TacticalPro

Kaspické moře: Ruský trumf na Středním východě

Lodě ruského námořnictva v Kaspickém moři jsou ... Více

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Letecká technika

AHL: Nový čínsko-ruský těžký vrtulník

Datum přidání 18.05.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 9 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Firmy Ruské vrtulníky a čínská AVIC podepsaly rámcovou dohodu o společném vývoji těžkého dopravního vrtulníku. Čínsko-ruský stroj svými rozměry a výkony bude pomyslně konkurovat americkému vrtulníku CH-53K King Stallion.

Mil Mi-26T2

Foto: Mil Mi-26T2 je nejnovější verzí vrtulníků Mi-26; ilustrační foto; větší foto / Kirill Naumenko, CC BY-SA 3.0

 

Smlouvu o společném vývoji podepsal generální ředitel společnosti Ruské vrtulníky Alexandr Michejev a předseda představenstva společnosti AVIC Lin Zuoming v Moskvě. K podpisu dohody došlo při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga na moskevské vojenské přehlídce ke Dni Vítězství.


„Výroba těžkého vrtulníku v Číně, vyvinutého společně oběma zeměmi, je důležitá součást rusko-čínské spolupráce v leteckém průmyslu. Dnešní slavnostní podpis označuje začátek praktických prací na projektu," dočteme se v tiskovém prohlášení společnosti Ruské vrtulníky. „Podle dohody budou obě strany pracovat ve všech oblastech vývoje a přípravy k zahájení výroby nového vrtulníku označovaného jako Advanced Heavy Lift (AHL; projekt nese anglické označení – pozn. redakce)."


Vzletová hmotnost vrtulníku AHL je projektována na 38 000 kg (CH-53K 39 900 kg) se schopností přepravit deset tun uvnitř nákladového prostoru a patnáct tun v podvěsu (CH-53K 15 900 kg). Počítá se s nasazením vrtulníků pro transportní úkoly, pro lékařskou evakuaci nebo boj s požáry.


Čína projevuje zájem o 200 vrtulníků AHL do roku 2040. O nový stroj mohou projevit zájem i některé civilní společnosti v Rusku.


S největší pravděpodobností Čína využije vrtulník i pro vojenské účely. Nicméně formálně se společný projekt pokládá za civilní a nemá status projektu vojensko-technické spolupráce.


Původní zprávy mluvily o vývoji mnohem těžší varianty. Počítalo se s vývojem obřího nástupce vrtulníku Mi-26, který bude schopen unést až 36 000 kg nákladu. Čína však projevila zájem o lehčí a méně složitou (produkčně a provozně levnější) helikoptéru.


Připomeňme, že Mi-26 je bezkonkurenčně největší a nejvýkonnější helikoptérou na světě. Maximální vzletová hmotnost je 56 000 kg. Stroj je schopen přepravit 20 000 kg nákladu až na vzdálenost 400 km. Srdce vrtulníku tvoří motory Lotarev D-136 o výkonu 2×8500 kW (2x11 550 koní). Posádku tvoří pět lidí.


Ještě dříve (v roce 2007) Rusko nabídlo Číně spolupráci na vrtulníku Mi-46 s projektovanou nosnosti deset až dvanáct tun, tedy podobnou vrtulníku AHL. Čína však nakonec z projektu odstoupila z důvodu nedostatečného zapojení čínského průmyslu do projektu. Čína se zajímá především o technologie, které ji umožní akcelerovat vlastní vývoj a výrobu těžkých vrtulníků.

 

V případě AHL obě země poskytnou své nejlepší technologie. Rusko dodá znalosti z konstrukce těžkých vrtulníků a především pokročilé motory. Čína naopak poskytne svou širokou základnu elektronických komponentů a součástek.


Čína upevnila svůj zájem o těžké vrtulníky na základě zkušeností po zemětřesení v S'-čchuanu, při kterém zemřelo 69 000 lidí. Během zemětřesní docházelo k obřím sesuvům půdy a přehrazení velkých vodních toků. Dva vrtulníky Mi-26 (jediné v Číně) civilních společností přepravovaly během zemětřesení těžkou techniku do nepřístupných míst, aby došlo k odstranění závalů řek.


„Ruské vrtulníky (společnost – pozn. redakce) jsou vysoce kvalifikované, pokud jde o stavbu těžkých vrtulníků," řekl Lin Zuoming. „Například legendární vrtulníky Mi-26 nemají konkurenci. Mi-26TS sehrál důležitou roli při zemětřesení v provincii S'-čchuanu v roce 2008 a 2013."

 

Zdroj: FlightglobalFoxtrot Alpha

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
perunBB Datum: 20.05.2015 Čas: 14:10

Už kopírujú S-300 ....
A už sú S-500.Pokiaľ raz viem že niekto s kým spolupracujem a uzatváram dohody má tendenciu kopírovať know-how robím to tak aby som mal urćitý náskok a tá spolupráca bola zaujímavá pre mňa,čo je na tom nepochopiteľné.

avatar
KOLT Datum: 20.05.2015 Čas: 10:32

Ono se rozhodlo? A já myslel, že Čína se rozhodla – asi tak před pěti tisíci lety :-) S krátkými přestávkami se jí to od té doby daří celkem obstojně.

avatar
GAVL Datum: 20.05.2015 Čas: 07:25

Již dávno se rozhodlo, že bude z Číny vybudována světová mocnost jak průmyslová tak vojenská a tak je na tom potřeba pracovat co nejusilovněji.

Při míře toho kolik toho kupujeme made in china , tak je toto jen třešnička na dortu.

avatar
dusan Datum: 20.05.2015 Čas: 00:10

perunBB

Čína vyrábala v licencii Su-27 ... po cca sto kusoch vyhlásili, že modernizované verzie J-11 sú už vlastne "čínske" ... a presal platiť licenčné poplatky ...

Číňania chcú kúpiť i pár kusov Su-35S .. Rusi chcú minimáln predať pár desiatok ...

Číňania chcú skrátka technológie .. aby ušetrili ..... a samotné stroje ich nezaujímajú ...

Tak isto kúpili len na vývoj cca 50 ks T-80U ....

Už kopírujú S-300 ....

avatar
perunBB Datum: 19.05.2015 Čas: 19:59

V tom nikomu neoponujem že Čína kopíruje čo to dá a kaźdá spolupráca s ňou je v tom riziková ale to je predsa úplne prirodzený chod dejín.Tak ako môže kopírovať vojenskú techniku kohokoľvek zatiaľ asi stále nemá nato aby dokázala dominovať len z toho kopírovania a ći raz dorovná alebo dokonca predčí techniku ostatných..možné to je ale to predsa nejako nemôže Rusko umelo spomalovať alebo utlmovať a ćínsky vojenský priemysel sa bude naďalej vyvíjať svojím tempom.Rusko si toho vedomé určite je a tie mantinely sú dané.

avatar
peterLuk Datum: 19.05.2015 Čas: 19:39

Niesom dusan, ale predpokladám že preto, lebo ako je známe, číňania majú kapitál ale nie peniaze - a majú vo zvyku kopírovať iných. V zbrojnom priemysle je to bežnejšie než inde, ale ajtak - Rusi im vyvinú vrtuľník a až získajú prístup k technológiam, nebude žiadnym prekvapením ak spolupráca skončí, ale Číňania budú naďalej vyrábať a vyvíjať niečo rovnaké... Vezm isi koľko kópií ruských lietadiel vyrábajú... A Číňania sú ľudia šikovní a učenliví - ono sa to v súčasnosti nezdá, ale aby za pár rokov nepredbehli mnohé európske krajiny...

avatar
perunBB Datum: 19.05.2015 Čas: 19:15

dusan a prećo to vidíš bledo?Je to spoločný projekt a spolupráca,každá zúčastnená strana si je vedomá čo jej to prinesie a ćo môže stratiť.Dôleźitý bude efetk pre obe strany.

avatar
dusan Datum: 19.05.2015 Čas: 16:52

Jedna strana má technológie, druhá peniaze ....

Pre Čínu sú prioritou tie technológie .... ak ich získa .... tak osud tejto spolupráce z rozumu vidím bledo .....

avatar
RiMr71 Datum: 19.05.2015 Čas: 15:56

Ta Mi-26 je nádherná mašina...

arr