TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Britské bajonetové útoky

Datum přidání 19.08.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 23 komentářů    autor autor: Michal Uher

Když se před časem řešil nákup nových útočných pušek pro AČR, tak byl řadou oponentů poměrně často zpochybňován požadavek na možnost použití zbraně s bajonetem. Řada oponentů považovala bajonet pro současný styl boje značně překonaný. Na druhou stranu vojáci britské armády provedli ve 21. Století dvě známé zteče na bodáky. Jaké to byly?

Foto: V Afghánistánu provedla skupina čtyř britských vojáků zteč na bodáky, při kterém přeběhly směrem k protivníkovi 80 metrů volného prostranství. /

Foto: V Afghánistánu provedla skupina čtyř britských vojáků zteč na bodáky, při kterém přeběhla směrem k protivníkovi 80 metrů volného prostranství; ilustrační foto /  UK Ministry of Defence

 

Bitva u Danny Boy – Irák

Použití bajonetů v boji v při operaci Telic 4 v Iráku se odehrálo na kontrolním stanovišti Danny Boy u obce Majar Al Kabir, přibližně 37km jižně od města Al Amara. Došlo k němu 14. Května 2004. Hlídka z britského pluku Argyll and Sutherland Highlanders (od roku 2006 zredukován na prapor a začleněn do Royal Regiment of Scotland) v počtu přibližně 30 mužů byla při své činnosti u kontrolního stanoviště Danny Boy přepadena iráckými povstalci z Mahdího armády.

 

Land Rovery britské armády nebyly v tomto období nijak významně pancéřované, a tak útok povstalců byl poměrně úspěšný a hlídku zastavil a donutil vytvořit obranné postavení. Povstalcům neustále přicházely posily a situace vojáků se stávala každou minutou horší.

 

Vojáci proto požádali o posily. Ty jim byli poslány a to vojáci z pluku Princess of Wales's Royal Regiment, kteří měli ve výzbroji obrněné transportéry Warrior. Obleženým vojákům začala pomalu docházet munice. Věděli, že pokud zůstanou ve stejných pozicích, tak je za chvíli protivník přemůže.

 

Jelikož se velitel hlídky nemohl posil dočkat, tak rozhodl o tom, že provedou útok na levém křídle se vztyčenými bajonety. Vojáci byli velice překvapeni, protože neočekávali, že by jim někdy někdo takový povel dal.

 

Jelikož však byli v boji na bajonety cvičení, tak to pro ně nebyl žádný problém. Vojáci na povel velitele přešli do protiútoku.

 

Povstalci nevěděli, co mají dělat. Jejich morálka se začala rozpadat a jednotliví povstalci začali utíkat. Při tomto boji bylo zabito 20 povstalců. V tu chvíli už přijížděly britské Warriory a zbývající povstalci se rozutekli.

 

Podle odhadů čelila britská hlídka více jak 100 povstalcům. Akce pak měla i dohru, protože rodiny mrtvých a raněných Iráčanů žalovaly britskou armádu, že postupovala příliš krutě a že mrtví povstalci byli ve skutečnosti umučeni.

 

V březnu letošního roku (2014) pak právníci zastupující irácké rodiny oznámili, že stahují své žaloby, protože nebyly shledány žádné důkazy, že by došlo k umučení iráckých povstalců.

 

Video: Corporal Jones dostal za bajonetový útok vyznamenání Military Cross. / YouTube

 

Bitva u Kakaran - Afghánistán

Druhá známá bitva za použití bajonetů se odehrála v Afghánistánu v říjnu 2011. Došlo k ní u vesnice Karakan v provincii Helmand a tentokrát byli přepadeni vojáci pluku Princess of Wales's Royal Regiment.

 

Cílem hlídky bylo odhalit povstalce, kteří pokládali nálože k cestám a vojáci měli vesnici prohledat. Operace již končila a vojáci měli vyrazit směrem ke kontrolnímu stanovišti.

 

Když vojáci vylézali z příkopu, tak je k zemi přibila palba povstalců. Palba byla prudká a střely nedovolovaly vojákům ani vykouknout ze svého úkrytu. Palba přicházela ze tří míst.

 

Vojáci pomalu nalezli do příkopu z části zaplněného vodou. Doufali, že odtud budou schopni opětovat palbu. Pak ale zjistili, že se je povstalci snaží obklíčit. Velitel hlídky a jeho zástupce si uvědomili, že toto je velice dobře koordinovaný útok a jejich jednotka se nemůže prakticky pohnout.

 

Corporal Jones poručil třem svým nejbližším vojákům nasadit bajonety. Pak prudkým útokem s bajonety na zbraních s křikem překonali volný prostor 80 metrů k jednomu z míst, odkud byla proti nim vedena palba.

 

Corporal Jones měl připravený ruční granát, který chtěl použít proti povstalcům, ale na poslední chvíli zjistil, že tam jsou i civilisté. Proto granát zahodil jinam. Překvapivý útok na bajonety povstalci nečekali a to narušilo jejich morálku.

 

Nyní se do protiútoku zapojili i ostatní vojáci z hlídky, kteří útočný hlouček předtím kryli palbou. Povstalecký boj se začal významně hroutit. Neznamenalo to však konec boje.

 

Vojáci byli stále ohrožováni palbou odstřelovače. Vojáci se snažili střelce odhalit, aby mohla být provedena evakuace raněných vrtulníkem. Po ukončení evakuace raněných hlídka pokračovala v činnosti a dokončila svůj úkol.

 

Video: Výcvik britských vojáků v boji s bajonety. / YouTube

 

Závěr

Dlouhá léta to vypadalo tak, že útočná puška je prakticky jediná zbraň, kterou voják potřebuje, a že bajonety jsou pouze zastaralým reliktem minulé doby. Tyto příklady však ukazují, že bajonety jsou stále použitelné a to i v případě operací proti povstalcům.

 

Mnoho povstalců z islámských zemí nemá výcvik v boji muže proti muži a obvykle nedokáží bojovat takovým organizovaným způsobem. Povstalci také obvykle při bezprostřední konfrontaci a ohrožení jejich života z boje často utíkají.

 

To je poměrně zásadní taktická výhoda konvečních bojových sil. Několikrát se podařilo takto zvrátit o poměrně velice špatné postavení hlídky, která byla překvapena intenzivním a koordinovaným přepadem.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
kolaloka Datum: 16.02.2016 Čas: 13:32

Výcvik práce s bajonetem / bodákem posiluje odvahu a osobnost a i reflexi. Možná to je největší přínos - příprava vojáka na protivníka nablízku. Protivník je velmi blízko, opakovaná simulace takové situace je o to co to běží. Taktika / netaktika mít bodák a umět s ním pracovat je šance navíc.

Japonci mají již téměř sto let velmi propracovaný systém - džúkendó (jukendo - nasazený bodák), tankendó (nenasazený bodák). Výcvik se provádí i pomocí sportovní formy. Pro zájemce několik odkazů:

NHK Sports Japan — Tankendo
https://www.youtube.com/watch?v=PO2HiZ3qKWo

NHK Sports Japan — Jukendo
https://www.youtube.com/watch?v=J5crj_k1VnE

avatar
Hrobař Datum: 22.08.2014 Čas: 09:44

Moc pěkný článek. Připomíná nám že válka není ještě zdaleka tak čistá, neosobní a digitalizovaná jak ji někteří vykreslují.

Já slyšel o dalším podobném případu kdy měla malá skupina Australanů vysekat z přepadení US hlídku i když ověřenou pravdivost téhle historky nemám.

Bajonet je zbraň kterou v její roli probodávání nepřátel na blízko nic nenahradilo. Takže otázka nezní jestli bajonety ano či ne ale jestli se budou i nadále propichovat nepřátelé. No já myslím že vždycky záleží na situaci a úsudku vojáků. Kdyby bylo nejvýhodnější házet kameny tak dobrý voják hází kameny a nebude lpět na pušce.

avatar
liberal shark Datum: 21.08.2014 Čas: 18:50

Mysím, že pro boj ve městech má bodák stále smysl....

avatar
mu7705 Datum: 20.08.2014 Čas: 20:45

Informace v článku jsou běžně dostupné z různých anglicky psaných zdrojů a jedná se o kombinaci údajů z výpovědí několika účastníků. Žel jsem nikde nenarazil na absolutně detailní popis ani jedné události.
Osobně jsem přesvědčen, že útok na bodák má psychologický účinek dvěma směry. Jednak demoralizuje protivníka, protože ten obvykle čeká, že po něm bude ten druhý střílet. Povstalci boj z blízka obvykle necvičí, a tak jejich mozek v okamžiku útoku je zavalen informacemi a hledá řešení. Skutečný efekt boje bajonetem je v tomto porovnání poměrně malý. Druhým faktem je to, že zteč na bodáky je součástí Espirit de Corps evropských ozbrojených sil. Je to takové, hop nebo trop, na život a na smrt. Prostě to patří k našemu vojenskému řemeslu a pokud se voják dostane do takové situace, tak se obvykle snaží obstát se ctí. Sami vojáci, kteří se bajonetového útoku v Afghánistánu účastnili to popisovali jako stav obrovské euforie. V krizové situaci tak u evropských jednotek může mít tento povel z hlediska bojové morálky velikou hodnotu.
Je jasné, že útok bajonetem není možno srovnávat s efektivitou střelby nebo i hodu granátem. Má však ve válečnictví své místo. Mimochodem se tak vojáci dostávají do situace dávných bitev, kdy stáli hlavně muž proti muži a souboj se rozhodoval na vzdálenost maximálně jednoho metru a nikoliv stovek či desítek metrů.

avatar
GAVL Datum: 20.08.2014 Čas: 19:30

Torong

jestli dokážete z krytu hodit granát přesně na cíl na 80 metrů tak krycí palba byla skutečně zbytečná včetně celého přesunu.
Osobně jsem nepostřehl , že by se psalo o usmrcení někoho konkrétního čistě bajonetem. To , že někdo někoho žaloval je naprosto absurdní vůbec to řešit a na základě toho nelze usuzovat o způsobu usmrcení. Jediné co je jisté tak to , že bylo usmrceno 20 lidí při provedeném výpadu. Proto píši ,že článek je velmi propagandisticky napsaný nic konkrétního v něm není, ale velmi stimuluje fantazii.
Nepíše se nic konkrétního o zraněních pobitých a zraněných nepřátel. Je totiž otázka zda rány bajonety nebyli spíše charakteru dorážecího a zda těla především mrtvých nebyla poznamenána nejprve palbou.

To , že povstalci pravděpodobně věděli o příchodu posil je čistě spekulativní to uznávám, ale na základě věty " V tu chvíli už přijížděly britské Warriory a zbývající povstalci se rozutekli." Skutečný bajonetový útok určitě netrvá tak dlouho aby v době jeho zahájení byla vozidla někde bůhví kde.

To , ale neznamená , že by britští vojáci neodvedli skvělou práci, spíše naopak by to ukazovalo na perfektní součinnost a přehled o bojišti, kdy odvedení pozornosti přijíždějícími posilami, jednotka využila k prudkému drtivému protiútoku. Dobrou práci odvedli ať už to bylo jakkoli a bajonet jim v tom pomohl i kdyby nebyl hlavním hráčem co se týče fyzické likvidace nepřítele.

Článek je zkrátka příliš stručný a neobsahuje dostatek podrobností pro přesnou představu. Možná by bylo dobré uvést i nějaký náčrtek s rozložením sil obou stran se směry přesunů a alespoň hrubým naznačením terénu.

avatar
fotr Datum: 20.08.2014 Čas: 18:01

Nemám osobní ostrou zkušenost boje s bodákem i když výcvik jsem absolvoval, domnívám se ale že vše co umím navíc oproti nepříteli zvyšuje moje šance proti němu. Pokud je výcvik takového boje vhodně zakomponovaný do celkové přípravy vojáka, nemusí být ani otravný ani nudný a zvyšuje jeho sebevědomí a všestrannost. A pokud by takový výcvik pomohl snížit ztráty byť o promile, domnívám se že by to za to stálo . Je to ale jen můj názor, z doby dnes už poněkud zastaralé. Nedávno jsem ale viděl kousek videa z přepadení transportu zajatců který doprovázela ochrana Gurkhů, moc výstřelů nepadlo, jednalo se těsný kontakt ale co dokázali vyvolat za děs ,,jenom" noži? Vím samozřejmě jak jsou tím proslulí ale i tak byl dojem obrovský. fotr

avatar
jenikdavid Datum: 20.08.2014 Čas: 12:58

jancz: jo jasně, s tím samozřejmě souhlasím, také si nemyslím že by to dělali stylem "hodím na 50m sekyru a uvidím co se stane".. spíš je možné, že toto mohli použít jen ve chvíli, kdy byli těsně před nepřítelem, tzn. těsně před fyzickým kontaktem -tím mohli redukovat šanci protivníka na byť jen náhodný zásah při boji zblízka..ale jak říkám, nebyl jsem tam a nevím jak je to aktuálně, s největší pravděpodobností a ve většině případů to bylo jak říkáte..

avatar
jancz Datum: 20.08.2014 Čas: 11:44

jenikdavid: tak i kdyby měli tomahawky, které jsou uzpůsobené na házení, tak stejně zahodit v takové situaci jedinou použitelnou zbraň je asi ta největší hloupost, vím něco málo o HEMA (historical european martial arts) a zahodit zbraň pokud nemám záložní se v podstatě rovnalo smrti :)

avatar
jenikdavid Datum: 20.08.2014 Čas: 10:46

Nevím jestli je to ještě aktuální, tak mě kdyžtak opravte, ale Rangers používali i tomahawky, které mohli (a asi někteří i uměli) vrhat na dálku...

avatar
Torong Datum: 20.08.2014 Čas: 09:59

Ale vždyť v tom článku se to píše... Samozřejmě, že účinek je psychologický. Povstalci něco takového nečekali. A Britové by zase zbytečně neriskovali, kdyby měli jiné možnosti. Ale pokud se situace vyvíjela jak je psáno v článku, tak mohli a) sedět a čekat co se stane b) něco s tím udělat.

Zbrojir: Ano, vycvičený voják bude reagovat jak píšete. Tady šlo o povstalce. Než stihli pochopit co se děje, uvěřit tomu, že se to vůbec děje a nějak reagovat vojáci byli u nich. Nezapomeňte, že jim imámové dokolečka tvrdí, že: "nevěřící psi se bojí zemřít"
Gavl: "dělostřelecký tesák, sekeru, bytelnou polní lopatku atd pro kontaktní boj muže proti muži" - tohle jsou rozhodně věci, které mají vojáci ve standartní výbavě, případně leží připravené na bojišti... To, že povstalci věděli o posilách je spekulace. Krycí palba nemohla mít vliv, který ji přisuzujete, protože v takovém případě by přímý útok byl zbytečný...

avatar
martinius Datum: 20.08.2014 Čas: 09:36

Taktéž je psáno v článku, že si rodiny stěžovali na morbidní způsob usmrcení. Z toho usuzuji, že nedošlo jen k psychologickému efektu, ale k reálnému střetu s probodnutými hrudníky. Tudíž byl bajonet použit k usmrcení nepřítele.

avatar
Ezekyl Datum: 20.08.2014 Čas: 09:27

Bajonetový útok je asi v dnešních podmínkách obecně překonaná věc, ale bajonet má velice významný efekt i v boji obranném a to především v tolik nebezpečném boji na krátkou vzdálenost, například v zastavěných oblastech. V případě že vyprázdním zásobník, chystám se přebíjet a v tom okamžiku zpoza rohu na mne vyběhne další nepřítel, měl bych raději na konci zbraně nasazený bajonet a rychlým výpad protivníka zneškodnil, než se snažit změnit úchop zbraně, a pokusit se bránit pažbou.

Samozřejmě důvodem opuštění bajonetu je často jeho negativní efekt na zbraň, kdy jednak může o bajonetů příliš úzce kopírujících hlaveň docházet vlivem aerodynamických efektů ke změnám v trajektorii střely. Dále je nevýhodou posun těžiště zbraně směrem k hlavni, což na pohodlí střelce zvyklého na zbraň, rozhodně nepřidá.

Tyto negativní efekty lze eliminovat správnou konstrukcí zbraně, umožňující například posun těžiště zbraně (umístění rezervního zásobníku do oblasti pažby v případě nasazení bajonetu) a především rozumně konstruovaným bajonetem a jeho připevněním a umístěním na zbraň.

Nevýhodou vždy zůstane relativně podstatné prodloužení hlavně, které v případě CQB může být kontraproduktivním a celkové zvýšení hmotnosti zbraně.

Pokud tedy někdo zohlední bajonet při celkové konstrukci zbraně, pak je bajonet účinným obranným doplňkem. V případě že je dodatečně řešen požadavek na bajonet "lištou" - nelze očekávat příliš pozitivní výsledky.

Ohledně výcviku s bajonetem je asi důležité brát v potaz, zda-li daná jednotka disponuje dostatečně adekvátní výstrojí (vůbec vybavení bajonetem, potažmo použitelný bajonet). Ale obecně se domnívám, že voják by měl projít výcvikem boje s bajonetem - může mu to zachránit život.

Na závěr je nutno podotknout, že psychologický efekt bodáků nelze podceňovat. Pokud už má přijít povel na zteč nepřítele za účelem probití se z obklíčení, a specielně za situace omezené zásoby nábojů, či vysoké intenzitě boje zamezující během přesunu přebít, pak rozhodně pomůže když bude mít voják na konci zbraně bajonet a ne jen horkou hlaveň. Stejně tak pokud jsem cílem pěší zteče od nepřítele který citelně omezil střelbu už před drahnou dobou, tak je asi velký rozdíl mezi zběsilým sprintem a ztečí s nasazeným bajonetem mířícím na moje slabiny.

avatar
GAVL Datum: 20.08.2014 Čas: 07:55

Souhlasím s názory, že bajonetový útok je v dnešní době spíše psychologická hra než cokoli jiného. Především v otevřeném terénu.
V obou případech je zjevné , že nasazený bajonet spíše dodával odvahu britským vojákům, než že by naháněl strach povstalcům.
V prvním případě došlo k souhře okolností, kdy pravděpodobně povstalci již věděli o příchodu posil a již se spíše zajímali jak z toho ven než dál vést boj.
V druhém případě hlavní díl úspěchu přespolního běhu je dozajista na bedrech krycí palby.

Výklady obou událostí mi silně zavánějí válečnou propagandou. Postrádám v nich např. počty zraněných či padlých Britů. Z článku mi vyplývá, že bajonety byli použity pouze jako těžítka na koncích hlavní.

Spíše bych se pozastavil nad použitím na zbraních vzhledem k jejich délce a ergonomii.
Dnešní pojetí zbraní ala karabina mi přijde již příliš krátké i tvarem nepříznivé (obzvlášť bull-pup ), včetně ověšení všemožnými doplňky, na efektivní boj z blízka pomocí nasazeného bajonetu. Spíše bych volil nějakou mačetu , dělostřelecký tesák, sekeru, bytelnou polní lopatku atd pro kontaktní boj muže proti muži.

avatar
Ultramarinus Datum: 20.08.2014 Čas: 07:19

Bajonet je zaklad, ale kdyby to ubehli s naostrenou polni lopatkou-sekerou, poskozeni by udelali mozna i trochu vetsi. Ps. Zrovna v techto situacich by se hodilo mit na zakladne pripravenejch ke startu par vtol dronu s krabici naboju na padaku.

avatar
Prezka Datum: 19.08.2014 Čas: 19:39

Podle mě, by každej voják měl ovládat boj s nasazeným bajonetem, je to základní zbraň, které nedojde munice a má silný psychoefekt i ranivej účinek a když s ním budu umět bojovat, budu se umět takovému útoku i bránit. Jistě, pokud si někteří myslí, že se už navždy bude bojovat na digitálním bojišti na dlouhé vzdálenosti v určitý a snad i přesně stanovený čas pomocí letectva a speciálních jednotek o malém počtu mužů, asi můj argument nevezme. I my jsme na vojně napichovali slaměnýho paňáka a probodávali plechovou figurýnu v nepřátelským okopu kde končila naše zteč (v zákopu by byl jistě protivník také s nasazeným bajonetem, připraveným k obraně). Jinak supluje kopí, velice nepříjemná chladná zbraň. PS: Vždycky, když jsem si ve službě hrál s bodákem a koukal na tu kolejnici špinavou od paštiky, říkal jsem si, radši bych se nechal střelit než bodnout tímhle.

arr