TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Centauro II: Italský tank na kolech

Datum přidání 17.06.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 43 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Italská firma Iveco-Oto Melara představila na pařížské výstavě EUROSATORY 2016 novou generaci stíhače tanků Centauro. Nové vozidlo Centauro II unikátním způsobem kombinuje kolový podvozek a tankové dělo ráže 120 mm.

Centauro II

Foto: Centauro II; větší foto / Iveco-Oto Melara

 

Italské kolové tanky

Hlavní sílu italské armády tvoří 200 tanků italské výroby Ariete a 389 stíhačů tanků Centauro. Těžkou sílu pak doplňuje 198 italských pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) Dardo (25mm kanón) a 253 kolových BVP Freccia (upravený Centauro s 25mm kanónem).


V aktivní službě (od roku 1991) najdeme 300 vozidel Centauro a zbytek je v rezervě. Vozidla lze použít jak k ničení těžké obrněné techniky protivníka, tak i jako bojové vozidlo pěchoty nebo ozbrojený průzkum.


Itálie při konstrukci vozidla Centauro v 80. letech šla proti zvyklostem v ostatních armádách světa. Hlavní palebnou sílu pozemních jednotek většiny vyspělých armád světa tvoří duo v podobě hlavních bojových tanků a pásových/kolových vozidel pěchoty s rychlopalnými kanóny.


Snad pouze Francie je v tomto výjimkou - kromě hlavních bojových tanků tvoří hlavní údernou sílu francouzské armády kolová vozidla AMX-10 RC s kanónem ráže 105 mm.


Většina armád přenechala boj s tanky tankům. Tanky poskytují bezkonkurenční kombinaci palebné síly, pancéřové ochrany a vynikající průchodnosti nejtěžším terénem. Nejsilnější části čelního pancíře (obecně zhruba 50 % plochy) nejnovějších tanků navíc odolají prakticky jakékoliv protitankové munici.


Jak jsme si ukázali v sérií článků Tank zasažen: Co se děje po zásahu tanku?, zničit tank nebo ho aspoň vyřadit z boje není rozhodně nic snadného.


Proti tankům hraje naopak velká pořizovací cena, velké provozní náklady, složitá údržba, rozsáhlé zabezpečení (např. nutnost speciálních odtahových vozidel), velká poruchovost a obecně nižší životnost všech dílů. Při přesunu na velké vzdálenosti je nutné tanky přepravovat speciálními tahači s podvalníky nebo po železnici.


Italské Centauro naopak jako kolové vozidlo má vynikající taktickou a strategickou mobilitu. Centauro po běžné silniční sítí bez problémů velmi rychle překoná vzdálenosti stovky nebo tisíce kilometrů. Obecně až třikrát nižší hmotnost (oproti tankům) pak výrazně usnadňuje přepravu vozidel na velké vzdálenosti.

 

Centauro II

Foto: Centauro II dokáže zničit tank. Jeho pancéřová ochrana je ale na úrovni BVP - odolá tedy maximálně palbě kanónů do ráže 30 mm (čelo korby a věže) a ručním palným zbraním; větší foto / Iveco-Oto Melara

 

Původní Centauro se svým kanónem ráže 105 mm navíc dokázal ve své době účinně bojovat s tanky protivníka. Obecně předností kolových vozidel je také nižší pořizovací cena, levnější provoz a obecně nižší “lidská a logistická stopa”.


Avšak na rozdíl od tanků kolová vozidla mají mnohem menší průchodnost těžkým terénem (omezení pro velitele vést manévrový boj) a slabý pancíř. Prakticky jakýkoliv zásah protitankovou municí, ze všech směrů a úhlů, bude pro posádku kolového vozidla znamenat katastrofu.

 

Nebezpečí pro vozidlo představují i rychlopalné kanóny bojových vozidel pěchoty nebo dělostřelectvo protivníka.


Centauro II

Italové přes všechny rizika u kolové platformy zůstávají. Ve výzbroji zůstane ale jen 136 nových Centauro II a původní vozidla Centauro budou uloženy do rezervy, prodány nebo využity jako zdroj náhradních dílů.


Hlavní změnou u nového Centauro II je použití výkonného kanónu ráže 120 mm o délce 45 ráží (L45; 5,4 m). Dělo vzniklo evolucí tankového kanónu ráže 120 mm (L44) z tanku Ariete. Konstruktéři ale provedli řadu úprav (pro nižší zpětný ráz), aby šla zbraň použít na mnohem lehčím vozidle (Ariete váží 54 t).  


Podle oficiálních technických specifikací umí Centauro II používat nejmodernější protitankovou munici NATO a ničit tak ty nejodolnější cíle. Použít lze i víceúčelové nebo specializované typy munice.

 

Nabíjecí systém je automatický. V rozměrné věži se v automatu nachází šest nábojů. Prostor s municí v zadní části věžě je od posádky oddělen pancéřovou přepážkou. Pokud prostor s municí dostane zásah, exploze půjde ven z vozidla, nikoliv do prostoru posádky.

 

Centauro II

Foto. Úkolem vozidla je především stíhat a ničit tanky; větší foto / Iveco-Oto Melara

 

Šest nábojů má střelec v pohotovostní poloze k přebití automatu. V zadní části vozidla se nalézá další zásoba munice - počet munice v zásobě je však neznámý. Původní Centauro převáželo navíc 26 kusů munice.


Doplňkovou výzbroj kanónu tvoří spřažený kulomet ráže 7,62 mm a případně ručně nebo dálkově ovládané střešní kulomety ráže 7,62 mm, 12,7 mm nebo 40mm granátomet.


Centauro váží 30 t a pohání ho dieselový motor IVECO VECTOR 8V o výkonu 533 kW (720 koní) s maximálním točivým momentem 2500 Nm. Díky použití výkonnějšího motoru je poměr výkon/hmotnost 17,6 kW/t, místo 12 kW/t u původních vozidel Centauro.


Díky tomu má nový stroj lepší zrychlení, agilitu a obecně lepší jízdní vlastnosti. Maximální rychlost je 105 km/h a dojezd s interním množstvím paliva 800 km po silnici. Posádku tvoří čtyři osoby - velitel, řidič, střelec a nabíječ.


Velitele a střelec využívají nejmodernější elektro-optické pozorovací a zaměřovací přístroje. Velitel pomocí devíti periskopů má celokruhový přehled o okolí. Použít může také panoramatický senzor SELEX ES Attila s laserovým dálkoměrem a termovizní kamerou Erica-FF.


Střelec využívá zaměřovač SELEX ES Lothar-S laserovým dálkoměrem a termovizní kamerou Tilde-A. Zaměřovací přístroje velitele a střelce spolupracují s digitálním systémem řízení palby a řídícím a informačním systémem Oto Melara SICCONA.

 

Zdroj: Army Technology

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Lukas Datum: 20.06.2016 Čas: 20:32

Tu nie chodzi o zastępowanie czołgów!

Czołgi są potrzebne ciężkim brygadom...
Ale obok ciężkich brygad są "siły średnie" -
Na przykład
Wy macie 4. brygadę na Pandurach - jest to ważny związek taktyczny ACR, więc powinien być możliwie najsilniejszy i najbardziej uniwersalny...

Wszelkie ograniczenia i słabości - jeśli to możliwe powinny być eliminowane...
W tym kontekście powinniście rozważać - czy taki pojazd jest potrzebny czy nie

To że obok ACR potrzebuje 62-82 czołgów to inna sprawa

avatar
Arassuil Datum: 20.06.2016 Čas: 13:31

CerVus: Nějak se zdráhám uvěřit, že by se taková věc jako vcelku základní problém se stabilitou neodhalila při vojskových zkouškách. Pokud si pamatuji, tak za většinu těch převrácení mohly věci jako utržené krajnice, chyby při řízení apod. Navíc varianta se 105 byla navrhována od počátku a úspěšně testována, takže určitě je na ni vozidlo patřičně dimenzováno.

avatar
CerVus Datum: 20.06.2016 Čas: 13:04

No už se nám jich pár převrátilo na bok. Holt to není tank, aby to lítalo po nezpevněných cestách.

avatar
Arassuil Datum: 20.06.2016 Čas: 13:00

CerVus: O problémech se stabilitou nic nevím. Spíš se všude dočteš, že Pandur II byl od počátku navržen s možností nést kanón až do ráže 105 mm. Portugalci tuhle možnost dokonce i přímo testovali, jen ji nezařadili do výzbroje. Pokud vím, chtěli na to montovat věže HITFACT 105 OTO Melara nebo CT-CV 105hp CMI Defence, na anglické wiki je i zmínka o možnosti instalace 105 mm kanónu z amerického Strykera.

Závěry z toho článku by se daly vztáhnout na víc jak polovinu evropských armád. Realisticky, kdo v Evropě potřebuje tanky, resp. kdo je v poslední době nasadil ve větších počtech? Vycházejí mi z toho Britové, Francouzi a Němci. Všichni ostatní je nepotřebují a přece je mají

avatar
CerVus Datum: 20.06.2016 Čas: 12:22

Arassuil: Nj ale u toho panduru vidím poměrně vážný problém. I s těma věžema co tam máme teď jsou extrémně nestabilní a převracejí se. Jak to potom bude vypadat s mnohem větší váhou na střeše?
Funkčnost nebo spíše nefunkčnost věže je věc druhá. Ono se nelze divit problémům, které s s nimi máme když je Izraelci montují převážně na pozemní stanoviště.
Ale když jsem hledal jak účinná jsou vlastně ta krátká 120mm děla, tak mě zaujal poslední odstavec tady v článku: http://z4.invisionfree.com/NSDraftroom/ar/t2071.htm Tam píší, že moderní MBT jsou nákladné hračky i pro poměrně bohaté státy a, že i takové Belgii se je vyplatí nahradit lehkými tanky.

avatar
Arassuil Datum: 20.06.2016 Čas: 11:46

CerVus: Tak naše T-72M4CZ už není pomalu kam modernizovat, určitě ne za smysluplné peníze. I když na ministerstvu se určitě někdo vážně zabývá myšlenkou, jestli bychom na ně nemohli namontovat izraelský Trophy. B-)

Spíš mám "obavu" z toho, že tanky v naší armádě zůstanou. Přeci jen, je to otázka poměřování klacků a armáda bez tanků je poněkud vykastrovaná - především v očích veřejnosti. A nedovedu si představit ministra obrany, který by takové rozhodnutí učinil.

Aby se náhodou nestalo to, že z Německa, Španělska (nebo odněkud) nakoupíme 30 Leopardů 2 ve verzi A1 (přičemž oni nám to budou nabízet za cenu šrotu, ale ve chvíli, kdy zjistí, že to chceme zařadit do výzbroje, tak cenu 10x zvednou) - načež bude naše generalita tvrdit, že konečně máme "západní" tank, který používají všechny moderní armády Evropy (co na tom, že jejich tanky mají za sebou 150 různých modernizací).

Ale určitě by se mi líbila myšlenka koupit 20-30 pandurů II s věží se 105/120 mm a používat je jako vozidla palebné podpory pro pěchotu spíš než jako rychlý stíhač tanků. Protože upřimně, jaké možnosti má naše pěchota v kategorii palebná podpora?

avatar
CerVus Datum: 20.06.2016 Čas: 10:18

Mattauch: Tak po zkušenostech s poslední modernizací našich tanků, potažmo i celým slavným experimentem L-159 se snad už nenajde nikdo kdo bude znovu prosazovat větší modernizaci zastaralé platformy.
Ono to beztak skončí stejně jako s vrtulníky. MBT budou nahrazeny lehkými tanky ač je jejich použití v přímém střetu diskutabilní. V Sýrii a na Ukrajině se sice ukazuje, že ta technika se ani dnes neztratí, jenže proti komu tam bojují.
Naše celá výzbroj je a vždy bude jen o kompromisech a nízkých tabulkových počtech, takže je otázkou zda tankový kanón na platformě, která bude sdílet podvozkovou platformu s novými bvp nebude přeci jen lepší nápad než modernizování T-72, které už jsou koncepčně zastaralé, což dokazují i rusové s Armatou, kdy v podstatě kopírují západní směr.

avatar
Lukas Datum: 20.06.2016 Čas: 09:36

Pro Rase - 30x173 też ma programowaną.
Nawet u nas nowych wieżach ZSSW-30 ma być nowy Buschmaster - dostosowany o programowanej amunicji...

Mattauch - jakie to zmiany mają nastąpić że 30x173 stanie się nieskuteczna?
Nowa generacja pojazdów wchodzi dziś - taka Puma służyć będzie do 2050 roku
W Rosji podstawowym wozem bedzie Kurganiec - którego bez problemu podziurawi 30x173 (lekki wóz)

A dodatkowo amunicja nadal się rozwija

avatar
Mattauch Datum: 20.06.2016 Čas: 09:21

Rase:
Troufám si nesouhlasit s tím, že třicítka pro AČR stačí. Kdyby naše armáda patřila k těm, které pravidelně modernizují svá vozidla, tak Ok... ale praxe je taková, že vozidlo bude sloužit minimálně 20 let bez jakékoliv modernizace. Je tedy krajně pochybné zda má smysl pořizovat pro něj kanón, který má již v době pořízení výkonnost na spodní hranici nutných požadavků - Za dalších dvacet let totiž bude skoro jistě pod hranicí nutných požadavků.

avatar
Rase Datum: 19.06.2016 Čas: 22:05

Budoucnost je u teleskopické munice ráže 40mm, hlavně kvůli programovatelnosti (všimněte si toho i u modernizace kanónů západních tanků). Jinak souhlasím s Lukasem, pro nás stačí konvenční kanón 30mm, už kvůli unifikaci munice BVP s OT. U tanků ale beru programovatelnou munici (120mm) jako nutnost.

avatar
Lukas Datum: 19.06.2016 Čas: 19:11

Nonsens - nie ma BVPa odpornego na 30x173 - Nawet SPz Puma po trafieniu z 800m serią APFSD 30x173mm zostanie "wyeliminowany" (Nikt z załogi nie zginie, ale pociski uszkodzą silnik - czyli zgodnie z procedurami wóz zostanie porzucony)

Francuzi i Anglicy "wybrali" CT40 bo FINANSOWALI program jego budowy (więc ciężko by go nie wdrożyli)

Natomiast we Francji podstawowym działkiem jest 25mm - bo takie ma VBCI, a w Anglii BWP nie mają przeciwpancernych pocisków - co ogranicza ich realne możliwości bojowe...

Co ciekawe Amerykanie już w 1999 testowali prototyp działka CT 40 (i inne działka), a Niemcy pod koniec lat 80 rozważali wykorzystanie działka 35/50mm

Ostatecznie co wybrali? - 30x173mm Mimo iż np. niemiecki przemysł miał gotową amunicje działko większego kalibru!

Kaliber to nie wszystko. Niemcy i Amerykanie robili dokładne analizy - jak będzie wyglądał zapas amunicji i na co zużywana jest amunicja... Wyniki są jasne - lepiej mniej więcej amunicji, oraz że lepszy efekt daje seria 2-3 pocisków mniejszego kalibru (np. 30mm) niż pojedynczy kal 50mm...

Tak więc w przypadku ACR czy Polski inwestowanie w "nowy" kaliber jest bez sensu.
To po prostu marnotrawstwo środków które lepiej wydać na przeciwpancerne pociski kierowane albo granatniki

avatar
Kozlus Datum: 19.06.2016 Čas: 17:23

Anglani budou montovat 40mm na sva nova BVP a prezbroji tak i Warriory. Taky si myslim, ze pro nase nova BVP by to chtelo tuhle razi.

avatar
CerVus Datum: 19.06.2016 Čas: 16:09

KOLT: Frantíci mají na Scorpionech možnist i 40mm kanonu. 140mm na 1,5km už by mělo zvládnout i odolnější bvp.

avatar
KOLT Datum: 19.06.2016 Čas: 15:43

105mm kanón je neúčinný proti novějším tankům, proti starým Téčkům, M60 ap. se s ním bojovat dá, ale to není náš případ. Ovšem právě proto se tahle vozidla hodí Francii a JAR.

Mě ohledně toho napadá jedna věc – dnešní BVP začínají být poměrně hodně odolná proti 30mm munici z jejich vlastních zbraní. A střílet "po sobě" PTR je docela plýtvání zdroji. Pak ale mít v rotě alespoň jeden stroj, který spolehlivě jedním výstřelem zlikviduje protivníkovo BVP, možná není od věci. Já vím, že třeba Pandur není tak odolný a třicítka na něj stačí; nehledě na to, že věž nevydrží téměř nic. Ale pásová BVP jako ASCOD, CV90, LYNX, a koneckonců i kolový Boxer, už vydrží docela hodně.

avatar
Slavoslav Datum: 19.06.2016 Čas: 15:42

crusader

povedzme si otvorene, ze v technike talianskej pobreznej straze problem nieje. Mozu mat techniku aku chcu kym nemaju mandat na jej pouzitie.

arr