Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila ... Více

Nové verze vozidla ASCOD 2 se představily na Eurosatory

Pařížský veletrh Eurosatory je místem, kde se ... Více

Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

V Austrálii je diskutován program „Program ... Více

Zimní výcvik střediska aktivních záloh 601. skss

Rota aktivních záloh u 601.skupiny speciálních sil ... Více

Události

Chrudimský výsadkový pluk jako třetí brigáda?

Datum přidání 03.07.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 57 komentářů    autor autor: Jan "Hroch" Novák

Náčelník Generálního štábu (NGŠ) AČR generálporučík Aleš Opata prakticky ihned po svém nástupu do funkce sdělil, že 43. výsadkový prapor (43. vpr) v Chrudimi se změní na pluk. To samozřejmě není nějaký momentální nápad  ‒ ne každý si však ztotožnil výsadkářský pluk, třetí manévrový prvek a třetí brigádu.

Foto: Výcvik příslušníků 43. vpr; větší foto / FaceBook 43. vpr

 

Svůj záměr generálporučík Opata naposledy zopakoval zástupcům médií na setkání 18. června. Podle oficiálního webu Armýdy ČR, který o této události informoval, jde o komplex změn: „Nosným prvkem výstavby sil se má stát vybudování výsadkového pluku, velitelství kybernetických sil a informačních operací a praporu Host Nation Support. Systém velení obnoví třístupňovou úroveň, tedy strategickou operační a taktickou. Významným úkolem je rovněž personální doplnění bojových útvarů a rozšíření Aktivní zálohy.“


Pokud se bavíme o rozšíření výsadkového praporu na pluk, tak to zase úzce souvisí s tzv. „třetím manévrovým prvkem“ – další ohlášenou prioritou, kterou slíbil generálporučík Opata více představit médiím na setkání počátkem července (tiskové briefingy se mají kontakt pravidelně každý měsíc). Má doplnit 4. brigádu rychlého nasazení (4. brn) a 7. mechanizovanou brigádu (7. mb), a tím také posílit český „vklad“ do aliančních sil rychlé reakce NRF (NATO Response Forces).


Netřeba čekat na další setkání s novináři, přeloženo do srozumitelnějšího jazyka je onen „třetí manévrový prvek“ (výsadkový pluk) vlastně vznikající třetí brigáda, resp. něco jako mezistupeň při její výstavbě. Jak známo, dnes má AČR brigády dvě – 4. brn a 7. mb. Podle Koncepce výstavby a rozvoje armády, kterou schválila vláda v roce 2015, je prioritou modernizace a přezbrojení 7. mb, ale také celkové navyšování počtů bojových jednotek.


Proč? „Operační tempo je velmi vysoké. Především v zahraničích operacích, různých hotovostních silách a výcviku v ČR. Třetí manévrový prvek by nám umožnil to tempo doopravdy rozmělnit a vytvořit dostatečné podmínky, aby vojáci mohli cvičit, plnili úkoly a také mohli regenerovat,“ vysvětluje důvody NGŠ Armády ČR.


Nejsnáze a nejrychleji lze přitom – opět dle vyjádření generála Opaty – rozšiřovat dosavadní 43. vpr: „Abychom doplnili portfolio našich bojových jednotek, tak se jako logický krok jeví mít vedle brigády těžkého a lehkého typu národní síly okamžité reakce, tedy výsadkový pluk.“ V praxi to znamená přibrat 1000 vojáků. Plné operační schopnosti nový pluk dosáhne zhruba za tři až čtyři roky.


Tolik tedy vysvětlení, co a proč se bude dít se 43. vpr. Nyní několik komentářů k rozšíření praporu na pluk přímo od členů 43. vpr:
„Myslím, že je to reakce na současnou dobu – vedení konfliktů (bojů) především v zastavěných oblastech, infrastruktur atd. Naše armáda potřebuje zvednout mobilitu a funkčnost jednotlivých prvků. Za klíčovou podmínku považuji dostupnost výstroje pro jednotlivé vojáky. Bez toho je jakékoliv přeměňování z praporu na pluk úplně zbytečné. Takže budeme doufat, že ta změna povede k lepšímu a armáda bude mít mobilní prvek, který bude připraven k nasazení.“ (S. T.)


„V přeměně chrudimského praporu na pluk vidím jasnou výhodu – soustředění sil a prostředků pod jednou střechou. Stejně tak i větší saturace konkrétních specialistů na jednom dvorečku by mohla usnadnit vzájemnou koordinaci.“ (J. D.)


„Když jsem byl na ZVS, právě se někdejší 71. prapor rychlého nasazení „Čs. parašutistů" měnil na 43. výsadkový prapor a stával se základem 4. brigády rychlého nasazení. Nutno podotknout, že tehdy to řada lidí nesla nelibě. Vrátil jsem se tam po roce 2000, kdy už byl plně profesionální. Že má být dnes znovu použit jako základ de facto nové brigády, mě nepřekvapuje a nebál bych se toho. Jedno úskalí však vidím – chrudimské zázemí je už nyní na hranici kapacit, dokážu si představit, že nový pluk by se přestěhoval třeba do Bechyně, kde je i letiště. Ale to je jen úvaha.“ (F. T.)

 

Zdroje: AČR, Lidovky, Deník

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
petres Datum: 07.07.2018 Čas: 11:57

Jsem zvědavý na finální podobu výsadkového pluku. Z těch náznaků vyvozuji, že se zvýší početní stav jednotlivých rot (jakým způsobem?), samozřejmě počet rot (na kolik - cca 10?, současný 43. vpr. jich má 6). Budou všechny stejného určení a schopností? Když se podívám na strukturu zmiňovaného Fallschirmjägerregiment 26 vidím, že jeho 2. a 3. rota je podle svých schopností určená pravděpodobně pro SOF a vzhledem k tomu, že v naší armádě je k tomu určená jiná jednotka - CPSS, předpokládám, že budou naše roty stejných schopnosti a určení.
Co se týká organické přepravní techniky, bude to jednotka spíše "motorizovaná" než "pěší". Protože bude nutné nové roty vybavit přepravní technikou, jsem zvědavý jakou cestou se půjde. Jestli cestou lehčích vozidel např. Polaris, kde je možnost transportu vzduchem (což bohužel CASA umožňuje v minimální míře a vrtulnících ani nemluvě) a nebo těžších vozidel s vyšší balistickou ochranou a výzbrojí pro významnější palebnou podporu (rota palebné podpory) ve váhové kategorii cca 10 - 12 t (takový Husar, Gerlach a spol. by zajímavou modulární věž RIwP od Leonarda pravděpodobně unesly, o lehčím Oshkosh JLTV, na kterém je i prezentována nemluvě, i když na JLTV nebo Hawkei v AČR si myslím už kvůli domácí konkurenci můžeme zapomenout). Předpokládám spíše nějakou kombinaci lehčích a těžších vozidel, možná se dočkáme i 120 mm minometu např. SPEAR izraelské provenience, kdoví (řečnická otázka :-)? Další kapitolou jsou vrtulníky, k současným čistě transportním Mi-171 by měly přibýt nové multirole, kde vidím přínos i pro nový pluk díky kombinaci schopností nejenom výsadku, ale i následné palebné podpory.

avatar
KOLT Datum: 06.07.2018 Čas: 16:36

Starlight, on je 43. vpr spíš budovaný po vzoru Rangers (žel bez té podpory SF, ale nikoliv proto, že by v Chrudimi nechtěli...) než praporů 82. vd.


Zvedavec, díky za informace! Máte samozřejmě pravdu, že až do příchodu skutečně použitelných AO (které navíc ani zdaleka nemá každá technika) ta palebná síla pěších jednotek obecně vzrostla dost zásadně. A ani ty AO nejsou samospasitelné, navíc je jen otázka času, kdy na ně zareagují výrobci PTŘS...

S těmi dvěma auty na družstvo je to jasné, nicméně na druhou stranu výrazně vzrůstá palebná síla družstva, pokud je v automobilech. Koneckonců síla sesednuvšího "výsadku" bude stejná: 4 lidi. Jen holt budou muset sesednout ze dvou vozidel ;-) Ono všechno má svá pro a proti, to je jasné. Cenu bych neřešil, ročně vrátí MO do rozpočtu násobně víc, než kolik by to stálo... ale je mi jasné, že takhle se to nehraje :-/

avatar
semtam Datum: 06.07.2018 Čas: 02:01

Hawkey

1. Po pravdě, jak kde, je to útvar od útvaru. Ale o nějak rozšířenou praxi se nejedná, samozřejmě ti co byli takto postiženi by asi mluvili jinak.

Osobně bych si s tim hlavu moc nelámal, až budeš mít nárok, tak uteče hodně vody a také se věci nějak změní, 15 let je dlouhá doba.

2. Zlepšuje se, ale opět, záleží na útvaru. Někdo by zase mohl mluvit opačně.

Osobně bych se vykašlal na Jince, i když něco mi říká, že by se to tam mohlo zlepšovat, ale jsou určitě lepší útvary.

avatar
Hawkey Datum: 06.07.2018 Čas: 01:34

Zdravím vím, že to nepatří ke článku, ale ocenil bych pár rad. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl, že opravdu chci vztoupit do armády, ale neustále mě odrazuje pár věcí 1. jak jsem projižděl internet tak jsem narazil na stížnosti o tom jak armáda vojákům(i zkušeným) radši neprodlužuje smlouvy, aby jim potom nemusele dávat výsluhy a to se mi moc nelíbí, když dám do kariéri všechno a oni mě pak bez pořádného důvodu vyrazí. 2. jeden známý, který před několika lety sloužil vyprávěl jak armáda neuměla pořádně naskladnit ani zimní oblečení atd.
Má někdo podobné zkušenosti, nebo se to už zlepšilo?
Díky

avatar
tomas.kotnour Datum: 05.07.2018 Čas: 20:33

Edit: na rotě ještě četa zbraní, ale ta zůstává stejná.

avatar
tomas.kotnour Datum: 05.07.2018 Čas: 20:26

@Zvedavec
Já bych zase tak kritický ohledně dvou vozidel na družstvo tak kritický nebyl. Jenom by se muselo trochu sáhnout na strukturu útvaru.

1. Vytvořil bych rotu bojové přepravy, která by měla několik čet po 26 vozidlech, v každé četě by byla 2 vozidla pro velení a 3 družstva po 8 vozidlech 4x s .50, 4x s automatickým granátometem, 8 řidičů, 8 střelců, A protože padákovým výsadkem nikdy kajmana ani jeho nástupce vysazovat nebudeme, tak nemusí mít zdravotní způsobilost na výsadkáře.Tak, aby byla jedna četa schopna přepravit rotu výsadkářů.

2. Výsadková rota by se skládal z velení a 3 čet Každá četa by měla VČ + ISR, ZVČ + ISR, PTRK, 1x 60mm minomet a dvě výsadkové sekce, každá výsadková sekce má dvě družstva z nichž každé má kulomet, granátomet, 2x obyč BREN 2, a buď Dragunov a CLS, nebo CG tým. Dohromady 32 lidí přepravitelných 4 vrutulníky po 8, nebo 8 kajmany. Mají ptrk, mají minomet, všichni spokojení. Na menší úkoly se může nasadit jenom sekce, dle potřeby s minometem nebo ptrk.

avatar
Starlight Datum: 05.07.2018 Čas: 20:00

@Zvedavec

Ad velikosti výsadkového družstva a počet automobilů na přepravu.

Vím, že 43. vpr AČR nemá vzor v klasických výsadkových jednotkách US ARMY (neboli pěší, opakují pěší, brigádní týmy IBCT (Airborne) nebo IBCT (Air Assault)). Nicméně i při jejich velikosti střeleckého družstva s 9 vojáky dokázali mobilitu pěších (opakuji pěších) jednotek při operacích bez leteckého/vrtulníkového výsadku vyřešit tak, že rozhodně nepotřebují žádné velké množství 4/5-místných taktických vozidel 4x4.

To není rozhodně kritika jednoho nebo vychvalování druhého. Jenom zamyšlení, že to jde různě. Ale skutečně závisí na koncepcích, úkolech, organizační struktuře a velikosti, vybavení jednotek od družstva, přes roty, prapory až po brigádu.

avatar
Kozlus Datum: 05.07.2018 Čas: 18:45

Vysadky jsou dnes mozne prakticky jen za absolutni vzdusne nadvlady. Nebylo by mozne resit ohrozeni ze strany obrnencu pozemnim znackovanim laserem a stand-off munici z letadel? SDB2 by to mela umoznovat a diky dosahu by letadlo nekrouzilo primo nad vysadkem na zemi. Jasne cena, ale vysadek toho sebou pobere jen omezene mnozstvi, nejake RPG nest musi na zodolnene cile a resit par pytlu s piskem v okne drahou PTRS je taky overkill.

avatar
petres Datum: 05.07.2018 Čas: 18:06

Zvedavec díky za zodpovězené otázky. Jak píšete, finanční stránku varianty 2x4 proti variantě 1x6 si spočítám, ale díky za objasnění té stránky taktické.

avatar
Zvedavec Datum: 05.07.2018 Čas: 15:29

Ad Kolt)
Souhlas prakticky se vším, jen k té palebné síle/letalitě výsadkových jednotek.

Ovšem, výsadkové jednotky nebudou nikdy vhodné pro ničení obrněných formací, to je princip "kámen, nůžky, papír", ale je třeba to vidět v historické perspektivě. Zatímco britský výsadkář ve 2. sv dokázal ničit tanky na vzdálenost 75 metrů (PIAT) a to ještě s nejistým výsledkem a ostatní na tom nebyli dramaticky lépe, jaká je situace dnes?

Izraelští výsadkáři, kteří to z historických důvodů musí dost intenzivně řešit, mají schopnost ničení nepřátelských tanků na 8 km pomocí PTŘS Spike ER a k tomu sebevražedné drony řady Hero (70, 120) s dosahem přes 40 km. V současnou dobu aktivní systémy proti PTŘS (například ruská Arena) nedokáží ničit (střely, drony) útočící přímo ze shora (musí PTŘS "chytit" na radaru ve vzdálenosti 50-25 m od tanku ne výše než 30 stupňů na zemí...).

Sečteno a podtrženo, letalita výsadkářů vzrostla od 2. sv exponenciálně, tanků spíše lineárně. Zůstává problém mobility a ochrany živé síly (po vzdušném výsadku).

Ad Petres)
1. Však jsem nikde nenapsal, že se nebude navyšovat početní stav samotných výsadkových rot :-). S vrtulníky to nijak nesouvisí - to není organická technika.

2. Pokud navýšíte výsadkové družstvo na 8 lidí, automaticky tím potřebujete 2 vozidla. Nejenom, že jich pak potřebujete na útvar 2x tolik (jistě si sám spočítáte, že například u 100 kusů by toto rozhodnutí házelo rozdíl cca 1 miliardu Kč+), ale má to i jiné nevýhody. Najednou vám z vozidla nesesednou 4 výsadkáři, ale 2. Tudíž můžete zapomenout na jakýkoliv smysluplný sesedlý samostatný manévr, výsadkáři by byli k vozidlům přivázáni stejnou pupeční šňůrou jako mechanizátoři. Existuje systém, jak tomu předejít, který se hodí spíše pro SOF. Mít jednotku "osádek", které zavezou výsadkáře kam potřebují a pak se pro ně vrátí. Jenže kolik byste jich potřeboval a kolikrát je takto využil?

avatar
petres Datum: 05.07.2018 Čas: 11:19

Zvedavec
vyjdu z vašeho tvrzení "Z mnoha důvodů dnes dominují výsadky v síle rotních úkolových uskupení". Chci se zeptat, jestli se při budování výsadkového pluku mimo zvýšení počtu výsadkových rot s jasným cílem umožnit rotací více rot dlouhodobé nasazení i uvažuje o zvýšení početního stavu roty, aby početní stav více odpovídal vyššímu stavu rot západních armád? Souvisí s tím např. požadavek na výsadek 8 vojáků u nových multirole vrtulníků čili navýšení výsadkového družstva ze 6 na 8?
Také by mne zajímalo, jaká je představa při nahrazování Kajmanů (6-ti místné) u 43. vpr. Není vhodnější (i když dražší) pro výsadkové družstvo zvolit místo jednoho 6-ti místného vozidla dvě vozidla se 4-člennou osádkou?

avatar
KOLT Datum: 04.07.2018 Čas: 22:45

Zvedavec, ale vždyť neříkám víceméně nic jiného :-) Padákové výsadky se dnes provádějí především v relativně malých jednotkách (max ta rota, s výjimkou právě 173. v Iráku), protože vysadit někam divizi opěšalých výsadkářů, jakými je 82. divize, nemá v moderní válce příliš význam. V operaci SERVAL proběhl minimálně jeden typický padákový výsadek, jehož účelem bylo obsadit letiště a umožnit přistání vlastních letounů s posilou a technikou na něm.

Zapomněl jsem zdůraznit onu mobilitu, chyba, omlouvám se a díky za upozornění. 173. v Iráku nicméně dokázala obsadit letiště, dopravili jí auta a nějakou další bojovou techniku, ale prostě toho bylo málo – měli nedostatečnou palebnou sílu, úkoly, které mají plnit obrněná vozidla, byly řešeny pomocí neobrněných HMMWV... A byli si toho vědomi. K dopravení dostatečného množství prostředků by musely USAr a USAF vyčlenit takové množství letounů, že by jim chyběly jinde. Kdyby byl provedený pouze tento výsadek, bylo by to možné, jenže s ohledem na důležitější jižní frontu to prostě možné nebylo. Alespoň tak jsem pochopil závěry z té operace.

Stran té palebné síly bych si nebyl tak jistý (byť uznávám, že o tom vím mnohem méně než vy :-) ). Proti slabšímu nepříteli obavy nemám, stačí, pokud bude zajištěno dozásobení municí. Podobně bych se nebál v případě střetu s motorizovanou pěchotou. Nicméně jak by si poradili pěší výsadkáři s moderními BVP a tanky s aktivní ochranou... no, nezáviděl bych jim to. V tomhle mají mechanizované výsadkové jednotky jednoznačně výhodu (platí za to ovšem jinak). A proto také US Army hodlá znovu zavádět lehké tanky do výsadkových jednotek.

avatar
Zvedavec Datum: 04.07.2018 Čas: 21:39

Ad Nesehr)
Věřte mi, 1. Luftlandebrigade je papírový útvar - v tom smyslu jako třeba 17. výsadkový sbor US Army. 1. Luftlandebrigade nesplňuje žádná kritéria výsadkové brigády - proč ji tedy Němci mají? A. kvůli tradici - vznikla zrámcováním studenoválečnické 1. výsadkové divize. B. pro administrativní účely.

Ad Jura99)
S padákovým výsadek pluku v jednom koloběhu samozřejmě nikdo nepočítá. To nedokázala ani ČSLA. Jinak v rámci 2. invaze do Iráku v roce 2003 by proveden brigádní padákový výsadek na sever Iráku (173. vb). V Mali bylo provedeno hned několik vzdušných výsadků (přistávací, padákový, vrtulníkový).

Ad KOLT)
Padákové výsadky proti slabšími nepříteli naopak význam mají a jsou ty nejpravděpodobnější, přičemž se používají v situacích, kdy operačního efektu nejde dosáhnout jiným způsobem (viz Operace SERVAL v Mali). Z mnoha důvodů dnes dominují výsadky v síle rotních úkolových uskupení.

Problémem vzdušného výsadku není ani tak malá palebná síla a z ní vyplývající schopnost střetu s nepřítelem (dnešní moderní technika naopak v současné době nahrává výsadkářům), ale legračně nízká taktická mobilita po vysazení. Proto musí být u u jednotek komando dosaženo šokového efektu, a to i překvapivým operačním nasazením. Tato podmínka nutně neplatí u výsadkových mechanizovaných jednotek (pouze RF a Čína).

Mimochodem, pokud chcete přijít na kloub tomu, jakou úlohu ve strategii jakého státu výsadkáři hrají, podívejte se kam patří. USA - jeden z druhů pěchoty patřící pod pozemní síly (byť U Rangers je to úplně jinak a z dobrého důvodu). RF - jeden z 5 druhů ozbrojených sil (vedle námořnictva, letectva...). Čína - součást nikoliv pozemních sil, ale VZDUŠNÝCH sil.

avatar
KOLT Datum: 04.07.2018 Čas: 21:24

cejkis, naposledy, protože to fakt je jak paralympiáda. Napsal jste: "Další náčelník, který se na teritoriální obranu dočista vys......" A to je prostě blbost. Protože pokud AČR není dostatečná pro teritoriální obranu ČR, není to vina náčelníka GŠ, nýbrž politického vedení země. Už jasné?

A mmchd, ani ta politická reprezentace se na teritoriální obranu tak úplně nevys*ala (byť nakopat by si za to, co provedla s Armádou, zasloužila). Státy NATO téměř všechny nemají tak velké armády, aby se samy dokázaly ubránit (ve smyslu, že jejich jednotky nedokáží blokovat zároveň všechny potenciální směry útoku). Protože NATO je postavené na principu kolektivní obrany.

avatar
cejkis Datum: 04.07.2018 Čas: 20:53

@KOLT

Fakt, že GŠ nedostane vhodné politické zadání ještě neznamená, že popis reálného stavu věci je nesmysl.

arr