Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Budoucnost Britské armády: Army 2020

Datum přidání 06.03.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 16 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Britská pozemní armáda (British army) podstupuje výraznou dietu. V rámci projektu Army 2020 se Britská armáda zbavuje vojenského personálu, odprodává těžké zbraně a snižuje počet jednotek. „Cílem je získat více adaptabilní a flexibilní armádu, která může provádět širší spektrum operací doma a v zahraničí,“ uvádějí britské pozemní síly na svých stránkách.

Foto: Britský Challeneger 2; ilustrační foto. / Cpl Russ Nolan RLC,  Open Government Licence v1.0

Foto: Britský Challeneger 2; ilustrační foto. / Cpl Russ Nolan RLC,  Open Government Licence v1.0  

 

Army 2020

Projekt Army 2020 je reakcí britské armády na zveřejněný dokument Strategic Defence and Security Review (SDSR) z roku 2010. Hlavním důvodem vypracování nového bezpečnostního dokumentu je tlak na snižování rozpočtu britského ministerstva obrany.

 

V rámci škrtů může ministerstvo obrany přijít trvale o 10 až 20 % svých příjmů. O konečné výší škrtů se však ve Velké Británii vedou bouřlivé debaty, skutečná částka tak může být i nižší než 10 %. Otázkou navíc je, jak s plánovanými škrty zamíchá současná krize na Ukrajině.


V každém případě se britské pozemní síly chystají na poměrně razantní zeštíhlení. Počet vojáků se sníží ze 102 000 na 80 000 profesionálů. Zvedne se naopak počet rezervistů z 15 000 na 30 000 můžu. Pro představu, na vrcholu Studené války měly britské pozemní síly 163 000 mužů ve zbrani.

 

Britská armáda příjde o 28 jednotek, včetně 4 bojových praporů. Počet praporů britské armády tak poklesne s 36 na 32 praporů.

 

Největší zásah pocítí ženisté a logistické jednotky. Královští ženisté (Royal Engineers) přijdou o tři jednotky a Sbor královských logistiků (Royal Logistic Corps) rovněž o tři jednotky. Rozpustí se také například 5. pluk britské vojenské policie.

 

Army 2020 nově dělí britské pozemní síly na : Síly rychlé reakce, Adaptivní síly, Donucovací síly a logistická podpora.

 

Síly rychlé reakce se budou skládat z 16. Výsadkové brigády a tří obrněných brigád 3. Divize Spojeného království. Ve stavu vysoké připravenosti zůstane vždy jedna ze tří brigád 3. Divize. Síly rychlé reakce, jak napovídá název, vytvoří okamžitou reakční sílu britské armády. Půjde o nejlépe vycvičenou a vybavenou část Britské armády.


Sedm brigád z 1. Divize Spojeného království vytvoří Adaptivní síly. Adaptivní síly se skládají jak z profesionálních vojáků, tak rezervistů. Úkolem Adaptivních sil je mimo jiné vést dlouhodobé operace v zahraničí nebo poskytovat síly pro „britské závazky” na Falklandských ostrovech nebo Kypru. Stejně tak se starají o slavnostní a ceremoniální povinnosti britské armády.


Donucovací síly a logistická podpora vytvoří osm brigád. Cílem „donucovacích brigád“ je podpora Sil rychlé reakce a Adaptivních sil pomocí dělostřelectva, logistiky, spojení, elektronického boje, zdravotnického zabezpečení, zpravodajství, atd.

 

Snižování obrněné techniky vs. krize na Ukrajině

Nová britská armáda se musí spolehnout na výrazně menší počet těžké techniky. Pozemní vojsko se do roku 2020 zbaví 40 % tanků Challenger 2 – cílový stav 200 kusů. Klesne také počet samohybných houfnic AS 90 o 35 % na 87 kusů.

 

Podle britského ministra obrany zůstane britská armáda „účinnou, ale menší armádou.“ Důraz však bude kladen na rezervní síly a soukromé dodavatele. Ostatně v tom můžeme vidět světový trend v posledních letech, kdy armády po celém světě si u soukromých kontraktorů zajišťují například výcvik pilotů.

 

Velký důraz britská armáda klade na rezervní síly. Nezvětší se jen dvojnásobně počet rezervistů, ale zvýší se také roční počet výcvikových dní z 19 až 27 na 40 dní. Rezervisté také získají více financí na vybavení a lepší výcvik.

 

Dojde také ke změně finančního ohodnocení. Kromě lepšího platu se mohou malé a střední podniky „těšit“ měsíčně na 500 liber za chybějícího zaměstnance/rezervistu.

 

Otázkou však je, zda projekt Army 2020 přestojí rusko-ukrajinské turbulence dnešních dní. „V nesutále se měnícím světě, s novými a nepředvídatelnými hrozbami, s pokračující nejistotou ohledně dostupnosti zdrojů, se obáváme, že předpoklady pro obranné plánování nejsou dostatečné k zajištění bezpečnostní Velké Británie,“ přednesli včera Dai Havard a Madeleine Moon, poslanci parlamentu Spojeného království.

 

Je tak jisté, že snižování armádních rozpočtů (nejen ve Velké Británie) bude čelit politickým tlakům, které se nyní mohou opřít i o podporu veřejnosti. 

Zdroj: army.mod.uk

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
jenikdavid Datum: 10.03.2014 Čas: 15:14

Ještě bych zmínil jednu podstatnou věc - zahodit jeden z pilířů armády (letectvo, tanky, cokoliv...) je nebezpečné i z hlediska rychlosti případné pozdější obnovy a samozřejmě se to na nákladech pak projeví daleko více...Z mého laického pohledu je lepší udržovat byť v malém početním stavu vše co udržet lze a ponechat si lidi s dostatečným nebo alespoň nějakým know-how a dopřávat jim maximum zkušeností, než pak vše budovat od nuly a koukat, že ono to zas tak rychle nejde...a nemluvě opět o těch nákladech. Pakliže má být ČR i nadále suveréním státem, měla by se už konečně opustit ta myšlenka zda-li mít nebo nemít armádu (nebo nějaké její části) a spíš tuto energii věnovat na to, jak na ni vydělat a zlepšovat ji...

avatar
David Datum: 10.03.2014 Čas: 13:55

Tak pokud vím, žádný náš soused vůči nám nemá žádné požadavky, prakticky všichni naši sousedé jsou našimi spolubojovníky v NATO.
Ta protiletadlová obrana ČR - ano, podle mne je to problém. Podle mne měly být alespoň modernizovány KuBy, zvlášť když byl k dispozici projekt domácího výrobce. Bohužel, vzhledem k silně omezenému rozpočtu na to AČR prostě nemá. A nákup systémů typu Patriot či podobných je naprosto nerealistický.
A na druhou stranu - myslím, že třeba i současné dění ukazuje, že má smysl budovat pozemní armádu vyzbrojenou těžkou technikou (byť na početně omezených stavech) coby součást odstrašujícího potenciálu NATO, resp. Evropy.
Jinak bohužel musím souhlasit s Lacim - nejvíc kritiky na AČR vznášejí ti, kteří nemají elementární znalosti. Vzpomínám si na jednoho politika - nebudu jmenovat - který na mne zíral jako tele, když jsem mu vysvětloval, že ČR má čtvrté nejnižší výdaje na obranu (vůči HDP) - a to NATO má v celosvětovém srovnání výdaje podprůměrné. Ono je prostě snazší kritizovat "ty Gripeni, Kasy, Panduří a podobně".

avatar
jiri40 Datum: 10.03.2014 Čas: 12:12

Někteří bohužel nechápou základní věc, dnešní války rozhoduje letecvo, pozemní technika nemá moc význam, pokud stát nemá chráněný vzdušny prostor před leteckými, raketovými utoky. Prioritou by mělo být nákupy protiletadlových, protiraketových systémů.
Když bude mítí stat vybombadované vojenské základny, radary, elektrárny, rafinerie, důleřité továrny, pozemní technika, bude zničená letectvem, tak to není dobrá koncepce.
Nasi prioritou by mělo být ubrátit se potenciálnímu útoku našich sousedů v budoucnosti, proti Rusku by to asi nemělo moc význam.

avatar
Laci Datum: 09.03.2014 Čas: 23:35

Kdyby se měl vzdát této techniky každej stát NATO, kterej by proti např. Rusku (nejtypičtější agresor ve scénářích) nevydržel ani týden (jako ČR), tak by už potom v NATO nemusely mít žádnou těžkou techniku ani ty státy, který by dokázaly vzdorovat mnohem déle, jako nepř. Francie, Německo, Spojené království.

Jak já miluju ty krátkozraký bezkoncepční názory! Všichni řvou že AČR nemá koncepci a druhým dechem dodávaj, že nepotřebujeme tohleto támhleto..
Nepotřebujeme nadzvukový letectvo a ani si ho nemůžeme dovolit.
K čemu těžká technika když jí máme málo.
K čemu nám je lehká technika, když stejně nic nevydrží.
Bla bla bla bla bla.........

Občan ČR by asi nejradši viděl armádu ČR jako jakýsi státní podnik s 1000 Tatrami T-815, který by šoféroval odpovídající počet řidičů v zelených tričkách a jedinou munici, co by měl na skladech, by byly pytle a písek.

avatar
jiri40 Datum: 09.03.2014 Čas: 11:05

Jakékoli nákupy tanků, houfnic jsou zbytešné. Ta trocha techniky, co ačr má, by byla zničena první dny války. Protivzdušná obrana téměř neexituje, až na tu trochu, co je ve Strakonicích + 14 gripenů, které by byly pravděpodobně zničeny při prvním útoku ještě na zemi. Ačr není schoná si udržet kontrolu nad vzdušným prostorem, bránit sama sebe a strategické body před leteckýni raketovýni utoky, je zcela odkázána na Nato, jakmile by ztratila kontolu nad vzdušným prostotem, veškeré pozemní jednotky by byly jen terče pro nepřatelské letectvo. Prioritou by měly být nákupy, které zajistí obranu vzdušného prostoru, dále ruční protiletadlové, protitaknové zbraně pro vedení partizánského boje.

avatar
Ultramarinus Datum: 08.03.2014 Čas: 19:29

Lukas: Na klavesnici snad mas i cinske znaky... :) jestli ocekavas, ze Tve prispevky bude nekdo cist, nebo na ne dokonce reagovat, doporucuji psat cesky, nebo alespon anglicky. Polstina je sice blizka pribuzna a srozumitelna pri poslechu, ale CIST ji umi prumerny cech asi podobne, jako cinstinu.

Myslim, ze Britanie udela dobre, kdyz ty skrty jeste po Krymu prehodnoti.

avatar
Matesaax Datum: 08.03.2014 Čas: 12:39

Přesně tak,realita v naší armádě je jiná.Pokud by byl zájem o moderní tanky,tak je tady už celé roky nabídka německých Leopardů 2.U dělostřelců bych to viděl do budoucna tak,že raději brigádu zruší,aby nemuseli kupovat novou techniku,nebo DAny nahradí tažené houfnice.

avatar
Gorn Datum: 07.03.2014 Čas: 16:09

Challenger 2 je skvělý stroj, ale takový zvrat v AČR snad nikdo nemůže realisticky očekávat. Naopak druhý zmíněný kus technicky, který bude ve velkém vyřazován, je mnohem reálnějším kandidátem.

ShKH vz. 77 nebyla nikdy zásadně modernizována a nyní se již blíží ke konci své životnosti, navíc primární výzbroj je nevyhovující (či spíše nepopulární) ráže. Jako obvykle pravděpodobně nebude dost prostředků na nákup nové techniky a tak je tu otázka jestli dělat nákladnou modernizaci, nebo pořídit nějakou starší, ale vyhovující, techniku. AS-90 je sice "jen" o 10 let mladší než ShKH vz. 77, ale všechny jednotky prošly v letech 1999 a 2008-2009 modernizací.

avatar
Petr M Datum: 07.03.2014 Čas: 14:27

liberal shark: U nás je maximální hmotnost nákladních vozidel, kamionů 48t, často jezdí přetížené, někde jsem četl, že zvážili i 150ti tunového macka.

Naše t-72m4 váží 48,2t , Challenger 2 váží 62,5t, tj téměř stejně, jak leopard 2, nebo Abrams m1a2, Např. Nuselsky most byl testovaný 66 tanky. .Možná v na některých mostech s malou nostostí by musely jezdit po jednom nebo nějaký můstek přes vesnický potok a pod. tanky objedou.
V té vyšší hmotnosti bych zas problém neviděl.

avatar
Lukas Datum: 06.03.2014 Čas: 22:47

Bez przesady...
U nas to samo mówiono przy Leopardach - że za ciezkie itp...

Teraz nikt o tym nie wspomni...

Z tego co wiem to nawet przy pomocy BLG-67 można przeprawić Leoparda... (Sprawdzono to)
Batalion czołgów - za dobrą cenę moglibyście wziąć...
Z resztą
Hiszpanie maja leopardy 2A4 do sprzedania - ok. 54 sztuk...
Holandia ma 44 CV 90NL
Jakbyście to kupili to byście brygadę przezbroili

avatar
liberal shark Datum: 06.03.2014 Čas: 20:37

Pánové, s těmi Challengery opatrně. Jsou to jedny z nejtěžších tanků na světě. Před rokem 1989 se u nás měly záměrně stavět mosty, které unesly lehčí ruské tanky, ale neunesly těžší tanky západní. Také platí, že čím větší a těžší tank, tím méně míst, kde ho lze nasadit vzhledem k únosnosti terénu.

avatar
David Datum: 06.03.2014 Čas: 14:14

Tak já to samozřejmě beru,vnímám význam RAF a RN, ostatně to zmiňuji i ve svém komentáři. Ale i tak mi to snížení připadne jako až přílišné.
Chápu, že nyní se potřeby VB poněkud snížily po ukončení operací v Afghánistánu a Iráku. Ale - co když v brzké době se ukáže potřeba nějaké další, obdobně rozsáhlé mise?Vyloučit to pochopitelně nelze. Pak by to současné snížení mohlo způsobit opravdu problémy, což ostatně i sami Britové přiznávají

avatar
Lukas Datum: 06.03.2014 Čas: 14:02

David - nie porównuj bo Brytyjczycy mają sporą RN i RAF...
To normalne - są pnstwa które kładą nacisk na wojska ladowe, i są takie ktore muszą mieć silną marynarkę...
Wszystko zależy od położenia geograficznego...

avatar
David Datum: 06.03.2014 Čas: 13:51

Na příkladu Velké Británie je vidět, že Česká republika, resp. AČR na tom nejsou tak špatně, jak ji někteří vidí. Spousta lidí tvrdí, že AČR nemá koncepci - ale opak je pravdou. Tak, jak by si ji někteří laici představují (jako určitou univerzální odpověď na všechny problémy) prostě nemůže existovat, když bezpečnostní situace ve světě se neustále mění. Třeba současné dění na Ukrajině ukazuje, že smysl má i klasická těžká obrněná technika coby prostředek k odstrašení. I Britové své strategické plány velice často mění - a stejně tak mění i plánované počty.
A když uvážím, že šedesátimilionová mocnost Velká Británie bude mít jen 80 000 vojáků pozemních sil, tak si říkám, že AČR je na tom slušně (samozřejmě beru v potaz to, že disponuje jadernými zbraněmi a poměrně silným námořnictvem)

avatar
Beny Datum: 06.03.2014 Čas: 13:28

Souhlasím s Jura99, AČR by mohla využít této příležitosti o obměně své obrněné aj techniky a to nejenom co se týče tanků, ale i jiných obrněných jednotek, které jsou k mání

arr