Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Události

Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

Datum přidání 14.11.2017    Rubrika rubrika: Události     komentáře 268 komentářů    autor autor: Tisková zpráva

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem identifikovat vhodné české partnery pro budoucí spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Podíl na výrobě bojového vozidla pěchoty (BVP) PUMA by mohl českým firmám přinést zakázky v hodnotě 35 mld. Kč, dále přísun unikátního technologického know-how, stejně jako podíl na dodávkách do ostatních zemí EU na desítky let.

Foto: BVP Puma; větší foto / PSM

 

Participace českého průmyslu se však netýká pouze projektu PUMA, ale poskytuje i možnost uplatnění v širším portfoliu zbraňových platforem využívaných německým Bundeswehrem i jinými armádami. Uveďme například tanky Leopard-2, houfnice PzH-2000 a mnohé další nejmodernější zbraňové systémy evropské provenience.

 

Průmyslového setkání v hotelu Diplomat Praha v rámci dne Česko-Německé spolupráce v oblasti obranného průmyslu se účastnilo více než 30 českých firem. Hlavním cílem setkání bylo identifikovat vhodné partnery a nastínit možné modely budoucí spolupráce.


„Stejně jako je ČR centrem evropského automobilového průmyslu, mohlo by se v dohledné době stát i průmyslovým centrem evropského obranného průmyslu. Velmi oceňujeme špičkovou kvalitu českých firem a uvažujeme o tom, že do ČR přesuneme část výrobních i vývojových kapacit," říká Mathias Kraus, šéf obchodu a marketingu ze společnosti PSM.


Konsorcium PSM je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Vyrábí BVP PUMA, které je součástí tendru na přezbrojení Armády České republiky. Konsorcium je připraveno zapojit do výroby BVP PUMA významné české firmy a využít jejich kapacit nejen pro případné dodávky pro českou armádu, ale i pro německý Bundeswehr a armády ostatních zemí EU/NATO. Objem vzájemné spolupráce může v horizontu 3 let přesáhnout hodnotu 35 miliard Kč. Spolupráce otevírá potenciál i pro transfer nejmodernějších technologií do ČR.


„K ochraně nejlepších bojových vozidel pěchoty na světě používáme nejlepší pancířové systémy, které kombinují různé technologie, jako např. vícevrstvé pancíře, tzv. AMAP, nebo explozivní reaktivní pancíře (ERA). S těmito pasivními a aktivními pancířovými systémy dosahujeme nejvyšších úrovní ochrany našich vojáků proti zbraním středního kalibru, protitankovým řízeným střelám, protitankovým minám a IED. Uvažujeme o distribuci této technologie do České republiky," doplňuje Mathias Kraus ze společnosti PSM.

 

Foto: Power-pack BVP PUMA; větší foto / PSM


BVP PUMA je komplexní a systémové řešení pro mechanizované jednotky. Zahrnuje logistiku, podpůrné vybavení, do funkčního celku sladěné a ověřené zbraňové systémy, elektronické systémy, výcvikové programy, simulátory, i podpůrné programy výrobce po celou dobu provozu vozidel. Zároveň se nejedná pouze o bojové vozidlo pěchoty, ale o komplexní integrovaný bojový systém společně s tanky a bitevními vrtulníky k vytvoření mohutné bojové síly s maximálním využitím předností všech těchto bojových prostředků.


Vývoj vozidla začal v roce 2002, první prototyp vznikl v roce 2005 a roku 2015 jej zařadil do výzbroje německý Bundeswehr. Celých deset let bylo věnováno detailnímu testování, aby vozidlo splnilo požadavky na BVP budoucnosti s výhledem na použití během dalších 40-50 let ve všech budoucích formách konfliktů. PUMA je zcela nová bojová platforma.

 

Nejedná se o další modernizaci vozidla, které by konstrukčně vzniklo na konci minulého století, ale o zcela novou technologickou a vývojovou generaci moderního bojového prostředku, kde ochrana osádky a zároveň bojová síla jsou hlavním přednostmi. BVP PUMA se již úspěšně účastnil testů AČR ve Vyškově, VIP prezentace v Přáslavicích či brněnského veletrhu IDET 2017.

 

Redakčně upraveno

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.6 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Rase Datum: 28.11.2017 Čas: 19:33

MALI:
dobrý večer - ne nepřešlo .)) Teda přešlo, ale u ostatních mám ještě horší názor. Došel jsem k tomu (čímž odpovím i Maximovi) že Lynx je možná pěkný, ale zaplatíme vybudování kompletně všeho, navíc hrozí, že se budou muset řešit dětské nemoci. Já v tom zkrátka vidím takového Šakala, jen Německého a na lepším základě. Oni i tvůrci museli přiznat, že ve výsledku není o tolik levnější než ostatní BVP. Zkrátka Lance je drahá, elektronika taky a u pohonu a plechařiny nic moc neušetří. navíc s tím, že se musí vybudovat kompletně všechno, tak nás může vyjít poměrně draze - aby ne i dráž než "Puma". Jasně, něco by mohlo ušetřit, pokud nám budou posílat opískované díly z Marderů a vydávat je jako fungl nové...
Další věcí je, že Rheinmetall toho moc do Lynxe nemusel investovat. prostě vzali Lynx s posíleným podvozkem (z Marder EVO), osadili věží Lance a faceliftovali. Nic moc finančně náročného. Pokud jej ale vybereme, budeme platit dovývoj. Pokud jde o nástavby, tak prý to co zvládá Lynx, jde i na Pumu - stejně to osadí nejspíš Rheinmetall, tak ti vědí co dělají.

Kabeláž - tu už myslím děláme, teda RayService ADE, co jsem zachytil, tak minimálně by se tady dělaly ony speciální nástavby, nejspíš i co zvládne MEOPTA (to mělo v plánu i BAE).

Osobně je pro mě největší propadák CV90 musel by se překopat tak jako u švýcarů a ještě víc. Moc rád bych viděl ASCOD v lepší výbavě, přeci jen si mohli vypůjčit věž z Warriorů NG s kanónem CT40 a byl by to nářez. Puma má vady, jelikož je až moc BVP a málo platforma. Lynx je pěkný, ale když jsem ho viděl, tak mi přišel takový "maketový" a bojím se kompletního dovývoje. kdybych ta vozidla viděl na živo při pohybu a střelbách, asi bych mluvil jinak. Celkově mám docela smíšené pocity.
Hlavně mi jde o to, mít BVP s aktivním pérováním, AMAP, silným motorem, top elektronikou a pořádnou výzbrojí. Tohle ale jde aplikovat na všechna vozidla

avatar
MALI Datum: 28.11.2017 Čas: 18:31

... nějaký čas jsem zde nebyl..., jak vidím, diskuze je zde stále živá, přeskočím některé straší příspěvky pokud jsem některé opomněl, předem se omlouvám), jen reakce na některé nejmladší:
To Rase:
jak vidím, tak Vás ještě to nadšení z Pumy nepřešlo..., no, nic ve zlém, ale někdy se mi zdá, že je u Vás "přání otcem myšlenky". K munici 35/50 SuperShot: reálně se nevyrábí, stejně tak, jako munice 30/40 SuperShot a to přes skutečnost, že je již několik let ukončen její vývoj. Zkusme se zamyslet nad důvody proč ji zatím ještě nikdo reálně nezavedl, když je papírově tak dobrá? Nabízí se již minimálně 7 let. Že by nižší životnost hlavní díky vysokým tlakům? Jak jistě víte, tak samotné ATK MK44 na tom nejsou z hlediska životnosti nic moc. Uvědomte si také, že "standardní optronika Pumy" je v současnosti již poněkud zastaralá...

To Maximus:
plně s Vámi souhlasím.... a ohledně toho transferu technologií: pokud vím, tak PSM nám reálně nabídlo, že pro Pumu bychom mohli dělat kabeláž, možná třeba Rase ví i o něčem dalším, ale Já ne....

To PavolR:
pokud vím, tak Austrálie v L 400 Phase 3 zatím projevila zájem jen o čistě BVP, zatím další varianty nebyly zveřejněny (ale možná nemám úplně aktuální informace);
Pokud vím, tak oficiální informace NGŠ AČR zněla, že všechna vozidla splňují minimální požadavky AČR = funkční BVP - některá je splňují více, některá méně, nedělají se celý měsíc praktické zkoušky, jen pro to, aby se vyhodnotilo jen to, zda jsou představená BVP funkčními stroji. A zcela chápu NGŠ, že nevyhlásil, které konkrétní vozidlo splňuje požadavky AČR nejvíc.

avatar
petres Datum: 28.11.2017 Čas: 17:47

Krátká informace mimo téma.
Z izraelskými radary to nebude zas tak jednoduché:
http://forum24.cz/strnadovo-imperium-stoji-za-kontroverzni-dodavkou-radaru-pro-armadu/

avatar
Maximus Datum: 28.11.2017 Čas: 17:45

To PavolR:
Ad1)Stále ale nejsou a Puma to nemá v Austrálii zatim až tak jisté.
Ad2)Všichni účastníci demonstrované ve Vyškově splňují základní požadavky, ale otázka je jak moc konkrétní konečně požadavky.

avatar
PavolR Datum: 28.11.2017 Čas: 16:38

Maximus: mám dve faktické námietky k tomu, čo ste napísali
1.- Puma pôjde aj do tendra v Austrálii a tam už tie rôzne verzie asi potrebovať bude.
2.- Všetky doteraz testované vozidlá údajne spĺňajú základné požiadavky AČR.

avatar
Maximus Datum: 28.11.2017 Čas: 16:27

To Rase: Nebyl bych si rozhodně jist, že PSM nabídne více benefitů a transferů technologií než samotný RM. Pro RM je klíčové najít prvního a navíc poměrně klíčového zákazníka z hlediska dobrého poměru mezi schopnostmi a cenou práce. Tj. dobrý základ pro to, aby mělo smysl vybudovat výrobní linku u nás a díky tomu cenově konkurovat Pumě na dalších trzích.

U PSM jsem sketptický stejně jako Starlight, že by do ČR byla přesunuta výroba klíčových komponent Pumy. Samozřejmě pro PSM je ekonomicky zajímavé část výroby posunout do ČR a snížit tak výrobní náklady Pumy a získat tak možnost ponížit pořizovací cenu Pumy pro BW i další zahraniční zákazníky - tak jak je pravidlem u (nejen) německých firem v našem regionu.

PSM má rovněž už jistého svého "solventního" domácího zákazníka a je nutno brát i v potaz, že vůle ke kompromisu byla vždy u konsorcií firem s různými zájmy a plány nižší než u jednotlivých firem.Proto můj skepticismus k nabídce PSM.

Navíc ještě připomenu jednu zásadní věc a tou je reálná absence některých verzí IVF požadovaných AČR a BW je v nejbližší době nepožaduje, protože má tyto verze pořešeny na jiných podvozkových platformách.

Má podle tebe AČR na svoje záměry rezignovat nebo si zaplatit vývoj a malosériovou výrobu pro AČR via T-72MCZ4?

Stejně tak přepravní kapacita Pumy nesplňuje primární požadavky AČR na počet přepravovaného roje, takže opět volba Pumy by byla omezující v koncepci AČR sjednotit velikost roje u pásové a kolové platformy BVP.

Počet 210 různých verzí BVP a možnost pořídit na stejné podvozkové platformě vozidlo palebné podpory/střední tank s perspektivním 130mm kanónem a moderní optronikou a sřp (stroj s hmotností +- T-72 odmítám nazývat "lehkým tankem") v počtu například 33 kusů jako akutně potřebnou náhradu totálně opotřebených T-72MCZ4, aby byl udržen smysluplný výcvik tankových jednotek a v případě válečného stavu posílena schopnost PT boje a dělostřelecké podpory mechanizovaných jednotek - především 7. mb.

Po "zamáznutí" tohoto akutního problému by šlo vyhodnotit efektivitu tohoto řešení a zvážit pořízení dalších kusů či počkat na dokončení Leo3 a pak opět udělat analýzu skutečných parametrů obou řešení a rozhodnout se podle toho, co je pro AČR efektivnější.

avatar
Rase Datum: 28.11.2017 Čas: 11:39

Dušan:
pěkně sepsáno. Taky vidím hlavní bonus právě v tom kolem. Zvlášť když všechna nabídnutá vozidla jsou více méně srovnatelná. osobně si myslím, že PSM toho může nabídnout za Pumu víc než samotný Rheinmetall za Lynx. Tak nějak i ona podpora od Německé vlády by byla vyšší, jelikož vozidlo slouží u Bundeswehru. Lynx je sice cool, ale je to jen soukromý projekt - byť velké zbrojovky.

Ještě dám zajimavost.
Puma se bude účastnit i Australského tendru v programu LAND 400 Phase 3. Zde má být vozidlo osazené výkonnějším rychlopalným kanónem ráže 35 x 228 mm. Není jisté, zda bude použita klasická věž Lance s kanónem ráže 35 mm, nebo bude osazena lehčí bezosádková věž IWS-35, od společnosti Krauss-Maffei Wegmann (KMW). Tato věž má stejnou optotroniku jako standardní Puma a byla osazena kanónem Bushmaster III ráže 35 mm od společnosti ATK Armament Systems. Zaměřit a zahájit palbu může jak střelec, tak i velitel. Oba mají k dispozici vlastní stabilizovaný zaměřovač s denní/infračervenou optikou a laserovým dálkoměrem. Na rozdíl od střelce má velitel panoramatický výhled. Výhodou je, že tento kanón může být upraven na munici 50 mm "SuperShot" - v podstatě se vymění hlaveň a několik dalších součástek. Dodejme, že ideový prapředek Pumy - projekt nové pásové platformy NGP, měl mír rovněž výzbroj v podobě rychlopalného kanónu ráže 50 mm.

avatar
Jura99 Datum: 28.11.2017 Čas: 08:06

petres: dík za opravu. Tím lépe, že to není až takový gigant, pro AČR by toto byly reálný rozměry. S takovými letadly by AČR už cosi znamenala a jak píše Márten, je sice hezké deklarovat schopnost záchrany občanů po světě ale přitom nemít jak se tam dostat.

avatar
petres Datum: 28.11.2017 Čas: 07:41

Jak píše KOLT a jak jsem psal nedávno ve svém příspěvku K.Šlechtová není schopný manažer, viz její výkon na ministerstvu pro místní rozvoj, její největší devizou je loajálnost vůči majiteli hnutí. Hlavně tato (případná) nominace svědčí o (ne)prioritě rezortu obrany pro hnutí ANO. Prostě NE, v obraně lépe nejspíš nebude.

avatar
KOLT Datum: 28.11.2017 Čas: 00:47

Dušane, problém je, že paní Šlechtová už svoje manažerské schopnosti prokázal na ministerstvu pro místní rozvoj – stojí za starou belu :-(

avatar
Márten Datum: 27.11.2017 Čas: 22:42

Asi teď budu fantazírovat, ale vzpomeňme si na Kolwezi a Entebe a porovnejme reakce Francie a Izraele s reakcí Československa na únos jejich občanů v Angole. Nechci srovnávat podmínky pro osvobozovací akci, ale i kdybychom se tenkrát rozhodli něco udělat, tak jsme stejně neměli jak se tam dostat. Pokud by podobná situace nastala znovu, tak by nám vlastní letouny této kategorie byly určitě užitečnější než pronajaté hodiny A-400, jejichž využití by záviselo na souhlasu Německa.

avatar
Dušan Datum: 27.11.2017 Čas: 20:19

To Starlight: myslím, že co se týče pancéřování PUMA tak jej mohou dělat v ČR např. spol. CSG, VOP CZ, SVOP, popř. STV-Group - to jest firmy, které s tím přichází nebo v minulosti přicházely do styku.

Proces zahájení výroby (jakékoliv, nejen licenční) vždy přeci začíná školením specialistů nového výrobního podniku (rozuměno zde českého), dále vysláním českých specialistů do Německa kde se realizuje výroba jednotlivých celků BVP, pak přenesení těch technologií, které budou schopni naše podniky v daný moment zpracovat do ČR pod dohledem německých specialistů vyslaných k nám (v čase určitě dozná změny tak, jak se bude zvyšovat v ČR výroba, bude se investovat do nových výrobních celků apod.) Jako výsledek by pak mělo být (schválně nepíšu v tomto případě bude, protože je to poměrně složitý technologický celek ) kompletní výroba/montáž BVP v ČR (tuším, že se naše série vozidel má vyrábět celkem 6 nebo 7 let a to je docela dlouho na pořádné zaškolení).

Samozřejmě, že pak celý tento proces přinese nám v ČR ohromné zkušenosti vedoucí i k možnosti vývoje něčeho svého. Nemyslím si třeba, že by např. v Mladé Boleslavi byli u výrobních linek, na dílnách, v ceších nebo v kancelářích jen "cvičené opice", které objednávají, montují nebo instalují "černé skříňky" do aut a nevěděli nic detailnějšího o pozadí celé věci. U každého takového kroku jsou procesy, které revidují celý proces a dávají zpětnou vazbu (teď nemyslím OTK apod).

U Němců jak jsem zde pochopil je přidaná hodnota v tom, že oni neváží vzájemnou zbrojní spolupráci s ČR pouze na projekt BVP PUMA, ale chtějí jít o tři úrovně dál. První je to, že chtějí vyrábět i celky pro PUMA do výzbroje jejich armády, druhý level spočívá v tom, že se to má týkat nejen PUMY, ale i další výzbroje a konečně třetí úroveň se týká i výroby pro další státy které mají ve výzbroji německou vojenskou techniku. A to už se možnosti pro naše podniky rozevírají poměrně do široka. Zkrátka bude se v tom točit mnohem větší objem finančních prostředků, než kdyby se jednalo o "nejlacinější BVP", které může AČR dostat. Tím pádem pro náš zbrojní průmysl přijde větší finanční vzpruha.

A pokud by byly české firmy do tohoto řetězce zapojeny, myslím že by dosáhly i s přispěním fondů EU na nákup nového a finančně zcela jistě náročného vybavení. Jinými slovy české firmy by se nemusely bát, že až sjede z výrobní linky poslední PUMA pro AČR, že se zavře podnik a budou v dluzích, protože nebudou mít splaceny za tímto účelem zakoupené nové vybavení.

Roli University obrany si představuji zejména v její přidané hodnotě, tj. v jejím koncentrovaném intelektuálním potenciálu. UO se podílela na vývoji ERA nebo SLAT na Pandury, má i spoustu jiných zajímavých projektů pro pozemní síly a součinní s různými vysokými školami, vývojovými a výzkumnými pracovišti nejen v ČR, ale také v zahraničí. Tj. oni mohou po detailním se seznámení s technologiemi PUMA nastínit další směry vývoje nebo optimalizace různých variant BVP, přijít se zlepšováky, na které není v každodenním poklusu u výrobních společností čas apod.

Proto si myslím, že technologicky vyspělá vozidla jako je LYNX nebo PUMA budou mít určitě nejen pro AČR, ale i pro naše podniky nebo vědecká pracoviště vyšší přidanou hodnotu, než starší a některých ohledech již překonaná BVP ostatních výrobců.

To Jura99: Pokud paní Šlechtová prokáže manažerské schopnosti, tak si myslím, že může být osobou na svém místě. Znám z praxe mnoho lidí, kteří sice jako odborníci nevynikali zvláštními schopnostmi, ale jako manažeři byli velmi schopní a postavili organizace znovu na nohy (a bohužel to znám i opačně). Samozřejmě takového odborníka který by rozuměl dobře obraně a zároveň byl manažer schopný systematicky zvládnout nákupy přetížený a dlouhodobě pod financovaný resort bude velmi těžké najít, natož když je výběr vymezen v politické rovině. Ale jako vtip dobrý, mně se to také velmi líbilo:-)

avatar
Rase Datum: 27.11.2017 Čas: 19:09

Maximální nosnost nákladu by měla být až 37,6 tuny - tedy zvládá v pohodě i odstrojenou Pumu, údajně i Patriot PAC-3, vrtulník SH-60, houfnici Danu nebo dva Pandury. Logický by byl odkup dvou nadbytečných německých Atlasů, ale mě se tady ten "japonec" líbí tak nějak víc.

avatar
petres Datum: 27.11.2017 Čas: 17:38

Jura99
jenom upřesnění ke Kawasaki C-2. Je to stejná kategorie jako A-400, má stejnou nosnost. Těch 60 t je výmysl české Wikipedie, to by se již blížil C-17 (mimochodem C-2 je někdy nazýván jako malý C-17 - 2 vs 4 motory, podobné tvary). Vývoj tohoto letounu sledují několik let a zatím vypadá dobře, bez technických problémů. Jenom mne nepříjemně překvapila poslední uváděná cena (ale to dělá ten započítaný vývoj). Předtím to vypadalo, že bude o něco málo levnější než A-400).

avatar
KOLT Datum: 27.11.2017 Čas: 09:02

Juro, s tou Šlechtovou jste mě rozsekal :-D Myslíte, že když jí řeknou, že se na to Kawasaki vejdou dva panduři, že si prostě bude myslet, že je to dvoumístná mašina? ;-)

arr