Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

Datum přidání 14.11.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 140 komentářů    autor autor: Tisková zpráva

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem identifikovat vhodné české partnery pro budoucí spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Podíl na výrobě bojového vozidla pěchoty (BVP) PUMA by mohl českým firmám přinést zakázky v hodnotě 35 mld. Kč, dále přísun unikátního technologického know-how, stejně jako podíl na dodávkách do ostatních zemí EU na desítky let.

Foto: BVP Puma; větší foto / PSM

 

Participace českého průmyslu se však netýká pouze projektu PUMA, ale poskytuje i možnost uplatnění v širším portfoliu zbraňových platforem využívaných německým Bundeswehrem i jinými armádami. Uveďme například tanky Leopard-2, houfnice PzH-2000 a mnohé další nejmodernější zbraňové systémy evropské provenience.

 

Průmyslového setkání v hotelu Diplomat Praha v rámci dne Česko-Německé spolupráce v oblasti obranného průmyslu se účastnilo více než 30 českých firem. Hlavním cílem setkání bylo identifikovat vhodné partnery a nastínit možné modely budoucí spolupráce.


„Stejně jako je ČR centrem evropského automobilového průmyslu, mohlo by se v dohledné době stát i průmyslovým centrem evropského obranného průmyslu. Velmi oceňujeme špičkovou kvalitu českých firem a uvažujeme o tom, že do ČR přesuneme část výrobních i vývojových kapacit," říká Mathias Kraus, šéf obchodu a marketingu ze společnosti PSM.


Konsorcium PSM je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Vyrábí BVP PUMA, které je součástí tendru na přezbrojení Armády České republiky. Konsorcium je připraveno zapojit do výroby BVP PUMA významné české firmy a využít jejich kapacit nejen pro případné dodávky pro českou armádu, ale i pro německý Bundeswehr a armády ostatních zemí EU/NATO. Objem vzájemné spolupráce může v horizontu 3 let přesáhnout hodnotu 35 miliard Kč. Spolupráce otevírá potenciál i pro transfer nejmodernějších technologií do ČR.


„K ochraně nejlepších bojových vozidel pěchoty na světě používáme nejlepší pancířové systémy, které kombinují různé technologie, jako např. vícevrstvé pancíře, tzv. AMAP, nebo explozivní reaktivní pancíře (ERA). S těmito pasivními a aktivními pancířovými systémy dosahujeme nejvyšších úrovní ochrany našich vojáků proti zbraním středního kalibru, protitankovým řízeným střelám, protitankovým minám a IED. Uvažujeme o distribuci této technologie do České republiky," doplňuje Mathias Kraus ze společnosti PSM.

 

Foto: Power-pack BVP PUMA; větší foto / PSM


BVP PUMA je komplexní a systémové řešení pro mechanizované jednotky. Zahrnuje logistiku, podpůrné vybavení, do funkčního celku sladěné a ověřené zbraňové systémy, elektronické systémy, výcvikové programy, simulátory, i podpůrné programy výrobce po celou dobu provozu vozidel. Zároveň se nejedná pouze o bojové vozidlo pěchoty, ale o komplexní integrovaný bojový systém společně s tanky a bitevními vrtulníky k vytvoření mohutné bojové síly s maximálním využitím předností všech těchto bojových prostředků.


Vývoj vozidla začal v roce 2002, první prototyp vznikl v roce 2005 a roku 2015 jej zařadil do výzbroje německý Bundeswehr. Celých deset let bylo věnováno detailnímu testování, aby vozidlo splnilo požadavky na BVP budoucnosti s výhledem na použití během dalších 40-50 let ve všech budoucích formách konfliktů. PUMA je zcela nová bojová platforma.

 

Nejedná se o další modernizaci vozidla, které by konstrukčně vzniklo na konci minulého století, ale o zcela novou technologickou a vývojovou generaci moderního bojového prostředku, kde ochrana osádky a zároveň bojová síla jsou hlavním přednostmi. BVP PUMA se již úspěšně účastnil testů AČR ve Vyškově, VIP prezentace v Přáslavicích či brněnského veletrhu IDET 2017.

 

Redakčně upraveno

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Nesher Datum: 22.11.2017 Čas: 16:34

petres
Vyjádření MO je pouze ta část o ukončení testů a to, že základním požadavkům vyhověla všechna vozidla. Zbytek už je (jak správně podotýkáte) novinový článek.
Jinak se zdržením, můžeme téměř jistě počítat, zatím byly zdrženy (oproti původním plánům) všechny větší projekty (namátkou vrtulníky, radary MADR, speciální verze Pandurů, TITUSy....)

avatar
Rase Datum: 22.11.2017 Čas: 16:14

V druhé polovině roku 2018 má být podepsána smlouva s dodavatelem, první splátka má být připravena na rok 2019 a téhož roku má začít výroba. Vzhledem k tomu, že oficiální tendr má teprve začít, tak si myslím, že to bude jen formalitka a s dalšími uchazeči tak nějak nepočítám - byť přihlásit se může i někdo nový (!) - třeba Zetor, Turci, Korejci atd. Když to tak vezmeme, tak času už opravdu moc není a budeme rádi, když se do konce roku 2018 podaří nové vládě rozkoukat, vybrat nejlepší stroj pro AČR a především nachystat všechny smlouvy. Podívejme se, jak se plácají s dokončením a podepsáním smlouvy na nákup Izraelských radarů, přitom je výtěz známy už hodně dlouho (pořád ale nebyla podepsána).

osobně tak tedy ani nemám strach z toho, CO za nové vozidlo se pořídí, ale KDY se pořídí. Zdržení by rozhodilo celý časový plán.

avatar
petres Datum: 22.11.2017 Čas: 16:10

Je to sice jenom novinový článek, ne vyjádření MO, ale odstavec:
"Naproti tomu druhý německý zástupce Lynx je výrazně levnější, ale není dosud zaveden nikde ve službě. A česká armáda by chtěla už osvědčený stroj. Obrněnce ASCOD slouží v rakouských a španělských ozbrojených silách, CV90 v sedmi zemích Evropy."
ve mně budí velké rozpaky a obavy, které vozidlo bude nakonec vybráno.

Aby neplatila parafráze "mohli jsme mít kvalitní BVP, my jsme ale řekli ne..."

avatar
Nesher Datum: 22.11.2017 Čas: 15:21

A česká zpráva o ukončení testů
https://zpravy.idnes.cz/armada-pasove-obrnence-bvp-puma-ascod-lynx-cv90-f4d-/zpr_nato.aspx?c=A171121_095150_zpr_nato_inc

avatar
Nesher Datum: 22.11.2017 Čas: 12:35

V uplynulých dnech MO dokončilo testování 5 pásových vozidel (kandidátů na nové BVP) s tím, že všechny vyhověly minimálním požadavkům AČR
Podle vyjádření MO by mělo následovat vyhlášení tendru na 210 vozidel v 6 variantách.
http://www.janes.com/article/75865/czech-mod-completes-tracked-armoured-vehicle-testing

avatar
Rase Datum: 21.11.2017 Čas: 09:09

z nedávné doby mě hodně zaujalo, že Američané si budou nechávat dělat singapurskou společností SAIC (Singapore International Arbitration Centre) technologický demonstrátor nového bojového vozidla pěchoty pod označením NGCV (Next-Gen Combat Vehicle). Dle plánu budou vyrobeny dva technologické demonstrátory a předány do roku 2022. Následovat budou vojskové zkoušky a testy. Na stavbě demonstrátorů se podílí šest týmů – vedoucím týmem je zmíněná společnost SAIC, dále jsou zapojeny domácí společnosti Lockheed Martin, Moog, GS Engineering, Hodges Transportation a Roush Industries. Celková výše osmiletého kontraktu (včetně testování po dodání demonstrátorů) má hodnotu 237 milionů dolarů. Tak si říkám, že je docela škoda, že se tuzemského tendru nezůčastnily i společnosti ze Singapuru

http://palba.cz/viewtopic.php?f=226&t=7281&sid=528d4df2dded82657081dae7aca07080

avatar
Dušan Datum: 20.11.2017 Čas: 21:07

To MALI: tak pak je vše jasné, nemám připomínek.

To KOLT: to samozřejmě vím, dokonce s tím mám menší zkušenosti, takže proto jsem se divil té ceně aktuálně zkoušeného vozidla - ta cena by totiž nikomu k ničemu nebyla. Jak napsal MALI to upřesnění, tak se věci vyjasnili, viz. výše.

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 20:55

Aby nebyly dohady, tak něco ve smyslu:
ceny jednoho kusu vozidla v rámci dodávek sériové výroby v provedení odpovídajícím stavu při předvádění vozidel na VIP dnu.

avatar
KOLT Datum: 20.11.2017 Čas: 20:16

Dušane, jenže vy srovnáváte cenu představených kusů, kde pochopitelně cena Lynxu vyrobeného v jednom kuse nemůže konkurovat sériové Pumě. Armáda ovšem téměř jistě chtěla znát přibližnou cenu kusu ze sériové výroby. Tu lze samozřejmě u stávajících konstrukcí určit přesněji než u prototypu, nicméně firma velikosti a zkušeností Rheinmetallu má poměrně dost nástrojů a postupů, jak takovou cenu vypočítat na základě projektové dokumentace a práce na prototypu. A to s poměrně malou odchylkou. Koneckonců se to ve většině firem běžně dělá u všech výrobků, u nichž se plánuje zavedení do výroby.

avatar
Dušan Datum: 20.11.2017 Čas: 20:09

To MALI: souhlasím s Vámi s tím podvozkem LYNX. RH zcela jistě vyvíjel podvozek z Marderu, tak tam zůstala spousta společných jmenovatelů, které jsou již provozem ověřeny a nebudou potřebovat tolik zkoušek, ověření apod, tj. vše půjde rychleji, možná se stále nechají vyrobit na původních výrobních linkách (jestli ještě nějaké existují, vzhledem k tomu, kdy Marder přestali vyrábět). Na druhou stranu doufám, že tam opravdu zůstaly jen ty perspektivní komponenty které ho posouvají technologicky dopředu, protože při prohlídce podvozku LYNX to na mne působilo jako "chudší příbuzný" Pumy.

Cena Lynxu mě tedy docela překvapila. Pokud měli výrobci sdělit cenu BVP zkoušených v ČR, tak logicky musel být LYNX nejdražší z nich. Je to vlastně jediný originál/technologický demonstrátor/prototyp a to bývá na rozdíl od sériově vyráběných vozidel vždy o úplně jiné ceně, něco jako "závodní speciál". Kéž by to tedy byla skutečná cena...

To Petres: ano, omlouvám se, výkon je 1000 kW, ne 1050 kW jak jsem psal. Ten datasheet je přesně o tom novém motoru. Podvozek Puma může jít údajně až k 50 tunám, takže v této konfiguraci potřebuje zvýšený výkon, ale prosím berte tuto informaci jako to, že mi to na výstavě sdělil pracovník od MTU který nevěděl pro jaké konkrétní verze PUMA to má být, takže já Vám nemohu konkrétně odpovědět na to, zda to bude PUMA, která bude jen rychlejší (to ale pochybuji, stávající výkon je zřejmě dostačující), nebo ještě více pancéřovaná (také nevím co by na to ještě tak těžkého dávali), pro speciální verze (třeba i sedmikolová) nebo bude mít nějakou těžší zbraňovou nástavbu. Němci ale počítají s Pumou jako universální pásovou platformou (také info od MTU), tak asi proto nestačí jedna verze motoru. S motorem se počítá pro druhou sérii PUMA pro BW od roku 2020.
Celý vtip zvýšení výkonu spočívá především v čipování, úpravě otáček a turbodmychadlové části. Sedí jim na těch přípravách Bundeswehr který to nyní testuje a nepřipouští moc úpravu jiných klíčových parametrů, tudíž ani zvýšení spotřeby - asi logicky. Mě to konec konců moc zvláštní nepřijde - z praxe: když máte např. přečipované dvoulitry na Octavii, tak některé verze s vyšším výkonem mají díky optimalizované charakteristice nižší spotřebu než motory stejné řady s nižším výkonem. Koneckonců na tom datasheetu je jedna z hodnot spotřeba, takže si to můžete vzájemně porovnat.

avatar
Rase Datum: 20.11.2017 Čas: 20:05

MALI:
osobně mám rád obě vozidla, akorát je každé tak trochu jiné, tak se těžko porovnávají. U obou vidím některé slabiny a zajímavé výhody, co to druhé nemá. Doufám, že ať už vybereme cokoliv, získáme co nejvíc know-how pro tuzemské podniky, právě pro další vývoj. V tom by bylo vhodné mít i vývojové kapacity atd.
když koukám na ten Lynx, tak zde vidím výhodu v onom strohém tvaru. Přeci jen korba je pěkně holá a tak si docela říká o lehčí "stealth" což by vykompenzovalo vyšší profil. Přeci jen IBD nabízí i přídavný pancíř AMAP-S (stealth), který snižuje radarovou stopu vozidla - bylo by to dost cool. Multispektrální maskoavcí síť, protiminové sedačky použít ty tuzemské, aktivní ochranu třeba taky atd. Korba se tedy dá vymazlit všelijak. U obou vozidel by měla být priorita co nejlépe vybavená věž (výzbroj, elektronika a systémy). Ve výsledku pak bude docela jedno, zda bude AČR provozovat hodně vymazlený Lynx, nebo trochu přiškrcenou Pumu.

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 19:41

To petres:
ano, spotřeba 800 kW motoru u Lynxu je neznámá, ale odhaduji, že díky lepšímu průběhu kroutícího momentu nebude tragická, hlavní je však mít dostatek prostoru pro další nádrže na naftu, což v Pumě není (chybí tam místo i pro ty dva specialisty a jejich výstroj, což je horší). Současný motor Lynxu prý má navíc ještě vychytávku s dvoustupňovým turbem, což má např. při výkonově nenáročné jízdě po silnici šetřit palivo (při zkouškách se však tato funkce nevyužívala - jelo se pěkně na plný plyn), otázkou je, jestli tato funkce bude i v tom silnějším motoru.

Pokud jsme se dostali do této roviny, tak si dovolím malou poznámku: viděl bych jako možná lepší cestu ke zvýšení výkonu při zachování spotřeby, využití hybridního pohonu se stávajícím motorem, doplněným elektromotory na koncovém převodu s energií skladovanou v superkapacitorech. Zatím je to sice v tomto ranku spíš sci-fi, ale na základě prokazatelných výsledků dosahovaných u komerčních automobilů si myslím, že by to mohlo mít potřebný efekt (fyzika je jen jedna).

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 19:15

To Dušan:
ceny představených vozidel už jsou známé, právě proto, že bylo velmi obtížné stanovit to, co popisujete, byly poptány ceny na IDET vystavených a následně předváděných vozidel. Jenže je tady nelze zveřejnit... Ale cena vystaveného Lynxu tam figuruje a není vůbec špatná, potvrzuje dřívější slovní informace pracovníků Rh - proto jsem o něm také začal hlouběji uvažovat. Pokud totiž máte hotový prototyp, můžete při znalosti technologie, sériovosti a ceně práce cenu sériových dodávek relativně přesně stanovit. To však úplně neplatí, jak jste správně podotknul, pro náklady na jeho provoz. Avšak jsou to jen orientační ceny - ve skutečnosti budou záviset na konkrétních podmínkách výroby a na doplňkové výbavě vozidel, která se zatím uvažuje minimálně velmi "solidní".

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 19:01

To Rase,
budu teď trochu stručnější, protože při poslední zprávě se mi restartoval PC, takže mi odpověď pro Vás zmizela...
Ano, souhlasím s Vámi, že Rh je v podvozcích konzervativní. Na druhou stranu koncepčně vycházet z osvědčeného podvozku Marderu není podle mne chybou. Vyvarujete se dětských nemocí a vývoj Vám půjde rychleji a bude levnější, než vyvíjet nějakou převratnou konstrukci až pak zjistíte, že ji vyvíjíte už deset let a nové vozidlo máte v některých oblastech tak trochu zastaralé (viz Puma). Například v Rusku tento přístup (myslím tím dědičnost konstrukce) využívají s úspěchem už roky (ale mají i obrácené případy - jako ostatně všude jinde). Jsem toho názoru, že BVP (jako každá vojenská technika) tady není od toho, aby někoho nadchlo svým technickým řešením a tvarováním, ale proto, aby správně fungovalo - tj. vyváženě naplnilo požadavky na jeho základní systémové schopnosti.
Cena nového BVP Lynx nebude logicky nižší, nebo i na úrovni výběhových typů, jakými jsou CV-90, nebo ASCOD-35, to máte pravdu (také je to "jiná liga"), bude ale znatelně nižší, než cena jemu odpovídajícímu ASCOD-42, nebo Pumy (blíže odpovím v dalším příspěvku). Já bych té zaváděcí ceně i věřil, ale je to cena výroby v Německu; v hypotetickém případě výroby v ČR by to samozřejmě bylo jinak, ano, musela by se do toho započítat technologie, která by se však nestavěla na zelené louce, ale v již existujícím VOP-CZ, na druhou stranu pak zase levnější pracovní síla - k ceně výroby v ČR se jen tak snadno nedopracujeme, ale to bude stejné u všech vozidel.
K těm "ALE": vůbec netvrdím, že u Lynxu nebudou, budou, avšak mám spočítáno, že ty "ALE" se budou vyskytovat u všech vozidel. A Lynx KF-31 jich má (pro někoho možná překvapivě) aktuálně nejméně (nebo jsou relativně nejméně závažné, nebo lépe: jsou nejsnáze řešitelné).
Ovšem tvrzení, že u ostatních vozidel to vyjde výhodněji, protože "ledasco lze přivést z Německa, Švédska nebo Španělska" mi nepřipadá moc smysluplné - to lze v případě každého vozidla - to znamená i Lynxu, ale to by asi pak bylo nejlepší přivézt všechno? To by náš cíl být asi neměl - dovážet bychom měli jen ty subsystémy, které u nás buď nevyrobíme, nebo by vyšly neúnosně drahé. Zbytek se snažme dělat u nás. Protože jak jsem tady nedávno četl: offsety jsou podfuk (a s tím plně souhlasím).
K těm "vychytávkám" u Pumy - Puma jich má spoustu ale ty také zvedají její cenu. Vám se líbil poklop řidiče, mě zase vysouvání optických hranolových přístrojů tuším střelce do strany a takových je tam víc (fúzní TV systém řidiče, integrované sklopné žebříky, gumové rohože na stropu korby a věže atd.). Já bych však oželel například to vysouvání hranolových přístrojů a místo toho bych tam raději viděl TV zaměřovač s dosahy, jaké má Lynx, resp. velitel u CV-90CZ, nebo inteligentní TV systém pro pozorování okolí vozidla s mixováním taktických informací ze systému C3. Jistě to všechno se dá do Pumy doplnit, ale: opět za další peníze.

avatar
Jirosi Datum: 20.11.2017 Čas: 18:38

petres:"tak to by se MTU povedl větší technický zázrak - při zvýšení výkonu o více než 30% zachovat stejnou spotřebu, tomu říkám pokrok (tím říkám, že to asi nebude tak ideální) "

Tak spotřeba se uvádí pro optimální výkon, ne pro maximální. Tedy ke snížení nebo udržení spotřeby může dojít pokud motor s větším výkonem bude fungovat v efektivnějším otáčkovém spektru.

arr