Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Pozemní technika

Cesta k dokonalému džípu: Od Willys MB po JLTV

Datum přidání 04.03.2016    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 6 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Terénní obrněné auto JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) se v následujících desetiletích stane klíčovým pozemním dopravním prostředkem americké armády (U.S. Army) a námořní pěchoty (U.S. Marine Corps). Původ JLTV můžeme vysledovat, co se týče poslaní a určení, u amerického džípu z druhé světové války Willys WB.

Foto: Oshkosh JLTV; větší foto / Oshkosh

Foto: Oshkosh JLTV; větší foto / Oshkosh

 

Od druhé světové války po Vietnam

Prakticky všechna americká lehká terénní auta se stala ve své době mediálními a technickými ikonami.

 

Například HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle), alias Humvee, s stal ikonou operace Pouštní bouře na začátku 90. let minulého století a zmiňovaný Willys MB, alias “džíp”, naopak ikonou druhé světové války.

 

Celkově vzniklo přes 590 000 džípů Willys MB. V 60. letech vznikl nástupce M151 MUTT (Military Utility Tactical Truck). Do roku 1982 bylo vyrobeno 100 000 vozidel M151 MUTT.

 

Vozidlo M151 bylo navrženo se samonosnou karosérii, bylo tedy prostornější než předchozí džípy. Vozidlo získalo také nezávislé odpružené kola s A-rameny.


Willys MB i M151 MUTT byly velmi lehká vozidla do hmotnosti jedné tuny. S nízkou hmotností se vázala i nízká nosnost, což omezovalo použití vozidel pro speciální účely, např. jako nosič zbraní. Nemluvě o instalaci účinné balistické ochrany.


Foto: Ikonický M151 MUTT / Public Domain


Humvee

Na konci 70. let Pentagon začal připravovat požadavky na nové lehké terénní vozidlo s velkou průchodností terénem a velkou nosností - Vysoce mobilní víceúčelové kolové vozidlo HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle).


V roce 1981 Pentagon rozeslal vybraným firmám požadavky programu HMMWV a vyzval je k předložení technického řešení a cenových nabídek.


Pentagon hledal vozidlo o maximální hmotnosti 3400 kg (7500 liber) s užitečnou nosností 1130 kg (2500 liber). Maximální rychlost po pevné cestě se požadovala 96 km/h (60 mil/h) a dojezd 480 km (300 mil). Pancéřovou ochranu posádky Pentagon nepožadoval.


Na požadavky Pentagonu odpovědělo šest firem. Tři vybrané firmy AM General, Teledyne a General Dynamics dodaly ke zkouškám 11 prototypů - 5 víceúčelových a 6 s výzbroji.


AM General předložil projekt XM966 a následně XM998 navazující technický na pouštní bugínu XR311 Dune Buggy, kterou v roce 1970 navrhla společnost FMC Corporation. Po osmi měsících testování všech prototypů byla v roce 1983 vybraná právě firma AM General s vozidlem XM998.


Ve stejném roce byla podepsána smlouva v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na dodávku téměř 55 000 vozidel. Projekt ale provázely “menší” kontroverze. V prvopočátku Pentagon požadoval velmi levné a jednoduché vozidlo, které lze vyrábět v masovém množství, ale nakonec získalo výrazně dražší “speciální terénní vozidlo”.


První jednotky nakonec získaly nové vozidla HMMWV, přezdívané jako Humvee (humr), na začátku roku 1985. Pentagon v průběhu let nakupoval další vozidla Humvee, včetně speciálních verzí. V roce 2012 sloužilo v Ozbrojených silách Spojených států 159 409 vozidel Humvee všech typů a 48 732 přívěsů.


Pentagon nakupuje vozidla Humvee i v dnešní době, kdy se připravuje rozjezd výroby nástupnického auta JLTV. V roce 2012 Pentagon objednal 654 vozidel M997A3 HMMWV (vojenská sanitka) za 89,5 milionu dolarů. Celkově Pentagon plánuje za nákup “humvee sanitek” utratit 428,3 milionů dolarů.

 

HumveeFoto: Humvee v Afghánistánu. / Public Domain


Hon za maximální hmotností

Základní transportní verze Humvee (M988) z 80. let má vlastní hmotnost 2416 kg a maximální 3493 kg (náklad 1077 kg). Maximální hmotnost je dvakrát větší než v případě Willys MB a Ford M151.


Humvee má díky velké šířce a délce výrazně lepší stabilitu při jízdě, než předchozí generace džípů. Výška je ale prakticky stejná.


Pohon Humvee M988 zajišťuje dieselový motor General Dynamics o objemu 6,2 l a výkonu 110 kW při 3600 ot/min. Maximální rychlost je 105 km/h na pevné cestě. S interní nádrži o objemu 94,5 l Humvee M988 ujede 480 až 560 km (podle zatížení, stylu jízdy, typu povrchu).


Existuje mnoho verzí Humvee: základní transportní M988 (M1038 s navijákem), sanitní M996/997/1035, transportér kontejneru M1037/1034, tahač děl, houfnic nebo těžkých minometů M1069, obrněné verze M1025/1026/1043/1044 nebo nosič protitankových střel TOW nebo střel země-vzduch na podvozku M988 případně novějšího M1097.


V roce 1995 výrobce za spolupráce s Pentagonem přestavil výrazně vylepšenou verzi Humvee označovanou jako M1097A2. Automobil díky robustnějšímu podvozku (max hmotnost 4762 kg) snesl zatížení bezmála 2 tuny, což umožnilo vytvořit vylepšené obrněné varianty (M1114 a M1116).


Pohon vozidla M1097A2 zajistil dieselový motor o objemu 6,5 l a výkonu 120 kW při 3400 ot/min. Vozidlo získalo také elektronicky řízenou převodovku a upravený výfukový systém. Odvozené obrněné verze M1114 a M1116 poháněl upravený motor o výkonu 140 kW.


Nejnovější verze Humvee ECV (Expanded-Capacity Vehicle) vyráběná od roku 2005 má opět větší maximální hmotnost a schopnost nést těžší náklad. Základní verze M1113 ECV (dvojsedadlová nákladní s korbou) má maximální hmotnost 5220 kg a uveze náklad o hmotnosti až 2310 kg.


Avšak konstrukce Humvee, s plochým nízkým podvozkem, se ukázala v moderních konfliktech jako zcela nevhodná. Naplno to ukázaly boje v Iráku a Afghánistánu, kde se posádky ve vozidlech Humvee stávaly snadnou kořistí improvizovaných výbušných systémů (IED).


Také nízká nosnost Humvee se ukázala jako vážný problém - vozidlo šlo jen omezeně vybavit přídavným pancéřováním nebo dalším vybavením. Dodejme, že v současné době je velká nosnsot jedním z klíčových požadavků při vývoji každého kolového nebo pásového vojenského vozidla.


Z důvodu urgentní potřeby Pentagonu tak vznikla silně chráněná vozidla MRAP (Mine Resistant Ambush Protected) a později pokročilejší Oshkosh M-ATV (MRAP All Terrain Vehicle). I přes konkurenci v podobě MRAPů, M-ATV a nastupujícíh JLTV však poslední Humvee dojezdí v Ozbrojených silách Spojených států až kolem roku 2050.


Foto: Humvee ambulance / Public Domain


MRAP

Design vozidel MRAP s typickým “V” podvozkem vznikl v 60. letech v Jižní Africe. Pentagon si vypůjčil jihoafrický design v roce 2003 po invazi do Iráku, kdy se ukázalo, že klasická vozidla Humvee mají prakticky nulovou ochranu proti IED.


Po několika týdnech od začátku invaze americký prezident George Bush ohlásil konec bojových operací. Po “konci operací” se ale rozpoutala silná partyzánská válka, která prakticky trvá dodnes, jen v jiné podobě.


Povstalci velmi rychle objevili slabinu americké armády a začali pokládat na cesty výbušné systémy. Ty způsobovaly americké armádě těžké ztráty na životech, které sice nebyly tak velké jako např. ve Vietnamu, ale byly velmi bolestivé ze společenského a politického hlediska.

 

O všech ztrátách explicitně informovala média, a záběry z útoků na YouTube využívaly povstalecké skupiny k propagandistickým účelům. Ochrana vojáků se tak stala prioritou, na úkor mobility ozbrojených sil.


Hustá a poměrně kvalitní silniční síť v Iráku umožnila americké armádě vytvořit “novou” kategorii vozidel, které sice nemají tak skvělou průchodnost terénem, jízdní vlastnosti a stabilitu jako Humvee (snižuje tedy taktickou mobilitu ozbrojených sil), ale vynikají skvělou ochranu proti minám a IED.


Vznikla tak nová generace “neohrabaných”, ale vysoce chráněných vozidel MRAP, jako Cougar 4x4 a 6x6, RG-33 a RG-33L (6x6), Kajman, MAXXPRO Buffal nebo Armádou ČR používané vozidlo Dingo.


Pentagon nakoupil několik desítek tisíc vozidel MRAP za desítky miliard dolarů. Nasazení MRAPů sice zachránilo mnoho životů, ale výrazně omezilo manévrovací a expediční schopnosti americké armády a námořní pěchoty - nejen například v ulicích iráckých měst, ale také v hornatém Afghánistánu, kde prakticky neexistuje kvalitní silniční síť.

 

Foto: MRAP Kajman / Public Domain


Již z počátku bylo jasné, že mimo specifické konflikty asymetrické války v Iráku a Afghánistánu MRAPy příliš uplatnění nenajdou.  MRAPy trápí vysoká spotřeba, drahý servis a především velmi špatné jízdní vlastnosti (vysoko položené těžiště auta).


Z toho důvodu Pentagon v listopadu 2008 vznesl požadavky na “terénní MRAP” označovaný jako M-ATV (MRAP All-Terrain Vehicle). Na konci roku 2009 Pentagon objednal u vítězné firmy Oshkosh 5244 vozidel M-ATV za 2,8 miliard dolarů. Do dnešních dní Oshkosh dodal všem složkám Ozbrojených sil Spojených států 8722 vozidel M-ATV.


M-ATV je bez nadsázky, a to i z důvodu stejného výrobce firmy Oshkosh, přímým předchůdcem nových vozidel JLTV.


M-ATV je vozidlo poskytující ochranu na úrovní MRAP, ale při mnohem lepších jízdních vlastnostech, lepší průchodnosti terénu a jednoduší logistice (nižší hmotnost, snadnější údržba, atd.).

 

Maximální hmotnost M-ATV je 14 700 kg a uveze náklad, samozřejmě kromě vlastního silného pancéřování, o hmotnosti 1800 kg. Hmotnost vozidla M-ATV je asi o 2 tuny menší, než u nejlehčích vozidel MRAP.


Vozidlo díky nižšímu těžišti a nižší hmotnosti má výrazně lepší jízdní vlastnosti, stabilitu a průchodnost terénem než klasické vysoké MRAP - nadneseně řečeno, M-ATV poskytuje (resp. snaží se poskytovat) ochranu vozidel MRAP při jízdních vlastnostech Humvee


Podvozek vozidla M-ATV byl použit také při výrobě evropského vozidla Mowag Eagle tureckého Otokar Cobra.

 

M-ATV byl ale “rychlý kompromis”, který vznikl na základě urgentních potřeb Pentagonu a nepřestavoval (především kvůli velké hmotnosti) ideální náhradu Humvee - tedy taktické vozidlo s vynikající taktickou a strategickou mobilitou (transport letadly) a vynikající ochranou proti minám/IED a proti balistickým hrozbám.

 

Foto: M-ATV / Public DomainFoto: M-ATV / Public Domain


JLTV

Počátek programu JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) lze vysledovat do roku 2006, kdy americká armáda a námořní pěchota vznesly požadavek na nové "lehké" víceúčelové vozidlo. Klíčovou podmínkou bylo sloučit na první pohled zcela dva protichůdné požadavky - skvělou balistickou ochranu a vynikající taktickou/strategickou mobilitu (tedy nízkou hmotnost).


Klíčem byla také připravenost na instalaci náročných elektronických a informačních systémů, což mimo jiné vyžaduje velký a robustní zdroj elektrické energie. Vozidla JLTV měla podle původních požadavků nahradit všechna nevyhovující vozidla Humvee. Později však padlo rozhodnutí, že JLTV nahradí přibližně 1/3 flotily Humvee.


V roce 2006 Pentagon definoval požadavky na vozidlo JLTV - požadovaly se tři kategorie vozidel s nosností 1800 až 2300 kg s modulárním pancéřováním, které v nejvyšší verzi odolá kulometným střelám ráže 17,5 mm. Podvozek vozidla musel snést výbuch nálože o ekvivalentu 6 až 10 kg TNT.


V roce 2008 Pentagon poslal, v rámci fáze technologického vývoje TD (Technology Development) startujícího programu JLTV, sedmi týmům žádost o podání nabídky RFP (Request for Proposal). V rámci první TD fáze Pentagon chtěl prozkoumat, zda se představy armády shodují s vývojovými, technologickými a výrobními možnostmi průmyslu.

 

Pentagon vybral pro vývojovou TD fázi trojicí týmů - BAE Systems Land/Navistar, AM General/General Dynamics a Lockheed Martin/ BAE Systems. Každý tým dostal pro vývojové práce 35,9 až 45 milionů dolarů. Týmy musely dodat sedm technologických demonstrátorů vozidel pro počáteční testování.

 

Testování vozidel JLTV TD trvalo 27 měsíců (do konce roku 2011). Během testování armáda a námořní pěchota získali potřebné znalosti o technice i možnostech průmyslu. Na základě testování pak Pentagon v roce 2012 specifikoval konečné požadavky na vozidlo JLTV. Hlavní změna se týkala balistické ochrany - požadovala se balistická odolnost podvozku na úrovni nově zaváděného vozidla M-ATV (MRAP All-Terrain Vehicle) od firmy Oshkosh.

 

Foto: Oshkosh JLTV / OshkoshFoto: Oshkosh JLTV / Oshkosh

 

Pentagon požadoval dvě verze vozidel - Bojové taktické vozidlo CTV (Combat Tactical Vehicle) a Bojové podpůrné vozidlo CSV (Combat Support Vehicle). CTV pojme čtyři vojáky plus 1580 kg (3500 liber) nákladu. "Nákladní" CSV pak dva vojáky a 2300 kg (5100 liber) nákladu. CSV poslouží jak pro přepravu zásob, munice, atd., tak speciálních nástaveb (senzorových, komunikačních, zbraňových, zdravotnických, atd.).


V roce 2012 spustil Pentagon další fázi programu - inženýrství, výroba a vývoj EMD (Engineering, Manufacturing, and Development). V rámci EMD musela trojice firem dodat (každá) 22 prototypů vozidelJLTV do 12 měsíců od podpisu smlouvy. Možnost dostali všichni zájemci z průmyslu, nejen tedy účastníci TD fáze. EMD fáze byla naplánována na 27 měsíců. Čistá cena vozidla byla nastavená na 250 000 dolarů, bez elektroniky, zbraňových systémů nebo přidávaného pancéřování.

 

V roce 2012 Pentagon vybral tři finalisty - AM General, Lockheed Martin a Oshkosh. Na EMD fázi Pentagon vyčlenil 185 milionů dolarů. Výherce se mohl na konci těšit na multimilardový kontrakt s americkou armádou a námořní pěchotou.

 

Testování probíhalo až do letošního roku. Poslední klíčovou událostí bylo předložení finálních cenových nabídek v únoru 2015. Na základě testování, cenové nabídky a výrobních možností Pentagon vybral výherce - vozidlo Oshkosh JLTV od firmy Oshkosh Corporation. V únoru letošního roku skončily také soudní tahanice s neúspěšným uchazečem - firmou Lockheed Martin.


Před protestem firmy Lockheed Martin se počítalo se zahájením výroby vozidel JLTV v prvním čtvrtletí letošního roku. Avšak soudní příkaz pozastavil na bezmála půl roku přípravy k zahájení výroby. Je ale pořad možné, že se stihne původní termín - vybavit první jednotky vozidly JLTV v roce 2018.

 

V první části Oshkosh dodá americké armádě a námořní pěchotě 16 901 vozidel JLTV za 6,7 miliardy dolarů (399 000 dolarů na vozidlo). Celkově plánuje Pentagon do roku 2040 nakoupit 55 000 vozidel za 30 miliard dolarů - 49 100 pro americkou armádu a 5500 pro námořní pěchotu. S kompletním přezbrojením námořní pěchoty se počítá již v roce 2022.

 

Zdroj: Dziennik Zbrojny

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Fran Datum: 06.03.2016 Čas: 09:09

Olaf: co takhle si nainstalovat do PC Google Chrome prohlížeč, ten ti hned nabídne překlad a hodně lámanou buranskou češtinu (myšleno přeloženou od googlu) už si přečteš.
Já už to udělal a početl si.

avatar
Sgt Murphy Datum: 05.03.2016 Čas: 20:46

Podvozek vozidla M-ATV byl použit také při výrobě evropského vozidla Mowag Eagle tureckého Otokar Cobra.

Ušlo mi niečo? Myslel som že podvozok Humvee bol použitý u týchto dvoch vozidlách.

avatar
alexa123 Datum: 05.03.2016 Čas: 16:22

Olaf
Velká škoda, že neumím polsky. Dzennik Zbrojny by byla moc fajn alternativa k nejmenovanému českému armádnímu, ehm, časopisu.

A dôvod?

avatar
TheCornell Datum: 05.03.2016 Čas: 12:45

Nějaké informace o pohonu či podvozku?

avatar
Olaf Datum: 04.03.2016 Čas: 20:54

Velká škoda, že neumím polsky. Dzennik Zbrojny by byla moc fajn alternativa k nejmenovanému českému armádnímu, ehm, časopisu.

avatar
Left Datum: 04.03.2016 Čas: 20:47

Pěkné shrnutí :)

arr