Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

AHL: Nový čínsko-ruský těžký vrtulník

Datum přidání 18.05.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Firmy Ruské vrtulníky a čínská AVIC podepsaly rámcovou dohodu o společném vývoji těžkého dopravního vrtulníku. Čínsko-ruský stroj svými rozměry a výkony bude pomyslně konkurovat americkému vrtulníku CH-53K King Stallion.

Mil Mi-26T2

Foto: Mil Mi-26T2 je nejnovější verzí vrtulníků Mi-26; ilustrační foto; větší foto / Kirill Naumenko, CC BY-SA 3.0

 

Smlouvu o společném vývoji podepsal generální ředitel společnosti Ruské vrtulníky Alexandr Michejev a předseda představenstva společnosti AVIC Lin Zuoming v Moskvě. K podpisu dohody došlo při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga na moskevské vojenské přehlídce ke Dni Vítězství.


„Výroba těžkého vrtulníku v Číně, vyvinutého společně oběma zeměmi, je důležitá součást rusko-čínské spolupráce v leteckém průmyslu. Dnešní slavnostní podpis označuje začátek praktických prací na projektu," dočteme se v tiskovém prohlášení společnosti Ruské vrtulníky. „Podle dohody budou obě strany pracovat ve všech oblastech vývoje a přípravy k zahájení výroby nového vrtulníku označovaného jako Advanced Heavy Lift (AHL; projekt nese anglické označení – pozn. redakce)."


Vzletová hmotnost vrtulníku AHL je projektována na 38 000 kg (CH-53K 39 900 kg) se schopností přepravit deset tun uvnitř nákladového prostoru a patnáct tun v podvěsu (CH-53K 15 900 kg). Počítá se s nasazením vrtulníků pro transportní úkoly, pro lékařskou evakuaci nebo boj s požáry.


Čína projevuje zájem o 200 vrtulníků AHL do roku 2040. O nový stroj mohou projevit zájem i některé civilní společnosti v Rusku.


S největší pravděpodobností Čína využije vrtulník i pro vojenské účely. Nicméně formálně se společný projekt pokládá za civilní a nemá status projektu vojensko-technické spolupráce.


Původní zprávy mluvily o vývoji mnohem těžší varianty. Počítalo se s vývojem obřího nástupce vrtulníku Mi-26, který bude schopen unést až 36 000 kg nákladu. Čína však projevila zájem o lehčí a méně složitou (produkčně a provozně levnější) helikoptéru.


Připomeňme, že Mi-26 je bezkonkurenčně největší a nejvýkonnější helikoptérou na světě. Maximální vzletová hmotnost je 56 000 kg. Stroj je schopen přepravit 20 000 kg nákladu až na vzdálenost 400 km. Srdce vrtulníku tvoří motory Lotarev D-136 o výkonu 2×8500 kW (2x11 550 koní). Posádku tvoří pět lidí.


Ještě dříve (v roce 2007) Rusko nabídlo Číně spolupráci na vrtulníku Mi-46 s projektovanou nosnosti deset až dvanáct tun, tedy podobnou vrtulníku AHL. Čína však nakonec z projektu odstoupila z důvodu nedostatečného zapojení čínského průmyslu do projektu. Čína se zajímá především o technologie, které ji umožní akcelerovat vlastní vývoj a výrobu těžkých vrtulníků.

 

V případě AHL obě země poskytnou své nejlepší technologie. Rusko dodá znalosti z konstrukce těžkých vrtulníků a především pokročilé motory. Čína naopak poskytne svou širokou základnu elektronických komponentů a součástek.


Čína upevnila svůj zájem o těžké vrtulníky na základě zkušeností po zemětřesení v S'-čchuanu, při kterém zemřelo 69 000 lidí. Během zemětřesní docházelo k obřím sesuvům půdy a přehrazení velkých vodních toků. Dva vrtulníky Mi-26 (jediné v Číně) civilních společností přepravovaly během zemětřesení těžkou techniku do nepřístupných míst, aby došlo k odstranění závalů řek.


„Ruské vrtulníky (společnost – pozn. redakce) jsou vysoce kvalifikované, pokud jde o stavbu těžkých vrtulníků," řekl Lin Zuoming. „Například legendární vrtulníky Mi-26 nemají konkurenci. Mi-26TS sehrál důležitou roli při zemětřesení v provincii S'-čchuanu v roce 2008 a 2013."

 

Zdroj: FlightglobalFoxtrot Alpha

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
perunBB Datum: 20.05.2015 Čas: 14:10

Už kopírujú S-300 ....
A už sú S-500.Pokiaľ raz viem že niekto s kým spolupracujem a uzatváram dohody má tendenciu kopírovať know-how robím to tak aby som mal urćitý náskok a tá spolupráca bola zaujímavá pre mňa,čo je na tom nepochopiteľné.

avatar
KOLT Datum: 20.05.2015 Čas: 10:32

Ono se rozhodlo? A já myslel, že Čína se rozhodla – asi tak před pěti tisíci lety :-) S krátkými přestávkami se jí to od té doby daří celkem obstojně.

avatar
GAVL Datum: 20.05.2015 Čas: 07:25

Již dávno se rozhodlo, že bude z Číny vybudována světová mocnost jak průmyslová tak vojenská a tak je na tom potřeba pracovat co nejusilovněji.

Při míře toho kolik toho kupujeme made in china , tak je toto jen třešnička na dortu.

avatar
dusan Datum: 20.05.2015 Čas: 00:10

perunBB

Čína vyrábala v licencii Su-27 ... po cca sto kusoch vyhlásili, že modernizované verzie J-11 sú už vlastne "čínske" ... a presal platiť licenčné poplatky ...

Číňania chcú kúpiť i pár kusov Su-35S .. Rusi chcú minimáln predať pár desiatok ...

Číňania chcú skrátka technológie .. aby ušetrili ..... a samotné stroje ich nezaujímajú ...

Tak isto kúpili len na vývoj cca 50 ks T-80U ....

Už kopírujú S-300 ....

avatar
perunBB Datum: 19.05.2015 Čas: 19:59

V tom nikomu neoponujem že Čína kopíruje čo to dá a kaźdá spolupráca s ňou je v tom riziková ale to je predsa úplne prirodzený chod dejín.Tak ako môže kopírovať vojenskú techniku kohokoľvek zatiaľ asi stále nemá nato aby dokázala dominovať len z toho kopírovania a ći raz dorovná alebo dokonca predčí techniku ostatných..možné to je ale to predsa nejako nemôže Rusko umelo spomalovať alebo utlmovať a ćínsky vojenský priemysel sa bude naďalej vyvíjať svojím tempom.Rusko si toho vedomé určite je a tie mantinely sú dané.

avatar
peterLuk Datum: 19.05.2015 Čas: 19:39

Niesom dusan, ale predpokladám že preto, lebo ako je známe, číňania majú kapitál ale nie peniaze - a majú vo zvyku kopírovať iných. V zbrojnom priemysle je to bežnejšie než inde, ale ajtak - Rusi im vyvinú vrtuľník a až získajú prístup k technológiam, nebude žiadnym prekvapením ak spolupráca skončí, ale Číňania budú naďalej vyrábať a vyvíjať niečo rovnaké... Vezm isi koľko kópií ruských lietadiel vyrábajú... A Číňania sú ľudia šikovní a učenliví - ono sa to v súčasnosti nezdá, ale aby za pár rokov nepredbehli mnohé európske krajiny...

avatar
perunBB Datum: 19.05.2015 Čas: 19:15

dusan a prećo to vidíš bledo?Je to spoločný projekt a spolupráca,každá zúčastnená strana si je vedomá čo jej to prinesie a ćo môže stratiť.Dôleźitý bude efetk pre obe strany.

avatar
dusan Datum: 19.05.2015 Čas: 16:52

Jedna strana má technológie, druhá peniaze ....

Pre Čínu sú prioritou tie technológie .... ak ich získa .... tak osud tejto spolupráce z rozumu vidím bledo .....

avatar
RiMr71 Datum: 19.05.2015 Čas: 15:56

Ta Mi-26 je nádherná mašina...

arr