TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Bundeswehr se probouzí: Němci přidají armádě 20 %

Datum přidání 03.04.2016    Rubrika rubrika: Události     komentáře 122 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Německo se přidalo k dalším zemím na evropském kontinentě, které se probudily z letargie, a začíná více investovat do své obrany. Důvodem jsou především události na Ukrajině a nutnost boje proti islámskému terorismu.

Foto: Voják Bundeswehru; ilustrační foto / BMVg

Foto: Voják Bundeswehru; ilustrační foto / BMVg 

 

Probuzení ze zimního spánku

Německo vydává na obranu dlouhodobě 1,2 až 1,4 % svého hrubého domácího produktu. Avšak díky silné ekonomice má německé ministerstvo obrany jeden z největších vojenských rozpočtů vůbec - aktuálně patří Německu osmá pozice ve světovém žebříčku vojenských výdajů.

 

V posledních letech ale Německo stále snižovalo výdaje na obranu až na úroveň 1,2 % HDP, což se samozřejmě projevilo i v nižším vojenském rozpočtu. Avšak vzhledem k závažným bezpečnostním změnám v posledních letech se Německo rozhodlo výrazně zvýšit investice do armády.


Německo nyní přijalo plán, kdy do roku 2020 počítá s nárůstem obranných výdajů o 20 %.


Pro letošní rok německé ministerstvo obrany počítá s 34,3 miliardy euro (926 miliard Kč).V příštím roce němečtí vojáci získají 36,6 miliardy euro, v roce 2018 36,9 miliardy euro, v roce 2019 s 37,9 miliardy euro a v roce 2020 39,2 miliardy euro (tedy + 20 %).


Původní plány, ještě před krizí na Ukrajině, počítaly přitom s rozpočtem armády v roce 2019 s maximálně 33 miliardy euro. Německo tak oproti plánům “napumpuje” do armády v příštích čtyřech letech navíc 10,2 miliardy euro (275 miliardy Kč).

 

Více vojáků a techniky

Navýšení jde ruku v ruce s dřívějšími prohlášeními o nutnosti modernizovat německou armádu. V lednu německá ministryně obrany Ursula von der Leyen představila plán modernizace armády do roku 2030 v hodnotě 130 miliardy euro. Podle  Tobiase Lindnera, vojenského experta strany zelených v Bundestagu, jde o nárůst 50 miliard euro do modernizace oproti původním plánům.


Dodatečné peníze půjdou mimo jiné na nákup tanků Leopard 2, obrněných transportérů Boxer, samohybných houfnic PzH 2000 nebo vozidel Fusch. Vzroste také počet aktivních vojáků Bundeswheru na 185 000 mužů (+7000).


Počet tanků Leopard 2 vzroste z 225 kusů na 320 kusů. Kromě nákupu 350 nejnovějších bojových vozidel pěchoty Puma plánuje německá armáda (oproti dřívějším úvahám) udržet navíc 190 bojových vozidel pěchoty ve výzbroji. Není jisté, zda německá armáda získá další vozidla Puma nebo projdou modernizací současná vozidla Marder.


Zvýší se také o 130 kusů (na 1300) počet kolových obrněných vozidel Fuchs a Boxer. Počet samohybných houfnic vzroste na 101 kusů (z 89 kusů) a počet vozidel Fennek z 217 strojů na 248 strojů. V německé armádě rovněž zůstane ve výzbroji 38 raketometů MARS II (modernizované MLRS).

 

Německo stále pozadu

V Německu existuje tlak na další zvýšení rozpočtu armády. Velení Bundeswheru například požadovalo na roky 2017 až 2020 18,5 miliardy euro, místo vládou schválených 10,2 miliard. Také podle komentářů v německých médiích musí Německo více investovat do armády, aby dohnalo roky zanedbávání svých ozbrojených sil.


Přes zvýšení je však Německo dalece od příslibu vydávat 2 % na svou obranu. Při vydají 2 % HDP by rozpočet německého ministerstva obrany dosáhl v letošním roce 57,2 miliardy euro. Největší evropské vojenské velmoci Velká Británie a Francie přitom ročně vydávají na obranu 49 miliardy euro (2,07 %), resp. 39,2 miliardy (1,8 %).


Pro srovnání, Rusko pro letošní rok hodlá vydat na obranu 38,3 miliardy euro, což se rovná 4 % ruského hrubého domácího produktu. Pokud Německo vydává na zbrojení stejně jako Rusko, tedy 4 % HDP, rozpočet německého ministerstva obrany dosáhne 114 miliard euro.


Před německou armádou nyní leží roky práce, aby dostalo své ozbrojené síly ze “zimního spánku”. Nejedná se však jen o pozemní techniku, tristní stav je i u letectva.


Podle zprávy vládního zmocněnce pro obranu Hans-Petera Bartelse z celkového počtu 114 stíhaček Eurofighter je 40 % mimo provoz (probíhá modernizace). V aktivní službě je pouze 68 strojů Eurofighter, z toho je však jen 38 letadel připraveno k okamžitému nasazení. Nedostatek náhradních dílů a peněz na opravu způsobil, že z 93 letadel Tornádo je pouze 29 strojů okamžitě nasaditelných.


Nedostatečné finance se podepisují i na vrtulníkovém letectvu. Německá armáda má v inventáři 43 bitevních strojů Tiger a 40 víceúčelových NH-90. Podle zprávy Bartelse je však pouze sedm Tigerů a pět NH-90 okamžitě nasaditelných do akce.

 

Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
crusader Datum: 09.04.2016 Čas: 13:33

logik
strašně se mi líbí, že pro svoje argumenty o motorizaci používáte stavy Wehrmacht z roku 1941 a víc a pro čs armádu stav z roku 1938 (jak taky jinak). V roce 1941 měl wehrmach kompletní výzbroj čs armády (+ 2 letou práci českých zbrojovek), většinu výzbroje francouzské armády (+ roční produkci zbrojovek všech ostatních okupovaných zemí). Používejte pro srovnání počty koní u Wehrmacht v roce 1938.

"a proto šlo 50% výroby škodovky na export" - odkud tenhle nesmysl máte? Samozřejmě zbrojovky vyráběly i na export, tím financovaly vývoj a pro armádu mohly vyrábět jen to co si objednala.

vy mluvíte o koze, já o voze. Já mluvím o tom, kolik se prostavělo, vy o tom kolik bylo určeno na opevnění. I když budeme tedy počítat 5 mld korun, pořád zbývá na modernizaci armády 9 mld (místo 11 jak jsem uváděl já). To se vám zdá málo?
Celkem na výstavbu opevnění dokonce počítalo s 10 mld. korun (ale to byl plán do roku 1951, kdy mělo být opevnění kompletně dokončené)

Ano těžkých kulometů do opevnění bylo dodáno jen 1500. To se vám zdá na necelých 300 postavených těžkých objektů málo? Ty ostatní tk a lehké kulomety byly v pěchotním provedení a klidně se mohly používat i mimo opevnění.
Navíc kulomety se zase dodávaly v termínech jak je požadovala armáda.

Ano a úplně největší rozdíl byl u tankových jednotek, Němci měli nějakých 2300 tanků, čs. armáda jen nějakých 350 (LT-34, LT-35).
Jenže většina německých tanků byly Pz-I vyzbrojené kulomety a Pz-II vyzbrojené 20mm kanony (české tanky měly 37mm protitankový kanon). Takže tanků srovnatelných s čs. tanky neměli Němci ani 300. Takže bych nesrovnával počty ale také kvalitu. Zrovna ty české KPÚV byly mnohem lepší než německé.

Korupce samozřejmě byla i za první republiky, jenže jak opevnění, tak zbraně se kontrolovaly, jak výroba (stavba) tak konečný produkt (rozhodně by se nenakoupil takový novodobý Bren).

Jak mohl ministr zahraničí ovlivnit modernizaci a rozvoj armády? Tedy kromě vámi nesmyslně navrhovaných smluv s Polskem (ti hledali jen spojence proti SSSR) a Rakouskem (ochotake smlouvě byla vidět na lesu zdvižených pravaček při anšlusu). Není to spíš chyba Masaryka, když za to může podle vás prezident?

avatar
logik Datum: 08.04.2016 Čas: 11:39

crusader: motorizovaná armáda neznamená, že každej pěšák má auto - to není snad ani dneska. Motorizovaná armáda znamená, že pro účely logistiky nepoužívá koně, ale auta.
To samozřejmě zdaleka neplatilo ani pro Wermacht - jeho pěší divize koně používali, ale ve srovnání s českou armádou nejde než označit za motorizovanou, neboť měla dostatek jednotek, které plně motorizované byly, což se o české armádě prostě říci nedá. Naše armáda měla v roce 1938 více než 200.000 koní. Celý wermacht na východní frontě (tedy cca 20x více mužů) měl koní jen 3x tolik.

"Největším problémem RČS nebyl nedostatek peněz, ale nedostatek kapacit zbrojní výroby." - a proto šlo 50% výroby škodovky na export... Nedostatečná kapacita byla jedním z problémů, ale za to, co se nastrkalo do opevnění, by šla rozšířit. Také byla možnost zahraničních akvizic.

"kam se podělo těch 11 miliard? ...."
Z těchto úvěrů (9,6 a 5,6 miliard) šlo na opevnění dohromady cca 5 miliard. Tzn. armáda mohla mít minimálně o polovinu více modernější výzbroje, spíše však více, protože zdaleka ne všechny zbylé peníze šly na výzbroj.
Viz např. http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/opevneni/1.htm

"těžký kulomet vz. 37/35 - 4500 " - jeden TK na kilometr hranice se Vám zdá hodně? Když ty jednotky s kulomety díky koncepci opevnění nejsou mobilní? Ve skutečnosti např. pro těžká opevnění bylo dodáno necelých 1500 kulometů, ač jich bylo plánováno více než pět tisíc:
např.
http://www.bunkry.cz/clanek.aspx?id=1198 nebo http://www.military.cz/opevneni/zbrane.html##d
U ostatních zbraní to bylo často podobné, např. protitankových kanónů měl wermach 7x tolik.

"To byl také jeden z důvodů proč se stavělo opevnění (kromě úspory živé síly) - byl tu relativní dostatek schopných stavebních firem" - s tím bych souhlasil - ovšem poněkud jinak, než jste to myslel Vy. Myslet si, že za první republiky tu nebyla žádná korupce, by bylo poněkud naivní.

"opevnění tak špatné nebylo....": když něco stojí, tak to nevyhodím. To ještě neznamená, že se to vyplatilo postavit. Ano - výhoda opevnění je, že narozdíl od jiné výzbroje zpravidla zastarává pomaleji. To však nebyla vlastnost, která by nám v 38 nějak pomohla....

"Prostě za tak krátkou dobu" - což je další z Benešových chyb. Hitler nastoupil v roce 34. V roce 35 zavedl všeobecnou brannou povinnost. Beneš začal něco dělat ovšem až po obsazení Porýní. To samozřejmě není jen Benešova chyba.

avatar
juhelak Datum: 08.04.2016 Čas: 11:11

jen se vložím. S těmi konmi je to pravda. Nemci jich využívali velke množství. Muj praděda sloužil u koni během války a podle jeho zápisku hlavně na východní frontě by se bez koní nemci nepohnuli. Tam bylo minimum cest, zásobovací nakladáky se ta moc nechytali, takze vetsinu zásob tahali koně. Sověti to taky dobře věděli tak posílali stíhačky aby likvidovali stáda v týlu.
Při útoku na Československo by ale ale v takové míře nenasadili..tady byla infrastruktura na vysoké urovni.

avatar
crusader Datum: 08.04.2016 Čas: 09:19

Jura 99
logika nepřesvědčíte, oni dokonce ani ty týdeníky (pokud zrovna nejde o záběry z přehlídky) neukazují že německá armáda byla nějak extra motorizovaná. Ještě týdeníky které ukazují postup ke Stalingradu ukazují usmívající se vojáky wehrmachtu, kteří pochodují pěšky, max. tlačí kola.
Logik sice nesnáší Rusy, ale informace o wehrmachtu asi čerpá právě ze sovětských válečných velkofilmů. Tam se vždycky valí vlny obrněné techniky a doprovází je pěchota na obrněných transportérech.

logik
"A daní za výstavbu opevnění byla podfinancovanost ostatních složek armády, především letectva a PVO" - kde pro to máte důkazy?
Úvěr na modernizaci armády a na opevnění z roku 1936 - celkem 8,7 mld korun, v roce 1937 5,6 mld korun (Šrámek - Ve stínu Mnichova) - výstavba opevnění podle max odhadů spolkla do konce roku 1938 3 mld korun, kam se podělo těch 11 miliard?
"Stejně tak vázly dodávky moderních kulometů a kanónů - kde máte pro to důkazy?
Jen počty kulometů - lehký kulomet vz. 26 - 34 500 ks, těžký kulomet vz. 37/35 - 4500 ks, k tomu ještě 7100 modernizovaných švarclosek 7/24.
Největším problémem RČS nebyl nedostatek peněz, ale nedostatek kapacit zbrojní výroby. Prostě za tak krátkou dobu se prostě víc stihnout nedalo.
To byl také jeden z důvodů proč se stavělo opevnění (kromě úspory živé síly) - byl tu relativní dostatek schopných stavebních firem. Navíc opravdu nemělo zadržet Němce, jen poskytnout čas k mobilizaci a přisunutí záloh, a potom krýt ústup na Moravu a na Slovensko.

A navíc opevnění asi tak špatné nebylo, když bylo aktivní (na západě a jihu) až do roku 1994. A možná někoho překvapí, že např. Řekové s Metaxasovvou linií počítají i dnes.
A jestli je opevnění tak špatné, proč se stavěly po válce bunkry v Německu a Rakousku proti Varšavské smlouvě. Současně se ze stejného důvodu modernizoval i Alpský val v Itálii.

avatar
skelet Datum: 07.04.2016 Čas: 13:55

logik: nic ve zlém, ale celá německá armáda závisela na koních. Na přelomu 1938/39 mělo k dispozici nějakých 400 tisíc koní (a ve službě bylo 1,1mil.vojáků)
pro představu u nás v době mobilizace bylo ve službě 214tisíc koní a přes 26tisíc motorových vozidel (a ve službě bylo rovněž 1,1mil.vojáků).
počty vozidel pro Werhmacht 38 se mi teď nepodařilo dohledat.

avatar
Jura99 Datum: 07.04.2016 Čas: 13:41

logik: co prosím? Německá armáda byla převážně hypomobilní celou válku. Nenechte se zmást filmovými týdeníky.
Jinak výzbroj ČSR byla na mimořádně vysoké úrovni, v letectvu bylo zpoždění shodné s velmocemi, ani Francie ani VB neměly k 30.9.1938 zavedeny jednoplošné stíhačky moderní konstrukce v nějak významném počtu. Dokonce ani Němci ne, Bf-109 tehdejších verzí nijak radikálně nepřekonávaly soudobé dvouplošníky. ČSR zaváděla B-135, zpoždění proti Němcům bylo malé, ale tehdy fatální.

avatar
Jura99 Datum: 07.04.2016 Čas: 13:37

logik: praxe ukázala, že opevnění resp. zodolněná palebná postavení pro účely obrany či zdržení protivníka fungovala velmi dobře ! Viz. vylodění na pláži Utah, kde malá jednotka Němců dokázala téměř odrazit americké vylodění. To vše po předchozí drtivé palebné přípravě z bitevních lodí a letectva. Před lety byl v tisku článek, text údajného německého kulometníka z pláže Utah, který tvrdil, že jeho MG42 zabil okolo 1000 Američanů. Na pláži Utah právě došlo k paradoxu, že pohyblivá vojska vůbec nedorazila, protože tankové divize SS čekaly na vylodění jinde. Takže v tomto konkrétním případě praxe naopak ukázala, že pohyblivá vojska nula bodů a stálé opevnění maximum možného.

avatar
logik Datum: 07.04.2016 Čas: 12:57

skelet: prakticky žádná, kromě té německé. A ta byla naším protivníkem.

Jinak samozřejmě, že po válce je každý generálem, to je jasné, stavba opevnění je to poslední, co bych proti Benešovi tahal - hodně armád té doby udělalo podobně špatné rozhodnutí.

avatar
skelet Datum: 07.04.2016 Čas: 11:37

Prakticky žádná armáda té doby nebyla plně motorizovaná, všechny spoléhaly na koně. A u nás bylo opevnění určeno pro získání času, nikoliv jeho zadržení jak to plánovali například Francouzi. Svou logiku to tehdy mělo, dnes již jsme chytřejší o tom žádná :)

avatar
logik Datum: 07.04.2016 Čas: 11:29

jura99: Praxe ukázala, že nikde v reálné válce (nikoli v pohraniční šarvátce) opevnění nefungovalo. On samotnej řopík je opravdu relativně levnej a funkční, o tom žádná.

Problém je, že ne všude by stačili řopíky, takže ty neměli smysl bez těžkého opevnění - takže zdaleka levná sranda to ve skutečnosti nebyla. Další problém byl, že nedokončené opevnění je problém - a stihnout dokončit nešlo.

A daní za výstavbu opevnění byla podfinancovanost ostatních složek armády, především letectva a PVO, ale především poměrně katastrofální logistika - armáda nebyla zdaleka plně motorizovaná a s vlaky se pro velkou převahu německa ve vzduchu nedalo počítat. Stejnětak vázly dodávky moderních kulometů a kanónů.

Vojenská doktrína přitom počítala s tím, že po proražení obranné linie ustoupíme na Slovensko. To by ale při stavu armádní logistiky, kdy nemalá část armády používala koně, bylo velmi obtížné.

Základní problém opevnění - nemobilnost, je prostě fakt problém. Pro útočníka stačí ho prorazit na jednom jediném místě, a je celé k ničemu.

---

luky: a proto Hitler uspíšil anšlus, aby nedošlo k Rakouskou vládou vydanému referendu, které mělo potvrdit a podle mínění dnešních historiků i potvrdilo nesouhlas Rakouska s anšlusem. Takže s Rakouskem to bude trochu jiné.

Na základě Nečasovi mise samozřejmě nevznikl mnichovský diktát. Byla to ale ta poslední kapka, která spojencům ukázala, že jsme ochotní kapitulovat.
A to nemluvím o tom, že fakticky to bylo klasifikovatelné jako velezrada: Beneš k ničemu takovému neměl pravomoce - a snaha to navlíknout, jako že to nabízí někdo jiný, splňuje všechny formální znaky velezrady (byť s dobrými úmysly - tak těmi je dlážděna cesta do pekla) - je to prostě typický příklad Benešova jednání, kdy se neváhal sáhnout ke "špinavým prostředkům" - a kdy se mu to vymstilo.

Subjektivní souvislosti jsou samozřejmě velmi užitečné, protože pomáhají chápat jiné lidi a tak předcházet sporům (nebo je "výhodně" řešit :-)). Na snahu o objektivní zhodnocení se však nesmí zapomínat - právě jedna z tragédií Beneše je právě jeho totální subjektivita - místo co by objektivně zhodnotil "zlo" - a dělal všechno proti Hitlerovi mezi válkami a proti Stalinovi během války, tak pro své subjektivní cíle promarnil celé meziválečné období půtkami s Polskem a Rakouskem (samozřejmě trochu přeháním) a celou válku dělal Stalinovi užitečného idiota (tady až tak nepřeháním).
Btw. ten Tvůj příklad s atentátem na Hitlera je právě případ, kdy objektivní zhodnocení přínosů atentátu může vyjít negativně (zcela jistý si tím tedy nejsem, ale to by bylo na dlouhou debatu), byť subjektivní nenávist velí zabít...

Nicméně hrubě nesouhlasím s " Pro naši zem byla vlastně od určité chvíle výhodná totální válka s naprostým pokořením Němců.". Jsou dvě možnosti: buďto to bylo dobré - ale pak to bylo i pro ostatní. Situace, kdy by to bylo dobré jen pro nás je zpravidla dlouhodobě průšvih. Viz Versaileská smlouva dobrá pro Francii, viz Benešovo vyjednávání se Stalinem, viz..... Právě zapomínání na objektivní principy "dobra" a prosazování krátkodobých cílů za cenu pošlapání demokracie a lidských práv je to, co se Benešovi na konci života vymstilo úplně nejvíce.

A ad: "Nebudu ale hlásat ty cizí vývody, které jsou ale při bližším pohledu často velmi neobjektivní a sobecké, mnohem víc než ty "naše" - tento názor znám, jen k němu doplním, že mám velmi často pocit, že lidé, kteří toto hlásají, tak ve skutečnosti nehlásají to, co je dobré pro nás, ale hlásají pravdu někoho třetího, který jim ji implantoval za pomoci oblíbené techniky: "tady ti říkám skutečnou pravdu a teď jsi borec, co to ví lépe než ostatní". (Samozřejmě, to se může týkat úplně stejně mě, jako Tebe :-))

avatar
Jura99 Datum: 07.04.2016 Čas: 08:04

logik: spíš by vám slušel nick "teoretik". Řopíky byly naopak jednou z těch účinnějších součástí stálého opevnění. Levné na výstavbu, malé osádkou a účinné k dočasnému zastavení mnohonásobně silnějšího protivníka. Příkladem budiž bitva na jižním Slovensku v roce 1939, někde za Komárnem (nechce se mi to hledat), kde Maďarská regulérní armáda zaútočila v síle cca praporu přes linii řopíků obsazenou jednotkami SOS. Bez jediné ztráty dokázaly tuším dva řopíky útočníky zdecimovat a útok zcela odrazit, že už se neopakoval. Přes výstavbu opevnění tehdejší armáda nerezignovala na pohyblivé součásti, co o počtu tanků patřila k nejsilnějším na světě a co do kvality tanků předčila všechny soudobé německé stroje (nepočítám tehdejších pár ks Pz-IV s krátkou houfnicí pro podporu pěchoty).
Zadobře s nejbližšími státy (Polsko) dost dobře zcela nešlo, protože se zcela lišily zahraniční názory. Poláci nenáviděli SSSR a šli na ruku Němcům, Češi obráceně. To bylo nekompatibilní. Kritizujete Beneše, že neodolal Němcům, ale pochopte, že Němcům neodolala celá Evropa, VB zachránil pouze LaManche a SSSR nekonečná rozloha a neúcta k vlastním životům.

avatar
Luky Datum: 06.04.2016 Čas: 22:20

Rakousko bylo plný nacionalistických učitelů dějepisu, co se nadchli velkoněmeckou myšlenkou, nenáviděli Čechy a ve volnu chodili na Wagnera. K tomu taky vychovávali mladé...

Mise samozřejmě přišla ve chvíli, kdy už bylo v Británii a Anglii vytvářeno silné veřejné mínění, že Němci jsou v Sudetech utlačováni. Naši politici to samozřejmě bedlivě sledovali. Není to jednoduché téma, ale určitě na základě cesty nevznikl mnichovský diktát. Ve Francii i Anglii samozřejmě také věděli, že se pohraničí vzdát nechceme. Navázali se na to i vnitropolitické boje a naše diplomacie jela na plné obrátky. Každopádně to padlo (myslím záložní plán 7?), byla mobilizace, šarvátky a vojáci v postaveních čekali německý útok. To na západě taky moc dobře věděli. Nemůžete vypíchnout jednu drobnost a postavit na tom teorii.

Já to ale píšu spíš kvůli tomu, protože nemusím absolutní pravdy ale spíš mě zajímají "subjektivní souvislosti". Prostě něco je polské vnímání, něco české, slovenské, sudeťácké, maďarské, západní....proč se na to nedívat našima očima a s pochopením cizích motivů. Nebudu ale hlásat ty cizí vývody, které jsou ale při bližším pohledu často velmi neobjektivní a sobecké, mnohem víc než ty "naše" a my je pak ještě papouškujeme.

Pro mě je takovým příkladem třeba když dávali v hospodě Valkýru s Tomem Cruisem. Chlapi na to čuměli jak vyvalený a hrozně to žrali, protože o tom nikdy neslyšeli a nepřemýšleli. Já taky nemusím dělat chytrolína a být v opozici za každé situace...ten film mám rád, lidsky mám velký soucit s těmi organizátory atentátu, je mi jasný na jakou strunu se hraje, ale stačí zapojit mozek a při českém pohledu prostě řeknu, že by to byl asi dost průser, kdyby to dopadlo.
Ve skutečnosti bylo plánováno mnoho atentátů na Hitlera. U spojenců od toho pak upustili, protože věděli, že živý Hitler je už lepší než mrtvý (dokáže škodit armádě atd.). Pro Němce by bylo samozřejmě super Adolfa roku 44 sejmout, převzít vládu a vyjednat mír. My bychom ale byli pravděpodobně dost v háji. Většině těch lidí šlo jen o záchranu Německa. Těch pár, co to plánovali už dříve - pro případ spuštění Fall Grun...ty mu stejně ochotně sloužili, když nás dostal zdarma a tím si získal podporu pochybovačů. Pro naši zem byla vlastně od určité chvíle výhodná totální válka s naprostým pokořením Němců.

avatar
logik Datum: 06.04.2016 Čas: 21:08

No tak zrovna řopíky je další z průšvihů první republiky - byť po válce je každý generál. To bych mu ještě nezazlíval. Samozřejmě, že Beneš nebyl zcela mimo realitu. Ale reálně pro obranu první republiky toho moc neudělal. Díky své antipatii k Habsburkům naprosto pominul nejbližšího možného spojence proti Hitlerovi - Rakousko. Stejnětak s Polskem, ač to o to na počátku třicátých let stálo, se nebyl ochoten dohodnout. (jasně, jednoduché by to s Polskem fakt nebylo - ale Beneš se ani nepokusil) atd.... A to, že neschopnost být zadobře s nejbližšími státy flikoval dohodou s Rumunskem mu fakt moc nevyšlo.

Ohledně Nečasovy mise - jak myslíte, že se na ní koukali západní mocnosti, když ne jako na částečnou kapitulaci a na uznání Hitlerových nároků? Od této mise už nebyla otázka jestli, ale pouze kolik. A tam už pro západní státy nebyl takový problém říct, tak dejte Hitlerovi všechno a bude mír...

Nicméně nic z toho není takovej průšvih, jako to, jak celou válku Beneš hledal zastání u Stalina. Hledal.... a našel. Výsledkem nebyl zisk sudet (ty bychom vzhledem k průběhu války asi dostali stejně), výsledkem byla ztráta samostatnosti na dalších čtyřicet let. A to, že za to poslal tisíce rusů na smrt - tak to při plném vědomí říkám, že za takovou cenu bych opravdu sudety nechtěl. Svůj život za vlast položím klidně. Platit ale za ní cizími životy totalitnímu diktátorovi je pro mne nepřijatelné.

avatar
asdf Datum: 06.04.2016 Čas: 20:57

logik > K migrantov. Asi si nezaznamenal najnovsi vyvoj

Brusel chce upravit azylové řízení, migranty by rozdělil podle klíče
http://zpravy.idnes.cz/migrace-eu-kvoty-distribuce-migranti-brusel-fmn-/zahranicni.aspx?c=A160406_101947_zahranicni_aba"

O tom kto dostane azyl a kde ten ziadatel o azyl pojde by uz nerozhodovali jednotlive staty na zaklade svojich zakonov, ale nejaky urad v Bruseli.

Takze RVHP suvix.

avatar
Jura99 Datum: 06.04.2016 Čas: 20:54

Mě se líbí Lukyho poslední odstavec. To si fakt málokdo uvědomuje, že Mnichov a následné události byly pro ČSR úspěšně zvolenou variantou Benešem. Mohli jsme obrátit jako Slováci, Rumuni a další a nakonec stát na straně poražených, nebo být namachrovaní jako Poláci nebo Jugoslávci a dostat děsivou sodu v podobě milionů mrtvých a totálně rozbitých měst. Když pomineme poúnorovou okupaci Ruskem, byl vývoj 1938-1945 velkým úspěchem Benešovy politiky. Mimochodem Mnichov se nedal odmítat, to byla uzavřená mezinárodní smlouva velmocí. Pokud bychom smlouvu neplnili, žádný ze signatářů smlouvy by nás nepochválil. Rus měl taky hodně řečí a skutek utek, mimochodem chudák velvyslanec Alexandrovský, jak myslíte že skončil? No přece s kulkou do týla od vlastních.

arr