TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Čínské letectvo testuje první stíhačky páté generace J-20

Datum přidání 28.07.2016    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 25 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Na konci minulého roku čínská společnost Chengdu Aircraft Company (CAC) zprovoznila produkční linku pro nové stealth stíhačky páté generace Chengdu J-20. Od té doby linku opustily čtyři seriové stíhačky - první z nich začala s leteckými testy v lednu letošního roku.

Foto: První sériový J-20 s označením 2101. / Čínský internet

 

Výroba stíhaček J-20 probíhá v rámci tzv. počáteční výrobní série LRIP (Low Rate Initial Production). V této fázi firma Chengdu vyvíjí a zdokonaluje výrobní postupy pro plnou sériovou výrobu, v anglosaské terminologii označovanou jako FRP (Full-Rate Production).

 

Letadla počáteční výrobní série mají stejnou konfiguraci jako poslední dva prototypy, označované čísly "2016" a "2017".

 

Celkově firma Chengdu vyrobila (pravděpodobně) šest technologických demonstrátorů a prototypů letadel J-20. Čínské letectvo prototypy označuje číslicemi "20XX" a sériové letouny "21XX".


Podle dostupných zdrojů čínské letectvo prozatím provozuje čtyři sériová letadla J-20. Věří se, že první operačně nasaditelné stíhačky J-20 dostane čínské letectvo v roce 2017. Také podle amerického Kongresu budou J-20 zařazeny do výzbroje kolem roku 2018.  

 

Další dva roky pak potrvá, než čínské letectvo bude moci J-20 nasadit do ostrých akcí (tedy v roce 2019 nebo 2020). Termíny se ale mohou zkrátit, pokud Čína vyhradí pro projekt více peněz.


Čínské letectvo poptává mezi 500 až 700 letadly. Je však otázkou, jak rychlým tempem dokáže čínský průmysl dodávat tak komplexní letadla svému letectvu. Nemluvě o nutnosti zajistit dodávky náhradních dílů a udržovat letadla provozuschopné.


Například americké firmě Lockheed Martin trvalo šest let (2006 až 2012) než americkému letectvu dodala 187 stíhaček F-22A Raptor. Přitom nasaditelných je cca 145 stíhaček F-22A.

 

Foto: Druhý J-20 nízké výrobní série (2102). / Čínský internet

 

Velkou neznámou u J-20 jsou použité motory. Prototypy "20XX" poháněly ruské motory Saturn AL-31. Do budoucna se spekuluje o čínském typu WS-15 s maximálním tahem (s přídavným spalováním) 180 kN. O stavu vývoje čínského motoru nejsou k dispozici žádné věrohodné informace, ale dříve se spekulovalo o dokončení vývoje v roce 2020.

 

Avšak čínský průmysl zatím nedokončil vývoj ani méně ambiciozního motoru WS-10 pro jednomotorovou stíhačku J-10. Číňané přitom motor WS-10 testovali již v roce 2010 na stíhačce J-11.

 

Do té doby může být J-20 poháněn některým z ruských proudových motorů řady Saturn AL-31. V úvahu připadá AL-31F M1 o maximálním tahu 135 kN (Su-27, Su-30, Su-34), AL-31F M2 o maximálním tahu 145 kN (Su-27, Su-30, Su-34) nebo nejmodernější motor AL-41F1S s tahem 142 kN (Su-35). S derivátem poslední pohonné jednotky (AL-41F1) počítá i nejmodernější ruská stíhačka T-50.


Podlé údajů z čínského internetu disponuje J-20 trojicí zbraňových šachet. Dvěma menšími po stranách, kde lze umístit čínské 
střely krátkého doletu PL-9/PL-10, a jednou velkou šachtou na břiše stroje. Zde lze umístit například čtyři střely středního doletu PL-15 (dolet údajně 150 až 200 km) nebo nejnovější PL-21.

 

Zdroj: Defense Update

 

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
pjek Datum: 31.07.2016 Čas: 12:27

->dusan
Nějaké argumenty nebo je zveřeněné pocity a dojmy?

avatar
Rase Datum: 30.07.2016 Čas: 15:29

xStiX:
BAE pomáhá turkům na jejich nové stíhačce 5.generace TAI TFX. Jinde pomáhá SAAB. Evropské firmy se víc zaměřují na bezpilotní letouny (Taranis atd.) nebo mají jiné plány - náhrada za Tornada. Typhoony zatím víc než stačí

avatar
Clint Datum: 30.07.2016 Čas: 15:15

xStiX: Rafale, Eurofighter, Gripen NG, to je málo?

avatar
logik Datum: 29.07.2016 Čas: 00:06

xStiX: A co L39 NG :-)

Ne dělám vtipy, ve skutečnosti jsem rád, že aspoň nějakej takovejdle průmysl se u nás podařilo zachránit...

avatar
Kozlus Datum: 28.07.2016 Čas: 22:51

Nemecko by mel pracovat na vyvoji nastupce Tornada. Nebo nad tim jen zatim premejsli?

avatar
xStiX Datum: 28.07.2016 Čas: 21:32

Všichni stavějí letouny nové generace. A co Evropa, tady všichni chtějí nakoupit F35? Na kterém se sice asi taky podílejí. A nebo se také pokusí něco vyvinout a jen mi to uniklo.

avatar
Shania Datum: 28.07.2016 Čas: 18:00

Charlie: jo já vím proč to tak bylo, ale model vhodný pro totální válku, není moc dobrý pro nic jiného a i letectva na blízkém východě kde konfliktů bylo hodně používají stroje dlouhé roky...

Takže v okamžiku kdy chceš cvičit piloty tak aby měli dost letových hodin, provozovat ty stroje aspoň těch 30 let tak se to moc nehodí...

Stejně hlavní důvod proč ty motory nevydržely byla nízká kvalita pozemního personálu a neschopnost vyrobit motor o těchto výkonech tak aby něco vydržel a to se časem zlepšovalo.

avatar
logik Datum: 28.07.2016 Čas: 17:33

Nejenze nestaci to nasypat do pocitace. Dokonce ani dnes pocitace nejsou schopny spocist zdaleka vse. Proto furt existuji aerodynamicke tunely.....

avatar
Tom90 Datum: 28.07.2016 Čas: 17:25

Dle meho nazoru je tam pomerne vysoka sance, ze urcite casti konstrukce jsou ve vetsi ci mensi mire okopirovany z F22. Neni prece mozne, aby plocha kridla vysla na metr stejne u dvou ruznych navrhu pri pouziti rozdilnych motoru a rozdilnych hmotnostech.

Na druhou stranu je pravda, ze J20 oproti F22 a i T50 nepusobi tak kompaktne, jak by mohla.

A taky by me zajimaly duvody pouziti tech dvou spodnich kylu, zda kvuli problemum se stabilitou nebo je k tomu vedly jine duvody, plus proc to nenavrhli vice kompaktni, tak jako jsou navrzeni konkurenti.

avatar
crusader Datum: 28.07.2016 Čas: 17:03

gaunt2, stetula

Počítače samozřejmě pomáhají, lze zjišťovat namáhání, vše se dá nasimulovat aniž by bylo potřeba cokoli vyrobit (to následuje až po simulacích), včetně chování v okolním prostředí. Počítače vývoj zrychlují a dávají konstruktérovi možnosti o kterých se mu ještě před pár lety ani nesnilo. Ale rozhodně to nefunguje tak, že se nasypu data do počítače (jako chci tohle, aby to umělo tohle) a vypadne návrh hotového výrobku, ten návrhář (konstruktér, projektant) je pořád potřeba (a rozhodně ještě dlouho potřeba bude).

avatar
Jakub2 Datum: 28.07.2016 Čas: 16:44

J-20 má vážný problém v tom, že každé bojové letadlo se stále ještě staví kolem motoru. A J-20 nemá nic jiného než modernizované verze ruských motorů do SU-27, tj. tyhle motory se sice stále modernizují a vyvíjí, ale konstrukčně jsou některé prvky těch motorů stále ze sedmdesátých let. Vývoj vlastních motorů se stále nedaří, zejména spolehlivost a životnost není dobrá.

Pravděpodobně nebude určen pro blízký manévrový boj.

avatar
Charlie Datum: 28.07.2016 Čas: 16:09

Shania: nechtěl bych tu porovnávat výhody/nevýhody jedno a dvoumotorové koncepce, každá má něco do sebe.

Ona ta filozofie za MiG-29 byla trochu odlišná od západního stroje, a sice mělo jít o levný frontový stíhač schopný operovat z různých polních letišť. Životnost 300 hodin plně dostačovala, protože v reálném konfliktu by se to éro na ní nikdy nedostalo a když už by nějaký drak přežil dost dlouho na to, aby mu došel resurs motoru, tak by dostal novej a je otázka, jestli by ten starej někdo vezl na GO kamsi do týlu.

Nutno dodat, že tahle filozofie má svou logiku - kupříkladu za druhé světové ty stíhačky taky nepřežily dost dlouho na to, aby stihly vyčerpat resursy a po válce najednou sovětská éra doslova nastojato shnila na letišti, protože u nich nikdo s dlouhodobou živostností nepočítal. Německé motory taky odcházely rychle, kvalita byla prostě úměrná velké spotřebě a nízké bojové životnosti.

Ono tohle je nejspíš důvod i nízké ceny sovětských/ruských letadel - spousta systémů, které západ bere jako standard, v nich vůbec není (typicky vybavení pro lety v civilním prostoru), takže za ně neplatíte při pořízení a nemusíte řešit jejich údržbu.

Pokud jde o cenu údržby - já naprosto netuším, kolik může stát GO RD-33 nějakých prvních verzí ani kolik člověkohodin na ní bylo potřeba, motor už to byl celkem sofistikovaný (hydraulicko mechanický systém ovládání).

Další věc - jak komplikovaná byla údržba v poli v porovnání se západními typy?

To jsou prostě veci, které z papírových TTD nejsou vidět a přitom jsou pro tuhle debatu dost zásadní.

avatar
Iceman8241 Datum: 28.07.2016 Čas: 15:56

Než začnete blábolit o superpočítačích, které po zadání TTD vyplivnou návrh, tak si něco o navrhování s pomocí počítačů přečtěte http://fortune.com/2016/07/12/lockheed-martin-f-35-joint-strike-fighter/

avatar
skelet Datum: 28.07.2016 Čas: 15:27

Sovětské motory byly konstruovány na jiný způsob údržby, a více jako spotřební zboží. Tedy srovnávat jejich vyspělost, či nevyspělost na základě spolehlivosti není to pravé ořechové. Přeci jen životnost 4tisíce hodin je fajn v mírovém provozu, ale ve válčném je to celkem k ničemu (a zde je lepší ten "šizený" motor s nižší životností". Vyspělost tedy berte dle jiných měřítek - tah, hmotnost, spotřeba.

Jinak na co je vlastně určená J-20? Je určena jako náhrada J-8/J-11 nebo JH-7?

avatar
Shania Datum: 28.07.2016 Čas: 14:42

Charlie: Polaci potřebuji na 30 let provozu F-16 jeden motor a dvě generalky, u SH by jsi potřeboval dva motory a 4 generalky (v nejhorším případě 4 motory a sest generalek). Nemluve o tom, že F-16 na rozdil od Mig-29 a SH (protože je to CATOBAR) je na těch 30 let provozu dělaná.

U Migu 29 potřebují 6 motorů a 18 generálek... Spočítej si to jak chceš, RD-33 ti nevyjde levneji/snadnější na urzbu a na porizeni ani kdyby jsi se rozkrajel...

Navíc co to asi znamená pro samotnou spolehlivost motoru.

arr