Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

Datum přidání 14.11.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 134 komentářů    autor autor: Tisková zpráva

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem identifikovat vhodné české partnery pro budoucí spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Podíl na výrobě bojového vozidla pěchoty (BVP) PUMA by mohl českým firmám přinést zakázky v hodnotě 35 mld. Kč, dále přísun unikátního technologického know-how, stejně jako podíl na dodávkách do ostatních zemí EU na desítky let.

Foto: BVP Puma; větší foto / PSM

 

Participace českého průmyslu se však netýká pouze projektu PUMA, ale poskytuje i možnost uplatnění v širším portfoliu zbraňových platforem využívaných německým Bundeswehrem i jinými armádami. Uveďme například tanky Leopard-2, houfnice PzH-2000 a mnohé další nejmodernější zbraňové systémy evropské provenience.

 

Průmyslového setkání v hotelu Diplomat Praha v rámci dne Česko-Německé spolupráce v oblasti obranného průmyslu se účastnilo více než 30 českých firem. Hlavním cílem setkání bylo identifikovat vhodné partnery a nastínit možné modely budoucí spolupráce.


„Stejně jako je ČR centrem evropského automobilového průmyslu, mohlo by se v dohledné době stát i průmyslovým centrem evropského obranného průmyslu. Velmi oceňujeme špičkovou kvalitu českých firem a uvažujeme o tom, že do ČR přesuneme část výrobních i vývojových kapacit," říká Mathias Kraus, šéf obchodu a marketingu ze společnosti PSM.


Konsorcium PSM je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Vyrábí BVP PUMA, které je součástí tendru na přezbrojení Armády České republiky. Konsorcium je připraveno zapojit do výroby BVP PUMA významné české firmy a využít jejich kapacit nejen pro případné dodávky pro českou armádu, ale i pro německý Bundeswehr a armády ostatních zemí EU/NATO. Objem vzájemné spolupráce může v horizontu 3 let přesáhnout hodnotu 35 miliard Kč. Spolupráce otevírá potenciál i pro transfer nejmodernějších technologií do ČR.


„K ochraně nejlepších bojových vozidel pěchoty na světě používáme nejlepší pancířové systémy, které kombinují různé technologie, jako např. vícevrstvé pancíře, tzv. AMAP, nebo explozivní reaktivní pancíře (ERA). S těmito pasivními a aktivními pancířovými systémy dosahujeme nejvyšších úrovní ochrany našich vojáků proti zbraním středního kalibru, protitankovým řízeným střelám, protitankovým minám a IED. Uvažujeme o distribuci této technologie do České republiky," doplňuje Mathias Kraus ze společnosti PSM.

 

Foto: Power-pack BVP PUMA; větší foto / PSM


BVP PUMA je komplexní a systémové řešení pro mechanizované jednotky. Zahrnuje logistiku, podpůrné vybavení, do funkčního celku sladěné a ověřené zbraňové systémy, elektronické systémy, výcvikové programy, simulátory, i podpůrné programy výrobce po celou dobu provozu vozidel. Zároveň se nejedná pouze o bojové vozidlo pěchoty, ale o komplexní integrovaný bojový systém společně s tanky a bitevními vrtulníky k vytvoření mohutné bojové síly s maximálním využitím předností všech těchto bojových prostředků.


Vývoj vozidla začal v roce 2002, první prototyp vznikl v roce 2005 a roku 2015 jej zařadil do výzbroje německý Bundeswehr. Celých deset let bylo věnováno detailnímu testování, aby vozidlo splnilo požadavky na BVP budoucnosti s výhledem na použití během dalších 40-50 let ve všech budoucích formách konfliktů. PUMA je zcela nová bojová platforma.

 

Nejedná se o další modernizaci vozidla, které by konstrukčně vzniklo na konci minulého století, ale o zcela novou technologickou a vývojovou generaci moderního bojového prostředku, kde ochrana osádky a zároveň bojová síla jsou hlavním přednostmi. BVP PUMA se již úspěšně účastnil testů AČR ve Vyškově, VIP prezentace v Přáslavicích či brněnského veletrhu IDET 2017.

 

Redakčně upraveno

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Dušan Datum: 20.11.2017 Čas: 21:07

To MALI: tak pak je vše jasné, nemám připomínek.

To KOLT: to samozřejmě vím, dokonce s tím mám menší zkušenosti, takže proto jsem se divil té ceně aktuálně zkoušeného vozidla - ta cena by totiž nikomu k ničemu nebyla. Jak napsal MALI to upřesnění, tak se věci vyjasnili, viz. výše.

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 20:55

Aby nebyly dohady, tak něco ve smyslu:
ceny jednoho kusu vozidla v rámci dodávek sériové výroby v provedení odpovídajícím stavu při předvádění vozidel na VIP dnu.

avatar
KOLT Datum: 20.11.2017 Čas: 20:16

Dušane, jenže vy srovnáváte cenu představených kusů, kde pochopitelně cena Lynxu vyrobeného v jednom kuse nemůže konkurovat sériové Pumě. Armáda ovšem téměř jistě chtěla znát přibližnou cenu kusu ze sériové výroby. Tu lze samozřejmě u stávajících konstrukcí určit přesněji než u prototypu, nicméně firma velikosti a zkušeností Rheinmetallu má poměrně dost nástrojů a postupů, jak takovou cenu vypočítat na základě projektové dokumentace a práce na prototypu. A to s poměrně malou odchylkou. Koneckonců se to ve většině firem běžně dělá u všech výrobků, u nichž se plánuje zavedení do výroby.

avatar
Dušan Datum: 20.11.2017 Čas: 20:09

To MALI: souhlasím s Vámi s tím podvozkem LYNX. RH zcela jistě vyvíjel podvozek z Marderu, tak tam zůstala spousta společných jmenovatelů, které jsou již provozem ověřeny a nebudou potřebovat tolik zkoušek, ověření apod, tj. vše půjde rychleji, možná se stále nechají vyrobit na původních výrobních linkách (jestli ještě nějaké existují, vzhledem k tomu, kdy Marder přestali vyrábět). Na druhou stranu doufám, že tam opravdu zůstaly jen ty perspektivní komponenty které ho posouvají technologicky dopředu, protože při prohlídce podvozku LYNX to na mne působilo jako "chudší příbuzný" Pumy.

Cena Lynxu mě tedy docela překvapila. Pokud měli výrobci sdělit cenu BVP zkoušených v ČR, tak logicky musel být LYNX nejdražší z nich. Je to vlastně jediný originál/technologický demonstrátor/prototyp a to bývá na rozdíl od sériově vyráběných vozidel vždy o úplně jiné ceně, něco jako "závodní speciál". Kéž by to tedy byla skutečná cena...

To Petres: ano, omlouvám se, výkon je 1000 kW, ne 1050 kW jak jsem psal. Ten datasheet je přesně o tom novém motoru. Podvozek Puma může jít údajně až k 50 tunám, takže v této konfiguraci potřebuje zvýšený výkon, ale prosím berte tuto informaci jako to, že mi to na výstavě sdělil pracovník od MTU který nevěděl pro jaké konkrétní verze PUMA to má být, takže já Vám nemohu konkrétně odpovědět na to, zda to bude PUMA, která bude jen rychlejší (to ale pochybuji, stávající výkon je zřejmě dostačující), nebo ještě více pancéřovaná (také nevím co by na to ještě tak těžkého dávali), pro speciální verze (třeba i sedmikolová) nebo bude mít nějakou těžší zbraňovou nástavbu. Němci ale počítají s Pumou jako universální pásovou platformou (také info od MTU), tak asi proto nestačí jedna verze motoru. S motorem se počítá pro druhou sérii PUMA pro BW od roku 2020.
Celý vtip zvýšení výkonu spočívá především v čipování, úpravě otáček a turbodmychadlové části. Sedí jim na těch přípravách Bundeswehr který to nyní testuje a nepřipouští moc úpravu jiných klíčových parametrů, tudíž ani zvýšení spotřeby - asi logicky. Mě to konec konců moc zvláštní nepřijde - z praxe: když máte např. přečipované dvoulitry na Octavii, tak některé verze s vyšším výkonem mají díky optimalizované charakteristice nižší spotřebu než motory stejné řady s nižším výkonem. Koneckonců na tom datasheetu je jedna z hodnot spotřeba, takže si to můžete vzájemně porovnat.

avatar
Rase Datum: 20.11.2017 Čas: 20:05

MALI:
osobně mám rád obě vozidla, akorát je každé tak trochu jiné, tak se těžko porovnávají. U obou vidím některé slabiny a zajímavé výhody, co to druhé nemá. Doufám, že ať už vybereme cokoliv, získáme co nejvíc know-how pro tuzemské podniky, právě pro další vývoj. V tom by bylo vhodné mít i vývojové kapacity atd.
když koukám na ten Lynx, tak zde vidím výhodu v onom strohém tvaru. Přeci jen korba je pěkně holá a tak si docela říká o lehčí "stealth" což by vykompenzovalo vyšší profil. Přeci jen IBD nabízí i přídavný pancíř AMAP-S (stealth), který snižuje radarovou stopu vozidla - bylo by to dost cool. Multispektrální maskoavcí síť, protiminové sedačky použít ty tuzemské, aktivní ochranu třeba taky atd. Korba se tedy dá vymazlit všelijak. U obou vozidel by měla být priorita co nejlépe vybavená věž (výzbroj, elektronika a systémy). Ve výsledku pak bude docela jedno, zda bude AČR provozovat hodně vymazlený Lynx, nebo trochu přiškrcenou Pumu.

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 19:41

To petres:
ano, spotřeba 800 kW motoru u Lynxu je neznámá, ale odhaduji, že díky lepšímu průběhu kroutícího momentu nebude tragická, hlavní je však mít dostatek prostoru pro další nádrže na naftu, což v Pumě není (chybí tam místo i pro ty dva specialisty a jejich výstroj, což je horší). Současný motor Lynxu prý má navíc ještě vychytávku s dvoustupňovým turbem, což má např. při výkonově nenáročné jízdě po silnici šetřit palivo (při zkouškách se však tato funkce nevyužívala - jelo se pěkně na plný plyn), otázkou je, jestli tato funkce bude i v tom silnějším motoru.

Pokud jsme se dostali do této roviny, tak si dovolím malou poznámku: viděl bych jako možná lepší cestu ke zvýšení výkonu při zachování spotřeby, využití hybridního pohonu se stávajícím motorem, doplněným elektromotory na koncovém převodu s energií skladovanou v superkapacitorech. Zatím je to sice v tomto ranku spíš sci-fi, ale na základě prokazatelných výsledků dosahovaných u komerčních automobilů si myslím, že by to mohlo mít potřebný efekt (fyzika je jen jedna).

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 19:15

To Dušan:
ceny představených vozidel už jsou známé, právě proto, že bylo velmi obtížné stanovit to, co popisujete, byly poptány ceny na IDET vystavených a následně předváděných vozidel. Jenže je tady nelze zveřejnit... Ale cena vystaveného Lynxu tam figuruje a není vůbec špatná, potvrzuje dřívější slovní informace pracovníků Rh - proto jsem o něm také začal hlouběji uvažovat. Pokud totiž máte hotový prototyp, můžete při znalosti technologie, sériovosti a ceně práce cenu sériových dodávek relativně přesně stanovit. To však úplně neplatí, jak jste správně podotknul, pro náklady na jeho provoz. Avšak jsou to jen orientační ceny - ve skutečnosti budou záviset na konkrétních podmínkách výroby a na doplňkové výbavě vozidel, která se zatím uvažuje minimálně velmi "solidní".

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 19:01

To Rase,
budu teď trochu stručnější, protože při poslední zprávě se mi restartoval PC, takže mi odpověď pro Vás zmizela...
Ano, souhlasím s Vámi, že Rh je v podvozcích konzervativní. Na druhou stranu koncepčně vycházet z osvědčeného podvozku Marderu není podle mne chybou. Vyvarujete se dětských nemocí a vývoj Vám půjde rychleji a bude levnější, než vyvíjet nějakou převratnou konstrukci až pak zjistíte, že ji vyvíjíte už deset let a nové vozidlo máte v některých oblastech tak trochu zastaralé (viz Puma). Například v Rusku tento přístup (myslím tím dědičnost konstrukce) využívají s úspěchem už roky (ale mají i obrácené případy - jako ostatně všude jinde). Jsem toho názoru, že BVP (jako každá vojenská technika) tady není od toho, aby někoho nadchlo svým technickým řešením a tvarováním, ale proto, aby správně fungovalo - tj. vyváženě naplnilo požadavky na jeho základní systémové schopnosti.
Cena nového BVP Lynx nebude logicky nižší, nebo i na úrovni výběhových typů, jakými jsou CV-90, nebo ASCOD-35, to máte pravdu (také je to "jiná liga"), bude ale znatelně nižší, než cena jemu odpovídajícímu ASCOD-42, nebo Pumy (blíže odpovím v dalším příspěvku). Já bych té zaváděcí ceně i věřil, ale je to cena výroby v Německu; v hypotetickém případě výroby v ČR by to samozřejmě bylo jinak, ano, musela by se do toho započítat technologie, která by se však nestavěla na zelené louce, ale v již existujícím VOP-CZ, na druhou stranu pak zase levnější pracovní síla - k ceně výroby v ČR se jen tak snadno nedopracujeme, ale to bude stejné u všech vozidel.
K těm "ALE": vůbec netvrdím, že u Lynxu nebudou, budou, avšak mám spočítáno, že ty "ALE" se budou vyskytovat u všech vozidel. A Lynx KF-31 jich má (pro někoho možná překvapivě) aktuálně nejméně (nebo jsou relativně nejméně závažné, nebo lépe: jsou nejsnáze řešitelné).
Ovšem tvrzení, že u ostatních vozidel to vyjde výhodněji, protože "ledasco lze přivést z Německa, Švédska nebo Španělska" mi nepřipadá moc smysluplné - to lze v případě každého vozidla - to znamená i Lynxu, ale to by asi pak bylo nejlepší přivézt všechno? To by náš cíl být asi neměl - dovážet bychom měli jen ty subsystémy, které u nás buď nevyrobíme, nebo by vyšly neúnosně drahé. Zbytek se snažme dělat u nás. Protože jak jsem tady nedávno četl: offsety jsou podfuk (a s tím plně souhlasím).
K těm "vychytávkám" u Pumy - Puma jich má spoustu ale ty také zvedají její cenu. Vám se líbil poklop řidiče, mě zase vysouvání optických hranolových přístrojů tuším střelce do strany a takových je tam víc (fúzní TV systém řidiče, integrované sklopné žebříky, gumové rohože na stropu korby a věže atd.). Já bych však oželel například to vysouvání hranolových přístrojů a místo toho bych tam raději viděl TV zaměřovač s dosahy, jaké má Lynx, resp. velitel u CV-90CZ, nebo inteligentní TV systém pro pozorování okolí vozidla s mixováním taktických informací ze systému C3. Jistě to všechno se dá do Pumy doplnit, ale: opět za další peníze.

avatar
Jirosi Datum: 20.11.2017 Čas: 18:38

petres:"tak to by se MTU povedl větší technický zázrak - při zvýšení výkonu o více než 30% zachovat stejnou spotřebu, tomu říkám pokrok (tím říkám, že to asi nebude tak ideální) "

Tak spotřeba se uvádí pro optimální výkon, ne pro maximální. Tedy ke snížení nebo udržení spotřeby může dojít pokud motor s větším výkonem bude fungovat v efektivnějším otáčkovém spektru.

avatar
petres Datum: 20.11.2017 Čas: 16:09

Chtěl bych se zastavit u některých technických informací týkajících se motoru Pumy, které tady v diskuzi zazněly.

MALI
"...Mě zase u Pumy víc vadí její malý dojezd daný velkou spotřebou jejího bezesporu výborného motoru."

Podle mne je otázka, jakou spotřebu bude mít výkonnější 800 kW motor v Lynxu. Nyní můžeme pouze srovnávat s podstatně méně výkonným motorem, který měl Lynx na Libavé. Rozhodující je měrná spotřeba (g/kWh) a tam si myslím, že může být rozdíl cca 10% (bohužel bližší údaje v tomto o motoru Liebherr nejsou k dispozici). Pravdou je, že motor MTU V10 MT 892 Ka-501 z Pumy nemá nejlepší měrnou spotřebu, to např. V12 MTU MB 873 Ka-501 z Leopardu 2 ji má lepší.Ten Lynx ve výkonější verzi bude také docela žravý. Ale asi bude mít větší prostor na umístění větších nádrží.

Dušan
"...Navíc na DSEI 2017 představila firma MTU pro BVP PUMA nový motor, který je opravdu vymazlený (je zcela identický s rozměry, spotřebou, hmotností apod. s aktuální verzí motoru PUMA, má ale již výkon 1050 kW (stávající motor v PUMA má výkon 800 kW).
Nový motor prochází certifikací a je určen pro speciální verze vozidla PUMA, případně pro druhou sérii těchto BVP, kterou hodlá Bundeswehr kupovat od roku 2020, tj. zhruba ve stejné době, co BVP plánuje koupit ČR."

Pokud onen 1 050 kW motor by byl MTU V10 MT 892 Xa-500 (1 000 kW) z tohoto datasheetu:
https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=7&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwj-vOHu98zXAhWE16QKHZwyCeIQFghEMAY&url=https%3A%2F%2Fmtu-online-shop.com%2Fprint%2F3232171_MTU_Def_spec_10V890.pdf&usg=AOvVaw3TA-RV3Ssp2EptYy2u4VPe

tak to by se MTU povedl větší technický zázrak - při zvýšení výkonu o více než 30% zachovat stejnou spotřebu, tomu říkám pokrok (tím říkám, že to asi nebude tak ideální)

Ale to hlavní je otázka, to chtějí Němci u BVP, které má jeden z nejlepších poměrů výkon/váha, ho ještě o těch 30% zlepšovat při zachování maximální hmotnosti 43 t? Nebo je to předzvěst toho, že u oněch specializovaných verzí počítají s větší hmotností (čti ještě lepší balistickou ochranou) a nebo budou ony verze nejenom těžší, ale i větší (delší)?

avatar
Dušan Datum: 20.11.2017 Čas: 14:36

Je pravda, že cena bude hrát v tendru velkou, možná bohužel hlavní roli. Osobně si nedovedu představit, že sami výrobci tu cenu mohou dát našemu MO v nabídce zcela přesně, snad možná cenové rozpětí s nějakými garancemi. Jediný, kdo asi bude znát tu cenu přesněji je BAe s CV-90, a asi i GDLS s ASCOD (pokud jim projde konečně nějaká věžová nástavba), protože to mají dlouhodobě zaběhlé a vědí přesně co budou nabízet, vědí také které technologie mohou v Čechách realizovat a zhruba za kolik. PUMA má jít s cenou dolů na druhé německé dodávce (neví se o kolik), čerpáním fondů EDA (také se neví kolik) a integrací českého průmyslu - počítání to tedy nebude zrovna jednoduché. LYNX je zatím technologický demonstrátor, tj. logicky aktuálně nejdražší vozidlo ze všech nabízených/předvedených kusů, protože nejde o sériovou výrobu, ale o jedno BVP na kterém pracovalo dlouho mnoho lidí, je tam započítán vývoj, ruční práce apod. Pokud Rheinmetall vypočítá na plánovaný rozsah českých BVP jednotkovou cenu, tak bude také střílet od boku, protože nemá zatím postavenou výrobní linku s tím, že bude li stavět linku v Německu, určitě bude cena BVP na výstupu jiná než z linky v Čechách (jenže ono to bude v nějakém poměru, tj. ani vše tady, ani vše tam, zcela jiný poměr bude na začátku výroby a jiný po pěti letech na jejím konci kdy si postupem času více a více českých firem již osvojí nové výrobní technologie). Skutečná cena LYNX tak bude někde v oblacích (stejně jako náklady na jeho provoz) a tím pádem bych u LYNXU netvrdil, že bude např. cenově srovnatelný s CV 90 nebo ASCOD, protože to skutečně dnes ještě nikdo neví a vědět nemůže.
Každopádně to ale pro nás může být výzva kterou si myslím, že tady i díky naším tradicím zvládneme a je lepší investovat do nových technologií, než do výběhových typů. Přeci jen asi každý z nás nese těžce, když si o něm jiný myslí, že jsme ještě banana republik a mohou nám nacpat jejich "druhou ligu" a ještě jim budeme vděčni.

avatar
Rase Datum: 20.11.2017 Čas: 14:18

MALI:
Taky tak nějak očekávám, že Zetor by nejspíš spolupracoval s CSG, osobně bych byl ale radši, pokud by se jejich kapacity plně věnovaly výrobě kolových vozidel a nefušovali do pásů. Přeci jen lidí mají málo už teď a nestíhají. Z pohledu CSG by ale bylo zajímavější víc spolupracovat se Zetorem, než s GDELS (společně nabízeli ASCOD pro AČR). Lidi od Zetoru tvrdili, že pokud by zákazník neměl výrobní kapacity, tak by je mohli zastat v traktorové výrobně (což si neumím představit).

ps. mě u Pumy fascinovala taková blbůstka, jako je zavírání poklopu řidiče. Řidič jen zašoupl takový "plastový" dekl a pancéřový poklop se zasunul automaticky. Je to běžné řešení i u jiných BVP ?

avatar
Rase Datum: 20.11.2017 Čas: 13:20

MALI:
vztahoval jsem to na samotné podvozky k BVP. Podívejte se, do historie. Celou dobu se snažili na trhu udat ojeté Mardery, pak přišli s posíleným a překopaným podvozkem Marder EVO a cca rok na to přišli s Lynxem, což je opět jen překopaný Marder. Jasně, je to jen demonstrátor a nová mašina by byla lepší, ale mě to nějak nenadchlo. Tím tvrdím, že konstruktéři Rheinmetallu se vyhýbají fungl novým konstrukcím podvozků BVP a radši se drží těch zavedených. V tomhle je Wolfdog zajímavější než Lynx.
ps. Zetor není česká firma a je mi dost šumák. Přeci jen nenabízí žádné zajímavé technologie a v tomhle by byli jen překupníky. Právě technologie beru jako nejzajímavější přidanou hodnotu co nabízí Němci, ať již KMW, Rheinmetall atd.

Co se týče ceny, tak to není tak dávno, co lidi od Rh mluvili o tom, že cenu Lynxe nedokáží udržet výrazně niží než konkurence - asi chtěli být levnější než CV90 a ASCOD. Zaváděcí ceně u Lynxe nevěřím, a musela by se zařídit kompletně nová výrobní linka, což by nebylo levné. U ostatních vozidel se dá v případě nouze ledasco přivést z Německa, Švédska nebo Španělska atd.
Jako pokud by vyhrál Lynx, rozhodně nebudu brečet a jeden čas jsem mu hodně fandil, je tam ale dost "ale" na které je potřeba nezapomínat.

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 13:11

To Rase (pokračování)
nějak jsem ještě zapomněl uvést, že by Zetor mohl požádat o spolupráci CSG. Ti výrobní kapacity mají a nemají zase ty vývojové. Asi by měli i ty peníze na vývoj, ale hlavně by to výsledné vozidlo asi byli schopni prodat. Protože to bude podle mého názoru u Wolfdogu dost velký problém. Ale CSG by jim tam zase přistrčilo věž Turra-30 (takže nic moc, ale snad už má Bushmaster 2 - pokud to ovšem nebyla maketa), anebo možná Samson-2 (což sice také není nic moc, ale bude podstatně lepší jak Turra).

avatar
MALI Datum: 20.11.2017 Čas: 12:58

To JiriR:
německá technika bývá sice většinou dražší, to máte pravdu, zvlášť je to patrné u Pumy, ale třeba u Lynxu je možné počítat i s něčím takovým, jako je "zaváděcí cena" a na to lze z naší strany hrát. Lynx sice apriori nemá hydrodynamické odpružení podvozku a speciální, jak píše tuším Dušan -"vymazlený" motor MTU, ale z hlediska takticko technických parametrů je na tom podstatně lépe, než ostatní dva předvedené stroje: CV-90 a ASCOD-35 a na rozdíl od pumy plní všechny základní požadavky AČR.
Těch 120M je však na nový stroj málo v současnosti málo. Asi by se muselo tak 40M přidat - pak by to bylo reálné.
S tím Wolfdogem plně souhlasím s KOLTem a PavolemR: Zetor je pouze konstrukční kancelář, bez výrobního zázemí, s nulovou zkušeností ve zbrojním průmyslu. Zatím ukázali jen stánek na IDETu s překližkovým řezem korby a obyčejné nakreslené obrázky BVP.
Vzhledem k tomu, že program náhrady BVP-2 nákupem nových strojů se v AČR připravuje už třetí rok, znamenalo by to vše zrušit a začít znovu: tj. dva roky přípravy
zadání vývojového programu (s využitím výsledků zatímních prací), třetí rok zadání, pak minimálně 4 roky na vývoj a zavedení. Když všechno dobře půjde, tak sedm let. Pak by se rok předávala technologie (která však vlastně není) výrobnímu závodu, sepsaly a schválily technické podmínky na výrobu ověřovací série. Čili v roce 2026 by mohl být první termín, kdy by vyjelo první vozidlo pro AČR. Reálně si k tomu ještě přidejte dva až tři roky. A to je za předpokladu, že vývoj bude probíhat bez problémů (ještě jsem takový vývoj nezažil a u Zetoru to jaksi vůbec nepředpokládám).
Pak je tu ještě zásadní otázka, zda by se našel někdo, kdo bude takový vývoj financovat. Pokud by to měla být ČR, muselo by to být rozhodnutí na úrovni vlády ČR a někdo by to té vládě musel navrhnout. A kdo by to měl být - ministr obrany (no, ten asi ne), takže asi ministr průmyslu a obchodu - myslíte si, že by to navrhl?

To Rase:
to je zajímavé, jaký je u vás Lynx krám a nedodělek a naproti tomu Wolfdog super bojové vozidlo. Dále, když už tedy tvrdíte, že se Zetor podobá Rheinmetallu, tak se podívejte alespoň na jejich webové stránky a přečtěte si jejich historii a portfolio (případně si srovnejte jejich obrat) - srovnáváte totiž nesrovnatelné. Ono, našince sice potěší, když se "domácí" firma nebojí problémů a snaží se prosadit, ale nesmí to být nováčci v oboru o kterém evidentně nic nevědí. To je pak pro člověka z oboru spíš na povzdechnutí. Mohu Vám sdělit, že jsem u nás zažil již několik obdobných případů a vždycky bohužel dopadly špatně.
Jak si myslíte, že by byl Zetor úspěšný, kdyby požádal o spolupráci vámi doporučovaný Rheinmetall, nebo například PSM - vždyť ti už mají svoje podvozky, tak proč by podporovali konkurenci? Maximálně jim jde o výrobu jejich strojů v ČR (u Rh podle jejich vyjádření asi ano - ti prý hledají výrobní kapacity, u PSM to bude otázka ceny - ve VOP-CZ bude výroba určitě levnější, než u KMW/Rh), ale vývoj? Pokud by se už měl Zetor na někoho obrátit s žádostí o spolupráci, tak ať se obrátí na renomované výrobce věží (CMI, Elbit, Kongsberg, HSW), kteří mu ty věže dodají.

arr