TACTICAL PRO

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Letecká technika

Jak přesně bombardují české lehké bojové letouny L-159 ALCA v Iráku?

Datum přidání 27.09.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 158 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

České lehké bojové letouny L-159 ALCA již více než rok používá irácké letectvo k úderům na pozice Islámského státu. Jedinou výzbroji iráckých L-159 jsou neřízené pumy Mk 82. Jak efektivní je kombinace letadel L-159 ALCA a pum Mk 82 a jak přesně dokáží piloti L-159 zasahovat cíle?

Foto: Dvojice pum Mk 82 pod křídlem irácké L-159; větší foto / Iraqi Air Force

 

Taktika použití Mk 82 z lehkých bojových letounů L-159

Mark 82 (Mk 82) je víceúčelová neřízená puma o nominální hmotnosti 500 liber (227 kg). V ocelovém pouzdře je uloženo 89 kg výbušné náplně, obvykle Tritonal – 80 % TNT a 20 % práškový hliník. S hmotností 227 kg je to jedna z nejmenších a jedna z nejběžněji používaných leteckých zbraní vzduch-země na světě.


Puma Mk 82 tvoří bojovou hlavici pro laserem řízené pumy GBU-12 Paveway II a satelitem naváděné GBU-38 JDAM (Joint Direct Attack Munition).


Při použití Mk 82 z nízké výšky mohou bombardovací letoun zasáhnout střepiny vlastní odhozené pumy.  K vyřešení tohoto problému lze Mk 82 vybavit brzdícím zařízením BSU-49. Nafouknutý padákový balón  brzdí pumu a umožňují letadlu včas opustit místo dopadu. V této konfiguraci se puma označuje jako Mk 82 AIR.


Lehký bojový letounu L-159 ALCA má několik možnosti zamíření Mk 82. Například pilot L-159 může vyhledat a zaměřit cíl vizuálně přes průhledový HUD displej v módu CCIP (Constantly Computed Impact Point). V módu CCRP (Continually Computed Release Point) zase navádí letoun do bodu odhozu, odkud bombarduje cíl pomocí souřadnic cíle, které jsou vloženy do palubního počítače letounu před nebo během letu. Pilot v tomto módu vlastní cíl nemusí vůbec vidět.

 

Zejména CCRP mód je více citlivý na přesnost vstupů, se kterými pracuje zbraňově-navigační systém letounu. Ten potřebuje vědět přesnou polohu letounu (to je kritické pro mód CCRP). L-159 má kombinovaný inerciální (INS) a satelitní (GPS) navigační systém. Protože, ale GPS přijímač v L-159 pracuje jen s méně přesným civilním GPS signálem (to byla dáno vznikem letounu před vstupem ČR republiky do NATO; systém se po vstupu do NATO ale dosud nemodernizoval), doporučuje se v krátkém předstihu před vlastním odhozem pum provést aktualizaci polohy navigačního systému (každý metr navíc se už počítá) například průletem nad bodem o přesně známé poloze.


Na přesnost bombardování neřízenými pumami má velký vliv přesnost určení výšky, respektive šikmé vzdálenosti od letounu k cíli. Nejpřesnější je, když šikmou dálku změří palubní radiolokátor nebo laserový dálkoměr ve střeleckém kontejneru. Pokud radiolokátor z nějakého důvodu nefunguje (a střelecký kontejner není ještě integrován), tak je potřeba co nejpřesněji stanovit výšku letounu nad cílem.

 

Video: Irácké L-159 na cestě proti Islámskému státu. / YouTube


Do určité výšky funguje v letounu radiovýškoměr. Pokud ale letoun bombarduje z vyšší výšky (například z výšky mimo dosah lehké protivzdušné obrany (PVO)), tak radiovýškoměr už je mimo svůj dosah. Proto se pro zajištění přesnosti balistických výpočtů palubního počítače doporučuje manuálně nastavit aktuálního hodnotu tlaku atmosféry v prostoru cíle. Pokud se totiž použije například nastavení platné pro vzdálené letiště vzletu nebo standardizované hodnoty používané v řízení letového provozu, tak to může mít za následek, že počítačový systém letounu nepřesně spočítá výšku letounu nad cílem.

 

V kombinaci s chybami v 2D určení polohy tak mohou vznikat 3D prostorové chyby určení polohy letounu a následně chyby ve výpočtu zamíření už při odhozu pum. Pochopitelně meteorologické podmínky (proměnlivý vítr, nebo jiný vítr než je v bodě odhozu – ten si avionika dokáže zjistit díky citlivé inerciální jednotce) mají tím větší vliv, čím výše se pumy odhazují a tím déle padají.


Dobu letu pumy, její balistiku a zamíření obecně může také ovlivnit profil bombardování. Pokud se bombarduje ze středních výšek metodou CCRP z horizontálního letu (tedy velmi podobně jako bombardéry za 2. světové války), tak se všechny špatné vlivy mohou sečíst.


Přesnost bombardování lze například zlepšit bombardováním ze střemhlavého letu (zjednodušeně to je prudké klesání pod úhlem 45° a více). To je metoda, kterou používaly například letouny Ju-87 Stuka už za druhé světové války nebo mnohem později dokonce letouny A-10 Thunderbolt II v první válce v Perském zálivu. Přestože hlavním důvodem tehdy bylo, že oba typy letounu neměly žádný blastický počítač (na rozdíl  od L-159) a piloti museli cíl zaměřovat vizuálně přes zaměřovač, tak princip zlepšení přesnosti při tomto způsobu bombardování se nezměnil.

 

Letoun se při bombardování více přiblíží k cíli a navíc zrychlí. Stejně tak i odhozené pumy, které navíc padají po kratší balistické křivce. Touto metodou bombardování lze s neřízenými pumami dosáhnout vyšší přesnosti. Nevýhodou je, že na rozdíl od bombardování z bezpečných výšek mimo dosah lehké PVO, se letoun může při klesání, odhozu a vybírání náletu dostat do dosahu lehké PVO.

 

Video: Irácká L-159 s dvojicí pum Mk 82. / YouTube


Český poradní tým

Hodně samozřejmě dělá výcvik pilota. Iráčtí piloti ze 115. letky při přeškolovacím výcviku v České republice nalétají údajně okolo třicet hodin na dvoumístné L-159. Poté ještě na domácí základně odlétají další letové hodiny při operačním výcviku na svých jednomístných L-159. Teprve poté jsou připravení k ostrému bojovému nasazení.


“Oni se stále věnují převážně bojovým operacím. Jsme schopni jim v tom předat to, co máme nacvičené – třeba útoky na pozemní cíle – a zvýšit efektivitu toho boje. Ale naplno zúročíme naše zkušenosti, až když bojové operace ukončí a budou se moci soustředěně věnovat právě výcviku. Teď to je tak, že jsou v nouzi a ve válce, takže piloti po třiceti letových hodinách v České republice a následném krátkém výcviku v Iráku musejí do bojového nasazení,” uvedl pro Aktuálně.cz Denis Dúbravčík, velitel třetího českého poradního týmu na letišti v Baládu, kde personál z Čáslavi školí piloty iráckého letectva.


Irácké letectvo nemá na své základně simulátor letounu L-159 – výcvik na simulátorech probíhá v ČR. Hlavním úkolem českého poradního je tedy ústně, písemně a pomocí přednášek mentorovat irácké piloty.


Není samozřejmě žádným tajemstvím, že reálné zkušenosti s ostrým nasazením letounů ve válečných konfliktech nemá v českém letectvu prakticky nikdo. Navíc irácké letectvo je první uživatel L-159, který na tomto letounu běžně používá ostré letecké pumy Mk 82.  


Podle informací Armádních noviny Armáda ČR údajně pumy Mk 82 nikdy nepořídila v počtech potřebných pro pravidelný výcvik pilotů pro operační nasazení. Proto čeští piloti L-159 s touto municí dosud plně necvičili. Ověřili jsme si u tiskového oddělení Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR), vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jak český letecký poradní tým plní své poradní a mentorovací úkoly v oblasti použití právě této munice.

 

Video: Příprava k cvičnému letu. / YouTube


“Armáda ČR má dostatek cvičné i ostré munice sloužící k pravidelnému výcviku nejen pilotů a zásoby pravidelně doplňuje. Proto lze konstatovat, že letecký poradní tým (LPT) má dostatek zkušeností k plnění poradní a mentorovací role v oblasti použití zbraňových systémů a výzbroje letounu L-159,” vyvrací pochyby majorka Denisa Vernerová, z Oddělení komunikace s veřejností GŠ AČR.


Samozřejmě i se sebelepším zbraňově-navigační systémem je neřízená munice podle dnešních měřítek stále nepřesná (to platí i o ruském SVP-24, který principiálně odpovídá systému, který používá právě L-159). Proto vyspělá západní letectva v posledních dvou dekádách přešla prakticky jen na „chytrou“ naváděnou munici.


Konstrukční návrh letounu L-159 s tímto trendem počítal od samého počátku a proto mají také integrovanou přesnou protizemní munici. Konkrétně pumy GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II s poloaktivním laserovým navedením a protizemní řízené střely AGM-65B Maverick. Integrace a zkoušky munice na letounech L-159 byla certifikovaná v roce 2003. Bohužel Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) tuto chytrou, ale drahou munici nikdy nekoupilo pro operační použití. Navíc se postupně zcela vytratil zájem o pořízení operačních AGM-65.


Dodejme, že AGM-65B je určena především jako zbraň proti obrněným vozidlům, včetně tanků. Existují i další verze, které jsou určeny proti pozicím lodím nebo bunkrům. AGM-65 má podle verze televizní (například AGM-65B), infračervené nebo poloaktivní laserové navádění.

 

Střelecké kontejnery na L-159

Schopnosti L-159 dokáží posunout na zcela novou úroveň střelecké kontejnery. Na L-159 se střeleckými kontejnery počítalo už v roce 1995 s tím, že bude dokoupen a integrován do avioniky v dalších modernizačních fázích. Bohužel ze strany MO ČR dosud nebyl po zavedení letounu do výzbroje Armády ČR o dokončení integrace střeleckého kontejneru na L-159 vážný zájem. Výrobce letounu Aero Vodochody v roce roku 2012 na vlastní náklady provedlo demonstrační letové zkoušky s novou generací střeleckého kontejneru a toto řešení aktivně předvádělo Armádě ČR.

 

Dodejme, že české letectvo v roce 2018 získá čtveřici střeleckých kontejnerů řady Litening pro stíhačky JAS-39 Gripen. MO ČR zároveň objednalo 200 laserem naváděných pum GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II. Je s těmito kontejnery a výzbroji počítáno i pro L-159?

 

Vieo: L-159 na cestě nad Mosul. / YouTube

 

“S pořízením zaměřovacích kontejnerů pro letouny L-159 v rámci Armády ČR se počítá v horizontu do roku 2025. Jejich zavedení pro tento letoun je závislé na schopnosti výrobce integrovat tento typ zbraňového systému do letounu a následným vyčleněním finančních prostředků na pořízení systému. Letoun L-159 je schopen používat laserem naváděné pumy již nyní, a to s podporou ozařování předsunutými leteckými návodčími (JTAC) nebo z jiné letecké platformy např. kontejnerem neseným letounem JAS-39,“ uvedla na dotaz Armádních novin majorka Vernerová.


Podle informací Armádních novin má o pořízení střeleckých kontejnerů pro L-159 eminentní zájem irácké letectvo. Irácké L-159 tak poté budou moci efektivně používat právě laserem naváděnou munici řady Paveway II a díky televizním a infračerveným senzorům a laserovému dálkoměru na kontejneru také mnohem efektivněji používat v úvodu zmíněnou hloupou munici.


Dokáže tedy český letecký poradní tým (LPT) v budoucnu mentorovat irácké piloty L-159 při výcviku se střeleckým kontejnerem, i když kontejner není na L-159 dosud v podmínkách Armády ČR integrován?

“Současný mandát umožňuje působení LPT v Iráku do konce roku 2018. Další možné nasazení výcvikového týmu bude předmětem přípravy nového mandátu. Zkušenosti s použitím přesně naváděné munice již příslušníci poradního týmu mají. Laserový zaměřovací kontejner bude v AČR zaveden v roce 2018,” komentuje zprávy o zájmu iráckého letectva pořídit si střelecké kontejnery pro L-159 majorka Vernerová.


Pořízení a bojové nasazení L-159 ALCA v Iráku je obrovským úspěchem České republiky. Irák má podle otevřených zdrojů zájem o další L-159 a také zájem o posílení jejich schopností skrze pořízení střeleckých kontejnerů. Vzdušné síly Armády České republiky musí být na tuto skutečnost připravené.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
logik Datum: 03.10.2017 Čas: 23:37

cejkis:
- Boeing vstoupil do Aera až nějakou dobu (tuším nejméně rok) po uzavření smlouvy na L159. Nebylo to tak, že existovala (nezávazná) smlouva o smlouvě budoucí: v tu dobu byla uzavřena pevná smlouva o dodávce L159, kde ovšem některé části ceny nebyly pevné (jak je u vývojových projektů dost obvyklé).

- Rozprodání Aera na kusy by nemělo, vzhledem k zadluženosti Aera a malému podílu Boeingu v něm, ekonomický smysl. Představa, že si Boeing takovým způsobem půjde úmyslně poškodit jméno (a např. si tím zkomplikuje případný prodej F16 do ČR a do střední evropy vůbec - ve vzduchu visel kontrakt na F16 v Polsku, příapdně i v ČR) kvůli z pohledu Boeingu spíše drobným - a navíc ještě v tak rizikové operaci, kdy jednak do toho musel Boeing nalít prachy, jednak by takové jednání bylo trestné.
Jak píšu, z toho, co o tom vím, my taková motivace nedává ekonomický smysl ani trochu. S kterou jinou společností to tak Boeing udělal?

- Takže o peníze z kontraktu na L159 nešlo, ty už Boeing měl (respektive ji měl jestli si dobře pamatuju Rockwell, kterýho Boeing ještě přes jednu firmu koupil). Naopak vstupem Boeingu do Aera hrozilo, že o část těch přijde - a také o ně přišel, protože jeho vstup do Aera byl spojenej s finanční injekcí Aeru, kterou celou zpět Boeing co vím nedostal.

- Vláda Boeing potřebovala, protože Aero samotný nemělo ani potřebné peníze, ani schopnosti to letadlo dovyvinout. ¨

- Naopak pro vyjednávání úvěru vláda Boeing nepotřebovala, protože za ten se zaručila sama.

- Otvírat zahraniční trhy: které? Kdo v tu dobu kupoval letadlo podobné konfigurace? To byl celej průšvih L159 - přišla v špatnou dobu. Těch pár kontraktů, které se podařilo rozjednat pak spolehlivě zabila česká vláda ve spojení s MO, který nenechali na L159 nit suchou.

- BAE sabotuje L159 celou dobu, nejen v poslední době. Naopak právě peníze od týdle firmy stály za tím, proč česká vláda najednou tak otočila ve svém přístupu k Aeru. Bylo to v souvislosti s Gripeny, kdy nejdřív se vláda snažila kontrakt zrušit (aby bylo na Gripeny), a teprv když zjistila, kolik by to stálo, tak se za neuskutečněnou dodávku Gripenů revanšovala BAE a Saabu jinak: odstraněním konkurence (Boeingu) z Evropského trhu. Aero tady trošku hrálo roli otloukánka, kterej odnesl "pranici dvou gangů".

- Boeing se z počátku snažil, a co vím od zdrojů z Aera, tak tam posunul opravdu hodně věcí k lepšímu. Ale cca od roku 2000 to začala Česká vláda tak sabotovat, že Boeing postupně odsunul Aero ze svých priorit. Navíc (nebo možná spíš proto) měl hodně nešťastnou ruky s tím, koho sem do Aera dosadil, takže se ani příliš nebyl schopnej bránit tomu, co s Aerem českej managment dělal.

- Nicméně to, že za vše může Boeing se v českejch médiích člověk velmi často dočte, protože český politici samozřejmě příliš nestojej o to, aby se lidi dozvěděli pravdu. Navíc v těch úplatcích kolem Gripenů jeli skoro všichni, takže ani moc neni, kdo by to prásknul. Nicméně zrovna todle mam přímo či nepřímo potvrzený z více stran.

- To o vlastnictví zahraničního kapitálu je pak s prominutím blbina: viz naše nejúspěnšnější fima: Škodovka, která je zcela zahraniční, a přitom u nás dělá špičkovej průmyslovej vývoj a i táhne platy v průmyslu hodně nahoru. Kdyby tenkrát ČR Boeing nevyhnala, tak je dosti možné, že jsme měli takové firmy dvě. Jo, vím, že na kdyby se nehraje....

avatar
cejkis Datum: 03.10.2017 Čas: 22:24

logik

Vrátím se k působení Boeingu. Tvrdím a tvrdím to stále, že Boeing vstupoval do Aera se záměrem vyždímat peníze ze státních garancí a firmu rozprodat na kusy.

Jednání které vedla vláda s Boeingem o podmínkách vstupu do Aera se točila kolem financování projektu L159. Aero mělo již roky připravovaný projekt, vláda chtěla letadla, aby zachránila hlavního hráče leteckého průmyslu a současně řešila otázku náhrady ruských strojů. Existovala smlouva o smlouvě budoucí s nějakou rámcovou cenou. Vláda hodlala platit v mírném předstihu pro vylepšení financování Aera. Vláda ovládala Aero, pokuty z jedné kapsy do druhé neměly smysl. Pro projekt L159 vláda Boeing nepotřebovala. Maximálně jako lepší podmínku pro vyjednávání úvěru. Záměr tehdejší vlády byl dlouhodobý kapitálové silný partner, který otevře zahraniční západní trhy. Ovšem Boeing dle mého soudu do Aera vstoupil čistě se záměrem vydojit jeden státem garantovaný projekt a zmizet. Rozhodně zahraniční trhy otvírat Aeru nechtěl.

Nejsem insider z Aera, ale takto to na mne působí.

Mimochodem i při nedávném prodeji do Iráku se ukazovala nevraživost konkurence. Pro změnu BASystem skrze britskou vládu blokovalo prodej. Lépe se prodává Hawk, když můžete o české konkurenci říci: "Podívejte se, jim to stejně nikde nelétá"

Pokud mají české výrobky s vysokou přidanou hodnout uspět na zahraničních trzích a přinést peníze do naší země, nesmí být takovéto společnosti ve vlastnictví zahraničního kapitálu.

Stávající majetkové poměry u hlavních hráčů českého zbrojního průmyslu jsou mnohem zralejší než naivní 90. léta. Projekt L39NG a jeho variabilita dle preferencí zákazníka či možnost obejít vývozní licence je toho zdárným příkladem.

Pokud bych byl dnes MO, tak tlačím na stávající majitele zlatou akcii pro získání předkupního práva pro stát. Záchrana této společnosti přišla daňové poplatníky v minulosti na dost peněz a tak mne udivuje, že zde není žádná zpětná vazba.

avatar
logik Datum: 03.10.2017 Čas: 20:18

Zrovna právě u toho citátu, který jsi překroutil hned ob jednu větu mluvím o kursu 35Kč, takže evidentně smysl toho příspěvku nebylo tvrdit, že správný kurz pro přepočet je 40Kč. Totéž vyplývá i z dalších citátů, které jsem Ti dával v postu níže a které celou dobu ignoruješ.

Takže, pokud z textu, kde tvrdím A vytrhneš kousíček, který se dá sám o sobě vyložit i jako B, pokud "zapomeneš na kontext", vyložíš ho tak, a i přes opakované upozornění na tomto výkladu trváš, pak jsou s odpuštěním dvě možnosti:

Buďto nerozumíš česky,
anebo tvrdíš nepravdy úmyslně a tedy lžeš

Ani v jednom případě s Tebou není možná debata. Debatovat se dá s člověkem, co se snaží druhého pochopit. Ne s člověkem, který vkládá druhému do úst nesmysly, aby z něj mohl dělat blba. Ty se teď - poté, co se ti většina Tvých argumentů (jako užití kurzu z roku 2014, nesmyslná inflace 1.6, údajná modernost Masterů, to, že do Polského kontraktu byly započítány úroky atd. atd.) rozpadla, snažíš o to druhé - a v tom ti nehodlám asistovat a dále plevelit diskusi.

avatar
Jirosi Datum: 03.10.2017 Čas: 19:34

logik:"Lžeš."
Schválně sem tě citoval a ty koukám popíráš i sám sebe... vážně ?

"Ty jsi napsal: Souhlasím, firmy si platí hotově hned".
Tak nevím, nerozumíš česky, nebo úmyslně překrucuješ, co jsem napsal? "

Přečti si ten příspěvek znova. Ta citovaná část je tam, protože souhlasím zní, to co tu argumentuješ v ní není !
"Jirosi / Datum: 03.10.2017 / Čas: 10:20"

"A kde se tam tedy ty věci řeší? Jak je možné, že v ODBORNÉM textu není vůbec zmíněn Boeing, který byl jednou ze stran kontraktů státu s Aerem"

No mohl bych tě ocitovat, ale ty svoje výroky a odkazy nebereš jako validní argument.

"jirosi: "Existuje něco jako fixní úrokování"
úročení, jirosi, úročení. Evidentně se v ekonomice vyznáš. "

Důkazní nouze vypomůžeme si "češtinou".

avatar
logik Datum: 03.10.2017 Čas: 18:23

"Stačí napsat měl si pravdu, většina peněz se nezaplatila v roce 2001, kurzem 40Kc / dolar. O tom jsme se celou dobu bavily. "

Lžeš.
1) Nikdy jsem nic takového neřekl (a tedy ani o tomto debata nebyla). Viz např.:
- "Jestli je správné počítat 38 Kč za dolar (co stál v průměru v 2001), nebo třeba 32Kč z roku 2002 je úplně irelevantní debata - ty částky jsou přinejmenším velmi dobře srovnatelné při jakémkoli kursu nad 30Kč"
- "Nikdy jsem nepsal, že dolar stál v průměru 40Kč, ale že se pohyboval nad 35Kč a někdy sahal až k 40Kč."
- "to věci cca za 35Kč (nebo i 40Kč) za dolar do Alek kupovalo"

Omlouvám se, ale končím debatu. Debatovat se dá s člověkem, který se snaží najít pravdu. S člověkem, co vkládá i po několikátém upozornění druhému do úst nepravdy, co nikdy neřekl - jen aby si honil své vlastní ego, je debata zbytečná.

avatar
logik Datum: 03.10.2017 Čas: 18:14

jirosi: "Existuje něco jako fixní úrokování"
úročení, jirosi, úročení. Evidentně se v ekonomice vyznáš.

Ten kontrakt byl prostě zaplacen v roce 2002 a USA Polsku PŮJČILA, aby Polsko zaplatilo Boeingu. Odkdy jsou úroky součástí ceny kontraktu? Když si koupíš dům, tak v uváděné kupní ceně za dům řešíš to, o kolik "přeplatíš hypotéku"???
Tady máš důkaz, že to v tom zahrnuté opravdu není a že jsi mimo.
https://wiadomosci.wp.pl/szmajdzinski-najpierw-offset-potem-kredyt-6037760686039681a

- "Výrobce dostává peníze na dřevo stát"
já jsem napsal, parafrázuji: "Firmy od sebe velmi často odebírají na dluh, někdy je ten dluh zajišťen, někdy tu záruku poskytuje stát".
Ty jsi napsal: Souhlasím, firmy si platí hotově hned".
Tak nevím, nerozumíš česky, nebo úmyslně překrucuješ, co jsem napsal?

"V odborné analýze to není popsáno přesně..."
Ty fakt považuješ materiál, kde je většina informací čerpána Z NOVIN (viz zdroje "analýzy") za ODBORNÝ?
A kde se tam tedy ty věci řeší? Jak je možné, že v ODBORNÉM textu není vůbec zmíněn Boeing, který byl jednou ze stran kontraktů státu s Aerem?

Tak nevím - když napíšeš o takovém textu, že je odborný: tos ho jen nečetl a jen se domejšlíš, co v něm je, nebo si ho četl a fakt nepoznáš kvalitní odborný text?

"...protože to vyvrací to co si psal?"
Co konkrétně ta analýza vyvrací z mé argumentace? Vždyť tam je naprosto jasně napsáno, že za Alky bylo placeno +- v roce 2001 a bylo placeno v dolarech - a tedy naopak potvrzuje mojí argumentaci.

avatar
stirling Datum: 03.10.2017 Čas: 15:35

Jirosi: jasně, že výroba prodej za cenu na které výrobce něco vydělá.
To, že jsme prodali uloženky za pár šupů je určitě co do prodělku na nic na druhou stranu jak partnerství s drakenem tak nasazení do bojů v Iráků opravdu může tomu letadlu pomoci.
Nedokážu posoudit kolik by stál nový stroj a jak velkou šanci má na prodej do zahraničí. Takže ze mě mluví samozřejmě hlavně fanouškovství českého průmyslu, ale třeba se podaří a L159 v modernizované verzi se opět začne vyrábět.

avatar
Jirosi Datum: 03.10.2017 Čas: 14:49

stirling: Tak záleží co považuješ za komerční úspěch?
Za mně by stačilo kdyby alespoň prodávali za výrobní cenu. Protože to za kolik se prodávají teď je spíše k pláči.

avatar
stirling Datum: 03.10.2017 Čas: 13:23

Luky: tak to jsem byl za hujera, ja koukl, že debata se jen točí kolem ceny a výhodnosti a nekoukl jsem dále.
Tak jako tak moc tomu držím palce a posunout letadlo dále při slušné ceně by snad mohlo konečně odstartovat komerční úspěch. Nevíte kdy se má dostat první nová T2 do služby?

avatar
Jirosi Datum: 03.10.2017 Čas: 10:25

"- ten úvěr byl opravdu z největší části splácen v letech 2000-2002"

Stačí napsat měl si pravdu, většina peněz se nezaplatila v roce 2001, kurzem 40Kc / dolar. O tom jsme se celou dobu bavily.


"Nepočítáš - už proto, že ani nevíš, jaké budou. Stejnětak samozřejmě uveřejněná cena za F16 nezahrnuje úroky, a tedy inflaci. To, že USA zároveň Polsku půjčilo je tedy irelevantní. "

Existuje něco jako fixní úrokování, ale to ti asi nic neříká. Vzhledem k tomu, že se vždy uvádí cena kontraktu a ne cena za letadlo. Tak to je celá předpokládaná cena, nikoliv jen cena "vybavení".

"protože ani v něm není financování L159 popsáno přesně, je to jen takové rychlé přiblížení. "

V odborné analýze to není popsáno přesně, protože to vyvrací to co si psal? To jako vážně za střízliva ?

avatar
Jirosi Datum: 03.10.2017 Čas: 10:20

Logic: "a nějaká forma dluhu (zpravidla něčím zajištěného, ať už nějakou formou dluhopisu či směnky, přes komerční banky, nebo jako v tomto případě státní zárukou) jsou spíše pravidlem, než výjimkou. "

Ano, s tím se dá souhlasit. Ale to je jen potvrzení toho co sem psal. Stát si půjčuje, jiný stát/banka, výrobci se převádí peníze za vyrobené kusy ... Výrobce dostává peníze na dřevo stát, platí úrok.

avatar
logik Datum: 03.10.2017 Čas: 09:43

jirosi: Ne, fakt seš mimo, jestli si myslíš, že Aero se svym CashFlow bylo schopný platit miliardy zahraničním výrobcům s několikaletým předstihem, tak seš prostě mimo.
Stejně jako v tom, že výrobcům se vždy platí na dřevo - právě takovéto velké kontrakty mají velmi často dosti specifické financování - a nějaká forma dluhu (zpravidla něčím zajištěného, ať už nějakou formou dluhopisu či směnky, přes komerční banky, nebo jako v tomto případě státní zárukou) jsou spíše pravidlem, než výjimkou.

Ono kdyby ses trochu zamyslel a prostudoval ten materuál od Cejkise, tak bys z něj zjistil:
- že to bylo z větší části financováno úvěrem u zahraniční banky.
- ten úvěr byl v dolarech
- ten úvěr byl opravdu z největší části splácen v letech 2000-2002
- ten úvěr defakto hradil přímo kupující, a platil ho přímo v dolarech

Takže prostě je úplně jedno, kdy byly letouny vyrobeny - ve výsledku se prostě platili v letech 2000-2002 kurzem dolaru z let 2000-2002.

"před problémy s kursem"
Jestli sis nevšiml, tak dolar nad 35Kč se držel od 1999 a nad 37Kč se držel od 3/2000. Takže i když odhlídnu od toho, že celá Tvoje konstrukce je nesmyslná, tak i v rámci ní jednotlivé argumenty neplatí.

Ona je s odpuštěním i pitomost i celej Tvuj předpoklad, že cena Alek by se měla odvíjet od toho, kolik Aero zaplatilo za díly. Ne, takhle byznys nefunuguje. Cena Alek se odvíjí od toho, zdali si jen ěkdo koupí: tedy zdali jsou levnější než konkurence. Tedy zdali kdyby MO financovalo místo L159 Mastera, tak jestli by za něj v roce 2001 zaplatilo méně nebo více.


A ohledně F16 jsi opět mimo:
Ano, poláci si na ně půjčili. A když se snížím k Tvým "jednoduchým přirovnáním" - když si koupíš dům, počítáš do ceny domu úroky hypotéky? Nepočítáš - už proto, že ani nevíš, jaké budou. Stejnětak samozřejmě uveřejněná cena za F16 nezahrnuje úroky, a tedy inflaci. To, že USA zároveň Polsku půjčilo je tedy irelevantní.

Nebo si fakt myslíš, že ta uvedená cena zahrnuje úroky? V případě splatností v horizontu pár let se úroky do smlouvy započítat dají, ale u takto dlouhé půjčky a tohoto mechanismu je taková představa absurdní.


PS: Jinak Tě upozorňuju, že i když si ten materiál od Čejkise přečteš, stejně z něj při Tvé kreativitě pravděpodobně vyvodíš blbiny, protože ani v něm není financování L159 popsáno přesně, je to jen takové rychlé přiblížení.

PPS: A jestli mi zaměstnavatel zaplatil dluhopisem? Vždyť píšu, že máš hodně naivní představy o tom, jak se dělají velké kontrakty. A ještě to takovýmto s odpuštěním nepříliš inteligentním přirovnáním přiznáš.
Víš, mě ani nikdy např. nedal stát státní záruku na úvěr, ani mi nepomáhal s restrukturalizací podniku. A přesto se takové věci běžně dějí. On velkej byznys se chová trochu jinak, víš? Sorry za sarkasmus, ale todle fakt už nejde.

avatar
Jirosi Datum: 03.10.2017 Čas: 00:13

Cejkis: Moc díky !
Logic:
logik
Datum: 30.09.2017
Čas: 22:27

"Takže mnou použitý kurz 25Kč byl dosti podstřelený, jak se koukám na přesný kurz dolaru, tak na tuto hodnotu dolar klesl až dávno po zaplacení kontraktu, v době placení stál dolar dokonce 40Kč.... "
"Správné období pro započtení je cca roku 2001 (kdy byla zaplacena největší část L159)"

No a teď se podíváme jak to bylo doopravdy dle dokumentu od cejkise:

"Ovšem ani provedení analýzy a přijetí uvedených opatření nepřinutily dodavatele
zmenšit skluz v dodávkách. V roce 2000 se podařilo dodat jen 4 letouny ze slíbených
21, kde toto číslo bylo součtem plánovaných dodávek na roky 1999 a 2000."

Tvoje tvrzení, že tyhle letouny byli nevyrobeny jaksi neplatí. Takže i vybavení muselo být zaplaceno. Důvodem nedodání byla oprava nikoliv zpoždění dodávek externích výrobců !
rok = zaplaceno = počet letadel
97 = 0 = 0
98 = 349 = 0
99 = 3846 = 5
00 = 6981 = 16
01 = 8865 = 26
02 = 6 658 = 25
03 = 2 662 = 0
04 = 1 497,6 = 0

Kdo by to jen čekal že většina nebyla zaplacena v roce 2001, jak tu někdo tvrdil. A před problémy z kurzem 2001 (červen) už bylo vyrobeno neskutečné množství 34(72).

"> Polsko 3,5mld / 48 letadel = 79 / kus
A najednou, když se Ti inflace nehodí, tak ji nezapočítáš, co? S inflací 1,37 je to najednou cca 100 milonů dnešních dolarů za F16. Tedy jsme nad polovinou toho rozmezí 60-130. Tady je přesnější odhad toho indického kontraktu:
http://money.cnn.com/2017/06/20/news/india/lockheed-martin-tata-f16-manufacturing-india/index.html
150 letadel za 12Miliard, tedy 80milionů za jeden. Ono přesnou částka je nesmysl posuzovat - naprosto neznáme rozsahy jednotlivých zakázek - a je to v podstatě jedno. Jasně to ukazuje, že daleko modernější Viper nestojí podstatně více, než svého času C/D, tedy že je to s ním úplně stejně, jako s tou Fábií, kterémuž přirovnání ses vysmíval."

Počkej, čteš vubec ty linky co posílaš nebo ne ? Protože Polsko začalo splácet ty svoje letadla až v roce 2010. Za ně to zatáhnula USA vláda, ale Polsko to začně splácet až pozděj. viz:

"Lockheed, backed by a $3.8 billion U.S. government loan which foresees interest-only payments through 2010, said it won fair and square on technical and financial grounds."

Což je v podstatě i odpověď na to co si tam blábolil o půjčkách. Ano, státy si půjčují mezi sebou ale výrobci se platí na dřevo. Protože on musí platit svoje sub. dodávky a zaměstnance. Nebo tobě už zaměstnavatel někdy zaplatil dluhopisem ? A chutnal ti večer u večeře ?

avatar
logik Datum: 02.10.2017 Čas: 22:55

cejkis: ten materiál znam. Není to nic nového - ani v něm IMHO není nic objevného (ono také co se dá napsat na pár stránek popisujících základní fakta. Zajímavé na tom nejvíc je asi rozvržení plateb za Alku.

Ovšem to o Boeingu je s odpuštěním pěkná blbina (byť přiživovaná českejma politikama, protože házet vinu na jiný jde snadno).

Boeing vstoupil do Aera 98. Zakázka na Alky byla ale podepsaná již 97 a historii má ještě daleko starší (vůbec ji nezačal sjednávat Boeing, ale Rockwell, kterého teprv následně Boeing koupil). Takže Boeing vůbec kvůli tomu kontraktu do Aera vstupovat nepotřeboval, smlouvy na integraci avioniky byly podepsané už před jeho vstupem do Aera.

Takže ty "výnosy" by získal tak jako tak, kdyby ale nevstupoval do Aera, tak by měl o 1.5miliardy, které do Aera nalil, více. A Aero by bylo v definitivních kytkách, protože by se tam nerozjely projekty, které teď drží Aero nad vodou.

avatar
cejkis Datum: 02.10.2017 Čas: 22:19

Boeing do Aera vsotupil s tím, že jménem Aera může vydat dluhopisy, které kryje český stát svou garancí. Výnosy z prodeje získal a dluhy nechal státu.

Pan Tošovský jako správný polistopadový STBák věděl jak na to. Po vyprodání zlatých rezerv, po pohádkových kšeftech jako byl tento si užívá. Není to tak dávno, co zrušil ve Virginii své Ferrari....

arr