TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Čínská invaze na Sibiř?

Datum přidání 31.08.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 67 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

V posledních letech se hodně mluví o rostoucím vlivu Číny na ruském Dálném východě, především v oblasti tzv. Vnějšího Mandžuska. Čína si dokonce údajně dělá v delším časovém horizontu zálusk na některá svá historická území, nyní ležící v Rusku. Je takový scénář reálný?

Čínští vojáci

Foto: Čínští vojáci; ilsutrační foto / Public domain

 

Neklidná čínsko-ruská historie

Kde pramení zájem Číny o ruský Dálný východ? V 19. století Čína zažívala bouřlivé období. Během tzv. Povstání tchaj-pchingů zemřelo mezi lety 1850 – 1871 až 20 milionů civilistů. Jednalo se zřejmě o třetí nejkrvavější válečný konflikt po první a druhé světové válce.


Čína byla oslabená i díky francouzsko-britské invazi (1856 -1860) během tzv. druhé opiové války. Této situace využilo Rusko a shromáždilo na východě Číny armádu. Pod tlakem situace museli Číňané přenechat Rusku obrovské území známé jako Vnější Mandžusko. Na tomto území leží dnes města jako Vladivostok nebo Chabarovsk.


Není bez zajímavosti, že do poloviny 19. století byl čínský také ostrov Sachalin. Po válce o opium nutilo Rusko Čínu k podepsání Ajgunské smlouvy a Pekingských dohod, po nichž Čína ztratila všechna území na sever od řek Chej-lung-ťiangu (Amuru) a východ Ussuri (Vnější Mandžusko), včetně Sachalinu ve prospěch Ruska.


Čína připomínala své „územní nároky“ vůči Rusku i v průběhu 20. století. „Velikou část našeho území okupuje Sovětský svaz. Před 100 lety se zem na východ od jezera Bajkal stala ruským územím a od té doby jsou Chabarovsk, Kamčatka a další součástí území Sovětského svazu. Ještě jsme jim nepředložili účet,“ řekl v roce 1964 čínský komunistický diktátor Mao Ce-tung.

 

Nedlouho poté, v roce 1969, se na řece Ussuri střetly armády Číny a Sovětského svazu. Jedním z důvodů konfliktu byly i územní spory plynoucí z podpisu Pekingské smlouvy (1860). Ozbrojené střety, při kterých padly stovky vojáků na obou stranách, skončily pro Sovětský svaz vítězstvím.

 

V roce 2001 Rusko a Čína podepsali dohodu o přátelství, která jednou pro vždy má řešit územní spory mezi oběma asijskými zeměmi. Jak ale ukazuje okupace Krymu, smlouvy jsou často jen pouze cárem papíru – viz porušení Budapešťské smlouvy, díky které se Ukrajina zbavila jaderných zbraní. Ostatně i v roce 1950 Čína a Rusko podepsalo dohodu o „přátelství, spojenectví a vzájemné pomoci.“

 

Foto: Historická území Číny zabrána Ruskem. / Autor neznámýFoto: Hranice Číny v roce 1820 a 1990. / Autor neznámý

 

Čínská dominance

Z jakého důvodu má Čína zájem o ruský Dálný východ (východ Ruska od jezera Bajkal)? Tato oblast obsahuje zásoby téměř všech ruských diamantu, 70 % ruského zlata, podstatné ložiska ropy, zemního plynu, uhlí, dřeva, stříbra, platiny, cínu, olova a zinku. Nezanedbatelné jsou i další zdroje – bohaté loviště a obrovská území půdy. Svou roli může hrát také rostoucí čínský nacionalismus a pocit potřeby vypořádat se s dřívějšími křivdami.

 

Čínsko-ruské hašteření skončilo v roce 1969 čínskou porážkou. Čína roku 1969 však není Čínou roku 2014. V tuto chvíli je to Rusko, které hraje v ekonomice a výdajích na obranu druhé housle.

 

V roce 2013 Čína vyprodukovala zboží v hodnotě 9,2 bilionu dolarů, 4,4× více než Rusko. Čínská ekonomika však není jen násobně větší než ruská, ale také mnohem modernější. Zatímco ruská ekonomika stojí a padá na prodeji (až z 80 %) „rodinného stříbra“ (ropa, zemní plyn, uran), Čína je po Německu druhým největším exportérem průmyslových výrobků. Číňané také investují ohromné prostředky do vývoje nejmodernějších technologií, od elektroniky, přes automobilový průmysl až po zbraňové systémy.

 

Čína také výrazně Rusko převyšuje ve vojenských výdajích. K tomu je nutné mít na paměti také to, že struktura čínských výdajů na obranu není zcela průhledná. Soudí se, že čínské zbrojní výdaje jsou ještě vyšší.

 

Jaká jsou tedy čísla? Čína v roce 2013 vydala na obranu oficiálně 188 miliard dolarů (2 % HDP), Rusko naopak „pouze“ 87,8 miliard dolarů (4,4 % HDP). Avšak v tzv. paritě kupní síly PPP, což přesněji vyjadřuje množství výrobku a služeb, které si daná země může dovolit, je čínský vojenský rozpočet proti ruskému ještě výrazně větší.

 

Pro Čínu také mluví další čísla. Na území Číny žije 1,35 miliard lidí, v Rusku naopak 144 milionů. Rusko také bojuje s poklesem porodnosti, a výzvou bude do poloviny tohoto století alespoň udržet počet obyvatel Ruska na stejných hodnotách.

 

Zajímavý je geografické rozdělení ruské populace. Na východ od Uralu žije v Rusku pouze 28,6 milionu obyvatel a na ruském dálném východě pouze 6,3 milionu lidí. Ještě v roce 1989 tam žilo 8,3 milionu lidí. Přitom v příhraničních čínských oblastech, ohraničených Mongolskem, Severní Koreou a dole Pekingem, žije 130 milionů Číňanů.

 

Z čistě vojenského hlediska, pokud se budeme se bavit o konvenční válce, není pro Čínu problém získat zpět svá ztracená historická území. Ve prospěch Číňanů mluví především obrovské vzdálenosti, které musí při případném konfliktu ruská armáda překonávat.

 

Chbarovsk, ruské město s 600 tisíci obyvatel ležící téměř u Tichého oceánu, je vzdálen od Moskvy 8500 km. Avšak pouze 250 km je vzdáleno čínské město Chang-čou se 7,7 miliony obyvatel nebo Čchi-čchi-cha-er s 5,4 miliony obyvatel. Peking je pak vzdálen pouze 1250 km.

 

Jediným způsobem, jak zásobovat vojska na ruském dálném východě po zemi, je buď Transsibiřská magistrála nebo případně paralelní Bajkalsko-amurská magistrála. O využití cest, vzhledem k obrovským vzdálenostem a jejich kvalitě, se nemá příliš smysl bavit. Netřeba říkat, že obě magistrály není problém velmi snadno vyřadit z provozu.


Zůstavá tak pouze zásobování a přesun vojenských jednotek vzdušnou cestou. Ostatně nezměrná délka ruských hranic a také skutečnost, že Rusko nemá kolem hranic „jediného přítele“, je důvodem, proč Rusové udržují obrovské počty dopravních letadel a výsadkových jednotek.


Je samozřejmě otázkou, zda se Čína odváží pustit do tak riskantního podniku, jako je konflikt s Ruskem. Ostatně Putin sám před pár dny připomněl, že „si nikdo nemá zahrávat s jadernou velmocí.“ Na druhou stranu, Rusko si také vzalo Krym, své historické území, a neptalo se svého slabšího souseda.

 

 

Foto: Mandžusko. / Google Maps

 

 

Pero je mocnější než meč

Invazi však není nutno provést jen pomocí zbraní. „Porazit a dobýt nepřítele ve všech bitvách není největší umění. Největší umění je zlomit nepřátelský odpor bez boje“ napsal již před 2500 lety v knize umění Války velký čínský stratég Sun Tzu.


Čína je v ruských příhraničních oblastech na ruském dálném východě velmi aktivní. Číňané investují na ruském území mnoho finančních prostředků. Kupují zde podniky, vyváží svou kulturu a také budují infrastrukturu. Ostatně, export čínské kultury a peněz nevidíme jen na ruském dálném východě, ale i v Africe, nebo ostatně v poslední době i v České republice.


Lidové noviny v jednom ze svých článků z konce roku 2013 psali o migraci Číňanů do Ruska. „Migranti jsou dobře organizovaní a žijí podle svých vlastních zákonů, přičemž čínské orgány migraci de facto podporují. Číňané, kteří se oženili s Ruskami, dostávají prémie, jejich děti se automaticky stávají čínskými občany a spadají pod ochranu ústavy ČLR?“ psali Lidové noviny před půl rokem.


Tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl v roce 2010, že "pokud nezvýšíme úroveň aktivity naší práce (na ruském Dálném východě), pak v konečném důsledku můžeme přijít o všechno.“Vladimír Putin řekl, zatím žertem, že Rusové na východě se budou brzo muset učit mluvit čínsky, korejsky a japonsky. 


V současné době se jeví spolupráce Ruska a Číny jako nezlomná. Spolupráce je však spíše politickým kalkulem vůči Spojeným státům než aktem, který má historické nebo kulturní opodstatnění. Spolupráce bude trvat, dokud jedna země bude potřebovat druhou, resp. dokud bude Čína potřebovat Rusko. Otázka je, jak ještě dlouho?


 

Zdroj: The Diplomat, Lidové Noviny, Život

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
midlum75 Datum: 12.07.2016 Čas: 15:22

sencorCZ : trochu ostré výrazy, ne ? ruská armáda zase není tak všemocná a když porovnáš sílu třeba v letectvu...jsou tam šance víc než vyrovnané. Aby se Rusové nedivili, že se časem objeví spousta zelených mužíčků někde v Zabajkalsku a bude se opalovat scénář ala Krym :-)

avatar
senkorCZ Datum: 12.07.2016 Čas: 13:52

Větší sračku sem ještě nikdy v životě nečetl... je vidět že to píše naprostá píča jak může vůbec srovnávat armádu Číny a Ruska fakt magor ruská armáda je úplně někde jinde než ta čínská....jo ekonimika jo ale armádu májí rusy daleko lepší mohli by obsadit jen tak půlku evropy aby si ten kokot co to psal rozmyslel co příště píše

avatar
MarcusMaximusVictus Datum: 05.09.2014 Čas: 21:11

Mal by som otazku na redakciu, ci sa neplanuje v buducnosti clanok o cinskej armade? Kedysi bol "serial" o cinskom letectve tak ci sa nechysta nieco komplexnejsie. Ze co to ta velmoc vlastne ma za "flinticky". Vdaka.

avatar
Nesher Datum: 04.09.2014 Čas: 15:45

Ne nedělám si srandu.
Za prvé, oni to chápali jako jednu ohromnou říši, která je jen pokračovatelem ruského impéria.Tedy to chápali asi tak, jako bychom my chápali přesun nějaké oblasti z Morasvskoslzeského kraje do toho Zlínského.
Musíte si uvědomit, že v dobách SSSR byla a v dnešním Rusku stále federalizace jen na papíře. O všem důležitém rozhoduje Kreml.
A o tom, že dnešní RF je pokračovatelem SSSR a Ruského impéria jasně vypovídají např. Putinovi řeči o vytvoření Ruského mira (čti obnově impéria tam kde to bude možné.

avatar
jarpe Datum: 04.09.2014 Čas: 14:49

Nesher: Si děláte srandu? Etnická příslušnost v tomto případě hraje velkou roli a Sovětský svaz zdaleka není pokračování Ruského impéria, to je jen vaše rétorika. Stalin například nechal připojit ke Gruzii část území, které tehdy bylo Ruské.
Neruský prezidenti si vůbec rádi na úkor Ruska ukrajovali pro svůj vlastní stát. Třeba Krym.
Takže etnická příslušnost hraje roli.

avatar
liberal shark Datum: 03.09.2014 Čas: 21:47

Souhlasím s názorem, že Čína ovládne dálný východ spíše pozvolnou infiltrací a ekonomickou cestou. Jednoho dne se průvodčí transsibiřské magistrály zeptá čínsky: "přistoupili prosím ?".

avatar
Nemo Datum: 03.09.2014 Čas: 08:02

Longsword: dobrá úvaha, je pravda že čistě teoreticky by byl nyní dobrý čas na střet, ale má to několik jenže. Už první se jeví dosti nemožně - přesun značných invazních sil do prakticky pustých oblastí které kontrolují ruské satelity - dnes se nepřesune ani deset tisíc vojáků aniž by to nebeská oka neviděla.
Dalším je že ruská vojenská moc příliš stoupla, tento plán by byl reálný pokud by Rusko dále upadalo.
A konečně za třetí, případný konflikt by Japonsko vzalo jako vážnou hrozbu a důkladně by se vyzbrojilo i jadernými zbraněmi. A role USA, sice by se jim hodilo oslabení Ruska, ale určitě ne Čínou která by takto příliš zmohutněla a s ukořistěným by se mohla postavit přímo USA. To je poslední věc co chtějí.
Také Indie by byla čínským úspěchem přímo ohrožena takže se kruh myšlenkového cvičení opět uzavírá v patové situaci.
To už je mnohem reálnější válka mezi Indií a Pákistánem podporovaným Čínou.

avatar
Longsword Datum: 03.09.2014 Čas: 04:43

Zaznelo tu nekolik velmi zajimavych nazoru se kterymi lze vice, ci mene souhlasit. Dovolim si proto take moji malou troskou do mlyna:
Z pohledu ekonomiky je valka Cina vs. Rusko mozna. Na rozdil od USA, ktere se drzi, diky dolaru navzajem "pod krkem", s Ruskem by obchodni omezeni Cinu bolelo mnohem mene. Protoze obe zeme jsou v Rade bezpecnosti OSN, tak je jasne, ze nejake sankce by se ani neobtezoval nikdo navrhnout. Tedy jasna vyhoda pro Cinu. Navic jeji ekonomika stoupa tempem o kterem se zbytku sveta muze jen zdat. Je to sice na ukor realne konkurence, Cina dotuje co se da, ale dumping a detska prace plni sve ucely, uz ted je svetova ekonomika na Cine zavysla vic, nez si je ochotna vetsina lidi pripustit.
Jedinou ekonomickou prekazku vidim v nedostatku surovin, napriklad ropu musi Cina dovazet ve velkem az z Blizkeho Vychodu, nebo Afriky. Ropna naleziste na vychodni Sibiri by jim pak jiste prisla vhod.
Z politickeho hlediska je ted situace uderit opravdu asi nejlepsi, Putin se dostal do dost svizelne situace. To, ze "zabral" Krym bylo vcelku logicke protiopatreni proti pronikani NATO az k hranicim Ruska. Stejne tak "podpora" vychodni casti Ukrajiny neni nic jineho, nez vytvareni naraznikoveho pasma mezi nim a EU/NATO. V teto funkci Ukrajina "zklamala" a tak nezbyva jina moznost, nez UA bud federalizovat, nebo uplne roztrhnout (mimochodem, tohle jsem tu popisoval uz v dobe, kdy ta krize zacinala, jak vidim, me proroctvi se naplnilo prakticky beze zbytku. Mozna jen krvaveji, nez jsem cekal ...). To dava Cine sanci udelat "nemlich totez" s uzemim na ktere si dela historicke naroky.
Zde vidim jako jedinou politickou prekazku uroven retoriky a propagandy ve svetovych sdelovacich prostrecich. Je dost otazka, jestli se "nepritel meho nepritele" stane medialnim pritelem a EU a USA tisk (nerku-li politici) budou pripadnou invazi podporovat, byt tise, nebo jestli by doslo k jejimu odsouzeni (a opet, byt jen naoko, "valka je spatna aaano"). Obavam se, ze specialne v dnesni dobe, kdy jsou to predevsim noviny, ktere ridi smer politiky, ze by takovy konflikt velmi rychle eskaloval hnat "senzacemi" a ani jedna strana by nechtela ztratit tvar (zvlaste Putin, po te, co ma doma cim dal vetsi podporu si nemuze dovolit fiasko u "zadnich vratek").
Konecne treti hledisko je vojenske. Prestoze Cina zbroji velmi radikalne, ma jeste hodne co dohanet, jak zde take bylo zmineno. Putin tim stravil poslednich cca 15 let a pred tim mel strategickou vyhodu ve velkem mnozstvi jiz rozpracovanych projektu a zasobe zkusenych projektantu predevsim. Tuhle vyhodu Cina nema. Prestoze je beze sporu spickou, co se napriklad reverzniho inzenyrstvi tyce, vlastni projekty jsou stale jeste minoritou. Na druhou stranu pokud by opravdu chteli, tak mohou presunout vsechny "prvosledove", moderni technikou vybavene jednotky k hranici a zbytek Ciny nechat v rukou tech zastaralejsich, on by to zas az tak velky problem byt nemusel, sice asi logisticke peklo pro par desitek generalu, ale vysledek by mohl stat za to.
Je jasne, ze alespon z pocatku nebude Rusko schopne do oblasti poslat to nejlepsi, takze by sily po nejakou dobu mohly byt vyrovnany a vitezstvi by pravdepodobne pripadlo tomu s kratsi zasobovaci trasou, tedy Cine.
Ale jako hlavni prekazku vidim Sibir jako takovou. Jedna vec je se valit nekonecnymi planemi a pustinami, druha vec je dobivat jedno kazde (vetsi) mesto cestou.
Mesta nad sto tisic obyvatel se stavaji pro kazdeho utocnika nocni murou, MOUNT a CQB znamena obrovske zdrzeni, vytvareni obkliceni, kotle, eliminace odporu, obsazeni. To vsechno vaze jednotky utocnika stejne jako nutnost obejit takto ziskavane misto novou, provizorni, cestou. Navic je tu otazka okupace, potlaceni partyzanskeho hnuti atd.
Ackoliv nejsem vojensky strateg, jsem si jist, ze zrovna tohle je ted v ocich teoretickych planovacu Ciny jednim z bodu nad kterym si lamou hlavy, jak udrzet v chodu tak velkou armadu pri tak malem mnozstvi cest ... minimalne dobre mentalni cviceni ...
Dale je zde bod, jiz nekolikrat zmineny, jestli by si v tom okamziku nechteli "prihrat polivcicku" i ostatni. Indie by jiste rada ziskala nejaka ta "sporna uzemi", vcetne "osvobozeni Tibetu", i kdyz na druhpou stranu takove nautralita muze mit pro Indii rozhodne zasadnejsi vyhody.
Japonsko, Korea a USA (zastoupena "spojenci", jak jinak), by mohli teoretickeho chaosu take trochu vyuzit, zalezelo by na tom, jak pevne v rukou by to Cina mela, ale v to tezko doufat. Cina je prilis velka na to, aby nemela dost vojaku na udrzeni i pripadne "druhe fronty", jakkoliv by ta byla mala. To by muselo Cine tect hodne do bot a to se nestane.
Posledni bod je spravne nacasovani. Uplne optimalni by bylo udelat to ted. Mysleno vnejblizsich dnech. Pokud by Cina predem vyhlasila ktere uzemi chce, pak by ho mohla dosahnout, nez uderi slavna sibirska zima. Ta by dala moznost obema stranam opevnit pozice na care novych hranic a pak by zalezelo na dalsim kroku Ruska. Pokusit se ziskat uzemi zpet tradicni cestou, nebo pouzit nuklearni zbrane a zavarit to vsem?
Suma sumarum. Pokud ted Cina na Rusko zautoci, nebude to mit jednoduche a ani levne. A to si ani bohata Cina dovolit nemuze. Takze souhlasim s tim, ze pro tuto chvili je to spise takove cviceni v "co by, kdyby" a Cina spise zvoli moznost pomale infiltrace, kdy bude mit v oblasti tak zasadni prevahu, ze v podstate Rusko bude muset pozice vyklidit uz z toho duvodu, ze se nikdo v oblasti rusky ani nedomluvi ...

avatar
Nesher Datum: 02.09.2014 Čas: 19:24

To nemo
KLDR rozhodně není ruský spojenec, tento režim stojí a padá s Čínou, nikoli s Ruskem.
Představa jak Japonsko, které má s Ruskem územní spory půjde do války kvůli Rusku a bez USA (ty do války kvůli Rusku nepůjdou zcela určitě) je mimo mísu. RoK je na tom podobně, ostatně na "zkorigování" RoK plně stačí hrozba KLDR. Což je ostatně jeden z důvodů proč si ČLR tento režim vydržuje.

To lorgarius
Indie není ruský spojenec, jejich vztah by se dal popsat jako podmíněná spolupráce, především v obchodu a vývoji zbraní. Pokud to bude pro jednu stranu nevýhodné (a válka s Čínou by pro Indii nevýhodná byla), tak bude po spolupráci a Indie tradičně zachová neutralitu.

avatar
lorgarius Datum: 02.09.2014 Čas: 16:59

nemo, a co takto india? ta udrzuje s ruskom tiez velmi priatelske vztahy

avatar
Nemo Datum: 02.09.2014 Čas: 15:33

a k politické situaci - Rusko nemá žádného přítele vyjma SK a Vietnamu, jenže Čína je na tom ještě hůře a v případě konfliktu by Japonsko a JK sotva zůstali stranou - už nyní je pro ně Čína problém a co teprve když by získala přístup k sibiřským zdrojům. A postoj Indie je také otázkou, ale jelikož už s čínany válku vedli a platí doposud jen příměří tak by se také přidala do protičínské aliance. V Asii je tedy patová situace.

avatar
semtam Datum: 02.09.2014 Čas: 14:03

V nejbližších letech mi Čínská invaze na dálný východ přijde nepravděpodobná. Čína si je vědoma, že Rusku by nešlo s ní do konvenční války. Hrozila by mu porážka a citelné oslabení země. Rusko ve vojenském střetu na dálném východě s velkou pravděpodobností použilo ZHN. A o spálenou zemi Čína nestojí. Než vojensky se bude Čína snažit území ovládnout ekonomikou a imigrací. Záleží na Rusku jak bude ochotno nebo i schopno otevřít Číně dveře na dálný východ. Krymský scénář pro dálný východ je rovněž nepravděpodobný. Podmínky pro jeho uskutečnění jsou diametrálně odlišné.

K reakci Deadoga
"Malajsijske letadlo nikoho nezajima ,protoze vsichni normalne myslici lide vedi ,ze ho sestrelil BUK ,ovladany proruskymi jednotkami z uzemi ovladane proruskymi jednotkami ,ze kterymi stoji magor ,ktery vyhrozuje svetu jadernymi zbranemi ,takze asi tak..."

Dovolím si oponovat, že tomu tak není. Redakci se omlouvám, přiložím dva odkazy na následující stránky:

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/nizozemci-prestavaji-verit-ze-boeing-sestrelili-separatiste_317022.html#.VAWw-jJ_tX-

http://vlkovobloguje.wordpress.com/2014/08/12/bukuji-bukujes-media-bukuji-aneb-lecba-bukoveho-viru/

K poslednímu odkazu nevím, zda nepatří mezi "konspirace", ale obsahuje vcelku odborné informace. Pokud jsem porušil zásady vkládání příspěvku. Prosím redakci o dodatečnou úpravu.

avatar
Nemo Datum: 02.09.2014 Čas: 12:44

to Jura: jenže postavit koleje neznamená ještě vysokou úroveň a v metalurgii jsou dost pozadu. S těmi motory je to tak že nízká životnost jejich motorů dost blokuje nasazení bojových helikoptér čínské produkce. To samé u stíhaček, jsou pořád nuceni odebírat ruské motory kvůli nízké spolehlivosti vlastních.
Čína byla hodně zaostalá a to o několik generací, to prostě nejde dohnat za pár let.
Jde o to že se čínský růst dost přeceňuje, úspěchy jsou nepopiratelné, ale problémy zrovna tak. Je sice impozantní že zprovoznili letadlovku, ale jde jen o přestavbu sovětské lodi která prakticky slouží jako výcviková.
Média ty čínské pokroky dost nafukují a západním pohlavárům a hlavně zbrojařům to vyhovuje - bez toho by se těžko obhajovaly další velké výdaje do zbrojení.

avatar
Nesher Datum: 02.09.2014 Čas: 11:09

To jarpe
SSSR byl jen pokračováním Ruského impéria pod novým nátěrem. A že Stalin nebyl etnický Rus? No a co? Kateřina Veliká nebo Sergej Šojgu (ať nechodíme tolik do minulosti) též ne. A přesto se jedná o velkorusy.

avatar
jarpe Datum: 02.09.2014 Čas: 10:36

Takeda:
No Rusové si s Německem nerozdělili Polsko. Byl to Sovětský svaz a velel jim Gruzínec. Takže technicky vzato si Polsko rozdělili Gruzínec a Němci.

V podobném duchu tohoto článku, by mohli v budoucnu chtít Mexičani navrácení území, které jim sebralo USA.

arr