Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Ruční protitankové zbraně Dynamit Nobel Defence pro Armádu ČR

Záměr České republiky modernizovat portfolio ... Více

Námořní technika

Robotický boj o Jihočínské moře: Čínské podvodní drony

Datum přidání 26.01.2018    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 3 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Čína v posledních letech investuje mimo jiné do vývoje autonomních podvodních dronů AUV (Autonomous Underwater Vehicles). Může za to rostoucí ekonomický a vojenský význam Jihočínského a Východočínského moře. Většina čínských AUV má vědecké poslání, ale výsledky oceánografických výzkumů lze využít i pro zlepšení vojenské navigace a ke kalibraci sonaru bojových lodí a ponorek.

Foto: Podmořský dron SeaWing 1000 / SIACAS

 

Orange Shark

Významné úspěchy zaznamenal podnik Tianjin Sublue Ocean Science & Technology založený v roce 2013. Za svou poměrně krátkou existenci se mu podařilo vyvinout několik robotů a AUV. K jeho nejnovějším výrobkům patří modulární systém Orange Shark, který může být upraven jak k vědeckým, tak i k vojenským účelům. Orange Shark dokáže vyhledávat a odstraňovat námořní miny či provádět oceánografický výzkum.  

 


V předním modulu Orange Shark (v protiminové verzi) najdeme vysokofrekvenční sonar s krátkým dosahem, jenž AUV pomáhá vyhýbat se překážkám, a akustický modem sloužící k podvodní komunikaci. Tlakový modul se skládá z několika zátěžových nádrží a umožňuje přesnou kontrolu hloubky. Poslední modul v přední části obsahuje rádiový vysílač, jehož součástí jsou antény pro družicovou komunikaci a pro připojení k satelitnímu polohovému systému Beidou.


Směrem k zadní části plavidla jsou umístěny moduly obsahující užitečné zatížení, palivo, motor a kontrolní systémy. Užitečné zatížení se skládá ze dvou sonarů speciálně vyvinutých k odhalování předmětů ve tvaru min. Podle požadavků zákazníka je možné přidat i další systémy.      


Poslední část tvoří pohonná jednotka společně s řídícími systémy. Obsahuje elektromotor, který pohání lodní šroub se čtyřmi lopatkami. Kontrolní systémy se skládají v první řadě ze stabilizátoru, kormidel a aktuátorů.


Podle informací společnosti Tianjin Sublue je Orange Shark dva metry dlouhý, má průměr 20 cm a v základní výbavě váží 65 kg. V případě dodání s nadstandardními moduly může jeho délka dosáhnout až 2,4 m a hmotnosti 80 kg. V maximálně pětihodinovém nepřetržitém provozu dokáže sestoupit do hloubky 250 m a pohybovat se rychlostí třech uzlů. Maximální délku nasazení může výrobce na přání zákazníka prodloužit instalací baterií s vyšší kapacitou.

 

Lanshui 2000

Firma Zhonghai Lanshui Automation Equipment se zabývá vývojem AUV Lanshui 2000 (240 kg), které se může ponořit do hloubky dvou kilometrů.


Průměr Lanshui 2000 je 32,4 cm a délka se bude pohybovat mezi 3,2 m a 4 m. V základní výbavě má být součástí přední části plavidla senzor pro měření teploty a hloubky a také sonar. Pohonná jednotka bude napájena bateriemi o kapacitě 5 kWh či 10 kWh, jež umožní nepřetržitý provoz zařízení po dobu 20, respektive 50 hodin.

 

Počítá se i s pokročilou technologií jako je zařízení s vázanými náboji CCD (Charge-Coupled Device), akustický Dopplerův snímač a navigační systémy. Integrovaný stěžeň poskytne možnost připojení k družicovým polohovým systémům Beidou, GLONASS a GPS a též Wi-Fi. V řídící jednotce nebudou chybět procesory k obsluze užitečného zatížení a celého plavidla stejně jako záložní zdroje energie pro nejdůležitější systémy.

 

Video: SeaWing 1000 / YouTube

 

Sea Wing  

Spolupráce mezi Šen-jangským institutem pro automatizaci při Čínské akademii věd a společností Tianjin Sublue vedla k výrobě podvodních kluzáků řady Sea Wing (čínský Hayi). Ačkoliv se první informace o Sea Wing objevily až v roce 2011, vývoj kluzáku podle zpravodajské společnosti Jane's započal již v roce 2003.


Plavidla rodiny Sea Wing se svým tvarem připomínajícím torpédo s dvěma křídly podobají podvodnímu plavidlu Slocum společnosti Teledyne Webb. Součástí přední části jsou řídící hloubkové a tlakové systémy. Ve střední části se nachází místo pro užitečné zatížení a řídící jednotka. V zadní části nalezneme kanálek, jenž je možné využít buď pro anténu, nebo pro připojení se k plavidlu.   

 

„Největším rozdílem mezi podvodním kluzákem a tradičním podvodním robotem je to, že první nemá vrtule, ale olejové vaky jako rybí plynový měchýř. Změnou objemu vaku může kluzák změnit svůj čistý vztlak, takže se může pohybovat nahoru a dolů. Pár „křídel“ bude generovat tah podél horizontálního směru, což nakonec umožní kluzáku pohybem opisovat písmeno „W“ a pohybovat se vpřed,“ vysvětlil princip "stealth" fungování podmořského kluzáku Yu Jiancheng.

 

Video: Boj o Jihočínské moře dokládá i incident z prosince 2016, při kterém Čína ukradla americký nejmenovaný podmořský dron (popisovaný jako "oceánský kluzák") v hodnotě 150 000 dolarů. Dron sbíral vojenská oceanografická data, jako slanost, teplotu a rychlost šíření zvuku. Dron vysadila americká loď USNS Bowditch. / YouTube


Mluvčí společnosti Tianjin Sublue pro Jane’s uvedl, že Sea Wing v říjnu 2014 úspěšně dokončil měsíční nasazení v Jihočínském moři. V jeho průběhu uskutečnil přesuny v celkové délce přes 1000 km. Od té doby byl více než 436 dní v provozu a při plnění úkolů ve Východočínském moři a v západní části Tichého oceánu překonal souhrnnou vzdálenost 9100 km.


V minulém roce model SeaWing 1000 (délka kluzáku je dva metry) ustanovil nový národní rekord poté, co dokázal v Jihočínském moři nepřetržitě a autonomně operovat 91 dní a urazil 1884 km.      

Bezpečnostní situace v Jihovýchodní Asii je složitá. Řada států vede spory o tamější ostrovy, které vedle nerostných surovin a rybolovu poskytují strategické území, z kterého lze kontrolovat (případně ovlivňovat) námořní obchodní trasy. 

 

K důležitým námořním obchodním cestám, jež procházejí nedaleko těchto ostrovů, navíc neexistuje žádná alternativa. Všechny státy regionu proto věnují svým ozbrojeným silám, obzvláště námořnictvu, velkou pozornost.   


Zdroj: Janes, Deepinfar

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
sokol.vojtech@gmail.com Datum: 26.01.2018 Čas: 21:36

"Počítá se i s pokročilou technologií jako je zařízení s vázanými náboji CCD (Charge-Coupled Device)"
To je jen nestatne prelozeny PR slint - CCD je klasicky snimac pro digitalni fotaky (ikduz dnes se jiz pouzivaji predevsim CMOS snimace) - takze zadna zadna pokrocila technologie...

avatar
logik Datum: 26.01.2018 Čas: 15:13

W I Z E: těžko soudit. Na robotech je řádově daleko dražší a složitější software než hardware. A to, jak dobré software mají číňani nebo amíci se můžeme jen dohadovat.
Takže spíš bych řekl, že čínani naskočili do rozjetého vlaku, kde už američani (ale částečně i rusové) už jsou.

Kdo koho dohání, předhání apod..... se z dostupných informací podle mne nedá soudit. Číňané mohou být míle za USA, stejně jako mohou být už před ním. Nevíme.

avatar
stirling Datum: 26.01.2018 Čas: 14:10

Automatizace a robotizace bude v zájmu každé armády i té čínské či indické a to hlavně protože moderní systémy jsou stále složitější na obsluhu a voják už nemá cenu jen v podobě lidského životu jako v rusku či číně ještě v před pár desítkami let, ale teď už prostě jednoduše neposadíš brance do t14 jako do t34 po pár dnech základního výcviku.

arr