TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Čluny Gjurza-M pro ukrajinské námořnictvo

Datum přidání 18.04.2016    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 49 komentářů    autor autor: Václav Kopecký

Ukrajinské ministerstvo obrany plánuje v následujících třech letech nakoupit 20 nových hlídkových člunů pro pobřežní stráž. Dělové čluny Projekt 58155 Gjurza-M, které jsou modernizovanou verzí ukrajinských plavidel Projekt 58150 Gjurza, získají námořníci do konce roku 2017.

Foto: Původní člun Gjurza. / Ukroboronprom

 

Lodě pro pobřežní stráž

Plavidla třídy Gjurza jsou navrženy pro hlídkování a ostrahu řek, přehrad, přístavů a pobřežních vod. Původně byly dělové čluny Gjurza navrženy pro ukrajinskou pobřežní stráž a pohraniční stráž Uzbekistánu. Uzbekistán v roce 2004 získal dva čluny Gjurza za peníze Spojených států, ale ukrajinské námořnictvo žádný člun Gjurza nezískalo. 

 


Nové čluny Gjurza-M pro Ukrajinu postaví loděnice Lenin Kuznitsa poblíž Kyjeva. Čluny se tak do Černého moře vydají po řece Dněpr. Práce na prvních dvou člunech třídy Gjurza-M trvají již od roku 2012. Původně se počítalo s výrobou devíti plavidel do roku 2017.


V prosinci 2013 však byl kontrakt na stavbu člunů ze strany ukrajinského ministerstva obrany zrušen. V létě 2014 došlo k obnovení projektu a první dva čluny opustily doky na podzim roku 2015.


Nová zakázka na výrobu člunů byla z původních devíti kusů navýšena na dvacet s předpokládaným datem dodání do konce roku 2017. Na přelomu loňského a letošního roku také začaly v ukrajinské Oděse námořní zkoušky dvou dosud dodaných člunů Gjurza-M, konkrétně se jedná o plavidla BK-01 číslo 01023 a BK-02 číslo 01024.


Původní čluny Gjurza o délce 20,34 m a výtlaku 38,4 tun jsou poháněny dvěma dieselovými motory Caretpillar C18, každý o výkonu 746 kW. Maximální rychlost je 28 uzlů, dosah při rychlosti 11 uzlů je 450 námořních mil.


Člun může samostatně operovat po dobu pěti dní. Gjurza je vybavený navigačním radarem Furuno a optoelektronickým systém řízení palby. Důležité části člunů chrání pancéřování o síle 10–15 mm schopné odolat střelám do ráže 7,62 mm.


Výzbroj tvoří 30mm automatický kanón, kulomet ráže 7,62 mm a odpalovací zařízení pro protitankové střely 9M113 Konkurs (v kódu NATO AT-5 Spandrel) – vše instalované do věže z bojového vozidla pěchoty BMP-2. Těžký kulomet ráže 14,5 mm spřažený s kulometem ráže 7,62 mm je umístěn ve věži z transportéru BTR-70/80.

 

Foto: Počítačová animace člunu Gjurza-M. / Ukroboronprom

 

Gjurza-M

Modernizované plavidlo Gjurza-M měří na délku 23,7 m, výšku 4,8 m při výtlaku 50 tun. Člun dosahuje maximální rychlosti 25 uzlů a jeho dosah je 700 námořních mil. Posádka tvořená jedním důstojníkem a čtyřmi námořníky může samostatně operovat po dobu pěti dní.

 

Člun je nově vyzbrojen dvěma dálkově ovládaným zbraňovými stanicemi BM-5M.01 Katran-M (námořní verze BM-3 Šturm) z transportérů BTR-3E1. Stanice Katran-M jsou osazeny kanónem ZTM-1 ráže 30 mm, 30mm granátometem, kulometem ráže 7,62 mm a dvěma laserem naváděnými protitankovými řízenými střelami Barrier. Posádka má také k dispozici přenosné protiletadlové řízené střely velmi krátkého dosahu.

 

Ruská anexe Krymského poloostrova citelně zasáhla ukrajinské námořnictvo a pobřežní stráž, neboť velké množství jejich plavidel bylo zabaveno Ruskem. Ukrajinská vláda se tudíž snaží o obnovení těchto složek ozbrojených sil.

 

Ukrajinské námořnictvo proto také brzy získá sedm rychlých raketových člunů Lan a počítá se s dokončením vývoje útočných člunů Centaur.

 

V listopadu loňského roku bylo rozhodnuto sloučit dohromady ukrajinské námořnictvo a pobřežní stráž pod jednu organizaci s názvem Státní služba pro ochranu hranic s cílem zefektivnit a posílit ochranu ukrajinských vod.

 

Zdroj: Military Navigator

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
simpanz Datum: 20.04.2016 Čas: 12:39

Rusko ma jednu "letatadlovku", pokud chce hrat globalne, tak mu nezbyde než udržet v provozu to co má.
Tř. Kirov ma pro Rusko i tyhle výhody. Jadernej pohon a tim neomezenej dojezd. V podstate to je plovoucí raketová základna. Nemaj základny ve svetě tak ulevjej logistice aspon o palivo pro tohodle macka. Zároveň jakákoli akce proti plavidlu této třídy se dá podat jako ohrožení jadernýho zařízení.
Zkuste si třeba představit hypotetickou situaci že začnou jezdit kolečko kolem Kypru. Co všechno se zvedne a kolik a co to bude koho stát.

avatar
CerVus Datum: 20.04.2016 Čas: 09:59

Stanyk: vidím to tak, že pokud dojde k nějakému konfliktu větší intenzity, tak jako první oběť bude satelitní síť protivníka. (Na atomovky snad nikdy nedojde.) Potom už začne rozhodovat stejně jako za časů 2sv války kdo koho zpozoruje prvního. A stealth lodě tu budou hrát prim.
Co se Kirovů týče. Rusové je chtějí nejspíše proto, že na rozdíl od spojenců nedisponují základnami po celém světě. Mají sice ponorky, ale těch už zas tolik nebude, takže pokud dy tři velké křižníky provozní a modernizují budou mít mobilní platformu o velké tonáži.
Pomůže jim to překonat těch 15-20 let, než budou zase schopni vyrábět velká hladinová plavidla.
Ono se není za co stydět, prostě si v minulosti vybrali priority. Amíci jsou zase zoufale pozadu v elektronickém boji. Ti mají ale výhodu v tom, že jsou přední techlonologická velmoc, takže dojde k nápravě mnohem rychleji.

avatar
Stanyk Datum: 20.04.2016 Čas: 09:29

S ohledem na potřeby severní, černomořské a pacifické flotily je otázka, jestli by Rusko nepotřebovalo spíše více menších nosičů jejich zbraňových systémů, než menší množství křižníků.. Nezapomeňte, že lodě značnou část své existence tráví i v docích kvůli údržbě atd. Taktéž velikost posádky hraje svou roli. zvlášť pokud ji z logistických důvodů nemůžu jen tak přesouvat mezi jednotlivými flotilami.

Co se týče modernizace těchto strojů, pak je třeba připomenout, že ta jim, na rozdíl od nového konstrukčního řešení, nezajistí stealth vlastnosti, které mají prakticky všechny nově postavené lodě za posl. 10 let, a to i v případě námořnictva menších národů, které staví fregaty a destroyery. I třída Admiral Gorshkov podle konstukce stealth prvky má.

Docela by mě zajímalo, jaký význam v bojových vlastnostech má stealth u lodí. Prakticky všechna námořnictva, která v současnosti staví fregaty a výše, stealth prvky akcentují.

avatar
mudry.udrzbar Datum: 20.04.2016 Čas: 08:45

apache

nemyslim si, ze by Rusku ekonomiku potopila oprava a provoz 2-3 kriznikov (ak sa im vobec nejaky dalsi okrem PV podari zprovoznit)

Mat vo vyzbroji aj vacsie lode je nutnost, ak chce namornictvo posobit globalne, na fregate sa okolo zeme proste plavit neda...

avatar
apache Datum: 19.04.2016 Čas: 23:10

Pragmatické řešení v situaci v jaké jsou Rusové je instalace maxima zbraňových systémů na co nejmenší plavidla, která jsou schopni postavit. V tomto ohledu jim nikdo neupírá prim. Ale co se Kirovů týče, již jsem to psal pod jiným článkem... tím si Rusové do budoucna kopou z finančního hlediska hrob, protože provoz bude stát astronomickou částku. Právě až do rozhodnutí modernizovat Kirovy postupovali Rusové pragmaticky. Faktorem nejsou jen "velikost lodě" a "zbraňové systémy", ale i finanční prostředky ne ani tak na pořízení, ale na dlouhodobý provoz. Úskalí tohoto trojúhelníku si doposud uvědomovali, potom je však zachvátila velmocenská horečka.

avatar
mudry.udrzbar Datum: 19.04.2016 Čas: 22:45

CerVus

Ked sa bavime o kriznikoch velkosti jednotlivych tried, patrilo by sa spomenut triedu Kirov ako v sucasnosti najvacsie nelietadlove lode v aktivnej sluzbe(aj ked PV sa uz asi opravuje).

Rusi sa evidentne definitvne rozhodli pre ich modernizaciu, hoci okrem Petra Velkeho su dalsie v dezolatnom stave. To prameni z toho, ze jednoducho nemaju kapacitu(vyvojovu ani konstrukcnu) na stavbu velkych plavidiel, zato zbranove systemy maju na vysokej urovni, preco ich teda neosadit na starsie nosice? Celkom pragmaticke riesenie nie?

Je usmevne ked sa im niekto na jednej strane vysmieva, ze dokazu postavit maximalne mensie plavidla a na druhej sa im vysmieva, ze idu opravovat 30-40 rocne Kirovy

avatar
asdf Datum: 19.04.2016 Čas: 17:34

Ked sme pri tom oznacovani tried.

Napr. tato trieda Admiral Sergej Gorškov Projekt 22350 je oznacovana za fregatu a ma plny vytlak 4500 t a Nemecke torpedoborce z WW II triedy trieda 1934A, co boli najpocetnejsie nemecke torpedoborce, mali plny vytlak tak 3100 t.

Sovietska trieda Udaloj oznacovane za torpedoborce ma plny vytlak 8500 t.

avatar
apache Datum: 19.04.2016 Čas: 17:02

danny: Podle mých informací nebyly dodnes vráceny dvě protiponorkové korvety třídy Grisha Lutsk a Ternopil, a dále hlídková korveta třídy Pauk Khmelnytskyi. Tato plavidla byla v dobrém technickém stavu a představují asi to nejlepší, co tam Ukrajinci měli.

avatar
CerVus Datum: 19.04.2016 Čas: 16:28

Tak ono označení lodě jako křižník v dnešní době také nic neznamená. Poslední Americký raketový křižník (a nejspíše i poslední) je třída Ticonderoga o tonáži 9600t. Tu už dnes tonáží překonávají torpédoborce. Ruská Slava s 10k t také není moc velká.
Čínský torpédoborec Type 055 má tonáž 12k tun. Japonská Ataga mají 10k t.
Ono se asi lépe v parlamentech a u různých komisí prodává mírumilovnější označení i když pro prestiž by nebylo od věci je přeznačit na křižníky.

avatar
danny Datum: 19.04.2016 Čas: 16:17

Ty čluny vypadají zajímavě, ale jak už bylo zmíněno, obávám se, jak důkladná byla konverze výzbroje na provoz na vodě. Speciálně sůl dokáže divy.
Jinak ke stavu UK floty po anexi Krymu - docela služný přehled je zde: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_ships_of_the_Ukrainian_Navy. Pokud si dobře pamatuji, byly vráceny všechny zadržené lodě (prvních 35 jednotek začátkem r. 2015) a dokonce i část těch, jejichž posádky přešly dobrovolně (převážně pro nevyhovující technický stav). Nesmíme zapomínat, že na Krymu požádalo o přijetí do armády RF 16 000 z cca 18 000 vojáků a u námořnictva to nebylo výrazně lepší.

avatar
Stanyk Datum: 19.04.2016 Čas: 09:55

V moderní době se lodě třídy battleship již nestaví. Není pro ně využití. Možná některé z Vás překvapí, že se už nestaví ani lodě třídy cruiser. Nezabíhejme prosím do velkých detailů, čechoslováci, jako suchozemské národy budou mít vždycky deficit v chápání významu jednotlivých tříd, což sám o sobě klidně přiznám. Ale pokud bychom vycházeli jen z tonáže, tak nám vyplyne, že třída destroyer je max, které v současnosti dnešní armády staví, a to jak US, tak Čína, tak i jiné tradiční námořní velmoci. Pro úplnost dodávám, že třeba Německo, Nizozemsko a pod. své lodě označuje jako fregaty, ale fakticky s ohledem na tonáž a výzbroj jde o destroyery. S výjimkou letadlových lodí (USA, UK, Čína) a vrtulníkových/výsadkových lodí (případně schopných nést fixed wing aircraft v podobě Harier, F35B, ..). Takové lodě momentálně postavilo, resp. zprovoznila za posledních deset let USA, Francie, Španělsko, Japonsko, Austrálie, Itálie. Pokud do těchto lodí nepočítáme US letadlové lodě a lodě třídy Wasp, jde o lodě, které mají výtlak cca 15000 - 30 000 tun. V současnosti největší destroyer Zumwalt bude mít výtak cca 15 000 tun.

Ať se koukám, jak se koukám, tak ruské námořnictvo se takovému výkonu ne a ne přiblížit. Historicky silné povrchové loďstvo nebylo pro Rusko, resp. SSSR prioritou.

Loď s největším výtlakem, která byla postavena za posl. deset let pro ruské námořnictvo je Admiral Gorshkov, fregata, výtlak 4,500 tun. Pro srovnání, niz. fregaty třídy De Zeven Provinciën mají výtlak 6000 tun, německé fregaty třídy Sachsen mají výtlak 5800 (oba jsou považovány za destroyery). Omlouvám se za používání ang. názvů, ale nějak mi přes ústa nejde slovo torpédoborec, zvlášť za situace, kdy některé destroyery již ani torpéda ve výzbroji nemají.

avatar
Zemak Datum: 19.04.2016 Čas: 00:25

to Crusader:

mno, co ti na to mám říct? Druhé, třetí, páté..., jakmile to začneš kvantifikovat, což jsme v posledních příspěvcích mimochodem vůbec neřešili, je to cesta do pekel. Reálné schopnosti jsou bohužel pro ně velmi omezené. Lodě jsou přestárlé, opotřebované a to jak morálně tak prakticky. Nové kousky se omezují pouze na malá prdítka, která se jim mimochodem povedla. Ovšem i tak je jich málo a,ať se to někomu líbí nebo ne jsou limitována zadáním, na oceánské operace to není ani náhodou. Takže na závěr úplně zjednodušeně: papírový čert, kterému se poslední dobou povedlo z větších lodí spustit na vodu max. plavidlo velikosti fregaty, načež to je na dlouhou dobu asi tak vše, zřejmě.

Ponorky nekomentuji, bavíme se o hladinových plavidlech.

avatar
apache Datum: 18.04.2016 Čas: 23:53

My se nesmějeme Rusům, ale tobě. To je velký rozdíl.

Foudre už jim nepatří, ale postavili je. A my se bavili o tom, co kdo dokázal postavit pokud si dobře vzpomínám. I když ty to měníš podle toho, co se zrovna hodí. Což mi ještě připomíná - zapomněl jsem žabožroutům připočíst k dobru dva Mistraly původně postavené pro "světovou dvojku" která to sama nedokáže.

Velký problém Ruska z námořního hlediska je geografie, jeho loďstvo je roztříštěno do pěti flot, které jsou navzájem prakticky izolovány. Takže i když kvantitativně to na pohled možná vypadá impozantně, nasadit pro daný úkol v dané oblasti mohou pouze malý zlomek svých sil. A většina toho co mají je z dob SSSR, včetně jejich stěžejních plavidel. Oproti tomu méně početná loďstva ostatních zmíněných států svoje lodě obměňují, jejich průměrné stáří bude o desítky let jinde než u Rusů, to je také třeba brát v potaz.

avatar
simpanz Datum: 18.04.2016 Čas: 23:44

Rusové po letadlovkach pokukujou, v Indii spolupracujou na stavbě Vikrant a Vishal. Stavěj loděnici Bolšoj Kameň u Vladivostoku určenou pro plavidla nad 250 000tun (supertanker). Pokud to postavěj místo bude.
Čína stavi upgrejdovanej Liaoning. Pravděpodobně pohon plynovou turbínou, licence z Ukrajiny s navýšenym výkonem. Probíhá přestavba loděnice v Šanghaji a na netu se spekuluje ze tam na podzim zahájej stavbu atomový letadlovky.
Australská tř. Canberra je Španělskej Juan Carlos LHD, ten vyhrál i výběrko v Turecku

avatar
crusader Datum: 18.04.2016 Čas: 22:50

Zemák ok máte pravdu
Rusko není světová dvojka v námořnictvu, má jen 1 letadlovou loď, 5 křižníků, 17 torpédoborců, 12 fregat, 70 korvet, a pouhých 61 ponorek různých typů
Francie - 1 letadlová loď, 2 torpédoborce, 28 fregat, 9 korvet, 10 ponorek
Británie - 1 letadlová+1 vrtulníková výsadková, 6 torpédoborců, 13 fregat, korvet?
13 ponorek
Čína - 1 letadlovka (1 údajně ve výstavbě), 26 torpédoborců, 81 fregat,
25 korvet, 62 ponorek
Takže bude 3 za Čínou.
Velké lodě se Rusko snaží modernizovat, fregaty a korvety staví nové a to dokonce i na vývoz (Indie). Rozhodně bych Rusy nepodceňoval. Ale klidně se smějte.

apache
Foudre už frantíci prodali (obě lodě), ty moderní La Fayette jsou už taky 15 let staré.

Rusové v té době těžko mohli něco stavět, když kvůli Jelcinovi chcípali hladem, teprve posledních pár let se to snaží trochu dohnat.

arr