Úspěchy ruských tanků T-90 a bojových vozidel BMPT

Díky pozitivním zkušenostem s nasazením v Sýrii ... Více

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Ženy v kokpitu jako příznak demografické krize ruské armády

Poprvé od druhé světové války se ženy v ruských ... Více

Letecká technika

Budoucnost stíhacích letadel: Rychlost a dolet

Datum přidání 23.07.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 53 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo (US Navy) pokračuje v definování požadavků na budoucí bojový letoun, který nahradí flotilu letadel F/A-18 Hornet/Super Hornet a EA-18G Growler. Jedním ze základních požadavků je důraz na velmi vysokou rychlost a bojový dolet.

Foto: Vize stíhacího letadla budoucnosti / Lockheed Martin

 

US Navy oficiálně hledá nástupce letadel F/A-18 a EA-18 od začátku roku 2016 v rámci programu NGAD (Next Generation Air Dominance). Jak připomíná Defense News, je matoucí, že americké letectvo (US Air Force), užívá zkratku NGAD k označení vlastního programu, který hledá nástupce stíhaček F-22A Raptor.


Připomeňme, že v americkém námořnictvu slouží téměř 1200 stíhaček F/A-18 Hornet a F/A-18 Super Hornet a 135 letadel pro vedení radioelektronického boje EA-18G Growler. Letouny F/A-18 a zejména “Super Hornety” jsou víceúčelové bojové letouny, ale letectvo je hlavně využívá jako útočné letouny nebo stíhací bombardéry.


Podle kapitána Richarda Brophyho, který se podílí na analyzování budoucí podoby námořních leteckých operací, americké námořnictvo již pochopilo, jaké schopnosti musí mít nový letoun a především, jakým hrozbám bude čelit po roce 2030.


Obecně se dá říct, že hlavním úkolem nových letadel bude boj proti vyspělým systémům protivzdušné obrany (PVO).


Brophy zdůraznil, že nástupce F/A-18 a EA-18 bude “systém systémů “ - samotná letadla budou jen jednou částí velkého kooperujícího celku. Klíčové je dosažení schopností, které si námořnictvo definovalo, jakým způsobem ale bude schopností dosaženo, ještě není jisté.

 

Zvažuje se vývoj nových lodních systémů (např. pro radioelektronický boj), zbraní velmi dlouhého dosahu, nové generace dronů, atd. "Pokud jde o nahrazení těchto letadel, všechny možnosti jsou zcela otevřené,” uvedl Brophy.


Velkým tématem je především kooperace pilotovaných a bezpilotních letadel. Nová letadla tak mohou být volitelně pilotovaná nebo nepilotovaná - pro nasazení v nejnebezpečnějších operacích, jako je třeba boj proti nepřátelské PVO.


“Chápeme, že umělá inteligence a bezpilotní stroje přicházejí a my je musíme být schopni začlenit do našeho konceptu,” uvedl Brophy.


Podle Brophyho jedním z hlavních omezení současného leteckého křídla letadlových lodí je krátký dolet letadel i dosah zbraní. “Mám tendenci přemýšlet nejen o doletu, ale i o dosahu. Tedy nejen jak daleko doletí moje letadla, ale jaký dosah mají mé zbraně,” uvedl Brophy.

 

Video: Provoz stíhaček F/A-18 Super Hornet na letadlové lodi USS George H.W. Bush (CVN-77). / YouTube


Americké námořnictvo chce také opět obnovit schopnosti ztracené vyřazením těžkých záchytných stíhaček F-14 Tomcat, které vynikaly maximální rychlostí až Mach 2,34.


Podle Brophyho právě vysoká rychlost a dolet budou u nového letounu hrát větší roli než vlastnosti stealth. Letoun NGAD získá také vlastnosti stealth, ale nikoliv právě na úkol výkonových vlastností, jak je tomu například u stíhaček F-35 Lightning II nebo F-22A. Brophy to vysvětluje mimo jiné historicky větší skepsí amerického námořnictva vůči stealth.


“Samozřejmě potřebujeme schopnost přežití. Stealth je ale pouze jeden kousek požadavků na přežití,” uvedl Brophy. “Dívám se trochu na stealth jako na dipólové odražeče nebo fléry. Vždy to nezajistí ochranu proti nepříteli, ale pomáhá to. Stealth je součástí každého budoucího návrhu - když se podíváte na každou zemi, jdou touto cestou. Takže ano, bude to pravděpodobně součástí konstrukce.”


Podle Billa Nickersona, programového důstojníka sekce pro letecké vědy v Úřadu pro námořní výzkum ONR (Office of Naval Research), námořnictvo také investuje do dalších technologií, které zlepší schopnosti přežití letadla - jde např. o superlehký pancíř nebo schopnost boje proti zbraním se směrovanou energií (lasery).


Brophy zdůraznil, že námořnictvo studuje několik možností, jak nahradit letku stíhaček F/A-18 a EA-18. První možnost je nedělat nic, ale to je málo pravděpodobné, protože životnost flotily jmenovaných letadel skončí v polovině 30. let 21. století.


Další možností je jednoduše nakoupit více námořních stíhaček F-35C Lightning II, nebo nové varianty letadel F/A-18 a EA-18G.


Poslední variantou je program nového letadla, které nahradí oba zmíněné stroje. Brophy však zdůraznil, že vývojové, výrobní a provozní náklady nového letadla musí být nízké, aby námořnictvo mohlo nakoupit dostatečný počet strojů (min. 1000). “Na počtu záleží. Musíme být schopni nakoupit dostatečný počet letounů,“ dodal Brophy.

 

Zdroj: Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Shania Datum: 27.07.2017 Čas: 22:51

flanker.jirka: ano taky jsem psal že mig-25, 31 a F-22 jsou vyjímka.

Všechno ostatní operačně nejde přes Mach 1,2-1,6 a i když mnoho těch strojů je schopných letět rychleji i s AA vyzbrojí, stojí to prostě moc času a paliva dostat se na tyto rychlosti. Jinými slovy buď na to nemají palivo a nebo na to nemají čas.

Nějaký další data:

F-16 Falcon, minimum time intercept, Mach 1.6 and 40k feet… This is as fast F-16s go during combat operations.
F-14A Tomcat, Mach 1.35 intercept speed.
F-14D Tomcat, Mach 1.5 intercept speed.
F-14D Tomcat can fly 230nm Deck Launched Intercept (DLI) missions at Mach 1.6 dash.
F-4B Phantom and F-4J Phantom, acceleration to Mach 1.5 for weapon release. Fighter escort missions are not expected to exceed Mach 1.0. Typical CAP max speed is Mach 1.35.

F-104 Starfighters and English Electric Lightnings have a 1150kt TAS (Mach 2.0) maximum speed

SR-71 which can cruise at Mach 3.2.
MiG-25/31 series can perform intercepts at speeds up to Mach 2.35

The mighty A-5 Vigilante (A-5A, A-5B, A-5C) with its high speed, large fuel load and 1300nm+ strike radius (in effect no fuel limitations) would typically do Mach 1.5 sprints on target.

F-111s can do an amazing 800kt (Mach 1,2) dash on target at sea level

avatar
flanker.jirka Datum: 27.07.2017 Čas: 19:46

Shania: reagoval jsem na čísla od tebe, která se týkala "vytrvalosti" stíhaček v nadzvukovém režimu.

avatar
Shania Datum: 26.07.2017 Čas: 19:22

flanker.jirka: nevím na co reaguješ, možná si nejdřív přečti celou diskuzi.

avatar
flanker.jirka Datum: 26.07.2017 Čas: 19:13

Shania: a co ruský speciál Mig 31, ten si stojí s podvěšenou výzbrojí a doletem v nadzvukové oblasti docela dobře. Zbraňový a navigační systém má stále pořád na úrovni. A v době kdy AN AWG 9 měl šestikanálové navedení pro sektor 7° (ono kolikrát měla F 14 podvěšena najednou 6 raket Phoenix?) uměl navádět sice jen 4 střely, ale v sektoru 120°.

avatar
Shania Datum: 25.07.2017 Čas: 22:28

Luky: jo neco podobneho chteji, ale dost by me prekvapilo kdyby jeste nekdo postavil stroj s menitelnou geometrii kridla.

avatar
Luky Datum: 25.07.2017 Čas: 22:00

Ale je to celkem fuk nechci jít moc OT, prvotní skrytá myšlenka byla, že NAVY by asi už teď bralo něco jako Raptora s pokročilými systémy a měnitelnou geometrií (což existuje na dost výtvarných konceptech a mě se moc líbí). Nic proti F-35 nebo Superhornetu...F-35 by byla tahoun pro většinu misí, vejde se jich na loď hodně a bude mít slušný sortie rate...ale tohle by byl opět dominátor. Bude to ale holt muset počkat.

avatar
Luky Datum: 25.07.2017 Čas: 21:43

Co vím, tak Sověti je podvěšovali. Na export ale ta schopnost nešla - ani do Bulharska nebo do Sýrie. Proto je starých fotek tak málo. Myslím, že je měli certifikované od roku 84. Rozšířené to určitě bylo až později, u některých útvarů asi víc, tipuju tak od roku 88.

avatar
KóĎA Datum: 25.07.2017 Čas: 20:35

Zmiňuje se převaha Bedny dogfigtu. Zde by dávala R-73 převahu oproti AIM-9, nicméně kolik jich bylo kdy (řekněme do roku 1990) podvěšeno pod Mig. V operačním nasazení. Spíše bych to viděl na R-60, což byla jiná kategorie (výkonnostně).

avatar
raziel87 Datum: 25.07.2017 Čas: 19:46

pane Grohmanne, rozumím tomu, že nechcete dát prostor pisatelům, kteří jsou ve svých vyjádřeních zcela neobjektivní a nekritičtí. Nejsem v pozici, kdybych si mohl dovolit Vám něco radit, nicméně to napíšu - měřte stejným metrem všem.

Tohle je dost neprofesionální přístup, mazat jenom "bolševiky". Mažte i ty trotly co se nezmůžou na víc než hejt a zbošťování všeho amerického, jsou často ještě uřvanější a úsměvnější.

Fakttova poznámka k Migu-25 byla pravdivá, zdrojů je na netu opravdu dost - i v mateřském jazyce. Tak ulítnul Sparrowu no....bóže....ban....perma ban

avatar
Luky Datum: 25.07.2017 Čas: 15:12

Jo razieli, nedávno jsem někde narazil na informaci, že ten nepřicházející "fucking tone" u libyjských břehů nebyla necitlivost hlavice winderu (byl fakt ve skvělé pozici), ale vlivem wow efektu ze souboje nezesílená hlasitost bzučáku, který si předtím ztlumil...

avatar
Luky Datum: 25.07.2017 Čas: 15:06

Ve fázi přiblížení a navázání boje je výhoda na straně Tomcatu - jednak pro lepší radar a taky pro výzbroj s dlouhým dosahem (Tomcat by mohl víc diktovat pro delší výzbroj ve větším množství a také pro dostatek paliva). Uvažujme ale možnost, že oba stroje mají externí navedení a dostávají info o tom, kde se soupeř nalézá. Takové to škádlení co bylo v zálivu Syrta, ale proti top MLD s výzbrojí, výmetnicemi a piloty, kteří jsou srovnatelní s vylítanými žokeji Tomcatů. Pokud se nejedná o prostředí se silným rušením, mají oba páry protivníků velkou šanci na návodčího. F-14 obvykle měly zázemí E-2 a Rusové přehledové radiolokátory.

V takovém prostředí jeden druhého úplně nepřekvapí a F-14 pro zachování pohyblivosti často nenavěšovala Phoenix. Takže uvažuju párek vylétaných instruktorů na MLD (často nakopali Fulcrum) proti páru Tomcatů s trénovanými osádkami, které prahnou po sestřelu. Migy mají moderní R-24 a výborné R-73. Tomcaty mají Sparows a nejnovější námořní verze Sidewinderů z 80tých let. Dopadnout to může jakkoli. Troufnu si říci, že statisticky by ty střety naplnily všechny možné závěry v případě, že by bylo možné to stále opakovat. F-14 by stále měly trošku navrch pro lepší radar a mnoho Sparow. MLD by se snažil přiblížit a zamíchat zblízka. Tato verze měla velmi silný motor, více poloh křídla, psí zub a dogfajt módy radaru. Skoro si myslím, že nablízko by mohli jemně dominovat. Na té přechodové vzdálenosti mezi BVR a WVR by mu také mohla dobře posloužit infra verze R-24, která by bala odpal a zapomeň zbraní s dlouhýma nohama.

Je to celé samozřejmě scénář, který se snaží o divácky atraktivní match. V průměru by byli piloti Tomcatů elita proti většinou ne příliš samostatným stíhačům východu. Největším handicapem rudých by byla menší iniciativa a samostatnost v taktickém myšlení. Stíhači jsou ale individuality a i mezi nimi by se našel dostatek nezbedných "dravců".

avatar
raziel87 Datum: 25.07.2017 Čas: 14:51

Bedna by samozřejmně tahala za kratší konec, ale nezapomínej na to, že v případě, že by Tomcat neměl k dispozici AWACS nemohl by odpalovat Phoenix na maximální vzdálenost. On sice byl AN/AWG-9 ve spojení APG-71 sakra výkonný komplex, ale na těch deklarovaných cca 200 mil by viděl maximálně Tu-95 Bear. Přesto by měl možnost prvního výstřelu. Co se manévrovatelnosti týče při psím souboji - tam by tahal za kratší konec Tomcat. MLD byl do příchodu MIgu-29 nejmanévrovatelnější stíhač ve výzbroji sovětských vzdušných sil a byl na tom lépe než F-16A a F-15. Změn proběhlo na letadle poměrně dost - 29 i 27 byl v časovém skluzu, tak přišla verze MLD se zvýšenou manévrovatelností, modernizovaným High Larkem a R-24R. To nebyly žádný šedivky, který sloužily v ČSLA. Před lety jsem měl půjčenou z knihovny perfektní knížku o Iránských Tomcatech, kam se na ně hrabala se zkušenostma z leteckých soubojů US Navy

avatar
RiMr71 Datum: 25.07.2017 Čas: 14:15

TO by mě zajímalo - porovnání F-14 vs. "bedna" ve verzi MLD... Skutečně by bedna dokázala F-14 ohrozit? Jasně že každé letadlo dokáže ohrozit jakékoliv jiné, pokud se sejdou okolnosti, ale já myslím scénář kde nebude jeden nebo druhý diskvalifikován Awacsem soupeře nebo tím, že v bedně bude sedět nějaký Maresjev nebo Kvočurov... :)

avatar
Luky Datum: 25.07.2017 Čas: 09:19

Všechna letadla dosahují své deklarované maximální rychlosti v čisté konfiguraci a v ideální výšce....údaj ale nelže, je to prostě maximální rychlost.
Každé letadlo má ale ty limity jinde. Někde to je dáno tahem motoru, jinde aerodynamikou draku, jinde pevností materiálů nebo např. překrytu kabiny. Některá letadla akcelerují rychle i s výzbrojí, pro jiná je dosažení té rychlé části letové obálky velmi obtížné.

F-14 byl zrovna letoun, který lze označit za rychlý. Byla to rozhodně jedna z nejvšestranějších stíhaček, která byla rychlá i s plným nákladem Sparows. Čtyři pod trupem(polozapuštěné) a dva na pylonech pod pevnou částí křídla a stále zbylo ještě na dva windery. S polozapuštěnými Amraamy pod trupem a novými motory by mohl atakovat dva machy s výzbrojí.
Už tenkrát byla F-14 mnohem všestranější stíhač než MiG-25. Instruktor Sověstského TopGunu na MiG-23MLD s R-24 a R-73 by jí ale byl v mnoha ohledech rovnocenným soupeřem (v něčem i lepší v něčem horší) :)

avatar
Shania Datum: 24.07.2017 Čas: 22:15

Luky: to ti nijak nerozporuji, tomcat byl o světelný roky před čímkoliv co se v té době objevilo a to i před F-15. A představoval to obrovskou převahu nad stroji proti kterým stál.

To o čem mluvím je skutečná rychlost kterou ty stoje lítali. Nic víc, nic míň.

To že Superhornet bk2 s AESA radarem a AIM-120D se vyrovná (dosahem radaru a zbraní) stroji ze 70 let o tom svědčí.

next gen tomcat s obrovským AESA radarem a novou generací těžších střel (stačilo by do 250-300kg) by byl někde jinde.

Rychleji by to ale stejně nelítalo.

Ale to už je dnes bohužel alternativní realita.

arr