Bez Ukrajiny Rusko svět jadernou válkou nevystraší

Rusko prodlouží životnost mezikontinentálním ... Více

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá ... Více

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o ... Více

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně ... Více

Události

Podpoří Čína a Evropa ekonomicky Írán proti USA?

Datum přidání 16.05.2018    Rubrika rubrika: Události     komentáře 28 komentářů    autor autor: Jan Buchar

Washington se pokouší Teherán přinutit k dalším ústupkům v oblasti vývoje jaderných zbraní a balistických raket. Írán se má podle představ Bílého domu navíc vzdát role regionální velmoci, kterou hraje v mezinárodních vztazích na Blízkém východě. Otázkou však je, zda americké sankce bude ctít Evropa nebo Čína, která v minulosti sankce obcházela.

Foto: Čínský prezident Xi Jinping a íránský prezident Hasan Rúhání. / archív autora

 

„Čínský podnikatel Shen Guan Li v roce 2010, kdy se rozhodl investovat 200 milionů amerických dolarů do ocelárny v Íránu, nevěnoval sankcím žádnou pozornost. Jeho továrna začala vyrábět kovové slitky a polotovary nedlouho po zrušení sankcí proti Teheránu v rámci mezinárodní jaderné dohody v roce 2015,“ uvedl James Dorsey ve svém příspěvku pro ruské internetové stránky Rossija v globalnoj politike.

 

„Vzhledem k tomu, že Shen Guan Li nevlastní žádné podniky na americkém území, neobával se žádných omezení ze strany státních institucí USA. Jeho společnost navíc obešla finanční omezení pro obchodování s Íránem a své investice uskutečnila prostřednictvím soukromého převodu, jenž se vyhýbá standardním bankovním kanálům a je založen na důvěře zúčastněných stran,“ napsal Dorsey.


Zvolením této taktiky Guan Li následoval rozšířenou čínskou praxi obcházení sankcí za využití alternativních transakčních postupů a vytváření nových institucí, které režimu sankcí nepodléhají. Příkladem je zřízení Bank of Kunlun, již Peking využívá k uskutečňování plateb za íránskou ropu.


Čínské zkušenosti mohou Pekingu pomoci prolomit sankce uvalené Donaldem Trumpem, jejichž cílem je izolace Íránu. Bílý dům před týdnem odstoupil od dohody uzavřené v roce 2015 a opětovně uložil represivní hospodářské sankce proti Teheránu. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová ale uvedla, že EU plánuje dohodu s Íránem dále dodržovat.

 

„V nadcházejících hodinách a dnech budeme konzultovat s našimi partnery, abychom zhodnotili důsledky (těchto amerických kroků), uvedla Mogheriniová. EU je podle ní odhodlána jednat v souladu s vlastními bezpečnostními zájmy a chránit své hospodářské investice.


Zkušenosti Pekingu se tak mohou hodit i evropským státům, které podobně jako Čína s americkým rozhodnutím nesouhlasí. Sankce se rozhodly evropské země ignorovat, avšak otázkou zůstává, jakým způsobem Evropa ochrání své společnosti před potenciálními odvetnými opatřeními ze strany Washingtonu. Jednu z možností představují alternativní čínské finanční sítě.


Tentokrát ovšem může být odmítnutí amerických sankcí pro některé signatáře dohody (Francie, Německo, Rusko, Spojené království, Čína a EU) obtížnější. V minulosti jednali všichni účastníci jednání ve shodě a, přestože se někteří z nich občas dodržování sankcí vyhýbali, jejich cílem bylo donutit Írán k omezení jaderného programu.

 

V současné době však signatáři jednotní nejsou a potýkají se se znovunastolením sankcí vůči Teheránu ze strany USA. Podtext americké zahraniční politiky vůči Íránu, stejně jako izraelské a saúdskoarabské, představuje snaha dosáhnout změny režimu v Íránu a jeho celkové oslabení.


Čína dnes čelí dilematu, zda má prohlubovat vzájemné vztahy s Rijádem či s Teheránem. V extrémním případě Peking nepodpoří nikoho, což se mu na Blízkém východě může vymstít. Dvojnásob to platí pro Írán, se kterým má Peking mnoho společného a komu pomáhal s rozvojem raketového a jaderného programu, a pro Saúdskou Arábii, nově získaným spojencem, jenž je pro Čínu důležitým dodavatelem ropy.

 

Video: Testování čínského dronu Caihong 4 (CH-4). / YouTube


Pozice Rijádu není tak pevná, aby si mohl dovolit trestat Peking a další státy za odmítnutí podpořit Trumpa v jeho konfrontaci s Íránem. Saúdská Arábie zoufale potřebuje investice k realizaci rozvojového programu Vision 2030, jenž patří k prioritám korunního prince Mohameda bin Salmána. Dalekosáhlý plán společensko-hospodářských reforem má za úkol diverzifikovat ekonomiku království, snížit jeho závislost na prodeji ropy a přizpůsobit ekonomiku potřebám 21. století prostřednictvím přesměrování na znalostní a informační průmyslová odvětví.


Navíc přestože Rijád stále nakupuje zbraně především v USA a v Evropě, zakoupení moderní čínské techniky v době hrozícího konfliktu s Teheránem není vyloučené. Zejména kvůli neochotě Washingtonu prodat Saúdské Arábii nejpokročilejší bezpilotní systémy.

 

Peking například v minulém roce souhlasil s otevřením své první zahraniční zbrojovky na saúdskoarabském území – společnost China Aerospace Science and Technology Corporation zde vyrábí své drony Cai Hong 4 (CH-4) včetně příslušenství. CH-4 svými výkony a schopnostmi konkuruje americkému dronu MQ-9 Reaper.

 

V každém případě americké sankce mohou jen stěží splnit své poslání a přesvědčit Teherán, aby omezil své nukleární ambice. Čína by mohla využít nabytých zkušeností s obcházením sankcí a společně s Evropou a Ruskem udržet jadernou dohodu a uštědřit tak Spojeným státům ránu, která podkope jejich důvěryhodnost a změní vnímání americké moci. S takovou akcí může souhlasit i vedení EU, které se netají svými protiizraelskými postoji a averzi k Donaldu Trumpovi.


Úspěšná opozice vůči americkým sankcím možná prokáže slábnoucí schopnost USA prosadit svou vůli. To bude mít dalekosáhlé důsledky pro Izrael a Saúdskou Arábii. Třeba si obě země uvědomí, do jaké míry je rozumné spoléhat se pouze na podporu Washingtonu.


Zdroje: Global Affairs

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
KOLT Datum: 19.05.2018 Čas: 21:47

danny, já nikde netvrdím, že měli spojeneckou smlouvu. Nicméně jejich vzájemná spolupráce měla charakter spojenectví – rozdělili si střední, východní a kus severní a jihovýchodní Evropu mezi sebe; Německo využívalo sovětské vojenské prostory k výcviku vlastních jednotek a vlastním zbraňovým testům, Sovětský svaz dodával Německu strategické suroviny.... Jasně, obchodovali s ním i jiní, dokonce i po začátku války (taky US administrativa vynaložila docela velké úsilí to stopnout, třeba rodině Bushových). Prachy holt nesmrdí. Jenže je prostě rozdíl mezi obchodem soukromých společností (a to ještě jen některých, spousta jich Německo bojkotovala) a státní spoluprací. A ne, kecy o tom, jak "Sovětskému svazu nic jiného nezbývalo, když si s ním nikdo jiný nechtěl povídat" fakt neberu.

avatar
KOLT Datum: 19.05.2018 Čas: 21:41

Nijak zásadně strategicky významné Československo nebylo, jakýkoliv případný konflikt by se primárně odehrával na sever od našich hor. Nebo máte dojem, že si Sověti nepamatovali, jaké to bylo dostat se na jih Karpat? Jasně, náš průmysl byl velké lákadlo, protože byl válkou relativně málo poznamenán. Ale to je asi tak vše. Uranový mýtus vyvrátil fenri.

Takže kdybychom nelezli SSSR do zadele, měli jsme výrazně lepší šance než Rakousko, které bylo součástí okupovaného území, neb bylo jádrovou částí Říše, německy mluvící, rodiště Hitlera. Pro RČS nic takového neplatilo. Nebo jak si myslíte, že by nás mohli Sověti donutit zůstat v jejich područí?

avatar
KOLT Datum: 19.05.2018 Čas: 21:37

Pánové, nechci vám kazit náladu, ale hlavní důvod, proč jsme už za války mířili na východ a po ní ještě přidali na tempu, byla Benešova politika. Kdyby se nebratříčkoval se Stalinem a neprosazoval socializmus, nebyli bychom po válce schramstnuti do vlivové zóny SSSR. Koneckonců by demarkační linie vůbec nemusel běže tudy, kudy běžela, případně by bylo možné je "za chodu" posunout. Což by na náladu obyvatelstva mělo velký vliv, protože je prostě rozdíl, jestli vás osvobodí Sovět či Brit, pro lidi to tenkrát hodně znamenalo.

Jasně, lidé byly na západní mocnosti naštvané. Primárně ovšem na Francii, která nás skutečně zradila. Británie s námi žádnou spojeneckou smlouvu neměla! Což nebylo tajemství. Samozřejmě její role v Mnichově byla neoddiskutovatelná, ovšem stejně jako její role v poražení Hitlera. A USA nikdo moc nevinil, navíc bylo všem jasné, že díky nim válka skončila tak rychle. A kdo ví, jestli by vůbec skončila tak "dobře".
Díky dobré propagandě byla negativní role Západu zveličována, stejně jako pozitivní role SSSR, zatímco negativní stránky jeho působení byly buď marginalizovány nebo zcela opomíjeny. A ta propaganda jela už za války a Beneš se na ní s radostí podílel. Z Londýna! Takže hned po válce, i díky osvobození převážné části RČS RA, byly do vedoucích funkcí hned zaváděni loajální komunisté či socialisté. Beneš znárodnil kde co, na Schwarzenberky si dokonce musel udělat speciální zákon, protože jinak jim neměl co přišít, byly loajální Československu. Atd. atp.

Suma sumárum, Beneš nebyl žádný demokrat, což prokazoval už za 1. republiky (nedodržování dohod, shromažďování neúměrného množství moci do svých rukou, až mu podle ústavy nepatřila, dodržování zákonu jen, když se mu to hodilo, atd.). Na jejím konci se zasloužil o její zničení (právě Beneš tajnou diplomatickou poštou první navrhl, že by se RČS mohla vzdát části území výměnou za vystěhování Němců z jejího zbytku – a ostatní se toho chytli, jak to dopadlo, víme; že onen návrh byl naprosto neústavní netřeba snad ani zdůrazňovat, ono podepsání Mnichovské dohody pravděpodobně také, byť tam se o to vedou spory). Když byla zničena 2. republika, ještě měl tu drzost Čechům vytknout, že se nebránili! V tu chvíli se divím, že mu někdo aspoň nerozbil hubu... 3. republiku svým konáním ještě před jejím vznikem nahnal do chřtánu SSSR. Načež ji dementní politikou definitivně pohřbil pár let na to.

Ne, pardon, ale tenhle pán moje sympatie prostě nemá.

avatar
givicz Datum: 19.05.2018 Čas: 21:20

Marty napsal: Včera při nějaké tiskové konferenci prohlásil Putin zajímavou věc-že některá zahraniční vojska musí opustit Sýrii.Že by myslel Írán,potažmo Hizbaláh?

A nemyslel náhodou vojska USA, GB, FRA, Turecka, které tam jsou také ???

Jinak Syrská armáda šlape.. zrovna teď vyčistila obrovské území severně od Homsu a dále to valí na jih od Damašku, kdy je již skoro také hotovo ... a už pomalu se Syrská armáda začíná dívat dole k Dará ...

avatar
PavolR Datum: 19.05.2018 Čas: 09:02

Marthy:
Pozeráte sa na to z nesprávnej strany. Nie je relevantné, čo má Irán doma, keďže to zrejme do Sýrie nebude schopný presunúť a na vlastnej pôde asi napadnutý nebude. Podstatné je, čím disponuje v Sýrii (tak napr. v koho výzbroji je väčšina tamojších T-90) a hlavne do akej miery môže počítať s podporou či už časti štruktúr sýrskych ozbrojených zložiek alebo dokonca celkom. Teda akú má ešte Asad reálnu moc nad ozbrojenými zložkami v krajine a aké sú jeho skutočné priority (hoci po tom ako bol na koberčeku u Putina sa zdá, že jeho osobné preferencie by nemuseli byť problémom).

avatar
Marthy Datum: 19.05.2018 Čas: 07:57

Včera při nějaké tiskové konferenci prohlásil Putin zajímavou věc-že některá zahraniční vojska musí opustit Sýrii.Že by myslel Írán,potažmo Hizbaláh?
To se Íráncům líbit nebude,protože tak či onak tam jejich "poradci"a bojovníci Hizbaláhu Syrským vládním jednotkám hodně pomohli (zejména v městských bojích,tam byl Hizbaláh mnohem lepší než jednotky pravidelné Syrské armády),stálo je to určitě hodně obětí na životech a nemalé finanční prostředky.S odchodem ze Sýrie nebudou Íránci jen tak souhlasit,pokud za to něco nedostanou na oplátku-třeba ignorování US sankcí Ruskými a Čínskými společnostmi,prodej moderních zbraní ap.
Hlavně ty moderní zbraně Írán potřebuje jako sůl,jinak nebude v regionu hrát významější roli.Prohlížel jsem si na netu armádu Íránu a myslím že západní média a Izrael dělá z komára velblouda-Íránská armáda má sice poměrně početnou armádu,ale její výzbroj je žalostná,zastaralé jsou všechny druhy vojsk.Zejména letectvo je velice slabé,možná i pod úrovní současné Sýrie,a jejich PVO,i když disponují systémem S-300 je celkově taky velice stará a slabá,slabší než ta Syrská.Tankové jednotky mají ve výzbroji asi 500 T-72 a 500 T-55,75 T-62,150 M-60A-1,160 M-47 a něco přes 100 tanků vlastní konstrukce(kolik s nich je asi funkčních,kolik a jakou munici mají pro VB a US tanky?).S takovou armádou si nemohou troufnout ani na současnou Sýrii,válka proti SA nebo dokonce Izraeli by pro Írán dopadla katastrofálním masakrem pro Íránce....

avatar
Rase Datum: 18.05.2018 Čas: 09:12

fenri a pet.rok:
díky za zajímavé informace

avatar
pet.rok Datum: 18.05.2018 Čas: 00:17

Rase: Rakusko malo "vyhodu" v tom ze ako krajina pod okupacnou spravou mala na uzemi vojska vsetkych spojencov a teda cinnost NKVD bola predsa len limitovana na sovietsky sektor. Navyse diplomaticke schopnosti Rakuska vdaka imperialnej historii prevysovali tie ktorymi disponovala v tom case CSR.

Ohladne Churchilla by som si nebol taky isty. Prave on mal daleko vacsi zaujem o uz spominane Grecko ako o strednu europu (co je vzhladom na namorne vnimanie sveta pochopitelne) a tamojsia obcianska vojna vyplyvala aj z toho ze Sovieti chceli Grecko preklopit do svojej sfery (jeho strategicka poloha najma vhladom k Turecku a bosporskej uzine je zrejma).

Ale konecny dovod "hladkeho" prechodu do sovietskej zony bude pravdepodobne "interneho" charakteru : v nasich koncinach vysoko rozsireny rys nazyvany suhrnne vlezdoprdelizmus co znamenalo dostatocny prisun jedincov "ochotnych" pomoct sudruhom v pripadnych "nesnázích". Ako inac si predstavit ze v CSR doslo k plosnej likvidacii veskereho sukromneho podnikania kym vo vsetkych satelitoch vratane NDR, ktora bola iste pod vacsim drobnohladom sovietskych sudruhov, urcite formy podnikania ostali zachovane.

avatar
fenri Datum: 17.05.2018 Čas: 17:33

Rase, v roce 45, kdy se u nás nevytěžilo nic, se v SSSR vytěžilo 15 tun. O rok později u nás 18, v SSSR 50, v Bulharsku přes 26 tun. Hlavním zdrojem uranu bylo SSSR a hlavně Sasko. V roce 48 se v Sasku vytěžilo 3x více uranu než u nás, v roce 49 už 6x více.
Mimochodem otvírání překopů a hlavně komorovou těžbu uranu dělal pro změnu můj praděda z druhé strany (děda s babičkou se "sčuchli" v Jáchymově), a i jeho vzpomínky na těžbu pod ruským vedením v Jáchymově jsou velmi zajímavé. No, ruským - hlavní inženýr geolog byl jistý Gregorian.

avatar
givicz Datum: 17.05.2018 Čas: 15:01

Pauli "Nejvíce to bolí asi Boeing...přišel o kšeft za 17 miliard ... Takže se teď na zakázky dopravních letadel třesou Rusové a zbytek"

Pravdu máš ..
https://www.forbes.com/sites/dominicdudley/2018/04/26/iran-buys-russian-sukhoi-passenger-jets/amp/
Dvě íránské letecké společnosti podepsaly dohody o koupi 40 osobních letadel z ruské společnosti Sukhoi Civil Aircraft Company.
Letecká společnost S7 Airlines by měla v letošním roce dokončit objednávku na 50 suků SSJ100 Superjet a dalších 25 možností a 25 nákupních práv

Ještě tu je IL 96 a hlavně MS 21, který má přijít k prvnímu zákazníku v roce 2019..

první let druhého MC-21-300, kdy další 4 jsou dnes ve výrobě...
https://www.youtube.com/watch?v=0zC2ZgK56-M

Cena ropy Brent poprvé od roku 2014 vystoupila na 80 dolarů za barel
Zdroj: https://ekonomika.idnes.cz/ropa-cena-barel-dolar-brent-severni-more-investor-iran-ppl-/eko-zahranicni.aspx?c=A180517_123513_eko-zahranicni_elka
Cena severomořské ropy Brent se ve čtvrtek poprvé od listopadu 2014 dostala na 80 dolarů za barel. Investoři se obávají poklesu vývozu suroviny z Íránu po obnovení amerických sankcí v době, kdy jsou dodávky ropy na trh již napjaté.

avatar
Rase Datum: 17.05.2018 Čas: 14:11

fenri:
je potřeba mít na paměti, kde se uran těžil před a za druhé světové války. Přeci jen o možné neutralitě poválečného ČSR se rozhodovalo tehdy. Přeci jen každá tuna byla dobrá a hlavně uran z čech se dal transportovat dost rychle kamkoliv (infrastruktura je tady lepší než někde na Sibiři). Produkce českého uranu v letech 1946 až 2007:

http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/produkce-uranu-1946-2007.jpg

avatar
fenri Datum: 17.05.2018 Čas: 13:34

Rase: vzhledem k tomu, že děda Jáchymovem prošel (jako člen Uranového průzkumu) tak si dovolím upřesnit Vaše (rozšířené všude možné) tvrzení o zásadnosti Jáchymovského uranu pro SSSR. Ono se to všude píše, ale není to tak moc pravda.
Mrkněte na link tady (neseriozní portál, ale ten článek, čísla i osoby v něm jsou přesné):
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/surrealismus-jachymovskeho-pekla-5

Jak je zřejmé z tabulky, jáchymovský, potažmo český uran byl sice poměrně nemalý podíl, ale žádnou zásadní roli nehrál. Je zřejmé, že v těch (pro SSSR) kritických letech (hlavně pro získání jaderné zbraně), tvořil ČSR uran zlomek těžby uranu v SSSR ale hlavně ve východním Německu.

Zkrátka uran byl pro SSSR zajímavý, ale zase tak zásadní to nebylo. Kapitálky a vykřičník u uranu ve Vašem textu jsou spíše petrifikací mýtu, než realitou.

avatar
Pauli Datum: 17.05.2018 Čas: 13:32

Nejvíce to bolí asi Boeing...přišel o kšeft za 17 miliard ... Takže se teď na zakázky dopravních letadel třesou Rusové a zbytek

avatar
PavolR Datum: 17.05.2018 Čas: 13:23

Rase:
To by ale museli byť nejakým spôsobom eliminované Revolučné gardy. Možno vtiahnuté do konfliktu v Sýrii, alebo v Iraku, kde voľby dopadli z pohľadu Iránu asi najhorším možným spôsobom - vyhrala jediná zo šítskych strán, čo odmieta jeho vplyv v krajine.

avatar
Rase Datum: 17.05.2018 Čas: 13:05

KOLT a pet.rok:
maximálně šlo dosáhnout toho, že ČSR bude mít model jako Rakousko, ale vzhledem k umístění našeho státu (dlouhá nudle), jednalo se o hodně strategickou pozici. Země měla poměrně vyspělý ocelářský průmysl, slušnou předválečnou ekonomiku a navíc zde bylo ložisko URANU (!) zkrátka tohle všechno lákalo jak Západ, tak i SSSR. Je škoda, že na Západě si význam Střední Evropy uvědomovali jen Britové (Churchill), ale hlavní slovo měli američané, kteří měli dost práce s obnovou toho co osvobodili na Západě. Navíc ČSR byla vždycky tak nějak neznámá zem, jejíž potenciál si bohužel uvědomovali víc v Moskvě. Zase si ale říkám, že je dobře že tady nebyla občanská válka jako v Řecku, což by asi byla, pokud by mělo být ČSR neutrální nebo něco v tom stylu (!)

Pokud jde o Írán, tak to asi bude znít blbě, ale osobně doufám že nějakou poklidnou cestou se podaří sesadit islamistický režim v zemi. Přeci jen běžní domorodci jsou příjemní a pohostinní lidi. navíc mají rádi západní (evropskou) kulturu. Akorát aby to nedopadlo jak v sýrii...

arr