Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Události

Čínské kopie: Ruský problém nebo kalkul?

Datum přidání 18.11.2014    Rubrika rubrika: Události     komentáře 3 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Čína dlouhodobě projevuje zájem o nákup ruských protivzdušných systémů S-400 a stíhaček Su-35. V obou případech se jedná o špičkové výrobky ruského vojenského průmyslu. V Rusku, ostatně jako jinde, však panuje strach z čínské neskrývané snahy kopírovat cizí vojenskou techniku. Podle Leonida Něrsisyjana, ruského vojenského analytika, jsou však obavy přehnané.

Foto: Shenyang J-11 je věrnou kopii Su-27. / U.S. Air Force

Foto: Shenyang J-11 je věrnou kopii Su-27. / U.S. Air Force

 

Číňané kopirují ruskou techniku

Něrsisyjan se snaží vyvrátit obecné mínění v ruské společnosti, že Čína má zájem o ruskou techniku jen proto, aby ji mohla okopírovat a prodávat levněji. Na podporu svého tvrzení se vrací do 90. let minulého století.


V roce 1993 ruská vláda prodala do Číny 40 praporů protiletadlových a protiraketových systémů S-300. Zanedlouho Čína představila vlastní systém HQ-9, vzhledově a ideově podobný ruskému S-300. Exportní verzi označovanou jako FD-2000 Číňané poprvé představili v roce 2009.


Čínská verze, jak píše Něrsisyjan, za ruskou údajně silně zaostává a HQ-9 si nenašel cestu do žádné armády. Jedinou výjimkou je Turecko, které v roce 2013, ke zděšení ostatních členů NATO, projevilo o čínské systémy HQ-9 zájem.


Podle Něrsisyjana sice Čína ruský systém okopírovala, ale prodej byl podle něj pro Rusko úspěšný. S-300 za léta zastaral a čínské peníze šly na záchranu ruského podniku Almaz-Antey. Ten za čínské peníze vyvinul nejnovější verzi S-400 „Triumf", mnohem pokročilejší než S-300 nebo HQ-9.


„Dohoda byla úspěšná – systém byl okopírován (s nedostatky), dvě desetiletí od prvních dodávek, když zestárl, Rusko mělo už k dispozici modernější obdobu," uvádí ve svém článku Něrsisyjan.


Stejný příklad se týkal i stíhaček Su-27 dodávaných do Číny od počátků 90. let minulého století. Rusko prodalo Číně 24 a následně 200 stíhaček s montáží v Číně. Peking však zastavil obchod v polovině dodávek a následně představil letoun Shenyang J-11B – čínskou kopii Su-27.


Stejně tak Čína po roce 2000 nakoupila 100 stíhaček Su-30. Před pár lety pak Čína ukázala kopii ruských Su-30, stíhačku Shenyang J-16. Oba stroje se však nevyrábějí ve velkých sériích a základ čínského letectva tvoří stále ruské letouny.


Důvod? Ukázalo se, že čínské kopie proudových motorů v životnosti a spolehlivosti dalece zaostávají za ruskými protějšky. Mimo jiné jde o důvod, proč Čína nakoupila motory AL-31FN pro letoun J-10, kopii izraelského stíhacího letadla Lavi.

 

Foto: HQ-9 / Jian Kang, CC BY 3.0

Foto: HQ-9 / Jian Kang, CC BY 3.0 

 

Podle Něrsisyjana tak potrvá mnoho let, než Číňané okopírují modernější a komplikovanější systémy jako S-400 nebo S-35. Rusko pak může za čínské peníze akcelerovat vývoj moderních systémů jako je S-500 a T-50, a udržovat si před Čínou potřebný technologický náskok.


Moskva nabízí Číně 2 až 4 prapory systémů S-400 a 24 stíhaček Su-35. Za stíhačky Moskva požaduje 1,5 miliardy dolaru.

 

Přehnané obavy nebo důvodné podezření?

V článku ruského analytika se dozvíme názor, že pokud chce nějaký stát konkurovat na trhu s vojenskou technikou, potřebuje vlastní originální výzkum a vývoj. Moderní technologie se údajně velmi obtížně kopírují a kopie jsou horší a zaostávají za originálem.

 

Vasilij Kašin z VPK News souhlasí, že ruské obavy jsou přehnané. Podle něj není jednoduché kopírovat moderní systémy a navíc čínská modernizace armády je namířená proti USA, což údajně hraje Moskvě do karet.


Šéfredaktor vojenského magazínu Arsenal, Viktor Murakovski, k tomu říká: "Vše záleží na politice. Pokud vezmeme v úvahu, že Čína je našim strategickým partnerem, musíme respektovat její rozhodnutí. Pokud se ji máme bát, musíme přijmout jiné rozhodnutí. Je to otázka pro vojenské a politické vedení země."

 

Naopak Alexandr Chramčichin, Vedoucí analytického oddělení Ústavu vojenských a politických analýz v Moskvě, přičítá prodej ruských zbraní do Číny silném pro-čínskému lobby v Moskvě. Analytik Chramčichin v roce 2013 zveřejnil "scénář", jak by mnohem početnější čínská vojska mohla během pár dnů obsadit vylidňující se Sibiř, aby tak vyřešila čínský problém s přelidněním.


„Ve vládě je silná ´pátá kolona´, která lobuje za Čínu. Skutečnost existence čínské lobby není žádnou novinkou. Podle mého názoru, čínská lobby je nejsilnější ´pátou kolonou´. Je v ní mnoho úředníků a především lidí z mocenských struktur a vojensko-průmyslového komplexu. Musíme pochopit, že z Číny čelíme největší hrozby," říká naopak Chramčichin.

Názor Armádních novin
Postoje ruských analytiků ke vztahu Číny se různí. Jedni ji vidí jako strategického spojence proti západním zemím, jiní jako možnou hrozbu pro Rusko. Ostatně nedávné ruské cvičení na Dálném východě ukázalo, že Rusové cvičí obranu země i při hranicích s Čínou.
Otázkou také je, zda Něrsisyjan ruské vědecko-technické schopnosti, v porovnání k čínským, nepřeceňuje. Případně je otázkou, jak dlouho bude mít pravdu.

Zdroj: Russian Defense Policy, Defense-Update

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Nemo Datum: 18.11.2014 Čas: 16:10

dá se říci jedno, pro Rusy je to hra s ohněm. Na jednu stranu byl prodej zbraní objektivní nutnost a to nejen kvůli vlastním podnikům ale také pro posílení čínské obranychopnosti proti novým americkým zbraním.

Nicméně je tu pořád značný faktor nejistoty - přátelství nebylo mezi Rusy a Čínany nikdy moc pevné, spíš byl vztah neutrální a občas nějaké potyčky a převažoval a převažuje pragmatický vztah ale je tu i nedůvěra. Ale dokud se tyto superstáty budou navzájem potřebovat tak je hrozba konfliktu prakticky nulová.

A ruské vedení správně ví že Čína je domovem výtečného stratéga Sun-Tzu takže se důkladně jistí a dává najevo že Sibiř je hájené území.

avatar
David Datum: 18.11.2014 Čas: 13:57

Také si nemyslím, že by Čína realizovala nějaký útok z důvodu přelidnění. Pravda, počet obyvatel v Číně stále narůstá, to tempo je ale čím dál nižší. Řada států má mnohem vyšší hustotu obyvatelstva a jsou úspěšné - třeba nedaleké Japonsko.
Přesto prodej ruské techniky Číně je poněkud neprozíravý. Je faktem, že se málokdy podaří plně zkopírovat bojový systém. Ale právě díky těmto akvizicím čínský průmysl výrazně technologicky pokročil, snížil tak náskok, který měl jak Západ, tak Rusko. Snadno tak bude moci Rusku přebrat mnohé tradiční zákazníky, což se již částečně děje.
A jestli má Rusko vnímat Čínu jako spojence či protivníka...proti Západu, resp. USA to jsou bezesporu spojenci. Ale v mnoha zemích, např. státech střední Asie či Afriky mezi sebou spíše soupeří

avatar
jarpe Datum: 18.11.2014 Čas: 12:08

V Číně sice měli problém s přelidněním, ale v současnosti začínají mít naopak problém se stárnoucí populací, díky politice jedno dítěte. Takže útok z důvodu přelidnění je pěkný nesmysl.

arr