TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Konec 50 let trvající války v Kolumbii?

Datum přidání 29.03.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 1 komentářů    autor autor: Erik Jurásek

Konflikt mezi kolumbijskou vládou a nestátními aktéry probíhá už desítky let. Patrně tím nejvýraznějším je boj proti FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie), které mají v současnosti přibližně 7500 aktivních členů.

Foto: Kolumbijští vojáci; ilustrační foto / Mrnico1092

Foto: Kolumbijští vojáci; ilustrační foto / Mrnico1092, CC BY-SA 3.0   

 

50 let trvající válka

Skupina FARC s levicovými kořeny, vzniknuvší v šedesátých letech 20. století a stavějící se jako oponent státnímu aparátu, postupně stále více opouštěla své ideologické zakotvení a přilnula ke kriminálně-ekonomické stránce – zejména únosy, vydírání a obchod s drogami (zpočátku pouze zdaňování pěstitelů koky a laboratoří pro výrobu kokainu, později vytváření vlastních laboratoří).

 

Díky těmto aktivitám se FARC dařilo (a stále ještě daří) pohánět celý konflikt. Ten si za svou délku trvání (od šedesátých let) vyžádal nejméně 240 tisíc mrtvých, téměř 80 tisíc pohřešovaných a přibližně 6 milionů vysídlených osob.


V tomto boji významného partnera představují pro Kolumbii zejména USA, které v roce 2000 schválily balíček pomoci pod názvem „Plán Kolumbie" (deset miliard dolarů během následujících let). Tyto peníze byly mimo jiné využity zejména při modernizaci a nákupu vojenské techniky a zlepšení tréninkových kapacit.


Ani zahraniční příliv investic však nedokázal odstranit hlavní neduhy v Kolumbii – působení nestátních aktérů, obchod s drogami či silné porušování lidských práv. Pokusů o dosažení míru s FARC bylo v minulosti několik, stejně jako snah o vojenské řešení (zejména v období prezidenta Alvara Uribeho v letech 2002-2010). Všechny tyto aktivity však skončily neúspěchem.


Když se tak před půl rokem objevila v médiích zpráva, že do 23. března roku 2016 by měla být uzavřena mírová dohoda mezi kolumbijskou vládou a FARC, byla přijímána se značnými rozpaky. Na jedné straně svitla naděje, že konflikt trvající více než půl století dojde k mírovému řešení. Na straně druhé se objevovala skepse plynoucí ze slibů dosažení míru, kterých bylo v minulosti nespočet.


Když si však kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a lídr FARC Rodrigo Londoño Echeverry alias "Timochenko" v září roku 2015 symbolicky podali ruce a dohodli se na jednotlivých bodech k dosažení míru, zdálo se, že se celý proces opravdu obrací ke svému mírovému rozuzlení.

 

Mírové jednání vlády s FARC

Pro upřesnění je nutno zmínit základní mírovou agendu. Mírové vyjednávání v Kolumbii je ve zkratce založeno na několika principech – podpora venkovského rozvoje a pozemkové reformy, politická participace FARC, začlenění příslušníků FARC do civilního života, vymýcení nelegálního pěstování drog a obchodu s nimi, nadnárodní spravedlnost a reparace, postupné odzbrojení příslušníků FARC a implementace mírové dohody včetně ratifikace a ověření.


Jak již je však z názvu tohoto textu patrné, onen 23. březen definitivní uzavření mírové dohody nepřinesl. Určitý posun vpřed však během této šestiměsíční periody nastal a neměl by být opomenut při tomto analytickém zhodnocení.


Již v září roku 2015 došlo k dohodě na vytvoření „Speciální jurisdikce pro mír" tvořené soudci nejen z Kolumbie, ale také z dalších zemí, jejíž účelem má být právě zajištění spravedlnosti a reparací včetně vyměření trestů (zejména v otázce závažných zločinů – mučení, genocidy atp.).

 

V říjnu téhož roku vznikla dohoda na vytvoření specializovaného týmu pro vyhledávání osob nezvěstných v souvislosti s tímto konfliktem. V tu samou dobu bylo ze strany FARC vydáno 30 jejich členů, aby stanuli před soudem. V lednu 2016 pak Rada bezpečnosti OSN schválila vytvoření skupiny pro dohled nad odzbrojováním FARC.

 

Rizika míru v Kolumbii

Z mírových jednání a možné dohody však nevyplývají pouze pozitiva. V potaz musí být brány také možné negativní důsledky. Samotná demobilizace, jenž je jedním ze základních principů představuje několik rizik.

 

Tím prvním je roztříštění FARC do segmentů z nichž některé budou v boji proti státnímu aparátu pokračovat. Takový model byl patrný v mírovém procesu mezi kolumbijskou vládou a paramilitární skupinou AUC (Spojené sebeobrany Kolumbie), kdy po demobilizaci této skupiny v roce 2006 převzaly iniciativu segmenty z ní vytvořené tzv. BACRIMs (kriminální bandy) – např. Urabeños, Rastrojos, ERPAC či Paisas. Celý konflikt se tak z hlediska aktérů tříští a vyjednávání jsou mnohem složitější.

 

Druhým je pak vytvoření mocenského vakua, které se snaží zaplnit konkurenční skupiny a kumulovat tak svůj vliv a ekonomicko-kriminální benefit.Takovými skupinami mohou být již zmínění Urabeños či ELN (Národní osvobozenecká armáda – dosavadní mírová jednání s vládou skončila neúspěchem). Tyto skupiny se také mohou stát novým útočištěm pro nespokojené členy FARC. S tím rovněž souvisí právě otázka nutnosti zajištění bezpečnosti demobilizovaným členům FARC.

 

Negativním důsledkem může být otázka nelegálních zisků. FARC jsou schopni kumulovat obrovské zisky zejména z produkce koky a s tím spojenými aktivitami, a tedy vyvstává otázka, do jaké míry bude dosažení míru pouze politickou zástěrkou a do jaké míry budou členové a velitelé FARC pokračovat v nelegálním byznysu.

 

Tím třetím pak může být otázka viny a trestu. Kolumbijská vláda již v září 2015 rozhodla o vyhlášení amnestie, která se bude týkat zločinů politických a také těch souvisejících s konfliktem (bude upřesněno v zákoně o amnestii). Vážné zločiny jako např. genocida, sexuální násilí, mučení či mimosoudní popravy nebudou do amnestie zahrnuty.

 

Zde vyvstává otázka, zdali bude stát disponovat kapacitou k adekvátnímu posouzení každého činu a rozhodnutím o jeho povaze. V této souvislosti se nejčastěji skloňuje problematika obchodu s drogami a jejího možného zařazení do kategorie politických zločinů.


Na tyto zločiny by se tak rovněž vztahovala amnestie. Na trestně-právní stránku bude jistě navazovat i atmosféra ve společnosti, která by mohla přerůst ve frustraci a odpor, jež by mohly mírové úsilí ve velké míře poškodit. Dlužno dodat, že kolumbijští občané budou o přijetí mírové dohody rozhodovat v referendu.

 

První krok na dlouhé cestě

Problematických aspektů spojených s mírovou dohodou a post-konfliktním vývojem je samozřejmě více. Můžeme zmínit problematickou otázku identifikace členů FARC, kdy se nejedná pouze o bojové složky, ale také osoby zajišťující logistickou či materiální podporu.


Zařazení takových osob do demobilizačního programu však zůstává neznámou. Na demobilizační program bude navazovat také otázka vydávání zbraní a jejich evidence a také přístup kolumbijské armády a využití technik soft power. Podstatná bude rovněž účast zahraničních aktérů (zejména USA jakožto finančního donora Kolumbie).


Mírová jednání, která po restartu vztahů probíhají od roku 2012 (detailnější informace viz June S. Beitel), mohou mít přelomový charakter. V některých oblastech již bylo shody dosaženo, v těch dalších jednání stále probíhají (zejména odzbrojení příslušníku FARC a jejich začlenění a implementace mírové dohody).


I když 23. březen nebyl oním významným dnem, nelze to brát jako definitivní neúspěch. Dynamika mírových vyjednávání naznačuje, že aktéři jsou ochotni v dané věci spolupracovat a hledat kompromisy.


Mírová dohoda však bude pravděpodobně pouze prvním krokem v celkové post-konfliktní rekonstrukci. Výše naznačené problematické aspekty budou pro Kolumbii představovat výzvu, jejíž řešení je nezbytným předpokladem úspěšného vývoje.

 

 

Zdroje:

Beitel, June S. 2015. Peace Talks in Columbia (cit. 2016-03-25).

Colombia Reports. 2016. Colombia peace talks miss deadline but not without progress (cit. 2016-03-25).

Davis, Caitlyn and Trinkunas,  Harold. 2016. The Colombian peace process deadline passes with no accord. What’s next? (cit. 2016-03-25).

Lohmuller, Michael. 2015. What FARC-Colombia Govt Accord Does Not Cover (cit. 2015-10-07).

Renwick, Danielle. 2016. FARC, ELN: Colombia's Left-Wing Guerrillas (cit. 2016-03-25).

Stevens, Elijah. 2015. Size of Colombia's Demobilization Process Opens Questions (cit. 2016-03-25).

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 29.03.2016 Čas: 09:29

Díky za zajímavý článek. Musím přiznat, že si kolikrát říkám, že je to u nás horší než v leckteré "banánové" republice. Není od věci si připomenout, jak se ve skutečnosti vlastně máme dobře!

arr