám to dá těch oficiálně proklamovaných 62 kusů.
To je však podle mého názoru pro sekci logistiky AČR "nestravitelné". Osobně bych proto sjednotil minometné nástavby pro 4.brn i 7.mb na jednu - takže 62 ks zbraňových nástaveb hybridních minometů NEMO. Z toho 25 ks na kolovém a 37 ks na pásovém podvozku. To bych už viděl jako průchodné (a zároveň i smysluplné) řešení. Problémem je ovšem dostupnost pásových podvozků pro praporní minomety - zatím jsou v nedohlednu a na lepší časy se také neblýská. Podle mého tedy budeme považovat za maximální úspěch, když se podaří pořídit 62 ks praporních ShM NEMO na univerzálním kolovém podvozku.

avatar
Jirosi Datum: 20.06.2018 Čas: 19:26

U klasického IFV je protivzdušná obrana až poslední činností co může dělat. Protože velice rychle dojede na nedostatek munice. Většina vozidel vozí kolem polovinu munice mimo klasický zásobník.

avatar
Rase Datum: 20.06.2018 Čas: 19:03

MALI:
je mi jasné, že v ideálním případě by měla Puma takovou věž, která nezasahuje do vnitřního prostoru a pak by pojmula ty 3+8 na plnohodnotných místech - prostor na to má. Ještě si říkám, že pokud by se udělalo jedno místo pod stávající věží, tak na tom nouzovém místě může sedět voják a oni specialisté na plnohodnotných sedačkách. Je to kostrbaté, ale proveditelné.
To že RAK ještě není tak úplně hotový jsem si myslel, tak díky za potvrzení. Osobně bych rád viděl jako minomet AMOS na pásovém podvozku a NEMO na kolovém. Případně NEMO jako univerzální pro obě platformy, to by bylo super. Pokud jde o protileteckou funkci BVP, tak halvní výhodou Skyguardu vidím v tom, že dokáže fungovat propojeně s dalšími věžemi a soustředěně čelit hrozbě. U BVP by se ono propojení muselo dodělat, což mi přijde zase zbytečné. Jinak Skyguard bych rozhodně rád viděl u AČR, myslím že se výhledově má řešit i tato funkce (taky C-RAM). Tak si říkám, že by bylo hodně stylové, mít na nových BVP pořádné věže - právě jako je Skyguard a AMOS/NEMO

avatar
balm Datum: 20.06.2018 Čas: 18:16

@Maximus 2018-06-18 12:30

Nejsem obeznámen s praxí a situací v AČR, ale nemyslím si, že by byla vinna přímo AČR, protože nedostává potřebné finanční prostředky a současně každý peněžní tok oslabují různé "přípojky". V mém pohledu je lépe mít menší, ale špičkově vybavenou a vycvičenou armádu specialistů, než-li podfinancovanou armádu vyzbrojenou zastaralou technikou v neprovozuschopném stavu.

Němci nejsou vůbec dobrým příkladem, protože za posledních 20 let udělali vše pro zničení vlastních ozbrojených sil. Udržují si několik špičkových jednotek (např.: KSK) na patřičné úrovni, ale zbytek nechávají dožít. Za vlastní ozbrojené síly hlasy nepřijdou, maximálně se mohou zviditelnit u socialistických levičáků a pomatenců za projekty genderově neutrálních umýváren ... ale to je v současné situaci našich sousedů asi tak všechno. Sem tam něco koupí, umlčí hlasy ... a šup na další kupčení hlasů.

Nedivil bych se, kdybychom na tom byli lépe.

avatar
MALI Datum: 20.06.2018 Čas: 17:49

To tomas.kotnour
pokud bychom (hypoteticky) měli na nových BVP kanón ráže 35 mm (náboj 35x228), bylo by to super, a takové BVP by si mohlo troufnout na bojový vrtulník, udává se, že až na 4 km, reálně bych to viděl tak do 3 až 3,5 km, záleží na tom, jaký vrtulník to bude (pancéřování, rychlost, výzbroj), pak by také mohlo pomocí AB munice "sundat" nějaký průzkumný dron (pokud ho objeví). A v tom je obecně "kámen úrazu".

Systémy pro situační povědomí jednotek PozS (obecně BMS) pracují jinak, než specializované systémy řízení palby (dělostřelectva, PVO). Zatímco přenos dat mezi SŘP klasického dělostřelectva a mezi BMS jde realizovat relativně snadno (i když ani to není jednoduché, přesto, že pracují na stejném operačním systému a na transformaci dat je dost času), přenos dat mezi BMS a SŘP PL jednotek (v AČR je to RACCOS) bude řádově obtížnější (jiné operační systémy, jiný koncepční přístup, řádově rozdílné reakční doby). Dalo by se to řešit terminálem RACCOS u předem určeného BVP ale pak by to BVP, které by mělo fungovat v síti PVO nedělalo v podstatě nic jiného, než PVO, přičemž 35 mm kanón Wotan v Lynxu má kadenci 200 ran/min a ve Skyrangeru je kanón Oerlikon RK 35/1000 (GDF) s kadencí 1000 ran/min., takže ve srovnání se Skyrangerem by to byl PL systém "jen pro pobavení publika".
Ostatně US ARMY před lety z úsporných důvodů zrušila program Blazer, což měl být hybridní (raketo-kanónový) PL systém na podvozku LAV-25 (25 mm kanón GAU-12 + kontejner se čtyřnásobným OZ pro PLR Stinger, použitý rovněž v systému Avenger) a nahradila jej systémem Bradley Linebacker, což bylo BVP Bradley osazené kontejnerem s raketami Stinger. Postupem času se však ukázala schizofennost tohoto řešení a US ARMY se opět začínají ohlížet po specializovaném PL systému kategorie VSHORAD. Naproti tomu, v Rusku jsou specializované PL systémy pro PL obranu prvosledových jednotek stále v kurzu.
Osobně si myslím, že pro PL obranu jednotek pozemních sil by měla být v pořízenosti každého velitele praporu PL jednotka VSHORAD se specializovanými, optimálně hybridními PL systémy (minimálně 4 ks), nebo dvěma různými PL systémy (po dvou kusech) zapojenými do IS PVO (RACCOS), současně ale také do BMS - bojovou činnost by ale vedly na základě informací z RACCOS. Klidně dva Skyrangery na podvozku Lynx, doplněné dalšími dvěma raketovými PL systémy.
Na úrovni brigády pak (nad nimi) měla být další jednotka s PL systémy kategorie SHORAD.

avatar
fotr Datum: 20.06.2018 Čas: 17:23

edit.

Jak by to ale probíhalo při nějakém konfliktu na domácím či blízkém BOJIŠTI který by vypukl ,,nečekaně"? Mohl by se prosím někdo vyjádřit? Děkuji.

OMLOUVÁM SE ZA PŘEKLEP

avatar
fotr Datum: 20.06.2018 Čas: 17:20

Modulární ochrana bojového vozidla kterou lze podle potřeby navyšovat nebo snižovat, to je v poslední době časté téma a já bych chtěl poprosit nějakého odborníka zda by zde nemohl napsat jak by takové navyšování nebo snižování dle plnění úkolu probíhalo. Neumím si to vůbec představit. Navyšovací moduly by vozidla doprovázely s logistickou jednotkou? Jak dlouho by trvalo navýšení/snížení, kdo by to prováděl ? Byl by na něco takového vůbec čas?
Umím si to představit v případě nějaké dopředu ohlášené mise, jednotka ví že pojede na bojiště s nízkou intenzitou bojů ,malým množstvím těžkých zbraní ( i když nějaké to RPG je dnes všude) a mizernou úrovní protivníka, dobře, zvolí tedy lehčí variantu protože přeprava je náročná. Jak by to ale probíhalo při nějakém konfliktu na domácím či blízkém konfliktu který by vypukl ,,nečekaně"? Mohl by se prosím někdo vyjádřit? Děkuji.

avatar
tomas.kotnour Datum: 20.06.2018 Čas: 14:27

@MALI

Pokud by se nakoupila nová BVP s 35+mm kanónem, mělo by podle Vás smysl ještě poptávat hlavňový prostředek pro PVO mech. roty (Skyguard), nebo se o sebe BVP zvládnou postarat sama za podmínky, že budou mít situační povědomí?

avatar
MALI Datum: 20.06.2018 Čas: 14:10

To Rase:
u Pumy je ve dveřích schovaná plošina, která se dá vyklopit a vznikne tak "lavice", je pravdou, že se tam vejdou dva výrazně méně urostlí lidi (Já bych tam musel být sám), přitom nohy si natáhnou do "uličky". Je to primárně určeno pro převoz (evakuaci) osádek bojové techniky, zničené v boji, které mají na výběr: buď půjdou po svých, nebo budou sedět nahoře na korbě vozidla nepříteli napospas, nebo se schovají dovnitř a sednou si na tu plechovou desku, bez jakéhokoli polstrování a jištění. Je to hezká "vychytávka", ale v žádném případě to není plnohodnotné místo pro člena roje, a už vůbec ne pracoviště, jak to požaduje AČR. Tu lavici by měl mít i Lynx.

Ten polský RAK je podle mého názoru přepracovaná zbraňová část 2S1, jeho věž je bohužel dost vysoká, hmotnost přesně neznám, ale když se podíváte na to vozidlo, asi bude i dost těžká; zaslechl jsem nějaké (upozorňuji, že ničím nepodložené informace, že ještě není technicky úplně dotažený). Poláci si ho zatím dělají jen pro sebe, zatím jej nikde neprodali. To Finové už NEMO prodali i mimo svoji armádu (a to třem zákazníkům). NEMO by měl mít větší kadenci (10 ran/s oproti 8 ranám /s, ale záleží hodně na metodice), jestli jste v něm seděl, dáte mi určitě za pravdu, že jde o technicky "dotažený" stroj. Jeho věž je rozměrově menší a hmotnost zbraňové nástavby přijatelná i pro kolová vozidla (1640 kg), je ovládaná dálkově (celý systém), obsluha sedí úplně mimo zbraň. Ano, RUAG Cobra asi nebude nejlevnější, k tomu ty další položky za vozidlo, taktické radiostanice, počítače dělostřeleckého SŘP, "gyroskopický" subsystém pro orientaci a zamíření zbraně, munici, právě proto si myslím, že při ceně za splnění těchto požadavků se už oplatí pořídit hybridní minomet.

avatar
Rase Datum: 20.06.2018 Čas: 13:19

MALI:
ještě trochu odbočím k Pumě, v jednom starším článku o Pumě (Naše vojsko č. 4/2006 s. 33) je uvedeno, že v prostoru rampy mohou být nouuzově převáženi dva vojáci. Spolu s jedním místem pod věží by pak Puma měla zvládnout 3+7+2, což sice znamená hodně velké mačkání, ale požadavku GŠ vyhovuje.

Pokud jde o PRAM-S, tak jsem samozřejmě myslel jeho osazení na nový podvozek. Jak ale zmiňujete, zásadní problém je v tom, že ho dneska nikdo nevyrobí. Provizorní přesazení ze současného podvozku na nový je patrně blbost. Osobně bych rád viděl jako minomet alespoň polský RAK. Přeci jen cena by snad nemusela být tak likvidační. Ona ani ta automatická COBRA od RUAG nebude zrovna levná - švýcaři mno. Rád se nechám poučit

avatar
Pla-men Datum: 20.06.2018 Čas: 11:42

Myslím, že to zas a znova ukazuje na špatnou koncepci financování AČR. Nakoupí se nové stroje ( pandur, alca159 atd) a pak se nechají zastarat. Dost to připomíná péči statu o síť dálnic a silnic. Kdy se (nejen) nové úseky nechávají bez údržby, aby to následně stálo několikanásobně.

arr